V léčitelství cibuli můžeme konzumovat syrovou, inhalovat ji, po rozkrojení potírat místa ran, vředů a zánětu, užívat ji jako šťávu, sirup, čaj, víno nebo si z ní připravovat různé zábaly, kapky, masti. Každodenní konzumace cibule se považuje za účinnou prevenci proti rakovině.
Cibulová šťáva s cukrem na kašel
Ingredience: 1 cibule, 1/2 lžičky cukru
Postup: Nadrobno nakrájíme cibuli a posypeme ji cukrem. Necháme při pokojové teplotě a zhruba za 1–2 hodiny se začne tvořit šťáva. Tuto užíváme po lžičkách při kašli.
Cibulová šťáva s medem
Ingredience: cibule, třtinový cukr nebo med, citróny
Postup: Nakrájíme cibuli na malé kousky anebo ji rozsekáme mixovacím nožem. Po vrstvách ukládáme do zavařovací sklenice, vždy 1 vrstva cibule, pak 1 vrstva třtinového cukru (asi 1 polévková lžíce maximálně) a trochu citrónu. Střídáme vrstvy, dokud sklenici nenaplníme do poloviny. Poslední vrstvou je vrstva cukru. Namísto cukru můžeme použít i dobrý kvalitní med, jen musíme dát pozor, abychom to ani s cukrem, ani s medem nepřehnali a šťáva nebyla příliš sladká. Sklenici uzavřeme a uložíme do lednice nebo do chladu spíže. Po 24 hodinách se z cibule uvolní šťáva, kterou můžeme použít a po lžičkách užívat. Takto naložená cibule bude minimálně 3 dny k použití jako lék. Čerstvá šťávaz cibule naložené s cukrem nebo medem je vždy silnější a účinnější. Opakujte tuto proceduru alespoň 3x za sebou a do 10 dní se tělo dost pročistí. Nezapomínejte hodně pít, aby z těla mohly všechny rozpuštěné nečistoty dobře odejít. Cibulová šťáva je vhodná i pro děti, odhlení je i zbaví kašle. Zároveň pomůže vypořádat se s viry a bakteriemi a posílí imunitní systém.
Cibule s cukrem na bolest v krku
Ingredience: 3 cibule, trochu cukru
Postup: Cibuli nakrájíme na kostičky a dáme na talíř, posypeme cukrem a necháme, aby pustila šťávu, poté rovnou zkonzumujeme 2 lžíce této šťávy. Podává se po každém druhém jídle. Cibule s cukrem je vhodná již pro děti od 6 a půl měsíců na bolest v krku.
Cibule s cukrem na suchý kašel
Postup: Do uzavírací sklenice dejte najemno pokrájenou středně velkou cibuli, přidejte polévkovou lžíci moučkového cukru a pro zlepšení chuti můžete přidat lžičku mletého nebo tlučeného anýzu. Sklenici uzavřete a na světle nechte několik hodin louhovat. Šťávu, která takto vznikne, užívejte po lžičkách před jídlem. Pokud ale velmi pospícháte a kašel neustává, cibuli jen překrojte na čtvrtky. V hrnečku zalijte vodou jen tolik, aby byla cibule ponořená a nechte přejít varem. Vývar slijte a po mírném prochladnutí přidejte lžíci cukru a vypijte.
Ingredience: hovězí maso (nejlépe kližka), cibule, tuk, mletá paprika, pepř, sůl, rajský protlak, worcesterská omáčka, mouka na zahuštění
Pohlreich uvádí, že na guláš je nejlepší kližka, protože se nerozpadá, případně jiné hovězí přední – plec nebo krk. Vždycky by se měl guláš vařit z jednoho druhu, nejlépe z jednoho kusu masa, jen tak si zajistíte jednotnou chuť.
Cibule podle Pohlreicha stačí obyčejná, důležité je až to, co s ní provedete. Říká se, že ideální poměr hovězího a cibule je jedna ku jedné, ale jídlo je pak moc sladké, lepší je dvakrát víc masa než cibule.
Pohlreich také připomíná, že s tukem při přípravě nemáte šetřit, přebytečný tuk můžete vždycky slít.
S dochucovadly to určitě nepřehánějte! Nepotřebujete nic víc než sůl, černý pepř, trochu protlaku a případně trochu worcesterské omáčky.
Postup: Pohlreich cibuli rozkrájí nejdřív vertikálně na čtvrtky a pak na kostičky, není třeba úplně najemno, ale platí, že čím větší plocha, tím více silice a tedy chuti. Nejdůležitější ale je, aby kousky byly stejně velké, jen pak se všechny orestují stejnoměrně. Tuk pořádně rozpálí, je důležité, aby se cibule celou dobu spíš smažila, než jen opékala. Jakmile se začne zabarvovat, už ji pořád míchá a hlídá. Největší umění je vystihnout ten okamžik, kdy je cibule tak akorát. Pohlreich uvádí, že cibule by měla mít světle hnědou barvu, stejně jako ta, která se dává na knedlíky. Správná chvíle nastává, jakmile cibule začne „jezdit“ po kastrolu, „chrastit“ a trochu ztvrdne. Pokud jste zazmatkovali a cibuli připálili, zalijte ji trochou vody, odstavte a zakryjte. Připálená cibule obarví vodu a ta pak zpětně dobarví zbytek cibule. Jestli se ale cibule vyloženě spálila, nedá se dělat nic jiného než začít s novou dávkou, radí zkušený kuchař.
Těsně před závěrem k cibuli přidá trochu protlaku a papriky, na kilo masa stačí jedna lžička, paprika nemá v jídle skřípat mezi zuby, a trochu směs podlije. Jakmile se základ trochu zavaří, vhodí do něj maso a už jen trpělivě dusí. Podle Pohlreicha příprava poctivého guláše vyžaduje určitě hodinu a půl. Podlévá jen minimálně, maso by nemělo být zalité, ale pomalu se dusit, „pobublávat“ ve vlastní šťávě. Když se voda odpaří natolik, že je viditelný tuk, zapráší pokrm jednou nebo dvěma lžičkami mouky, trochu podlije, znovu přivede k varu a vaří doměkka.
Ochutnává, zahušťuje a dochucuje průběžně. Toto zdánlivě jednoduché jídlo má složitou chuť, která vyžaduje, aby se pořád dolaďovala. Solí, pepřem, možná lžící worcesterské omáčky. Úplně na závěr už správné dochucení trefíte těžko. Ostrost guláše by měla být příjemná, nikoli agresivní a přebíjející veškerou chuť. A určitě se vyhýbá závěrečnému zahušťování moukou, tím se ničemu nepomůže.
Ve svém příspěvku DENDROBIUM NOBILE PŘESAZOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den mám problém nevím jak mám přesadit tuto orchidej,má od stonku kořeny s výhonkama.Děkuji:)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Koupila jsem si v OBI nadhernou metrovou Dracenu,ktera byla v akci kolem 300Kc.Pravda mela nektere listy viditelne odstranene ze stredu ruzice a jine zase meli nevzhledne ustrizene spicky,dokonce i celou polovinu listu.Coz jsem tolik nevnimala,nebot radost z toho,ze si muzu splnit muj sen mi vyradila z provozu rozum.Podvedomi se mi,ale asi na sekundu restartovalo,protoze jsem si to i s Dracenou namirila k prodavaci s otazkou,jest-li mi Dracena neuhyne a vzpamatuje se.Odpovedel ze ano a pridal dalsi rady ohledne pece.Asi po 3 tydnech se zacala moje "botanicka zahrada" menit na ..... ani nemam slov.Zpozornela jsem...aaaa do prdele puklice....hlavou mi letel rozhovor s prodavacem....vzapeti si nadavam do "bububu" ....jasne,ze se vzpamatuje...psychologie prodeje,na co jsem ji studovala?....proc rikam dceri: nez si neco koupis dobre si to prohlidni... kam jsem cumela ja?....na ten silnej kmen a jak je krasne vysoka....blbo uzavrela debatu sama se sebou.Co slo jsem ostrihala,celej zarostlej strop vodenkou strhla a kdyz jsem zkoncila rozbrecela se.Tolik let piplani a radost z kazdeho noveho listecku a ted holy klacky :-( Rady z internetu nepomahali,za to prazdne kvetinace se mi mnozili.Az jsem nasla navod na vetsinu skudcu.Obycejny slupky z cibule,cim.vic tim lip a 2 dny je louhovar ve srudeny vode,pak vsechny kytky postrikat.Dalsi dny plne nadeje a ocekavani....HURAAA...JASAM A MAM SNAD JESTE VETSI RADOST,NEZ KDYZ JSEM SI "SPLNILA MUJ SEN".ZADNE DALSI NOVE NAPADENE LISTY A TO NA ZADNY KYTCE.PRO JISTOTU PO TYDNU OPACKO S POSTRIKEM.. .KYTKY SE ROZRUSTAJI A "MOJE BOTANICKA" NA KTEROU SE CHODIL KOUKAT CELEJ BARAK VCETNE NAVSTEV NAJEMNIKU BUDE BRZY JAKO DRIV A V OBI UZ NEKOUPIM NIKDY NIC!!!
Původně byla cibule jen divoká rostlina, kterou lidé postupně začali používat a pak i pěstovat. Dnes je oblíbená ve všech podobách a druzích a všestranně použitelná v kuchyni i při domácím lidovém léčení. Vitamíny, minerály a allicin obsažené v cibuli mají podobnost s antibiotickou léčbou, která sice s cibulí trvá trochu déle, ale je také úspěšná. Cibule pomůže rychleji s odstraněním kašle při nachlazení, šťávaz cibule dobře odhleňuje celý organismus. Pokud chcete očistit tělo od hlenu, ať už v dýchacím, trávicím anebo vylučovacím systému, můžeme se na cibuli spolehnout. Zvláště kuřáci mohou pro své ozdravení po cibulové šťávě sáhnout. Stejně jako milovníci pečiva, mléčných výrobků a sladkostí. Pokud se hlen hromadí v organismu a nevylučuje se, způsobuje nepříjemnosti.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Keilová.
Prosím zavařoval jste někdo kapustu??? jak na to ?? díky Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:
Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení https://www.amazon.com/gp/a…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem
Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, ujistěte se, že zbylá zelenina je zatlačena pod solanku, abyste si ji ochránili po dlouhou dobu.
Ingredience na restovanou cibulku: ½ kg cibule, česnek, 1 lžíce olivového oleje, 1 lžíce másla, sůl, pepř, oregano, větvička tymiánu, ocet
Postup krkovice: Pěkný kousek mírně prorostlé vepřové krkovičky, které obsažený tuk pěkně dodá na šťavnatosti, jen jednoduše nakrájejte na plátky, opepřete, osolte a nechte odpočívat. Poté se pusťte do přípravy přílohy v podobě skvěle ochucené restované cibule (viz níže).
Odpočatou krkovičku hoďte na rozpálený gril potřený kouskem špeku a nechte ji pěkně propéct, z každé strany zhruba dvě minuty. Jakmile je maso hotové, stáhněte ho z grilu a přihoďte na wok s orestovanou cibulí. Šťáva, kterou maso pustí, se do ní vsákne, a tak o nic nepřijdete.
Mezitím si nakrájejte chleba na plátky, které na grilu lehce opečte, potřete stroužkem česneku pro pikantnější chuť, na každý krajíc naložte poctivou vrstvu orestované sladkokyselé bylinkové cibule a jako třešničku přidejte plátek šťavnatého masa. Kdo si grilování bez krkovičky neumí představit, tuhle variantu si zamiluje. K pivu je jako dělaná.
Postup restovaná cibule: Do pánve wok na gril nalijte trošku olivového oleje, kousek másla a nakrájejte pořádné množství cibule, ne na kostičky. Oloupanou cibuli jen podélně překrojte na polovinu a pak na tenké půlměsíce, které vhoďte na pánev s rozehřátým tukem. Trochu osolte, opepřete, přidejte nasekaný stroužek česneku, vše promíchejte a nechte pod pokličkou dusit. Při dalším promíchávání přidejte ještě trochu nasekaného čerstvého oregana a pár větviček tymiánu. Cibuli dochuťte trochou octa, protože kyselost přidá jídlu na chuti. A s cibulí jste hotovi.
Ve svém příspěvku KDE SE DÁ V PRAZE KOUPIT ŠTÁVA Z KYSANÉHO ZELÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
Nevíte někdo kde se dá v Praze koupit šťáva z kysaného zelí?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helena.
Já si kupuju kysané zelí u Alberta 500g v celofánové fólii a z něho si vymačkávám čerstvou šťávu. Je jí tam vždycky 1 až 1,5 deci a pytlík stojí pár korun.
Nejlepší způsob, jak dostat co nejvíce šťávy z cibule je pomocí odšťavňovače.
Další možností je umístit kousky cibule do mixéru a rozmixovat na pastu. Nechat chvilku stát a pak pastu přecedit přes gázu nebo plátýnko. Je třeba vymačkat všechnu šťávu. Kdo má radši tradiční postupy, může místo mixéru použít kameninový hmoždíř.
Uchováváme ji maximálně několik dní v uzavřené lahvičce dole v lednici.
V naší poradně s názvem MARINÁDA NA UZENÍ DRŮBEŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ministr Ladislav.
Jak připravit marinádu na uzení drůbeže?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Osvědčený recept na uzení drůbeže je tento:
1 celé kuře
3 litry vody (nebo dostatečně na to, abyste úplně ponořili celé kuře)
3/4 šálku soli
1 šálek cukru
1 lžíce pepře
1 polévková lžíce kajenského pepře
Přiveďte k varu vodu v hrnci dostatečně velkém, aby pojmul jak marinádu, tak i kuře. V horké vodě rozpusťte cukr a sůl a nechte vychladnout. Pak přidejte zbylé ingredience a nakonec i kuře a vše dejte do chladničky na 10 hodin. V této době si připravte dřevo na uzení. Nejlepší je dřevo z vlašského ořechu, které rozemelte ve štěpkovači a na dvě hodiny namočte do vody.
Jak dlouho udit: uzení kuřecího masa probíhá v udírně při teplotě do 75°C přibližně 4 hodiny. Doba uzení záleží na velikosti kuřete. Po celou dobu uzení musí být drůbeží maso neustále mazáno marinádou na potírání. Uzené kuřecí maso se podává s rýží.
Plody aronie mají blahodárný vliv na krevní oběh, snižují hladinu cholesterolu v krvi i krevní tlak. Doporučují se proto při arteroskleróze.
Prospěšné jsou dokonce i při cukrovce, obsahují totiž přírodní sorbit, což je sladidlo vhodné i pro diabetiky.
Komplex účinných látek rovněž podporuje náš imunitní systém a celkově posiluje organismus.
Cenný je nejen obsah vitamínů, ale také bioflavonoidů a rutinu, který se z plodů i extrahuje k výrobě léčiv, a dále železa, jódu, fluoru, manganu a dalších mikroelementů, jež jsou nezbytné pro pevné zdraví a vitalitu.
Výhodou při sklizni a zpracování plodů je jejich velká trvanlivost. Na stromě je můžete ponechat téměř do prvních mrazíků, i když sklízet je lze i mnohem dříve (v průběhu září). Měly by však být dokonale vyzrálé a sladké. Po sklizni vydrží plody v dobrém stavu i dva měsíce, pokud je uschováte na chladném místě.
Plody mají až 60 % šťávy. Tato šťáva se dá poměrně úspěšně použít na přibarvování světlých vín, různých nápojů, šťáv a na výrobu biologicky aktivního potravinářského barviva. Z plodů jsou výborné kompoty, zavařenina, džem, vína, šťávy. Plody lze také sušit, nepodléhají snadno plísni, kvasinkám ani bakteriální hnilobě.
Přírodní šťáva a plody aronie se doporučují jako léčebný prostředek při arteroskleróze, vysokém krevním tlaku a anacidních gastritidách. Je ověřeno, že šťáva aronie snižuje hladinu cholesterolu v krvi nemocných aterosklerózou. A zároveň zvyšuje rychlost proudění krve, což je vhodné při léčení hypertenze. Veškeré výrobky z aronie projevují aktivitu i při zpevňování kapilár. Zjistilo se, že se působením plodů a šťávy jeřábu černoplodého vyrovnávají procesy vzruchu a útlumu v mozku a snižuje se emocionální nerovnováha. Šťáva z jeřabin má podle výzkumu izraelských vědců z ovocných šťáv nejvyšší vliv na imunitní systém a stejný účinek můžeme očekávat také u aronie. Kdo tedy považuje tyto stromy jen za okrasné, dělá velkou chybu.
V dnešní době syntetických sirupů a nápojů je šťáva z aronie vítanou změnou pro přípravu nápojů. Prodávané džusy se zvýšeným podílem aronie nebo černého rybízu po zředění se stolní nebo pramenitou vodou (1 : 1) představují nápoj, který lze doporučit dětem i dospělým, kteří se bez přislazovaných nápojů dosud nedokážou obejít. Naštěstí dnes již mnozí výrobci sirupů přistupují k tomu, že své výrobky přibarvují biologicky aktivním barvivem s výtažkem z černého bezu nebo právě aronie.
Plody aronie mají až 16 % cukrů, nejvíce fruktózy a glukózy, asi 3,5 % přírodního sorbitu, málo sacharózy a obsahují až 70 % natrpklé a nakyslé, velmi silně barvicí šťávy rubínově červené až fialové barvy. Plody vydrží dlouho na stromě zralé, aniž by se kazily, takže je můžeme sklízet postupně a konzumovat je vždy čerstvé. Někdy nás ale se sklizní posledních plodů mohou předběhnout ptáci, proto lze na toto období překrýt keř síťovinou. Z jednoho keře můžeme obrat až 10 kg plodů, které lze ve vhodných podmínkách uskladňovat až 2 měsíce, aniž by utrpěly na jakosti. Produkty z aronie nejsou tak často jako například produkty z jahod či jablek zatíženy plísňovými toxiny.
Aronie je považována za jeden z nejsilnějších antioxidantů, které chrání naše zdraví. Moderní výzkumy potvrzují moudrost starých kultur a potvrzují, že plody aronie obsahují velké množství vitamínů, minerálů a biologicky aktivních látek. Vedle cukru (glukóza, sacharóza, fruktóza) obsahují pektin (gelující vlastnosti), vitamíny A a C, vitamíny skupiny B (B1, B2, B6), vitamíny E, F, K a flavonoidy, minerály (železo, měď, bor, mangan, molybden, fluor). Černý jeřáb je bohatý na látky, které stimulují imunitní systém, chrání proti různým infekcím a nemocem, posiluje stěny kapilár a působí proti chudokrevnosti.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.
Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.
Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.
Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.
Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.
Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.
Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.
Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.
Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.
Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.
Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.
Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.
Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.
Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Cibule je zásobárnou sloučenin se sírou, flavonoidů, vitamínů a minerálů. Látky, které obsahují ve své molekule síru, dodávají cibuli typickou vůni a především léčivé působení. Obsah flavonoidů není v každé cibuli stejný, nejvíc jich najdeme v červené cibuli a nejméně v bílé. Mimořádně důležitý flavonoid je kvercetin. Kvercetin má protizánětlivé i antisklerotické účinky, snižuje krevní tlak a je prospěšný při prevenci srdečněcévních onemocněních, včetně infarktu. Stejné účinky mají i sloučeniny síry. Kvercetin se nerozkládá při zahřívání, takže při vaření cibule přechází do vývaru.
Vláknina obsažená v cibuli na sebe váže škodlivé látky a urychluje jejich vyloučení z těla. Chrání zažívací trakt před ochabnutím a brání pronikání sacharidů do krevního oběhu. Pomáhá proti zácpě a hemoroidům, cukrovce, ateroskleróze a má příznivý vliv na hladinu cholesterolu. Zastavuje růst škodlivých, a dokonce i rakovinotvorných organismů ve střevech.
Cholin obsažený v cibuli pomáhá proti degenerativním změnám jater, protože chrání před ukládáním tuků. Také snižuje hladinu cholesterolu v krvi, zlepšuje stav imunitního systému, zabraňuje ateroskleróze, a dokonce zlepšuje paměť.
Z vitamínů jsou to vitamín A, vitamíny skupiny B, kyselina listová, vitamín C a E. Z minerálů jsou to draslík, sodík, fosfor, hořčík, chrom, mangan, selen, síra, vápník, zinek, železo. Dále cibule obsahuje enzymy, které se podílejí na trávení, na látkově výměně, srážlivosti krve, odstraňování toxických látek a využívání kyslíku.
Ve svém příspěvku ŠPEKÁČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tomas.
To ta cibule zacalo vam to kvasit. Musi byt v chladu
Ingredience gulášová šťáva: 3 střední cibule, 2 lžíce mleté sladké papriky, 400 ml vody, 3 stroužky česneku, 1 hrst majoránky, kmín, chlebová střídka na zahuštění, olej, sůl, pepř
Ingredience šťouchané brambory: 400 g brambor, 50 g másla, petrželová nať nebo pažitka, sůl
Ingredience vídeňská cibulka: 3 velké cibule, hladká mouka na obalení, olej na osmažení
Postup: Krkovici osolíme, opepříme a potřeme hořčicí, lehce zakápneme olejem. Necháme v lednici odležet nejlépe přes noc. Krkovici opečeme zprudka na oleji z obou stran tak, aby byla hotová, a z pánve vyjmeme. Později ji budeme vkládat do gulášové šťávy.
Postup gulášová šťáva: Cibuli a česnek nakrájíme najemno, orestujeme na oleji společně s kmínem, přidáme sladkou papriku, krátce zpěníme a zalijeme vodou, přivedeme k varu, krátce povaříme, cca 15 minut, dochutíme česnekem, solí, pepřem a majoránkou. Podle potřeby zahustíme najemno nadrobenou chlebovou střídkou nebo naopak zředíme vodou na požadovanou konzistenci hustší šťávy.
Do omáčky přidáme opečené maso a vše společně ještě 10–15 minut zvolna provaříme.
Postup šťouchané brambory: Oloupané a pokrájené brambory uvaříme v osolené vodě doměkka, vodu scedíme, přidáme máslo, sekanou petrželku nebo pažitku a rozšťoucháme, podle potřeby dosolíme.
Postup vídeňská cibulka: Cibuli nakrájíme na jemné plátky, obalíme v hladké mouce a v oleji usmažíme dozlatova. Po vyjmutí z pánve klademe cibuli na papírový ubrousek, aby přebytečný olej okapal.
Tip: Vyplatí se věnovat čas a péči naložení masa, které by alespoň přes noc mělo odpočívat v ledničce.
Ve svém příspěvku ŠPEKÁČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Fr.persin.
někde jste chybovali. lák se musí převařit a cibule , česnek, křen případně jiné
indegrience zaléváte třeba i teplým lákem pro urychlení a to vše najednou i s proloženou cibulí. Vaš výrobek doporučuji nejíst! a vhodně zlikvidovat! Může vzniknout prudce jedovatý mrtvolný jed.
Ingredience: celá krkovička, 4 cibule, kmín, 4 jablka, sůl, pepř
Postup: Samotné maso nechte trochu odležet, a před solením ho osušte. Nakrájejte na větší kusy cibuli a na čtvrtinky jablka, krkovičku dobře osolte, opepřete, dejte do pekáče a posypte dobře kmínem. Kmínem opravdu nešetřete. Koření se musí dostat až dovnitř masa, a opravdu se tam dostane, strach mít nemusíte. Pak už jen dejte do trouby a podle velikosti krkovičky pečte při teplotě 130–150 °C tři až čtyři hodinky. Prostě celé dopoledne. Sem tam podlijte, a to je vše. Maso z krkovičky se krásně vypeče, nejlepší je mít na recept takové maso, které má dost tuku. Pak se vypeče šťávaz cibule, jablek a tuku v mase. Uvnitř zbude jen šťáva. Maso opravdu bude na řezu krásně šťavnaté. To už si vyzkoušíte sami.
Doporučení: U většiny receptů narazíte na to, že krkovička je nakrájená na jednotlivé plátky, a až pak se peče. Takže se přípravou moc neliší třeba od vepřových kotlet. Což je velká škoda, protože do pekáče se jí vejde méně a rychleji se vypéká a je pak méně šťavnatá.
V naší poradně s názvem VENKOVNÍ KALA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Navrátilová.
Dobrý den,můžete mě prosím poradit jak sázet kaly na záhon.mají se cibulky nějak
od sebe oddělit,nebo je nechat tak jak jsem je na podzim vyryla.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Když cibule rozdělíte budete mít více hubených kal třeba na různých místech. Když je necháte u sebe, vyroste vám krásný hustý trs silných kal. Je to jen vás.
Cibule má silně protizánětlivé, antibakteriální a antimykotické účinky, zabraňuje šíření infekce na kůži, má antialergický účinek díky obsaženému kvercetinu, který je schopen snižovat produkci histaminu, dále cibule navozuje klidný spánek, dezinfikuje rány a zmírňuje svědění po štípancích, dezinfikuje dutiny nosní a ústní, hltan, preventivně působí proti štípancům hmyzu, snižuje obsah cukru v krvi, posiluje imunitní systém, podílí se na krvetvorbě, povzbuzuje tvorbu důležitých stresových hormonů, stimuluje libido, upravuje hladinu cholesterolu a cukru, upravuje pohyb střev a posiluje sliznice v žaludku a střevech, posiluje srdce a krevní oběh a preventivně předchází arterioskleróze, pomáhá při poruchách prokrvování (takzvané studené nohy), předchází nemocem cév, zmírňuje žilní obtíže, má protizánětlivý účinek v oblasti ledvin, močového měchýře a v močových cestách, povzbuzuje chuť k jídlu, urychluje spalování živin, snižuje vysoký krevní tlak a tvorbu vlasových lupů a v neposlední řadě zlepšuje náladu.
Bobule bezinky dozrávají koncem srpna, jejich šťáva je bohatá na minerální látky a skvěle se hodí na čištění krve. Obsahuje vitamín C, provitamín A (betakaroten), stopové prvky (selen a zinek) a hodně barviv (antokyanů), až 980 mg na 100 g. Dále je to cukr, kyselina jablečná třísloviny, pektiny, vitamíny skupiny B, vápník a kyselina panthotenová Plně vyzrálý černý bez je tak doslova vitamínovou bombou, která má příznivý vliv hlavně na imunitu člověka. Působí antiskleroticky a regeneruje jaterní buňky. Pozor, syrové bezinky jsou mírně toxické a ve větších dávkách vyvolávají nevolnost. Po tepelném zpracování však tyto negativní účinky vymizí.
Bezinky fungují v našem organismu jako lapače volných radikálů, to znamená, že neutralizují škodlivé sloučeniny kyslíku vznikající při látkové výměně a tím chrání buňky těla před poškozením dědičných informací v nich uložených. Když po dobu 2–3 týdnů denně vypijete sklenici šťávy, zlepšíte zásobování krve kyslíkem a zvýšíte obranyschopnost svého organismu. Budete se cítit výkonnější, více fit a plní energie.
Nezralé a syrové bezinky obsahují velké množství látky zvané sambunigrin, ta ve vysoké koncentraci bývá škodlivá a působí nepříznivě na žaludek. Zralé a zavařené plody už obsahují jenom zbytky této substance.
Bezový květ nemá žádné vedlejší nežádoucí účinky, mohou jej užívat i těhotné ženy a kojící ženy. Naopak nadměrné požití nepřevařené šťávy či syrových plodů může způsobit nevolnost nebo příznaky otravy. Tudíž se nedoporučuje v těhotenství užívat bobule černého bezu a přípravky z nich.
Ingredience: 60 květů, 4 litry převařené vody, 10 dkg kyseliny citronové, 10 citronů
Postup: Květy namočit na 24 hodin s kyselinou citronovou, potom scedit. K tomu rozpustit 4 kg cukru a vymačkat deset citronů. Tato bezinková šťáva bez vaření je jednoduchá a velmi chutná.
Ingredience: 4 cibule, 1 kg hovězí kližky, 1 stroužek česneku, 1–1,5 l hovězího vývaru, podle chuti mletá paprika, sůl, mletý pepř, podle potřeby hladká mouka, sádlo
Postup: Maso nakrájíme na kostky a osmahneme na sádle. Jakmile se maso zatáhne, přendáme je do tlakového hrnce. Přisypeme jednu nadrobno nakrájenou cibuli, polévkovou lžíci mleté papriky a přilijeme tolik vývaru, aby bylo maso ponořené. Vaříme 1 hodinu. Mezitím si připravíme tmavou jíšku z hladké mouky a sádla. Dále oloupeme a nadrobno nakrájíme 2 větší cibule, které necháme na sádle zesklovatět. Přisypeme k nim mletou papriku a dobře rozmícháme. Hotové maso přemístíme z tlakového hrnce do menšího kastrolu, a aby nevychladlo, přikryjeme pokličkou. Šťávu z tlakového hrnce přelijeme k cibuli a promícháme. Přidáme rozmačkaný česnek, osolíme a opepříme. Guláš chvíli povaříme, vmícháme jíšku a ještě chvíli vaříme. Nakonec do šťávy přidáme maso. Guláš z hovězí kližky podáváme s houskovým knedlíkem nebo čerstvým chlebem a při servírování ozdobíme na kolečka nakrájenou cibulí.
Technologický postup: Králíka očistíme, naporcujeme a osolíme. Cibuli oloupeme a nadrobno nasekáme. V kastrolu osmažíme cibuli na oleji, pak přisypeme Halali a opět osmahneme. Přidáme naporcovaného králíka a osmahneme. Pro lepší chuť dodáme bobkový list, nové koření, celý pepř, podlijeme vodou a necháme dusit až do změknutí. Měkké králičí maso vyjmeme a omáčku rozmixujeme. Potom ji zahustíme smetanou smíchanou s polohrubou moukou, vrátíme maso a krátce před podáváním společně prohřejeme.
Technologický postup: Připraveného králíka opláchneme, osušíme utěrkou a hojně prošpikujeme proužky slaniny, osolíme. V pekáči rozpustíme sádlo nebo nalijeme tuk, na kterém orestujeme očištěnou, na kolečka pokrájenou kořenovou zeleninu spolu s oloupanou cibulí nakrájenou na kostičky. Orestovanou zeleninu mírně podlijeme vodou a vložíme – nejlépe naporcovaného – králíka, zeleninu osolíme, přidáme koření a zaklopené pečeme v troubě cca 60 minut, pak dalších 30 minut odkryté, občas maso obrátíme a podlijeme vlažnou vodou. Měkkého králíka vyjmeme. Z výpeku vybereme koření, zeleninu buď propasírujeme přes sítko, nebo rozmixujeme tyčovým mixérem. Omáčku dle potřeby zředíme vodou, provaříme se smetanou, dochutíme citronovou šťávou, cukrem, popřípadě ještě osolíme (pokud bychom měli omáčku příliš řídkou, můžeme ji zahustit hladkou moukou rozmíchanou v troše studené vody, hustou omáčku naopak ředíme mlékem). Takto připraveného králíka servírujeme s houskovým knedlíkem, zdobíme kolečkem citronu, marmeládou či brusinkami a případně i šlehačkou.
Ingredience: 800–1 000 g hovězí kližky, gulášové koření, mletá sladká paprika, 4 střední cibule, 1 malý rajčatový protlak, 2–3 kostky masoxu, 4 stroužky česneku, 2 lžíce sójové omáčky, olej, alobal
Postup: Pekáč vymažeme olejem, klidně ho může být trošku víc. Nakrájenou cibulku dáme do pekáče, na ni naskládáme nakrájené maso a okořeníme gulášovým kořením. Dáme do rozpálené trouby (200–250 °C) na pár minut osmahnout a necháme zatáhnout maso. Pekáč vytáhneme a postupně přidáváme nasekaný česnek, zbytek gulášového koření, papriku, sójovou omáčku, masox, protlak. Poté zalijeme vodou tak, aby bylo maso dostatečně potopené. Promícháme a přikryjeme alobalem. Minimálně hodinu pečeme v troubě, troubu neotvíráme, guláše si vůbec nevšímáme. Po hodině jej jen zkontrolujeme, promícháme, popřípadě dokořeníme či přilijeme vodu, a pečeme klidně další půlhodinu, může být i víc. Nejlépe dokud se maso pěkně nerozpadá. Pro jemnější konzistenci můžete maso vytáhnout ven a omáčku rozmixovat, nejsou v ní pak kousky cibulky či jiných ingrediencí. Pokud je potřeba, lehce zahustíme moukou. Podáváme s chlebem, houskovým knedlíkem, jsou i tací, co rádi s těstovinami a s hromadou čerstvé cibule.
Cuketu oloupejte, vykrájejte semínka a nakrájejte na malé kostičky. Z paprik odstraňte semínka a nakrájejte je na docela malé proužky nebo kostičky. Rajčata spařte, zbavte slupky a nakrájejte na malé kousky.
Na rozpálený olej dejte nakrájenou papriku. Když trochu změkne, přidejte cuketu a poté rajčata. Duste do měkka. Přidejte sůl, pepř a bylinky podle chuti. Nalijte do vyvařených sklenic a pečlivě utáhněte. Zavařování trvá 5 minut ve vroucí vodě nebo v rozpálené troubě. Později lze tento druh leča přidat k osmahnuté cibuli s klobásou a v největších mrazech si užívat chutí léta.
