Technologický postup: Nakrájíme nadrobno cibuli, kterou zpěníme na oleji ve větším hrnci. Kapustu rozčtvrtíme, omyjeme a nakrájíme na nudličky, které přidáme do hrnce, podlijeme vodou, vhodíme zeleninovou kostku a cca 10 minut dusíme pod pokličkou. Poté přidáme brambory, které nakrájíme na kostičky a za občasného promíchání dusíme doměkka. Pokud jsou brambory a kapusta měkké, přidáme klobásy nakrájené na kostičky. Dochutíme prolisovaným česnekem, solí a pepřem.
Ingredience: 1 malá hlávka kapusty, 1 velká cibule, 3 stroužky česneku, sůl, drcený kmín, olivový olej
Technologický postup: Cibuli oloupeme, pokrájíme nadrobno a na troše oleje osmažíme dozlatova. Na cibuli nasypeme na nudličky pokrájenou kapustu, promícháme, osolíme, okmínujeme, podlijeme trochou vody a pod pokličkou chvilku podusíme, až kapusta lehce změkne (nerozvaříme, necháme křupavou). Nakonec vmícháme rozmačkaný česnek podle chuti.
V naší poradně s názvem WARFARIN A JEHO NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
Děkuji za info o valfarinu. Manzel bude brát lék 1x denne jedna se o valfarinu orion 5 mg. Má rád ovoce jako je meloun jahody, jablka, broskve, meruňky švestky. Je možné toto ovoce při léků varfarin konzumovat. Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem je potřeba hlídat příjem vitamínu K. Ten je obsažen ve všem, co vyrostlo jako rostlina. Nejvíce vitamínu K je obsaženo v zelených potravinách, jako je zelí, kapusta, okurky, brokolice, rajčata. Na tyto potraviny je potřeba dát pozor a nárazově se jimi nepřejídat.
Zkuste, ať se manžel stravuje jako do teď. Lékař při zavádění léčby Warfarinem bude kontrolovat účinky a kdyby byly ve stravě manžela problémy, tak je objeví.
Ingredience: 750 g kapusty, 750 g brambor, 100 g anglické slaniny, 3 cibule, 3 lžíce másla, sůl, pepř, 250 ml vývaru, 100 g strouhané goudy, ½ svazku pažitky
Technologický postup: Očistíme kapustu, rozčtvrtíme ji a nakrájíme na nudličky. Omyté brambory oloupeme a rozkrájíme na plátky, slaninu nakrájíme na nudličky. Pokrájíme cibuli. Troubu předehřejeme na 175 °C. V ohnivzdorné nádobě rozehřejeme máslo a cibuli na něm osmahneme. Přidáme slaninu a opečeme. Vložíme kapustu a brambory, osolíme a opepříme. Podlijeme vývarem, přiklopíme a pečeme v troubě asi 60 min. Povrch posypeme strouhanou goudou. Zapékáme nepřikryté tak dlouho, až se sýr rozteče. Pažitku omyjeme, osušíme a nadrobno nasekáme. Zapečené brambory s kapustou jí posypeme, naservírujeme na talíře a podáváme horké.
V naší poradně s názvem BRYNZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva..
muzu brynzu delam s ni pomazanku.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak můžete jíst úplně všechno, jen u některých věcí musíte dávat pozor na množství. Nejrizikovější jsou zelí, kapusta, ledový salát, jarní cibulky, okurky, chřest a brokolice. Například u zelí, kapusty nebo salátu stačí jen 3 velké listy a pokryjí vám veškerý limit pro příjem vitamínu K, který ve vašem případě činí 90 mikrogramů. Zelí se tedy hodí tehdy, když víte, že jste za den nesnědla žádnou zeleninu, tak si můžete dát tři listy zelí a víte, že jste OK, protože vitamínu K nesmíte jíst mnoho ale ani méně, protože jinak Warfarin nefunguje správně.
Co se týče brynzy, tak tu samozřejmě jíst můžete, ale musíte s ní počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. 200 gramů brynzy obsahuje 10 mikrogramů vitamínu K.
Technologický postup: Kapustu nakrájíme nahrubo, cibuli najemno. Brambory oloupeme, propereme a nakrájíme na kostky. Česnek očistíme a nastrouháme na jemném struhadle. Do většího hrnce dáme na sádlo osmažit nakrájené cibule, přidáme kapustu, osolíme, opepříme, asi 5 minut dusíme pod poklicí. Přidáme brambory, zalijeme vodou a přivedeme k varu. Rozmícháme mouku ve vodě a přilijeme ke kapustě. Vaříme, dokud brambory nejsou hotové. Odstavíme a přimícháme česnek.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Keilová.
Prosím zavařoval jste někdo kapustu??? jak na to ?? díky Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:
Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení www.amazon.com/gp/aw…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem
Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, ujistěte se, že zbylá zelenina je zatlačena pod solanku, abyste si ji ochránili po dlouhou dobu.
Technologický postup: Na sádle zpěníme nakrájenou cibuli, přidáme uzené maso, orestujeme, dále přidáme nakrájenou kapustu a na kostky nakrájené brambory, zalijeme trochu vodou, přidáme sůl, pepř, kmín a dusíme doměkka. Potom zahustíme sádlovou jíškou a přidáme prolisovaný česnek. Recept výborně chutná, ale kvůli svému vzhledu není moc oblíbený.
V diskuzi LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.
Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.
Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.
Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.
Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.
Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.
Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.
Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.
Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.
Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.
Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.
Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.
Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.
Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Technologický postup: Vepřové maso omyjeme a nakrájíme na menší kousky. Cibuli oloupeme a nakrájíme nadrobno. Česnek oloupeme a utřeme nebo prolisujeme. Kapustu očistíme, zbavíme košťálu, překrájíme listy na menší kousky a spaříme horkou vodou. V hrnci rozpustíme vepřové sádlo, na kterém osmahneme nakrájenou cibuli. Na cibuli vložíme maso, osolíme a dochutíme pepřem a kmínem, podlijeme vlažnou vodou, přikryjeme poklicí a dusíme do poloměkka. Během dušení podle potřeby podléváme vlažnou vodou a mícháme. Poloměkké maso zaprášíme hladkou moukou, osmahneme, doředíme vlažnou vodou a rozmícháme. Nakonec přidáme spařenou kapustu a prolisované stroužky česneku. Za občasného míchání dusíme, dokud není vše měkké. Dušené vepřové maso s kapustou podáváme s vařenými brambory.
Technologický postup: Kapustu rozkrojíme, umyjeme pod studenou vodou a nakrájíme na nudličky. V hrnci kapustu podlijeme vodou a krátce podusíme. Nepřikrýváme pokličkou. Do kastrolu dáme slaninu nakrájenou na kostičky, přidáme sádlo a nakrájenou cibuli, kterou necháme zrůžovět. Kapustu přecedíme a přidáme k opražené cibuli. Ochutíme solí, pepřem a česnekem. Měkkou kapustu zaprášíme hladkou moukou, osmahneme, podlijeme trochou vody a povaříme nejméně 5 minut. Do dušené kapusty můžeme přidat uzenou klobásu nebo plátek uzeného masa. Dušenou kapustu se slaninou podáváme s vařenými brambory. Brambory nakrájené na kostky se mohou dusit společně s kapustou. Tím si ušetříme špinavé nádobí a čas.
Postup: Vepřový bok vykostíme, odstraníme kůži a nakrájíme na kostičky. Cibuli oloupeme a nakrájíme také na kostičky. Kapustu rozebereme a důkladně omyjeme. Nakrájíme na proužky. Maso dáme na pánev a při mírné teplotě necháme vyškvařit sádlo. Přidáme cibuli a necháme zesklovatět. Maso osolíme, opepříme a zaprášíme mletou paprikou. Poté přidáme kapustu, přisypeme kmín, podlijeme vodou a dusíme doměkka. Dušenou kapustu s vepřovým masem podáváme s vařeným bramborem.
Technologický postup: Jestli nám nezbyl výpek, rozpustíme sádlo a opečeme na něm nakrájenou cibuli. Kapustu nakrájíme na proužky, oloupané brambory na větší kostky. Do výpeku dáme nakrájenou cibuli, kapustu, brambory a posypeme kmínem, solí a pepřem. Podlijeme lehce vodou, jen asi do 1/3. Kapusta změkne a zmenší obsah. Pekáč přikryjeme a dáme na 30–35 minut do trouby. Občas zkontrolujeme. Poté přidáme nakrájené maso a promícháme. Přimícháme česnek, případně dochutíme a dopečeme asi 15 minut. Šťáva by měla být skoro vypečená. Není třeba zahušťovat, ale kdo chce, zapráší před dopečením šťávu lžící mouky.
Ingredience: 1 kg brambor, 40 g uzené slaniny, 1 cibule, 200 g uzené klobásy, 500 g kapusty, sůl, kmín, 2,5 dcl mléka, 2 vejce, černý pepř, olej
Postup: Ve slupce uvařené brambory nakrájíme na plátky, slaninu nakrájíme na kostky a na troše oleje rozškvaříme. Přidáme nakrájenou cibuli, opražíme, vložíme na kolečka nakrájenou klobásu a krátce vše opečeme, aby se nám spojily chutě. Kapustu nakrájíme na proužky a krátce v osolené vodě povaříme cca 5 minut. Poté ji scedíme a okapanou přidáme ke směsi s klobásou. Okořeníme a ochutíme kmínem, vše promícháme. Do vymazaného pekáče vložíme polovinu na plátky nakrájených brambor, osolíme, rozložíme kapustu s klobásovou směsí. Zakryjeme druhou polovinou brambor, osolíme a zalijeme vejci rozšlehanými v mléce. Takto připravený pokrm zapečeme v troubě. Servírujeme se salátem nebo s kyselou okurkou.
Technologický postup: Kapustu nakrájíme na drobné nudličky, dobře propláchneme, dáme do hrnce a podlijeme vodou (aby sahala asi do poloviny výšky kapusty). Přidáme na kostičky pokrájené oloupané brambory, osolíme, okmínujeme a necháme vařit. Zatím na troše oleje zpěníme drobně pokrájenou cibuli, přidáme mouku za stálého míchání a připravíme růžovou cibulovou jíšku. Přidáme ji ke kapustě a bramborám, přisypeme po špetce majoránky a pepře, promícháme a dovaříme do změknutí brambor. Po vypnutí vmícháme podle chuti prolisovaný česnek, případně dosolíme. Podáváme s vařenou či opečenou klobásou, případně volským okem. Přikusujeme chléb, nejlépe celozrnný vlastní výroby.
Ingredience: 1 lžíce olivového oleje, 150 g slaniny, 250 g listů kapusty, 1 cibule, 2 stroužky česneku, ½ lžičky drcených sušených chilli papriček, 20 g másla, 125 ml smetany ke šlehání, 125 ml mléka, ¼ lžičky strouhaného muškátového oříšku, 600 g brambor, 100 g strouhaného ementálu, sůl, drcený černý pepř
Technologický postup: Nejprve si připravíme slaninu, kterou nakrájíme najemno, jednotlivé listy kapusty očistíme a natrháme na menší kousky, cibuli oloupeme a nakrájíme na kolečka, česnek prolisujeme, brambory oloupeme a nakrájíme na tenké plátky, sýr nastrouháme. Zahřejeme troubu na 180 °C. Nepřilnavou pánev zahřejeme na vysokém plameni, vlijeme olej, vsypeme slaninu a opékáme 2–3 minuty, dozlatova. Poté přisypeme kapustu, cibuli, česnek a chilli a opékáme 3–4 minuty, aby kapusta zavadla. Zapékací nádobu o objemu 1 litr vymažeme máslem. Smetanu, mléko a muškátový oříšek přivedeme v rendlíku k varu, hned odstavíme. Do nádoby navrstvíme brambory, kapustovou směs a sýr, nahoře by měly být brambory. Posypeme zbylým sýrem. Přelijeme smetanou, zapékáme minimálně 45 minut, aby brambory změkly.
Nejprve si nakrájíme cibuli na kostičky, poté ji na oleji osmahneme dosklovata. K cibuli se přidá kapusta nakrájená na kostky a kmín. Vše se zasmahne a přidá se nahrubo nasekaný česnek. Vše se krátce opeče a zastříkne octem, osolí se a případně i podlije vodou (pokud je potřeba), aby se kapusta mohla dusit doměkka. Změklá kapusta se na závěr dochutí mletým pepřem.
Postup: Brokolici rozdělíme na růžičky, které omyjeme pod tekoucí studenou vodou. Brambory omyjeme a pokrájíme na malé kostičky. Oloupanou cibulku posekáme nadrobno a orestujeme na másle po dobu cca 2 minut. K cibuli pak přidáme růžičky brokolice, brambory a ještě chvíli restujeme. Přidáme vývar a zeleninu dál vaříme pod pokličkou asi 20 minut na mírném plameni. Pak vyjmeme několik růžiček z brokolice a odložíme si je na další použití. Zbylou polévku rozmixujeme ponorným mixérem a podle chuti osolíme a ochutíme kořením. Odloženou brokolici vrátíme zpět do rozmixované polévky. Polévku nalijeme do předehřátých talířů nebo misek, ozdobíme troškou šlehačky, petrželkou nebo libečkem, strouhaným sýrem a posypeme chilli papričkou (není nutné).
Tip: V polévce může být i současně vařena kapusta, zelí, zkuste po jednom listu. Vše pak už je i na fantazii a chuti každého.
Brokolice je ideální surovinou nejen pro děti, ale i dospělé lidi. Obsahuje velké množství vitamínu C, ve 100 g se nachází téměř 155 % jeho doporučené denní dávky. Je zdrojem vlákniny, vitamínu E a K, betakarotenu a kyseliny listové. Z minerálních látek obsahuje především vápník a draslík, dále pak fosfor, selen, hořčík, železo a síru. Posiluje imunitu, má pozitivní vliv na zažívací ústrojí a působí proti rakovině.
Ingredience: 750 g brokolice, 10 g másla, 1 střední brambor, 1,5 l vývaru, 1 stroužek česneku, 100 ml šlehačky, sůl, pepř, muškátový oříšek
Postup: Brokolici očistíme, omyjeme a rozdělíme na růžičky, košťály oloupeme a nakrájíme na plátky. Brambor oloupeme, omyjeme a nakrájíme na kostičky. Česnek nasekáme a podusíme na rozpáleném tuku. Přilijeme vývar a povaříme asi 5 minut na mírném ohni i s bramborem nakrájeným na kostičky a košťálem z brokolice. Poté přidáme růžičky brokolice a vaříme 10 minut. Brokolici spolu s bramborem a vývarem rozmixujeme. Za stálého míchání přidáme smetanu a dochutíme solí, pepřem a strouhaným muškátovým oříškem. Polévku podáváme sypanou čerstvou bazalkou.
Očištěnou kapustu nakrájejte na nudličky, podlijte osolenou vodou a bez pokličky krátce povařte. Slaninu nakrájejte na kostičky, přidejte sádlo a osmažte na něm na drobno pokrájenou cibulku. Vložte scezenou kapustu, přidejte sůl, pepř, utřený česnek, podlijte trochou vývaru a poduste. Jakmile bude kapusta měkká, zaprašte ji moukou, osmahněte, podlijte vývarem z kapusty a doduste. Servírujte s bramborovými kroketami nebo se smaženými brambory.
