Téma: 

vařená vejce recepty


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

JAK OLOUPAT VEJCE

Tipy závěrem

Začínejte loupání od nejširšího konce, ne z boku vajíčka.

Neoloupaná vařená vejce můžete skladovat v ledničce až 5 dní. Jakmile je oloupete, měli byste je co nejrychleji spotřebovat.

Než se vejce začnou vařit, nasypte do vody trochu soli. Půjdou pak snadněji loupat a sůl navíc zabrání bílku vytéct do vody, pokud některé vejce praskne. Navíc dodá vajíčkům chuť.

Pozor, ať vejce nepřevaříte. Skořápka pak popraská na tisíce malých kousků a oloupat ji nebude vůbec snadné. Nebo se vnitřek vejce přilepí na skořápku a vy pak při loupání budete se skořápkou trhat i ztuhlý bílek.

Detail odstavce: Tipy závěrem
Zdroj: Jak oloupat vejce
Zveřejněno: 6.12.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: smoothie recepty komentář

No já mám tedy lepší mixér a to Vitamix. Ten udělá jak smothie tak i rozdrtí led. Zvládá dokonce i burákové máslo. Lepší si za mixér rozhodně připlatit.

Zdroj: diskuze Smoothie recepty komentář
Odesláno: 27.11.2017 uživatelem Mášinka
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

RECEPTY Z VAŘENÝCH VAJEC

Vaření vajec na hniličku

Pokud je bílek uvařený a žloutek jen tak na půl syrový, je to vejce na hniličku. Takové vejce si uvaříme v malém kastrůlku s vodou zhruba za 5–6 minut.

Detail odstavce: Vaření vajec na hniličku
Zdroj: Recepty z vařených vajec
Zveřejněno: 23.10.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: domácí šunka

Nedávno jsem si pořídili bytelnou formu na šunku z webu www.formanasunku.cz a musím říce, že je to skvělé. Invesctice okolo tisícovky se určitě vyplatí. Celá rodina domací šunku milujeme. Jsem ráda, že to chutná i dětem. Vím co jedí, alespoń u něčeho ,) Děkuji za tipy na nové recepty.

Zdroj: diskuze Domácí šunka
Odesláno: 28.6.2015 uživatelem Petra
Počet odpovědí: 0

RECEPTY Z VAŘENÝCH VAJEC

Loupání vařených vajec

Vejce se nám budou dobře loupat, pokud dáme vařit alespoň 14 dní stará vejce, nikdy ne čerstvě snesená. Po uvaření je zchlaďte studenou vodou a můžete začít s loupáním.

Detail odstavce: Loupání vařených vajec
Zdroj: Recepty z vařených vajec
Zveřejněno: 23.10.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: smoothie recepty komentář

Dobry den mam prosim dotaz na mixer jestli bude vyhovujici tento mixersmoothie.cz/smo… i na led jak zminuji? Chci hlavne mixovat smoothie pro deti ale take sekat led. Bude vyhovujici? Predem dekuji za odpoved, Skokova Simona.

Zdroj: diskuze Smoothie recepty komentář
Odesláno: 29.12.2016 uživatelem Skokova
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

RECEPTY Z VAŘENÝCH VAJEC

Vaření vajec v mikrovlnce

Úspěchem vaření vajec v mikrovlnce je nastavení nízkého výkonu mikrovlnné trouby, jinak vám vejce praskne, až bouchne. Vejce můžete rozklepnout, dát do misky nebo talířek a dát vařit do mikrovlnky.

Detail odstavce: Vaření vajec v mikrovlnce
Zdroj: Recepty z vařených vajec
Zveřejněno: 23.10.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: léčení prašiviny u králíků

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků
Odesláno: 19.12.2016 uživatelem anežka
Počet odpovědí: 0

VEJCE NATVRDO

Trvanlivost

Je-li vařené vejce skladováno při 5 až 10 °C, je bez problémů použitelné zhruba deset dní. Vařená vejce jsou potravinou určenou k přímé spotřebě, jejíž obal (skořápka) je částečně prostupný pro různé nežádoucí mikroorganismy či plísně, které mohou při nevhodném uložení nepříznivě ovlivnit zdravotní nezávadnost a zkrátit dobu trvanlivosti. Pozor tedy na skladování při pokojové teplotě!

Detail odstavce: Trvanlivost
Zdroj: Vejce natvrdo
Zveřejněno: 28.10.2016

RECEPTY Z VAŘENÝCH VAJEC

Vaření vajec

Vejce se dají vařit několika způsoby. Nejčastější je asi tento. Do malého kastrůlku dáme tolik vody, aby vejce byla ponořená. Vodu osolíme, přivedeme k varu a vaříme tak dlouho, jak potřebujeme, naměkko, nahniličku nebo natvrdo. Vychladlá vejce oloupeme a můžeme podávat.

  • Aby vejce nepraskala, ohřejeme je nejdřív na pokojovou teplotu.
  • Aby vejce nepraskla, propíchneme širší stranu vejce jehlou.
  • Aby vejce nepraskla, do vody přidáme trochu octa.
  • Aby se vejce dobře loupala, po vaření je prudce zchladíme studenou vodou.
  • Vejce naměkko (ztuhlý bílek a syrový žloutek) vaříme 2–3 minuty.
  • Vejce na hniličku (ztuhlý bílek a napůl vařený žloutek) vaříme 5–6 minut.
  • Vejce natvrdo (ztuhlý bílek i žloutek) vaříme 8–10 minut.

Detail odstavce: Vaření vajec
Zdroj: Recepty z vařených vajec
Zveřejněno: 23.10.2014

RECEPTY Z VAŘENÝCH VAJEC

Vaření vajec naměkko

Vejce uvařené naměkko poznáme tak, že bílek je uvařený a žloutek syrový. Vaříme ho zhruba 2–3 minuty, potom vyndáme lžící z kastrůlku. Podáváme třeba k snídani ve speciálním držáčku na vajíčka.

Detail odstavce: Vaření vajec naměkko
Zdroj: Recepty z vařených vajec
Zveřejněno: 23.10.2014

VEJCE NATVRDO

Nutriční hodnoty

Nutriční hodnoty pro 50 g vajec (1 vejce) jsou následující: 75,14 kcal, 6,29 g bílkovin, 0,56 g sacharidů, 5,3 g tuků (1,6 g nasycených mastných kyselin, 2 g mononenasycených mastných kyselin, 0,7 g polynenasycených mastných kyselin), 212 mg cholesterolu, 37,31 g vody, 25 mg vápníku.

Vejce je z nutričního hlediska směsí bílkovin a tuků, obohacená o minerální látky (zejména fosfor, sodík, draslík) a vitamíny (hlavně vitamín E). Přibližně ze ¾ je vejce tvořeno vodou.

Určitě lze říci, že vejce (zejména bez přídavku dalšího tuku při vaření, tedy i vařená) patří do zdravého jídelníčku. Je však třeba dávat pozor na jejich množství. Bílky je možno konzumovat prakticky neomezeně, ale žloutky pro jejich obsah cholesterolu raději omezujeme.

Detail odstavce: Nutriční hodnoty
Zdroj: Vejce natvrdo
Zveřejněno: 28.10.2016

RECEPTY Z VAŘENÝCH VAJEC

Vaření vajec podle Zdeňka Pohlreicha

Několik triků a tipů, jak uvařit vejce podle Zdeňka Pohlreicha:

  • Vejce před vařením vyndáme z lednice a necháme ohřát na pokojovou teplotu.
  • Vejce natvrdo nevaříme déle než 8 minut, aby nebyl žloutek modrozelený.
  • Ideální vejce naměkko získáme tak, že ho dáme do studené vody, přivedeme k varu, poté ho stáhneme z plotny a necháme dojít ještě 6 minut.
  • Nejčerstvější vejce poznáme tak, že v míse s vodou spadne hned ke dnu, protože obsahuje nejméně vzduchu.
  • Starší vejce padá ke dnu pomaleji, ale padá.
  • Třítýdenní vejce se ve vodě jen vznáší a je vhodné pouze na pečení.
  • Vodu na ztracené vejce v žádném případě nesolíme, vodu na něj vaříme pomalu.
  • Když se ztracené vejce ve vroucí vodě obalí bílkem, vyndáme ho a ochladíme ve studené vodě, aby nám žloutek zůstal tekutý.

Detail odstavce: Vaření vajec podle Zdeňka Pohlreicha
Zdroj: Recepty z vařených vajec
Zveřejněno: 23.10.2014

VEJCE NATVRDO

Vejce na hniličku

Má táhlý žloutek a přitom tuhý bílek, vaří se 5 a půl až 6 minut. Špička vejce nahniličko se naklepává lžičkou, aby šla dobře loupat.

Detail odstavce: Vejce na hniličku
Zdroj: Vejce natvrdo
Zveřejněno: 28.10.2016

VAŘENÁ KUKUŘICE

Vařená kukuřice a zdraví

Vařená kukuřice má ve 100 g takovéto nutriční hodnoty: 400 kJ, 95,6 kcal kalorií, 3 g bílkovin, 18 g sacharidů (z toho 3 g cukrů), 2 g tuků, 2 g vlákniny.

Z hlavních živin v kukuřici najdeme především sacharidy (zejména ve formě glukózy). Tato zelenina dále obsahuje vitamíny B1, B3, B5, B9, z minerálních látek pak železo, mangan, hořčík, selen či zinek.

Všechny výše uvedené vitamíny řady B jsou nezbytné pro správnou funkci orgánů a metabolické procesy v organismu. Obsažené minerální látky přispívají k tvorbě krve, okysličování buněk, udržují správnou hladinu hormonů, zdravou pleť, silné vlasy nebo podporují plodnost a potenci. Vysoký obsah cukrů je energií pro naše tělo i mozek. Pokud držíte redukční dietu, volte přiměřenou porci této zeleniny a doplňte ji dostatkem bílkovin (plátek masa, nízkotučný sýr, vejce a podobně).

Aby si vařená kukuřice zachovala co nejvyšší obsah zdraví prospěšných látek, vařte ji šetrně – nejlépe v páře a jen po nezbytně nutnou dobu.

Detail odstavce: Vařená kukuřice a zdraví
Zdroj: Vařená kukuřice
Zveřejněno: 28.10.2016

JAK OLOUPAT VEJCE

Jak oloupat vejce ve sklenici

Uvařené vejce vložte do menší sklenice. Sklenici naplňte do jedné čtvrtiny studenou vodou. Poté sklenici zakryjte dlaní a silně protřepte, skořápka by se měla jednoduše oddělit.

Detail odstavce: Jak oloupat vejce ve sklenici
Zdroj: Jak oloupat vejce
Zveřejněno: 6.12.2017

VAŘENÁ KUKUŘICE

Vařená kukuřice z plechovky na másle

Ingredience: 1 větší plechovka sladké kukuřice, 200 g tvrdého sýru, trocha másla, špetka soli

Technologický postup: Z plechovky scedíme vodu. Na pánvičku dáme lžíci másla a přisypeme kukuřici. Kukuřici orestujeme a prosolíme. Horkou kukuřici nasypeme na talíř a zasypeme strouhaným sýrem a podáváme.

Detail odstavce: Vařená kukuřice z plechovky na másle
Zdroj: Vařená kukuřice
Zveřejněno: 28.10.2016

VAŘENÁ KUKUŘICE

Vařená kukuřice v tlakovém hrnci

Ingredience: 4 ks kukuřice, sůl, voda

Technologický postup: Kukuřici očistíme od listů, dáme do papiňáku, zasypeme hodně solí, dolijeme do 3/4 hrnce vodu a zapneme. Od bodu varu vaříme asi 15 minut. Vypustíme vzduch, kukuřice vyndáme a znovu dle chuti osolíme a ihned podáváme.

Detail odstavce: Vařená kukuřice v tlakovém hrnci
Zdroj: Vařená kukuřice
Zveřejněno: 28.10.2016

VEJCE NATVRDO

Vejce naměkko

Má tekutý žloutek a někdy lehce i bílek, vaří se cca 4 minuty. Špička se odsekává nožem. Tekutý žloutek se vyjídá lžičkou.

Detail odstavce: Vejce naměkko
Zdroj: Vejce natvrdo
Zveřejněno: 28.10.2016

VEJCE NATVRDO

Vejce natvrdo bez popraskání

Před vařením nechte vejce ohřát na pokojovou teplotu, zabráníte tak popraskání skořápky. Ke stejnému účelu slouží trocha octa přidaná do vody, ve které vejce vaříte.

Na vaření vajec používejte menší kastrůlek, vejce vkládejte do studené vody a přiveďte k varu. Mějte po ruce kuchyňský budík nebo hodinky a odměřte si dobu vaření. Ta záleží na tom, v jaké úpravě chcete vejce jíst. Vejce natvrdo nechte v rendlíku vařit 10 minut. Pokud budete vejce vařit déle, žloutky budou mít nazelenalý okraj a budou vysušené.

Aby se vejce dobře loupala, po uvaření je slijte a prudce zchlaďte ve studené vodě. Tím také zastavíte var a vejce budou mít přesně tu konzistenci, kterou máte rádi.

Detail odstavce: Vejce natvrdo bez popraskání
Zdroj: Vejce natvrdo
Zveřejněno: 28.10.2016

VEJCE NATVRDO

Zastřená vejce

Je to vlastně vejce naměkko bez skořápky, které se vaří v octové vodě. Používá se do salátů nebo polévek a vypadá opravdu velmi lákavě. Do vroucí vody nalijte ocet, rozmíchejte a rozklepněte doprostřed hrnce vajíčko. Vajíčko lžící zlehka oválejte ve vodě tak, aby bílek obalil žloutek. Teplota vody by neměla být přehnaná! Po třech minutách zastřené vejce vyndejte sítkem. Když rozříznete bílek, vyteče z něj žloutek.

Detail odstavce: Zastřená vejce
Zdroj: Vejce natvrdo
Zveřejněno: 28.10.2016

VEJCE NATVRDO

Vejce natvrdo nebo na tvrdo

Z gramatického hlediska jsou správně obě dvě varianty, tedy natvrdo i na tvrdo, takže bez obav můžete používat oba výrazy.

Detail odstavce: Vejce natvrdo nebo na tvrdo
Zdroj: Vejce natvrdo
Zveřejněno: 28.10.2016

JAK OLOUPAT VEJCE

Proč vajíčko nejde oloupat

Jak oloupat čerstvé vajíčko? Pokud použijete čerstvá vejce, tím hůře jdou oloupat. Starší vejce mají na jednom konci větší vzduchovou kapsu, která rozpínání bílku usnadňuje. Pro loupání čerstvého vajíčka platí jediná rada: pokud je to možné, úplně čerstvá vajíčka raději natvrdo nevařte. Sáhněte po 3–5denních starých vejcích. A jak poznat, že se jedná o čerstvé vejce? Čerstvé vejce klesne ve vodě ke dnu. Čím je vajíčko starší, tím více vzduchu se do něho dostane. Zhruba týden stará vejce mívají tendenci vznášet se lehce ve vodě, hodně stará vejce vyloženě plavou, s těmi už opatrně.

Detail odstavce: Proč vajíčko nejde oloupat
Zdroj: Jak oloupat vejce
Zveřejněno: 6.12.2017

RECEPTY NA VOSÍ HNÍZDA

Ořechová vosí hnízda

Ingredience na těsto: 50 g hrubé mouky, 200 g práškového cukru, 1 vejce, 150 g mletých lískových ořechů

Ingredience na náplň: 1 žloutek, 150 g práškového cukru, 150 g změklého másla, 1 lžíce rumu (je možné přidat 2 lžíce kondenzovaného slazeného mléka)

Postup: Smícháme suroviny na těsto a uděláme z něho kuličky. Ty pak namočené v práškovém cukru dáme do formičky na vosí hnízda a prstem nebo koncem vařečky uděláme důlek. Pak hnízdo vyklopíme z formičky. Takto zpracujeme celé těsto a tvary necháme do druhého dne ztvrdnout.

Příprava náplně: Smícháme změklé máslo, cukr, žloutek a rum a vypracujeme náplň. Náplní plníme předem připravená vosí hnízda a překlopíme piškotem.

Detail odstavce: Ořechová vosí hnízda
Zdroj: Recepty na vosí hnízda
Zveřejněno: 5.5.2015

JAK OLOUPAT VEJCE

Loupání vajec natvrdo

Technik loupaní vajec natvrdo je celá řada, některé z nich jsou popsány v textu níže. Ovšem někdy se můžete snažit sebevíce, dodržet stanovené postupy, a vejce stejně nejdou loupat. To je pak něco mezi nebem a zemí a my to nezměníme.

Detail odstavce: Loupání vajec natvrdo
Zdroj: Jak oloupat vejce
Zveřejněno: 6.12.2017