Máte chuť na šťavnaté libové vepřové maso? Pak byste měli skočit do řeznictví a vybrat si nějaký pěkný kousek vepřové pečeně a už cestou domu můžete přemýšlet, jakou dobrotu si z ní připravíte. Abyste nemuseli hledat v širokém okruhu receptů, připravila jsem pro vás několik zajímavých, které určitě stojí za to vyzkoušet.
Recepty z vepřové plece
Vepřováplec na paprice
Ingredience:
1 kg vepřové plece bez kosti
2 cibule
70 ml oleje
250 ml mléka
250 ml smetany
100 g másla
100 g hladké mouky
paprika mletá sladká
pepř
sůl
Postup:
Vepřovou plec očistěte, opláchněte, osolte a opečte na oleji. Opečené maso vyjměte, na tuku osmahněte cibulku nakrájenou na plátky, přidejte mletou papriku a zalijte asi 400 ml vody. Vraťte maso a za občasného obracení a přelévání duste do měkka, poté ho vyjměte. Z másla a mouky připravte světlou jíšku, kterou vmíchejte do omáčky, přidejte ještě asi 400 ml vody a mléko a vařte za občasného míchání alespoň 20 minut. Ke konci přidejte do omáčky smetanu pro zjemnění a dochuťte solí a pepřem. Maso nakrájejte přes vlákno na plátky, naservírujte na talíř a přelévejte omáčkou. Jako příloha se k vepřové pleci na paprice hodí rýže, těstoviny nebo houskové knedlíky.
Vepřováplec pečená
Ingredience:
1 kg vepřové plece bez kosti s kůží
15 g hladké mouky
kmín
sůl
Postup:
Vepřovou plec omyjte, osolte a okmínujte, vložte do pekáče kůží dolů, podlijte trochou vody a vložte do trouby vyhřáté na 200 °C. Maso pečte asi 60 minut, občas ho přelijte vzniklým výpekem, v případě potřeby podlijte trochou vody. Maso by mělo být upečeno dozlatova. Po hodině pečení plec otočte kůží nahoru, tu pokrájejte na proužky a vložte zpět do trouby, aby byla křupavá. Předtím než vložíte pekáč zpět do trouby, slijte část výpeku pro vytvoření šťávy. Výpek dejte na pánev, zaprašte trochou mouky a osmahněte, zalijte trochou vody a vařte asi 20 minut. Na konci šťávu dochuťte solí. Dopečené maso pokrájejte na plátky, podávejte přelité šťávou. Vhodnou přílohou k tomuto pokrmu budou různě upravené brambory či bramborové, chlupaté nebo houskové knedlíky, doplněné dušeným zelím, špenátem či kapustou.
Vepřováplec na smetaně
Ingredience:
1 kg vepřové plece bez kosti
3 cibule
500 ml smetany
150 ml oleje
100 g hladké mouky
kmín mletý
paprika sladká mletá
pepř mletý
sůl
Postup:
Cibuli nakrájejte na kostičky a společně s kmínem nechte zesklovatět na oleji. Přidejte omytou a na kostky pokrájenou vepřovou plec. Maso osolte, opepřete a zprudka osmahněte, aby se zatáhlo, přidejte sladkou papriku, promíchejte a zalijte asi 1 litrem vody. Přiklopte pokličkou a nechte alespoň 30 minut dusit, do poloměkka.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Je Zdeněk Pohlreich opravdu nejlepší kuchař v Česku?
Zdeněk Pohlreich je považován za nejlepšího kuchaře hlavně díky technické autoritě a vlivu na českou gastronomii.
V praxi ale „nejlepší“ neznamená univerzální. Je výborný tam, kde jde o kvalitu, techniku a disciplínu. Jakmile vstupují emoce, tradice a rodinná očekávání, jeho přístup přestává fungovat pro každého.
Dají se recepty Zdeňka Pohlreicha vařit doma bez úprav?
Recepty Zdeňka Pohlreicha se doma vařit dají, ale často vyžadují přizpůsobení.
Technický základ funguje, problém bývá v čase, ceně surovin a očekáváních rodiny. Bez úprav tempa a nároků může výsledek působit stroze nebo nepřijatelně. Překlad do domácí reality je klíčový.
Proč lidem vadí styl komunikace Zdeňka Pohlreicha?
Lidem vadí hlavně tvrdý jazyk a konfrontační styl, ne samotné názory.
Pro část publika je jeho přístup motivující a upřímný. Pro jiné demotivující a zbytečně agresivní. V domácím vaření, kde jde často o pohodu, může forma přebít obsah.
Je Pohlreich lepší kuchař než Kluci v akci?
Zdeněk Pohlreich je technicky silnější, Kluci v akci jsou praktičtější pro domácnosti.
Pohlreich učí disciplínu a kvalitu, Kluci v akci učí vařit v reálném čase a prostoru. Nejde o to, kdo je lepší, ale kdo víc odpovídá potřebám konkrétního kuchaře.
Proč svíčková podlePohlreicha doma často neuspěje?
Svíčková podlePohlreicha neuspěje hlavně kvůli rozporu s rodinnými očekáváními.
Je méně sladká, méně moučná a technicky čistší. Chuťově dává smysl, ale emočně může zklamat. Lepší technika nemusí znamenat větší spokojenost.
Je roastbeef podlePohlreicha vhodný pro běžnou rodinu?
Roastbeef podlePohlreicha je vhodný jen pro rodiny, které akceptují růžové maso.
Technicky je postup jednoduchý, ale psychicky náročný. Pokud rodina očekává propečené maso, výsledek bude odmítnut. Tady není chyba v receptu, ale v očekávání.
Co si z Pohlreicha vzít, pokud začínám vařit?
Začátečník by si měl vzít hlavně technické základy a respekt k surovinám.
Není nutné přebírat tlak, tvrdost ani absolutní nekompromisnost. Pokud se přístup zjemní, může být Pohlreich velmi dobrým učitelem základů.
Pro koho je styl Zdeňka Pohlreicha nevhodný?
Styl Zdeňka Pohlreicha je nevhodný pro lidi, kteří vaří hlavně podle emocí a tradice.
Pokud je cílem pohoda, klid a rodinná atmosféra, může jeho tlak na správnost vaření spíš škodit. Ne každý chce vařit jako profesionál.
Je Pohlreich víc kuchař, nebo mediální osobnost?
Zdeněk Pohlreich je v základu kuchař s mediálním přesahem.
Média jeho styl zesílila, ale nevytvořila. Odbornost existovala dřív než televizní popularita. Přesto platí, že část jeho obrazu dnes formuje hlavně televize.
Co jsou vepřová líčka a čím se liší od jiných částí masa?
Vepřová líčka jsou maso z lícní části hlavy prasete a vyznačují se vysokým obsahem kolagenu, díky kterému jsou po správné úpravě mimořádně šťavnatá a měkká.
Na rozdíl od běžných libových částí nejsou vepřová líčka vhodná pro rychlou přípravu. Vyžadují delší čas a nižší teplotu, aby se kolagen postupně přeměnil na želatinu. Právě tato vlastnost způsobuje, že maso po dlouhém tažení doslova měkne a omáčka získává přirozenou plnost bez nutnosti velkého zahušťování.
Proč jsou vepřová líčka po uvaření někdy tuhá?
Nejčastějším důvodem tuhosti je příliš krátká doba přípravy nebo vysoká teplota, při které se kolagen nestihne správně rozpustit.
Kolagen se nezačne měnit na želatinu okamžitě. Pokud maso rychle opečete nebo dusíte krátce, zůstane tuhé a suché. Řešením je vrátit líčka zpět do tekutiny, snížit teplotu a pokračovat v pomalém vaření. V praxi často platí, že líčka nejsou převařená, ale naopak nedovařená.
Jak dlouho se vaří nebo pečou vepřová líčka?
Doba přípravy vepřových líček se pohybuje obvykle mezi 2 až 6 hodinamipodle zvoleného postupu a teploty.
Při dušení nebo pečení kolem 140–150 °C počítejte minimálně se dvěma až třemi hodinami. Při velmi pomalém tažení v troubě kolem 120 °C může příprava trvat i šest až osm hodin. Výhodou je, že maso se nepřipaluje a výsledek je extrémně jemný.
Jaká teplota je ideální pro přípravu vepřových líček?
Ideální teplota pro přípravu vepřových líček je nízká až střední, nejčastěji mezi 120–150 °C.
Při této teplotě má kolagen dostatek času se přeměnit na želatinu. Vyšší teploty sice zkrátí dobu přípravy, ale zvyšují riziko, že maso zůstane tuhé. Vepřová líčka patří mezi typická jídla, kde čas pracuje ve váš prospěch.
Je nutné vepřová líčka předem marinovat?
Marinování není nutné, ale může výrazně zlepšit chuť a strukturu masa.
V praxi se velmi osvědčilo alespoň jednoduché nasolení den předem. Sůl pronikne do masa a pomůže mu udržet šťavnatost. U výraznějších receptů, například na víně nebo pivu, se často marinuje přímo během dlouhého tažení, takže samostatná marináda není nutná.
Kolik tekutiny je potřeba při přípravě vepřových líček?
Líčka by měla být při přípravě alespoň zčásti ponořená v tekutině, ideálně do dvou třetin své výšky.
Tekutina je zásadní pro správnou přeměnu kolagenu. Bez ní se maso spíše peče než táhne a výsledek je horší. Použít lze vývar, víno, pivo nebo jejich kombinaci. Tekutina se během vaření redukuje a vytváří základ omáčky.
Dají se vepřová líčka připravit den dopředu?
Ano, vepřová líčka jsou ideální jídlo na přípravu den dopředu.
Ve svém příspěvku VEPROVA KYTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Fort.
moc pěkné zpracované
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dagmar.
Narazila jsem na tyto stránky náhodou a moc se mi líbí. Divím se, že - např. u vepřové kýty - je jen jeden komentář. Přála bych autorům více pochval!
Díky!
Vepřováplec je maso překrývající kloub přední nohy, můžete se setkat také s názvem ramínko nebo plecko. Většinou se jedná o světlé, libové maso nebo jen s trochou sádla, tvořené několika svaly či úpony. Vepřováplec je velmi chutné a šťavnaté maso s širokým využitím a bývá nejčastěji používaným masem v kuchyni. Můžete se s ní setkat v různých omáčkách a minutkách, ale i při pečení, dušení či grilování.
Proč se do znojemské omáčky podlePohlreicha nedává smetana?
Znojemská omáčka v tomto pojetí nestojí na smetaně, ale na chuti masa.
Smetana by zakryla chuť výpeku a udělala z omáčky těžké, jednotvárné jídlo. Znojemská podlePohlreicha je postavená na redukované masové šťávě, která dává omáčce sílu a charakter. Právě absence smetany umožní vyniknout masu i jemnému kyselému akcentu okurek.
Jaký kus hovězího je na znojemskou nejlepší?
Nejvhodnější je hovězí zadní nebo loupaná plec.
Tyto kusy mají dostatek kolagenu, který se při dlouhém dušení rozpadá a zajišťuje šťavnatost masa. Zároveň nejsou příliš tučné. Pro pravou znojemskou omáčku je důležité, aby maso vydrželo delší dušení a zůstalo měkké, ale nerozpadalo se.
Kdy přesně přidat sterilované okurky?
Okurky patří do omáčky až úplně na závěr.
V Pohlreichově postupu se okurky restují zvlášť na másle a do omáčky se přidávají až po jejím zahuštění. Díky tomu zůstane chuť omáčky masová a okurky dodají jen jemný kyselý kontrast, nikoli dominantní kyselost.
Proč znojemská omáčka není zelená?
Tmavší barva je známkou správného postupu.
Pokud se okurky přidají až na konec a omáčka stojí na výpeku z masa a cibule, zůstane hnědá až tmavší. Zelená barva je typická spíš pro okurkovou omáčku, kde okurky tvoří základ. Správná znojemská má barvu po mase, ne po zelenině.
Dá se znojemská omáčka zahustit jinak než moukou?
Tradičně se používá mouka, ale jen v malém množství.
Mouka v tomto receptu slouží pouze jako technické zahuštění po vydusení šťávy. Pokud chcete omáčku lehčí, můžete ji zahustit delší redukcí. Důležité je, aby omáčka nebyla moučná, ale hladká a lesklá.
Lze znojemskou vařit bez trouby?
Ano, ale trouba dává lepší kontrolu.
Na plotně je potřeba hlídat teplotu a často kontrolovat, aby se základ nepřipaloval. Trouba zajišťuje rovnoměrné teplo a klidné dušení. Pokud troubu nemáte, vařte na velmi mírném plameni a často podlévejte. Výsledek může být dobrý, ale vyžaduje více pozornosti.
Jak zachránit příliš kyselou znojemskou omáčku?
Přílišná kyselost se dá částečně zmírnit.
Pomůže delší vydusení omáčky, které kyselost zakulatí, případně malá špetka cukru. Pokud je kyselost způsobená okurkami přidanými příliš brzy, už ji nelze zcela odstranit. Proto je důležité okurky používat střídmě a až na závěr.
Proč znojemská omáčka chutná lépe druhý den?
Chutě mají čas se propojit.
Během odležení se masová chuť zvýrazní, kyselost se zjemní a celek působí vyváženěji. Druhý den je znojemská omáčka často plnější a harmoničtější než čerstvě uvařená. Proto je ideální ji vařit s předstihem.
Křen se do křenové omáčky přidává vždy až na úplný závěr, mimo plný var.
Jakmile se křen vaří, rychle ztrácí aroma a zůstává po něm nepříjemná hořkost. Právě proto křenová omáčka podlePohlreicha funguje tak, že se křen vmíchá až po stažení hrnce z ohně. Omáčka je stále horká, ale už nevaří, takže se chuť křenu rozvine bez zhořknutí.
Kolik křenu dát do omáčky, aby pálila, ale nebyla agresivní?
Správné množství křenu je klíčové a záleží na tom, zda použijete čerstvý nebo skleničkový.
U čerstvého křenu počítejte zhruba 20–30 gramů na jeden litr omáčky. U křenu ze sklenice je potřeba množství navýšit, protože je méně výrazný. Důležité je přidávat křen postupně a ochutnávat, protože křenová omáčka pálí se zpožděním a konečná ostrost se projeví až po několika minutách.
Dá se křenová omáčka udělat úplně bez mouky?
Ano, křenová omáčka se dá připravit i bez klasické jíšky.
Místo mouky lze omáčku lehce zahustit redukcí vývaru nebo vyšším podílem smetany. Křenová omáčka bez moučné chuti je lehčí a chuť křenu v ní vynikne čistěji. Tento postup je bližší moderní kuchyni a vyhovuje i lidem, kteří mouku v omáčkách nemají rádi.
Jak zachránit slabou křenovou omáčku?
Slabá křenová omáčka se většinou dá ještě velmi dobře zachránit.
Nejčastější řešení je přidání další dávky čerstvého křenu, opět mimo var. Pomůže také lehké zvýraznění chuti kyselinou, například pár kapkami octa. Slabá křenová omáčka často netrpí nedostatkem křenu, ale chybějícím kontrastem, který ji „probudí“.
Jak zachránit příliš ostrou křenovou omáčku?
Příliš ostrá křenová omáčka se tlumí, neředí.
Pomůže přidání smetany nebo trochy vývaru, které chuť zakulatí. Důležité je omáčku znovu krátce prohřát, aby se chutě spojily. Příliš ostrá křenová omáčka se často zjemní i sama po několika minutách odstátí, protože ostrost křenu se postupně uklidní.
Lze použít křen ze sklenice místo čerstvého?
Ano, křen ze sklenice použít lze, ale s určitými omezeními.
Je potřeba vybírat kvalitní výrobky bez cukru a zbytečných dochucovadel. Skleničkový křen je méně aromatický, proto ho bývá potřeba víc. U receptu typu pohlreich křenová omáčka je ale čerstvý křen vždy lepší volbou, pokud ho máte k dispozici.
Proč křen pálí až po chvíli a ne hned?
Křen obsahuje látky, které se uvolňují až při strouhání a kontaktu s tekutinou.
Při prvním ochutnání se může zdát omáčka jemná, ale během několika minut se ostrost rozvine. Právě proto je důležité nepřidávat křen najednou a dát omáčce čas. Tento efekt je typický pro kvalitní čerstvý křen.
Jaký je hlavní rozdíl mezi těstovinovým salátem podlePohlreicha a běžným domácím salátem?
Těstovinový salát podlePohlreicha stojí na jednoduchosti, výrazné chuti a rychlé spotřebě, zatímco běžný domácí salát se často připravuje dopředu a musí vydržet.
V praxi to znamená, že Pohlreichův styl počítá s jiným načasováním dochucení a s větším důrazem na okamžitý chuťový efekt. Doma je ale nutné upravit poměry tuku a kyseliny, jinak salát ztěžkne a druhý den ztratí rovnováhu.
Proč je těstovinový salát druhý den skoro vždycky horší?
Druhý den chutná těstovinový salát jinak, protože těstoviny dál nasávají tuk, sůl i kyselinu a mění se jejich struktura.
Pokud byl salát dochucen „na doraz“ už první den, nemá žádnou rezervu. Správný postup počítá s tím, že se salát dochutí znovu, zejména kyselinou a solí, jinak působí mdlým a těžkým dojmem.
Jaké těstoviny jsou do těstovinového salátu podlePohlreicha nejlepší?
Nejlépe fungují krátké, pevnější těstoviny, které udrží strukturu a nerozpadnou se.
Vyhýbám se tenkým nebo velmi hladkým tvarům, protože rychle změknou. Ideální jsou těstoviny, které zvládnou opětovné dochucení a nezmění se v kaši ani po několika hodinách v lednici.
Kolik oleje je do těstovinového salátu opravdu potřeba?
Většina lidí dává do salátu příliš mnoho oleje hned na začátku, což je hlavní důvod těžké chuti.
Správné množství se dává ve dvou fázích. Nejprve jen tolik, aby se těstoviny nelepily, a zbytek až po vychladnutí. Díky tomu zůstane salát lehčí a lépe se reguluje chuť.
Je lepší přidat kyselinu hned, nebo až na konec?
Kyselina patří do salátu částečně hned po uvaření těstovin a částečně až před podáváním.
První dávka pomůže nastartovat chuť a zabrání mastnému dojmu, druhá slouží k doladění. Pokud se kyselina přidá jen na konci, salát bývá chuťově plochý a rychle těžkne.
Dá se těstovinový salát zachránit, když je mastný?
Ano, ve většině případů se dá mastný těstovinový salát ještě zachránit.
Nejlépe funguje přidání malé dávky kyseliny a soli, případně trochy čerstvé zeleniny. Nikdy už nepřidávám olej. Cílem je obnovit rovnováhu, ne salát dál zatížit.
Jak dlouho může těstovinový salát vydržet v lednici?
Správně připravený těstovinový salát vydrží 24 až 36 hodin, pokud je skladovaný v chladu.
Po této době už se mění struktura těstovin i zeleniny. Salát je stále jedlý, ale chuťově slabší. Pokud vím, že ho budu jíst druhý den, nechávám si část dochucení stranou.
Hodí se těstovinový salát podlePohlreicha ke grilování?
Ano, ale ne ke každému masu. Těstovinový salát se hodí ke grilované zelenině nebo lehčím masům.
Je tahle fazolová polévka opravdu podlePohlreicha, když nemá jíšku?
Fazolová polévka podlePohlreicha je postavená právě na tom, že se obejde bez jíšky a stojí na chuti fazolí a klobásy.
Pohlreich dlouhodobě prosazuje, aby se chuť netlumila moukou. V této polévce se zahuštění řeší částečným mixováním fazolí a tukem ze syrové klobásy. Výsledkem je lehčí, ale plná chuť, která se neztrácí ani druhý den. Pokud byste přidali jíšku, chuť by se uzavřela a celý princip by přestal fungovat.
Mohu místo salsiccie použít běžnou českou klobásu?
Ano, ale výsledek nebude úplně stejný, protože salsiccia funguje jako hlavní nosič chuti celé polévky.
Syrová ochucená klobása uvolňuje tuk i koření přímo do základu. U běžné české klobásy je chuť často už uzavřená uzením. Polévka pak bývá plošší a vyžaduje víc dochucování. Pokud jinou možnost nemáte, použijte klobásu jemnou a přidejte ji opravdu brzy, aby měla čas chuť předat.
Proč je moje fazolová polévka hustá, ale chuťově mdlá?
Nejčastěji je problém v tom, že je hustá díky mouce nebo škrobu, ne díky samotným fazolím.
Když se zahušťuje jíškou nebo se polévka snaží zachránit na konci, struktura sice drží, ale chuť zůstane prázdná. Správná fazolová polévka podlePohlreicha je hutná proto, že se část fazolí rozmixuje. Pokud chuť chybí, nepomůže sůl, ale lepší základ a kvalitnější klobása.
Kolik fazolí mám vlastně mixovat, aby z toho nebyla kaše?
Ideální je rozmixovat zhruba jednu třetinu obsahu, nikdy celý hrnec.
Pokud rozmixujete vše, polévka ztratí strukturu a připomíná spíš pyré. Když naopak nemixujete skoro vůbec, zůstane řídká. Třetina je kompromis, který funguje dlouhodobě. Důležité je také nemixovat při prudkém varu, aby se chuť neotupila.
Je lepší použít suché fazole, nebo fazole z konzervy?
Obě varianty fungují, ale každá má jiné nároky na postup a čas.
Suché fazole dávají lepší chuť a strukturu, ale vyžadují plánování a delší vaření. Konzervované fazole jsou rychlé a spolehlivé, jen je nutné je dobře propláchnout a hlídat, aby se nerozpadly. V běžném týdnu je konzerva praktická, o víkendu má smysl jít cestou suchých fazolí.
Proč chutná fazolová polévka druhý den lépe než první?
Protože fazole i klobása potřebují čas, aby se chutě skutečně spojily.
Během chladnutí a následného pomalého ohřívání se tuk, koření a fazole propojí. Chuť se zakulatí a vystoupí do popředí. To je další důvod, proč se do této polévky nepřidává mouka – druhý den by struktura byla těžká a nevzhledná.
Co dělat, když je polévka po uvaření příliš řídká?
Když je fazolová polévka řídká, většinou potřebuje čas, ne další suroviny.
U krkovice hodně pomáhá vidět maso v reálné přípravě: jak je silný plátek, kolik tuku má zůstat, jak vypadá opečená cibule, jak hustá má být šťáva a kdy už maso nepřepékat. Níže jsou vybraná videa, která se hodí jako praktické doplnění k receptům na pečenou krkovici, krkovici na pánvi, grilovanou krkovičku i omáčkové varianty.
Praktická poznámka: U videí sledujte hlavně tři věci: jak moc je krkovice prorostlá, kdy se maso solí a jak dlouho se nechává odpočinout. Právě tyto detaily rozhodují o tom, jestli bude krkovice šťavnatá, nebo suchá.
Šťavnatá krkovička s restovanou cibulí podle Zdeňka Pohlreicha
Toto video se hodí pro každého, kdo hledá vepřovou krkovici podlePohlreicha nebo jednoduchou grilovanou krkovičku s výraznou cibulovou přílohou. Důležité jsou hlavně pasáže kolem přípravy masa, práce s cibulí a finálního propojení výpeku s přílohou. Sledujte přibližně začátek videa pro osolení a přípravu plátků, střed pro restovanou cibuli a závěr pro servírování na opečeném chlebu.
Pomalu pečená krkovička
Výborné video pro dotazy typu jak správně upéct krkovici, pomalu pečená krkovice nebo pečená krkovice nejlepší recepty. Zaměřte se na úvodní práci s masem, cibulí a kmínem, potom na způsob podlévání a na závěr, kde je vidět, jak má vypadat měkká krkovice po delším pečení. Právě pomalé pečení je doma nejspolehlivější postup, když vaříte pro rodinu a nechcete maso hlídat po minutách.
Vepřová krkovička s bramborem, cibulí a slaninou – Roman Paulus
Toto video je vhodné pro inspiraci, když nechcete jen samotné maso, ale kompletní jídlo z jednoho směru chutí: krkovice, brambory, cibule a slanina. Sledujte hlavně pasáže, kde se pracuje s vrstvením surovin a s tím, jak se tuk ze slaniny a masa používá jako chuťový základ. Hodí se pro české domácí vaření, kdy chcete z obyčejné krkovice udělat plnohodnotný oběd.
Vepřová krkovice se smetanovou hořčicovou omáčkou – Roman Paulus
Dobrá volba pro vyhledávání vepřová krkovice s omáčkou, krkovice na hořčici nebo krkovice k rýži. U tohoto typu receptu je nejdůležitější nepřehnat zahuštění a nechat omáčku spojit chuť masa, hořčice a smetany. Sledujte začátek kvůli opečení masa, střed kvůli tvorbě omáčky a závěr kvůli konzistenci, která se dobře hodí k rýži i bramborám.
Vepřová krkovice na hořčici – Těhotnej kuchař
Video je praktické pro ty, kdo chtějí výraznější domácí chuť bez složitého vaření. Hodí se k longtailům vepřová krkovice recepty minutky, krkovice na hořčici a recept na vepřovou krkovici. Sledujte hlavně práci s pánví, zatažení masa a následné dochucení.
Uvařte si, co máte rádi, jen maso (pokud máte rádi hodně měkké) nechte trošku méně měkké a snažte se udělat více šťávy, výpeku či omáčky z masa. Pak to všechno napěchujte do sklenic a pořádně zavřete novými víčky s červenou gumičkou. Dejte do zavařovacího hrnce a zavařujte na 80 °C 60 minut.
Horké sklenice vytáhněte a nechte vystydnout. Můžete takto zavařit maso vepřové, hovězí i kuřecí na kmíně i zelenině, na nudličky, kostičky i plátky, vepřový guláš, segedínský guláš, pečené vepřové maso i svíčkovou. Pokud budete dělat svíčkovou, pak mouku na zahuštění a smetanu do jídla přidávejte až při přípravě na dovolené. Moc času to nezabere a omáčka bude lepší.
Uvařte si, co máte rádi, je zbytečné vařit cizí recepty, které vám nemusí vůbec chutnat.
Kuře
Upečte buď celé, nebo jenom stehna, případně kupte grilované. Pak je naporcujte, napěchujte do sklenic, zavíčkujte a zavařujte 1,5 až 2 hodiny. Na místě ohřejte ve sklenici v hrnci s vodou asi 1/2 hodiny, mezitím uvařte brambory a máte chutný oběd či večeři. Nebo stačí maso obrat, nakrájet a použít do rizota nebo s čínskými nudlemi.
Vepřováplec
Vepřovou plec trochu nasolte, napěchujte do sklenic, přidejte cca dvě lžíce vody, zavíčkujte a nechte zavařovat 1,5 až 2 hodiny na 100 °C.
Takto lze zavařovat maso, uzené, klobásy. Na dovolené si pak jídlo připravíte podle chuti na zelenině, na cibulce a podobně.
Hotová jídla
Hotová jídla, jako je guláš, rajská omáčka, kuře (bez kostí) na paprice, vepřové ve vlastní šťávě a jiné, dáme uvařené a ještě horké do sklenic. Pořádně utáhneme a asi 1 hodinu zavařujeme. Druhý den opět cca hodinku zavařujeme.
Řízky
Do sklenic dáme řízky obalené v trojobalu a upečené. Děláme je menší, aby šly pěkně naskládat do sklenic a nelámaly se. Ale i když se přelomí, nic se neděje. Řízky jsou ve sklenici jen tak nasucho. Pozor, sklenici při zaváření nezapomeňte zatížit.
Zavařování omáček na cesty
Omáčku připravíme bez zahuštění, ještě horkou ji nalijeme do sklenic a zavaříme 30 minut. Poté ji na dovolené vyklepneme ze sklenice a zahustíme (bramborou a podobně), některé omáčky to ani nepotřebují. Takto můžete zavařit jakoukoliv omáčku dle vlastní receptury.
Telecí maso je bledě růžové až růžové, jemně vláknité, měkké konzistence a libové. Obsahuje více vody než maso hovězí. Vzhledem k malému podílu tuku je lehce stravitelné a vhodné na dietní a dětskou výživu. Telecí maso má příjemnou chuť s vůní po mléce. Nejlepší je z tří- až pětitýdenních savých telat o hmotnosti kolem 60 kg. Barvu a strukturu masa ovlivňuje výživa. Na trhu lze koupit maso z mléčných telat, která jsou krmena jen mlékem, a běžné telecí, to je z telat krmených pící. Maso z mléčných telat je mnohem světlejší a křehčí. Vedle delikátní chuti nelze ani opomenout význam telecího z nutričního hlediska. Telecí má kalorickou hodnotu 580 kJ/100 g, jen 6 % tuku a 21 % bílkovin. Díky těmto hodnotám je toto maso nepostradatelné pro jedince s dietou s nižším obsahem tuku a s redukční dietou.
telecí droby – mezi telecí droby patří játra, srdce, plíce, jazyk, mozek, okruží (předžaludky telat a část střeva), slezina, brzlík (růstová žláza).
Díky výše popsané struktuře se telecí maso tepelně upravuje velmi rychle. Musíme dávat pozor při pečení a smažení, protože telecí maso má sklon k rychlému vysychání. Zásadně používáme nižší teploty a kratší čas přípravy. Lehké obalení masa v mouce před smažením udrží maso šťavnaté. Výjimečnou chuť telecího masa podtrhne kombinace s jemnými krémovými omáčkami, zeleninou a bylinkami. Všechny části určené na rychlou úpravu (pečeně, kotlety, svíčková, steaky) jdou výtečně kombinovat se všemi druhy hub. Přestože jde o maso libové, je například u pečeně žádoucí vrstvička tuku (tukové krytí), která chrání maso během kulinářské úpravy před vysušením. Tuk odstraňujeme zásadně až z upečeného masa.
Sekaná je suchá nejčastěji kvůli libovému masu a příliš dlouhému pečení.
Maso bez dostatku tuku nemá co udržet šťávu uvnitř. Další častou chybou je přepékání „pro jistotu“, kdy sekaná sice drží tvar, ale ztratí vlhkost. Řešením je vhodný poměr masa, nižší teplota a respekt k času pečení.
Jaké maso je na sekanou podlePohlreicha nejlepší?
Nejlepší je kombinace hovězího a vepřového masa s dostatkem tuku.
Hovězí dodá výraznou chuť, vepřové zajistí šťavnatost. Čistě libové maso, například jen hovězí nebo kuřecí, vede téměř vždy k suchému výsledku. Tuk není chyba, ale technologický nástroj.
Musí se do sekané dávat strouhanka nebo pečivo?
Strouhanka není povinná, ale v malém množství pomáhá spojit směs.
Problém nastává ve chvíli, kdy se strouhanka stane hlavní složkou. Pak sekaná chutná ploše a rozpadá se. V pojetí podlePohlreicha má pojivo pouze podpůrnou roli a nikdy nesmí nahradit maso.
Jak poznám, že je sekaná hotová?
Hotovou sekanou poznáte podle toho, že při lehkém stisku pustí čirou šťávu.
Povrch je zlatý a pružný, řez kompaktní. Pokud žádná šťáva nevystupuje, je sekaná pravděpodobně přepčená. Lepší je ji nechat krátce dojít při nižší teplotě než ji zbytečně vysušit.
Proč se mi sekaná po krájení rozpadá?
Rozpad je nejčastěji způsoben krájením hned po upečení.
Sekaná potřebuje čas na odpočinek, aby se šťávy uvnitř masa rozložily. Pokud ji rozkrojíte okamžitě, struktura se rozpadne. Pomáhá také správné osolení a nepřepracování masové směsi.
Dá se sekaná připravit dopředu?
Ano, sekaná se dá bez problémů připravit dopředu.
Druhý den často chutná ještě lépe, protože se chutě spojí a struktura zpevní. Při ohřívání je důležité postupovat pomalu a ideálně sekanou lehce podlít, aby znovu nevyschla.
Jak sekanou ohřívat, aby nebyla suchá?
Nejlepší je pomalý ohřev v troubě nebo na pánvi.
Mikrovlnná trouba maso rychle vysuší. Při ohřívání pomůže zakrytí a malé množství tekutiny, které vytvoří vlhké prostředí a udrží šťávu uvnitř sekané.
Je sekaná podlePohlreicha zdravé jídlo?
Sekaná je syté a výživné jídlo, nikoli dietní pokrm.
Obsahuje tuk i bílkoviny, což je její podstata. Pokud se připraví bez přemíry strouhanky a nepřepéká se, je výživově vyváženější než školní verze plná pojiva a bez chuti.
Technologický postup: Vepřovou plec nejprve opláchneme, poté otřeme ubrouskem a nakrájíme na menší kousky, asi tak 2x3 centimetry (podobně jako na guláš). Při krájení masa dbáme na to, aby řez vedl vždy pokud možno přes vlákno, plec je tvořena různými svaly. Případné tučnější kousky nebo blanky odřežeme a ty rozřežeme na velice drobné kousky. Na dvou lžících másla zpěníme dvě cibule nakrájené nadrobno. Dále přidáme nakrájené maso (kostky i maličké odřezky) a zprudka ze všech stran opečeme, aby se zatáhlo. Vepřové maso osolíme lžičkou soli a opepříme. Následně podlijeme vodou, přiklopíme a dusíme. Dále se občas podíváme pod pokličku, zda se vypařila všechna tekutina, případně doléváme vodu. Mrkev omyjeme, očistíme a nakrájíme na plátky. Když je vepřové maso udušené, ale ještě trochu tuhé, přisypeme k němu mrkev. Potom přilijeme vodu, aby byla směs do poloviny zalita. Přiklopíme a dusíme, až je mrkev udušená, ale ještě příjemně tuhá. Vepřové maso tímto společným varem změkne docela, což je potřeba. Potom maso s mrkví zaprášíme jednou nebo dvěma lžícemi hladké nebo polohrubé mouky. Mouku provaříme, hustotu přizpůsobíme vyhovující konzistenci. K zahuštění můžeme použít i kuličku moučného másla. Dušenou mrkev s vepřovým masem dochutíme solí a černým pepřem, můžeme přidat cukr, ocet nebo citronovou šťávu, pokud máme rádi ve sladkokyselé chuti. Dušenou mrkev s vepřovým masem podáváme s vařenými nebo v troubě pečenými bramborami a před servírováním sypeme nasekanou zelenou petrželkou.
Srnčí maso je jemné nejen svou chutí ale i vůní, která není tak aromatická jako u jiné zvěřiny. Zvěřinové maso (tedy i to srnčí) je vhodné ke konzumaci i v rámci různých diet. Navíc obsahuje dostatek železa, zinku, aminokyselin a vitamíny ze skupiny B.
Někteří lidé se srnčího masa obávají ze zdravotních důvodů, ale srnčí maso prodávané v českých obchodech prochází veterinární kontrolou, která stanoví, zda je maso nezávadné. Není teda potřeba mít z něj obavy. I maso získané přímo od mysliveckých spolků, by mělo být testováno. U takovýchto zdrojů není třeba mít strach o své zdraví (ke kontrole zdravotní nezávadnosti konkrétního kusu zvěře se vystavuje i písemné potvrzení).
Pro srnčí maso je typická jeho červenohnědá barva, jemná struktura svalového vlákna (čím starší je zvíře, z něhož maso pochází, tím je pevnější struktura masa i jeho chuť je výraznější). „Dietáři“ jistě ocení i nízký obsah tuku u tohoto masa. Jako u jiných typů masa, i u srnčího platí, že velmi žádané je maso z mladých srnců (zhruba okolo jednoho roku věku).
Srnčí maso není vhodné k dlouhým tepleným úpravám, protože má tendenci se snadno vysušit (vliv na to má nepochybně nízký podíl tuku v mase). Proti vysušení mu může pomoci třeba prošpikování slaninou, nebo obalením do ní (navíc slanina dodá srnčímu masu zajímavou chuť).
Za nejušlechtilejší srnčí maso se považuje hřbet, který se podává i jako carpaccio (maso se nakrájí na velmi tenké plátky a krátce se opeče). Stejně tak se ale může hřbet péct vcelku, nebo třeba jako srnčí medailonky.
Na steaky se ze srnčího masa nejvíce hodí vrchní a spodní šál. K pečení se zas doporučuje třeba kýta a plec (tu kuchaři využívají i na různé masové rolády). Pro přípravu omáček, srnčího guláše nebo masové směsi se využívá srnčí bok, pupek i hrudí.
Cena srnčího masa je různá. Například srnčí kýta bez kosti se prodává zhruba za 500 Kč za kilogram, srnčí plec bez kosti pak asi za 350, srnčí svíčková zhruba za 800 Kč a cena za maso na srnčí guláš se pohybuje kolem 250 korun.
