Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

ŠVÁB KOUSNUTÍ

Kousnutí od švába

Švábi jsou všežravci, tudíž jedí jak rostliny, tak maso. Jejich kousnutí může způsobit podráždění nebo otoky spojené s infekcí rány. Není naštěstí moc pravděpodobné, že by švábi kousali živé lidi, snad až na výjimku v případech extrémního výskytu, kdy je potravy nedostatek. V naprosté většině případů by švábi člověka nekousli, když by v blízkosti byly jiné zdroje potravy. Při přemnožení, popřípadě úbytku potravy, shánějí i neobvyklé zdroje potravy. V naprosté většině případů je dříve, než stav výskytu přesáhne kritickou hranici, přivolána odborná pomoc a použity profesionální přípravky k jejich vyhubení.

Nejzávažnější případy švábího kousnutí byly zaznamenány na lodích. Bylo zdokumentováno, že došlo k přemnožení populace na palubě a osobám na plavidle pak švábi okousávali kůži a nehty. Někteří námořníci spali dokonce v rukavicích, aby je švábi nekousali.

Nejpravděpodobnějším druhem švába, který by zaútočil na člověka, je šváb americký a šváb australský. Rus domácí také dokáže ve výjimečných případech pokousat člověka.

Pokud se domníváte, že jste objevili doma šváby nebo známky jejich výskytu, kontaktujte co nejdříve specialisty na hubení švábů.

Zdroj: Šváb

Diskuze: Re: jak vypadá kousnutí od pavouka

Nejspíše to byl pavouk. Na téhle fotografii goo.gl/images/ReWZ4H je vidět kousnutí od pavouka a vypadá úplně stejně jako to vaše.

Zdroj: diskuze Jak vypadá kousnutí od pavouka
Počet odpovědí: 1

Šváb domácí

Šváb domácí patří mezi nejprimitivnější a nejstarší létající hmyz. Má asi 3 000 druhů a v celé České republice se vyskytuje zhruba 5 druhů. Velikost švába je od 6 do10 milimetrů. Živí se rozmanitými látkami včetně klihu. Ukrývají se pod kůrou nebo pod kamenem a ze svých úkrytů vylézají jen v noci. Pokud jsou ohroženi, snaží se utéct nebo uletět. Jejich larvy neboli nymfy se líhnou dva týdny, nebo až dokonce tři měsíce. Některé druhy, než dorostou v dospělého jedince, se svlékají 6x až 8x. Vývoj trvá až půl roku.

Zdroj: Škůdci v domácnosti

Diskuze: Re: Re: jak vypadá kousnutí od pavouka

Děkuji za odpověď a doufám, že snad to bylo naposled :)

Zdroj: diskuze Jak vypadá kousnutí od pavouka
Počet odpovědí: 1

Léčitelka

Aloe vera je vaším stálým pomocníkem, můžete ji použít při poranění, popálení, ale i bodnutí či kousnutí hmyzem, proto není vůbec špatné, mít v domácnosti rostlin hned několik. Je pak velmi jednoduché jít a uříznout list a přiložit ho k poraněné oblasti.

Zdroj: Přesazování aloe vera

Diskuze: Re: dotěrný hmyz mochnička

Mochnička je rostlina, která se používá v bylinném lékařství pro zklidnění menstruace. Žádné reakce s pokožkou nebyly nikdy prokázány. Na rozdíl od toho mUchnička je opravdu nepříjemný hmyz. Štípnutí od muchničky může být velmi bolestivé a svědivé, a to mnohem víc než od komára. V místě po kousnutí muchničkou může krev z ranky ještě chvíli vytékat a svědivost a otok můžou být zřetelné ještě několik dní po kousnutí. Více se o muchničce můžete dočíst zde: www.ceskenapady.cz/m…

Zdroj: diskuze Dotěrný hmyz mochnička
Počet odpovědí: 1

Jak vypadá štípnutí od mravence

Pokud si nejste jisti, jak vypadá kousnutí od mravence, tak zde si můžete prohlédnout obrázky s mravenčím štípnutím.

Zdroj: Kousnutí od mravence

Diskuze: jak vypadá kousnutí od pavouka

Dobrý den, chci se zeptat je možné, že by mě mohl kousnout pavouk ??? V noci při spánku mě něco dvakrát kouslo do ruky. Relativně jsem reagoval poprvé tak ze mě něco bodlo do ruky a mírně probralo. Na což jsem cukl rukou. Po nějaké době to bylo znovu kdy jsem už v procitnutí něco rozmačkal neboť mě znovu něco kouslo do prstu téže ruky. Na horní straně ruky kde bylo první kousnutí to začalo svědet. A nateklo a cca 4-5 dnů bylo nateklé. Prst byl o něco horší. Tam se mi udělala malá ranka která chvílemi i krvácela. Ale relativně bolelo to méně než první kousnutí. Na ruce mí zůstal dva vpichy vedle sebe s rozpětím cca 3,8mm od sebe. A na prstu také, ale díky tomu že to byla "otevřena" ranka, která se léčila cca týden není to už tak zřejmě vidět. Celou dobu uvažuji vlastně co mě to potkalo ??? Tak se chci zeptat zda fakt to mohl být u nás na Severní Moravě pavouk .... ????
Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Jak vypadá kousnutí od pavouka
Počet odpovědí: 1

Důsledky kousnutí blechy

Kousnutí blechy je velmi nepříjemné, protože do těla hostitele vyloučí látku, která způsobuje velké svědění. Bleší kousnutí není nebezpečné kvůli svědění, ale kvůli tomu, že blechy mohou kousnutím přenést velmi nebezpečné nemoci (kromě známého moru, to může být ale i lymfatická borelióza, encefalitida, tyfus atd.)

Zdroj: Past na blechy

Foto

Níže na odkazech je možné vidět štípance od hmyzu a štípance na těle.

Zde můžete vidět, jak vypadá kousnutí od blechy.

Zde můžete vidět, jak vypadá kousnutí od štěnice.

Zde můžete vidět, jak vypadá štípanec od komára.

Zde můžete vidět, jak vypadá štípnutí od mravence.

Zde můžete vidět štípance od roztočů.

Zdroj: Kousnutí od blechy

Babské rady na kousnutí od blechy v těhotenství

Bolest zmírní kapka levandulového oleje, ale i plátek cibule nebo citronu, kterým místo potíráte. Funguje rovněž ochlazení v ledové vodě nebo přiložení kostky ledu.

Vyzkoušejte také kašičku z jedlé sody a vody, kterou si budete potírat postižené místo.

Štípnutí můžete ošetřit tekutým pudrem, tolik pak nesvědí.

K ochlazení vpichu se doporučuje tvaroh či bílý jogurt.

Zdroj: Kousnutí od blechy

Babské rady na kousance od blech

Z babských rad prý zabírá, když postižené místo potřete nasliněným prstem. Dočasně může svědění zmírnit i potření zubní pastou, dětským pudrem nebo přikládání ledového obkladu.

Nebo zkuste štípanec omývat čajem (zeleným i černým, čajem z kostivalu nebo levandule), případně položit vyluhovaný čajový sáček přímo na místo kousnutí.

Potírejte místo kousnutí drcenou čerstvou bazalkou, případně bazalkovým olejem.

Potírejte místo tinkturou z echinacey nebo si připravte koupel z této bylinky a teplé vody.

Vyrobte si kokosovou dřeň – rozmixovanou kokosovou dužinou potřete postižená místa a zabalte cca na hodinu do ručníku. Poté opláchněte.

Zdroj: Kousnutí od blechy

Jak vypadají štípance od roztočů

Zde si na fotografiích můžete prohlédnout, jak vypadají štípance na těle od roztočů, či spíše kožní projevy vyvolané jejich přítomností.

Zdroj: Kousnutí od roztoče

Jak poznat kousnutí od blechy

Blechy jsou skákavý hmyz, který dorůstá velikosti od 2 do 8 mm. V Čechách se lze setkat asi s 90 druhy blech a všechny mohou poštípat i člověka.

Jak poznat štípance od tohoto hmyzu:

  • okolo štípance se objeví zarudlý flek, velký asi 1 cm;
  • štípnutí obvykle zmizí během několika hodin;
  • štípnutí svědí, mnohdy až pálí;
  • štípance se objevují ve větším množství na zádech, krku a pažích.

Někdy je velmi těžké rozeznat štípance od blechy, štěnice, komára či roztoče. Níže si můžete prohlédnout fotografie, jak konkrétní štípance vypadají.

Zdroj: Kousnutí od blechy

Využití léčebných prostředků

Vhodné je omýt místo kousnutí teplou (ne horkou) mýdlovou vodou. Následně naneste na postižená místa antiseptikum (vhodný je třeba Betadine nebo Bepanthen) a poté chlaďte ledem, abyste snížili otok. Využijte praktický gelový sáček nebo klidně pytlík mražené zeleniny. Ledujte asi 10 minut, pak jej na 10 minut sundejte. Tento cyklus několikrát zopakujte.

K uklidnění pokožky můžete v postižených místech využít například Fenistil nebo Psilo-balsam. Zkusit můžete i kalamínové mléko nebo masti s obsahem hydrokortizonu. Oba tyto prostředky seženete volně v lékárně a nemusíte se ničeho bát, protože jejich použití je v množství stanoveném výrobcem naprosto bezpečné.

V případě silného svědění nebo projevů alergické reakce můžete využít volně dostupné léky proti alergii, například Zodac, Zyrtec nebo Xyzal.

Na uklidnění pokožky pomáhá také aloe vera gel nebo sprej, pokud máte doma tuto léčivou rostlinu, můžete rovnou uříznout jeden její list a přiložit si jej na místo kousnutí.

Pokud z blešího kousnutí vytéká hnis, navštivte lékaře. Hnis může signalizovat sekundární infekci.

Zdroj: Kousnutí od blechy

Jako přírodní léčba se nabízí doma připravený repelent

Ingredience: 1 lžička levandule, 1 lžička pelyňku, 1 lžička kořene puškvorce, 1 lžička tymiánu, 3 dl lihu či ovocné pálenky, lahvička s rozprašovačem

Postup: Léčivky smícháme, zalijeme je lihem a vše necháme čtrnáct dní louhovat. Nesmíme zapomenout denně protřepávat. Poté přecedíme, nalijeme do lahvičky s rozprašovačem a používáme dle potřeby.

Zdroj: Kousnutí od blechy

Alergie na mravenčí kousnutí

K alergologicky nejvýznamnějším patří mravenci rodu Solenopsis. Žijí v Severní a Jižní Americe. Po jejich kousnutí jsou popisovány i závažné celkové alergické reakce – anafylaxe. Jejich jed je podobný jedu vos, a proto jsou ohroženi i pacienti s alergií na vosí bodnutí. Léčba takové reakce musí být rychlá, během minut může jít o život. Pacienti, kteří tuto reakci již zažili, jsou od lékaře vybaveni injekčním adrenalinem a dalšími léky, které si pacient vezme okamžitě po kousnutí hmyzem.

V našem pásmu se tento druh vyskytuje naštěstí jen zřídka. Pokud ovšem není při cestování nevědomky dovezen z ciziny. K našim nejčastějším mravencům patří mravenec obecný, mravenec žlutý, mravenec červený, mravenec faraonský, lesní mravenec a loupeživí mravenci. S tímto hmyzem se potkáme nejčastěji v lese, v trávě, na stromech a ve ztrouchnivělém dřevu. Faraonští mravenci u nás přežívají díky zimnímu vytápění bytů a malým nárokům na potravu.

Alergické reakce po kousnutí mravenci u nás se vyskytujících druhů nejsou časté, ale byly již zaznamenány. Jedná se nejvíce o výraznější místní reakce, jako je skvrna, puchýř, zarudnutí, svědění a otok. K závažnějším projevům patří dušnost a sípání, i anafylaktický šok lékaři zaznamenali.

Jed našich mravenců má zkříženou reaktivitu s jedem vos. Možnosti vyšetřit konkrétně alergii na jed našich mravenců jsou omezené, k dispozici jsou pouze testy na rod importovaných mravenců rodu Solenopsis. Každý pacient by po takovéto reakci měl být vyšetřen i na reaktivitu proti vosímu jedu.

Zdroj: Kousnutí od mravence

Šváb obecný

Šváb obecný má lesklou, tmavě červenohnědou barvu. Jde o škůdce, který nejčastěji vnikne do objektu pod prahy dveří, přes otevřené dveře nebo mezery v obvodech zdí. Využije inženýrské sítě, trubky, otevřenou kanalizaci nebo potrubí v domě.

Dospělci švába obecného jsou velmi odlišného vzhledu. Menší dospívající samci dosahují délky pouze 25 mm a můžete je identifikovat podle křídel, která pokrývají tři čtvrtiny jeho těla. Posledních pár břišních segmentů je odkrytý. Dospělé samice švába obecného dosahují délky 32 mm, jejich křídla jsou zakrnělá a pokrývají několik prvních segmentů těla. Ani samec ani samice nejsou schopni letu.

Šváb obecný je primárně venkovní tvor, tudíž je velmi dobře přizpůsoben pro přežití ve venkovním prostředí. Většinu venkovních populací lze nalézt například pod kompostem nebo v listové hrabance či v zahradním opadu. V městských oblastech se švábi nacházejí ve velkých koloniích nejčastěji v kanalizaci.

Šváb obecný je znám tím, že preferuje odpadky, špínu nebo rozkládající se materiály. Rovněž je to druh velmi závislý na vodě. Studie tohoto hmyzu totiž prokázaly, že švábi mohou přežít až měsíc bez potravy, ale nepřežijí déle než dva týdny bez vody.

Dospělý samec švába obecného žije v průměru 110 až 160 dnů, zatímco samice může žít 35 až 180 dnů. Během této doby jediná samice může produkovat přibližně osm ooték (vaječných schránek) s přibližně 16 vejci. Přibližně 30 hodin poté, co vyprodukuje ootkéku, vypustí ji v bezpečném prostředí, kde zůstane až do doby, než se začnou líhnout noví jedinci. Doba vývoje švába obecného je výrazně ovlivněna ročním obdobím. V teplejších měsících může být čas potřebný k vývoji od vajíčka po dospělého jedince až 200 dní. Když se počasí ochladí, nebo během pozdních podzimních a zimních měsíců, může vývoj od vajíčka k dospělému jedinci trvat až 800 dnů.

Zdroj: Šváb

Výskyt, chování a přítomnost švába

Během teplejších měsíců není neobvyklé, že v noci spatříte švába obecného venku pobíhat kolem terasy, pod vlhkými okapy nebo kolem kanalizace. Většinou jsou aktivní v noci, v průběhu dne je můžete spatřit spíše v prostorách a pokojích, které jsou převážně vlhké, tmavé a nerušené.

Ochranné obaly vajec (ootéky) švába obecného mohou být tmavě hnědé nebo načervenalé barvy a téměř 8–10 mm dlouhé. Každá ootéka, která pojme až 16 vajec, je samicí odložena v bezpečné chráněné oblasti, a to téměř 30 hodin poté, co je vytvořena.

V oblastech, kde se vyskytuje velké množství švába obecného, můžete zaznamenat zatuchlý pach. Tento zápach je způsoben chemickými látkami vylučovanými švábi při komunikaci v kolonii.

Šváb obecný se vyskytuje po celém světě. Lze jej nalézt především v USA, Anglii, Evropě, Austrálii a Jižní Americe. Šváb obecný dává přednost chladným vlhkým místům, jako jsou třeba suterény nebo sklepy. V domě putují po kanalizaci, sociálním zařízení, radiátorech a potrubí. V obydlích mají tendenci přebývat v nižších patrech. Stejně jako ostatní druhy švábů jsou i švábi obecní všežravci a živí se od drobků a zbytků jídel až po rozkládající se rostliny a zvířata. Mají tendenci shromažďovat se ve velkých koloniích v blízkosti vodních zdrojů.

Švábi obecní mohou být zdrojem mnoha potravinových patogenů, včetně E. coli, salmonely a jiných. Vzhledem k jejich stravovacím návykům (upřednostňují odpadky a tlející organické hmoty) mohou tyto patogeny přenášet na svých nohou a tělech z kontaminovaných oblastí na čisté plochy, předměty a potraviny.

Zdroj: Šváb

Kteří mravenci koušou

U nás se vyskytuje asi 100 druhů mravenců, v celém světě cca 15 000 druhů, a to především v tropických oblastech. Všichni mravenci při napadení koušou do protivníka kusadly a vstřikují mu do ran kyselinu mravenčí, kterou mají ukrytou ve žlázách na zadečku. Kousnutí mravence je velice bolestivé.

Největší mravenci u nás:

  • dělnice až 17 mm, královny až 22 mm – mravenec dřevokaz (Camponotus ligniperda), mravenec obrovský (Camponotus herculeanus) a mravenec toulavý (Camponotus vagus)
Nejmenší mravenec u nás:
  • dělnice 1,4–1,7 mm, královny nepatrně větší – mravenec titěrný (Plagilepis pygmea)
Nejhojnější mravenec:
  • mravenec obecný (Lasius niger) v otevřené krajině, mravenec otročící (Formica fusca) v lesích
Největší kolonie u nás:
  • mravenec hojný (Formica polyctena) a mravenec podhorní (Formica lugubris), někdy přes 1 000 hnízd v jednom hnízdním komplexu
Nejmenší kolonie u nás:
  • rod Temnothorax – celé hnízdo i s dělnicemi, larvami a kuklami se vejde do lískového oříšku

Mezi naše nejvýznamnější entomology, kteří se zabývají studiem mravenců, patří manželé Pavel a Klára Bezděčkovi z Jihlavy. Oba se věnují mravencům několik desítek let.

Zdroj: Kousnutí od mravence

Jak probíhá kousnutí od mravence

Jedná se o ostré bodnutí, které velmi rychle odezní. Rudí mravenci ovšem útočí ve velkém počtu. Obalí nohu a začnou se zakusovat jeden po druhém. To už bolest od kousanců tak rychle neodeznívá. Mravenec zaútočí a nechá v krvi určité množství jedu. Důsledky takového kousnutí do velké míry závisí na tom, jak dobře tělo toleruje kousnutí hmyzem. Pokud stisknete mravence, okamžitě pocítíte kousnutí doprovázené bolestí a pálením. V tomto místě se objeví malá červená skvrna, která může nabobtnat. Po určité době pocítíte bolest a nepohodlí.

Pokud je lidská kůže citlivá, příznaky se zdají být výrazné. To lze očekávat v případě, kdy má člověk tendenci k alergiím.

Lze pozorovat:

  • otoky;
  • skvrny;
  • svědění;
  • těžký pocit pálení;
  • zvýšenou teplotu.

O několik dní později mohou mít různí lidé různé projevy. Vše záleží na reakci organismu a jeho individuálních vlastnostech. Často kousnutí začne svědit. Po několika dnech však svědění ustupuje a postupně mizí. Závažné komplikace může způsobit rozškrábání postižené oblasti a následné infikování otevřené rány.

Jen pro zajímavost, tropický mravenec Paraponera (Bullet Ant) má jméno podle toho, že jeho kousnutí je, jako kdyby vás střelili. Kousnutí tímto mravencem nesnesitelně pálí čtyřiadvacet hodin. Bez výraznějších přestávek. Momenty otupující, neustálé bolesti se střídají s nesnesitelnými návaly pocitu pálení a prudkou bolestí vystřelující do okolí rány. Mravenec do vás totiž napustí neurotoxin, který blokuje značnou část procesů v těle. Brazilský indiánský kmen Mawé tuto bolest dokonce podstupuje dobrovolně. Kousnutí od desítek těchto mravenců je součástí zkoušky dospělosti. Adepti se několik dnů nekontrolovaně zmítají v obrovské agónii a někteří z nich zkoušku opakují až dvacetkrát, aby ukázali míru své zocelenosti. Naštěstí žije tento druh pouze v tropech.

Na kousnutí mravence pomáhá dle babských rad řebříček vyluhovaný v alpě. Do sklenice od okurek dejte až po okraj květy, hodně je namačkejte a zalijte po okraj nádoby alpou. Květy po nějaké době zvadnou, zhnědnou a alpa také zhnědne. Květy nevyndávejte. Tato tinktura vám vydrží roky. Postupně s můžete přidávat další květy a dolévat alpu. Roztok je vhodný na každé štípnutí, bodnutí prý po něm za chvíli nesvědí, a pokud ano, tak jej potřete znovu – a neškrábejte!

Zdroj: Kousnutí od mravence

Blechy u koček

Kočky a blechy. Blechy představují pro kočky problém nejen proto, že jejich kousání svědí, ale zejména proto, že blechy jsou mezihostiteli určitých druhů tasemnic, které na kočku mohou přenést. Spousta koček trpí také alergií na bleší kousnutí, která se projevuje těžkým zánětem kůže. Délka života dospělé kočičí blechy je za neutrálních teplot prostředí (okolo 24 °C) asi 9–12 měsíců, ovšem při nízkých teplotách a periodách hladu se významně prodlužuje. Hlavními zbraněmi blech jsou vysoká produkce vajíček, rychlé množení a velká rezistence vůči antiparazitikům.

Blecha kočičí foto – fotografie.

Zdroj: Co dělat když má kočka blechy

Blechy na člověku

Blecha lidská navzdory svému názvu žije a saje nejenom na člověku, ale bez větších problémů cizopasí i na ostatních domácích zvířatech, zejména na psech, kočkách a vepřích. Příležitostně se může objevit i na jiných hostitelích. Blecha lidská byla nejhojněji rozmnožena v domácnostech od 14. do 19. století. Na přelomu 20. století ji vystřídala blecha psí, která převažovala až do 50. let, kdy začala být vytlačována blechou kočičí. Momentálně je blecha lidská zcela na ústupu. K jejímu potlačení přispěl vývoj a vliv hygienické úrovně obyvatelstva. Nicméně ještě i dnes je možné se s ní setkat. Od ostatních blech se velmi výrazně liší především absencí hřebenu na těle.

Člověk bývá blechami napaden pouze výjimečně, a to především v návaznosti na kontakt se zablešeným zvířetem. Lidská medicína pulicosis (latinský medicínský termín pro zablešení člověka) nepovažuje díky téměř neexistujícímu výskytu blech u lidí za velký problém. Lékařské repetitorium nemá ve svém obsáhlém rejstříku heslo pulicosis vůbec uvedeno. Nepříjemné je snad jen bleší kousnutí. Na kůži poštípaného člověka se objeví typický svědivý či pálivý zarudlý pupenec, který však za několik hodin samovolně mizí. Citlivější lidé mohou na bleší poštípání zareagovat bouřlivější alergickou reakcí kůže, podobně jako při kousnutí kterýmkoliv jiným bodavěsavým hmyzem. Nedisciplinovaní pacienti si další problém přivodí nadměrným škrábáním a následným infekčním zánětem kůže svědivého místa. Zde by měly pomoci časté koupele.

Zde je vidět kousnutí blechy u člověka.

Zdroj: Blechy v bytě

Jak se pozná kousnutí od blechy

Pouze 5 % blech žije na těle domácího mazlíčka a až 95 % blech se nachází v okolí vašeho zvířete, v koberci, pelíšku, na gauči, nebo dokonce v posteli. Zatímco dospělá blecha se na svém hostiteli udrží až 7 dní, vajíčka a larvy z kůže a srsti rychle odpadávají. Z nich se potom v domácnosti mohou vyvíjet další a další blechy. Blecha se za příznivých podmínek vyvíjí v dospělé jedince velmi rychle. A tak se během jednoho měsíce u vás doma může vylíhnout až 1 000 nových blech.

Blechy napadají nejčastěji psy a kočky. Často se živí krví i jiných domácích či volně žijících zvířat. A také lidskou. Běžně si náš mazlíček přinese blechu od jiného chlupatého kamaráda. Ale stejně si ji může donést i ze zablešeného prostředí, kde se s jiným zvířetem vůbec nesetkal. Blechy jsou aktivní po celý rok. A pokud nemají příznivé podmínky pro vylíhnutí, mohou čekat v neaktivním stadiu kdekoliv ve vnějším prostředí až 6 měsíců.

Blecha obtěžuje bolestivým kousáním a její sliny často způsobují alergické reakce. Největším nebezpečím pro nás i naše mazlíčky jsou však nemoci, které blechy přenášejí. Tasemnice, lymská borelióza, encefalitida i další závažné nemoci může blecha přenést na zvíře i člověka. Proti blechám je tedy nutné účinné chránit vaše mazlíčky i domácnost po celý rok!

Štípanec od blechy je červený flek široký cca 1 cm, silně svědivý až pálivý. Povětšinou se na kůži nachází vícero kousnutí. Zde můžete vidět, jak vypadá kousnutí od blechy.

Zdroj: Blecha

Repelent na muchničky

Ochrana proti muchničkám spočívá v používání repelentů, v oblastech výskytu tohoto hmyzu je pak důležité nosit dlouhé rukávy a nohavice, barva oblečení by měla být světlejší.

Dobré je použít na ranku dezinfekci, abyste předešli hnisavému zánětu. Dříve se na kousnutí muchničkami i umíralo, například v oblasti Dunaje, když byla kalamita, mohlo hejno muchniček člověka ohrozit na životě.

Jak jsme již zmínili, v teplých oblastech muchničky přenášejí řadu nemocí a často jsou i jedovaté, naše druhy naštěstí pouze obtěžují bolestivým bodáním. Pokud se ocitneme v hejnu hladových samiček, nepomůže obvykle ani repelent, pouze ta nejhustší moskytiéra a oděv z hustě tkané, silné látky.


Zdroj: Muchnička

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Jitka Konášová

Nina Vinšová

Gabriela Štummerová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU