Téma: 

voskovka množení


Facebook Twitter Pinterest email tisk

VOSKOVKA

Voskovka anglicky

Voskovka se anglicky řekne the porcelainflower nebo wax plant.

Detail odstavce: Voskovka anglicky
Zdroj: Voskovka
Zveřejněno: 9.10.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: muchovník množení

Jeli možno množení a jak muchovníku . Děkuji Hana

Zdroj: diskuze Muchovník množení
Odesláno: 25.10.2018 uživatelem HANA KARBANOVÁ
Počet odpovědí: 0

VOSKOVKA

Je voskovka jedovatá?

Voskovka není jedovatá, ale tato rostlina produkuje lepkavou tekutinu, která dráždí pokožku svěděním.

Detail odstavce: Je voskovka jedovatá?
Zdroj: Voskovka
Zveřejněno: 9.10.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: množení borůvek

Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž

Zdroj: diskuze Kanadské borůvky množení
Odesláno: 22.11.2016 uživatelem zdenek stříž
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

VOSKOVKA

Proč voskovka nekvete

Příčinou opadávání listů je přelití, u květů je to příliš tmavé stanoviště. Příliš mnoho, nebo naopak málo vody může způsobit, že rostlina nekvete.

Detail odstavce: Proč voskovka nekvete
Zdroj: Voskovka
Zveřejněno: 9.10.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: množení

moje orchidej má místo květů narostlé nové malé lístky,co s nimi,je možné je nějakým způsobem použít pro množení,nebo je mám odlomit,ustřihnout,nebo snad nějak jinak,díky za odpověď

Zdroj: diskuze Množení
Odesláno: 16.3.2015 uživatelem Radka Studecká
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

STEPHANOTIS

Srovnání voskovka a věncovec květnatý

Tyto dvě rostliny jsou si velmi podobné a snadno se zaměňují. Mají společný vzhled a i způsob pěstování.

Z věncovce je možné ořezávat květy, ale z voskovky nikoli. Kdyby se tak učinilo, tak by voskovka již nekvetla.

Detail odstavce: Srovnání voskovka a věncovec květnatý
Zdroj: Stephanotis
Zveřejněno: 15.12.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

VOSKOVKA

Množení

Množí se na jaře stonkovými řízky s jedním párem listů, které zakořeňují při teplotě půdy okolo 20–25 °C. Kromě půdy zakořeňují i ve vodě, písku nebo jiných substrátech, a to nejlépe od ledna do května. Po zakořenění vysazujeme do květináčů o průměru 10–15 cm po dvou až třech rostlinkách. Více se nedoporučuje, rostliny by byly slabší a ne tak husté a urostlé.

Detail odstavce: Množení
Zdroj: Voskovka
Zveřejněno: 9.10.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

VINNÁ RÉVA - MNOŽENÍ

Vypěstujte si vlastní sazenice

Réva vinná se dá množit dvěma způsoby, buď vegetativním, nebo generativním. Vegetativní množení spočívá v nařezání menších či větších částí z původní rostliny a zabezpečení jejich dalšího růstu. Jedná se například o meristémové množení, štěpování, hřížení, řízkování. Svým způsobem jde u všech těchto způsobů o klonování původního keře s dobrými vlastnostmi. Generativní způsob spočívá v přirozeném způsobu množení semeny.

Detail odstavce: Vypěstujte si vlastní sazenice
Zdroj: Vinná réva - množení
Zveřejněno: 20.12.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

BEGONIE

Begonie voskovka

Begonie semperflorens, známé spíše pod lidovým názvem voskovky, jsou 15 až 30 centimetrů vysoké a ze všech kvetoucích begonií se pěstují nejsnadněji. Jsou pestré v barvě listu i květu. Existují kombinace zelených listů s bílými, růžovými a červenými květy s odlišným lemováním. Další možností jsou bronzové nebo červené listy spolu s bílým, růžovým či červeným květem, někdy také s odlišným vroubením květu.

Voskovky jsou odolné vůči slunci a suchu. Kvetou celé léto až do prvních mrazíků. Ty je poškodí natolik, že je dobré rostliny okamžitě vytrhat. Od ledna se vysévá semeno jemné jako prach na dobře urovnané, utlačené truhlíky. Přimáčknou se, opatrně se zalijí a přikryjí se sklem. Při 20 °C se za týden objeví malé rostlinky. Přepichují se do hnízd neboli špetek, později se vysazují také po několika kusech na větší spon. Při sázení do kelímků je vhodné sázet silné rostliny jednotlivě, ty slabší nechat po 2 až 3 kusech v kelímku. Ven se sází otužené rostliny až po ledových mužích v druhé polovině května. Neotuženým rostlinám spálí slunce horní listy doběla.

Zde můžete vidět, jak vypadá begonie voskovka.

Detail odstavce: Begonie voskovka
Zdroj: Begonie
Zveřejněno: 16.8.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Re: kanadské borůvky množení

Kamčo, díky za odpověď, podařilo se mi mezitím zjistit, že mám samosprašné borůvky. Tak to nebude snad problém. Ahoj

Zdroj: diskuze Kanadské borůvky množení
Odesláno: 29.3.2015 uživatelem evelína
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

VOSKOVKA

Voskovka, nenáročná pokojová květina

Hoya carnosa neboli voskovka je rychle rostoucí pokojová rostlina liánovitého vzrůstu. Má dlouhé stonky, na nichž rostou lesklé, dužnaté, tmavě zelené listy vejčitého tvaru. Od jara do podzimu se na rostlině objevují vonné hvězdicovité květy, bílé nebo světle růžové barvy s červeným středem. Svou přezdívku Hoya získala podle květů, které se lesknou jako vosk. Rostlina je poměrně nenáročná na pěstování. Často je vyvazována do oblouku nebo jiných zajímavých tvarů.

Nejčastěji se pěstují dva druhy, které se od sebe liší vzrůstem: Hoya carnosa má dlouhé výhony, které musíme upevňovat k opoře, Hoya bella je ozdobnější a má převisající krátké, ale rozvětvené výhony.

Voskovka je krásná rostlina, a to i v době, kdy nekvete. Její listy jsou sytě zelené, lesklé, dužnaté a mohou být nepravidelně světle skvrnité.

Hoya bella má menší světlezelené listy, květní okolíky jsou podobné jako u Hoya carnosa. Květy mají bílou barvu s výraznější červenou pakorunkou. Kvetoucí rostliny jsou nejkrásnější zespoda. U tohoto druhu květní stopky po odkvetení opadávají. Hoya bella bohatě kvete, je to vděčná rostlina do závěsných nádob. Bohaté kvetení zaručuje mírné snížení teploty v zimě.

Květenství obou druhů jsou velmi trvanlivá, objevují se od jara do podzimu a zejména ve večerních hodinách intenzivně sladce voní. V době kvetení rostlina vylučuje sladký nektar, který může znečistit okolí.

Její výhony mohou dosahovat až 6metrové délky. Na svých dlouhých, poléhavých, dřevnatějících stoncích nese lesklé tmavozelené dužnaté listy se silnou pokožkou, které jsou vstřícné a mají oválný, mírně zašpičatělý tvar. Listy jsou 5–8 cm dlouhé a 3–4 cm široké, jsou masité a lesknou se jako voskové. Kvete od jara do podzimu pětičetnými hvězdicovitými květy, které vytvářejí polokulovité květenství. Jednotlivé kvítky mají v průměru kolem 1,5 cm, květenství může obsahovat až 30 kvítků. Plstnatá koruna má bílou nebo narůžovělou barvu, vedlejší koruna je lesklá pěticípá hvězdička s červeným středem.

Detail odstavce: Voskovka, nenáročná pokojová květina
Zdroj: Voskovka
Zveřejněno: 9.10.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: skalničky buksus

Buksus se množí jednoduše řízkováním. Zde je video návod: youtu.be/JaW3gt1Js-c
Důležitý je substrát, který má být v poměru 50% písku a 50% vyzrálého kompostu. Množení je vhodné provádět na konci jara a v létě.

Zdroj: diskuze Skalničky buksus
Odesláno: 29.9.2016 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

VOSKOVKA

Pěstování

Voskovka má ráda dostatek slunečních paprsků, proto je vhodné umístit květináč s touto rostlinou na okno obrácené k jihu. Dařit se jí bude i na oknech orientovaných na východ, jihovýchod nebo jihozápad. Neměla by být ovšem na přímém slunci, protože jí mohou listy začít žloutnout nebo se pálit. Tuto rostlinu můžeme i letnit.

Pro pěstování voskovek je vhodná normální pokojová teplota pohybující se kolem 25 °C (maximálně však 28 °C). V zimě by neměla teplota klesnout pod 15 °C.

Pěstební substrát by se měl skládat z lehké drnovky, listovky, rašelinového substrátu, humusu a písku, vše ve stejném poměru. Substrát si můžeme namíchat sami nebo jej zakoupit již předpřipravený. K dostání je v každém větším zahradnictví.

Voskovku pravidelně zaléváme měkkou, odstátou vodou pokojové teploty. V pěstební nádobě by měla být dobrá drenáž, zabráníme tak přemokření a následnému uhnívání kořenů rostliny. Svědčí jí také pravidelné rosení listů, avšak květy nerosíme. Pěstujeme-li voskovku při nízké teplotě, omezíme i zálivku. Málo nebo naopak mnoho vody způsobuje poruchy v růstu rostliny. Od března do září rostlinu přihnojujeme 1x za 14 dní speciálními tekutými hnojivy pro pokojové rostliny, které zředíme s vodou.

Mladé rostliny přesazujeme každý rok, starší rostliny každé 2 až 3 roky. Na jaře lze rostlinu množit stonkovými řízky, které zakořeňují pro teplotě půdy okolo 20 °C.

Bělavé květy vytvářejí husté okolíky na krátkých ztloustlých postranních výhonech. Po odkvětu se nesmí odstranit, protože se na nich stále zakládají nové květy i v dalších letech. Nejbohatší květenství mají zejména starší rostliny. Při zakládání květů nesmíme rostlinu přemísťovat. Voskovky mohou dosáhnout velkého stáří. V zimě vyžadují světlo a chladno, jinak nezaloží poupata. Tato rostlina snese suchý vzduch a tvrdou vodu.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Voskovka
Zveřejněno: 9.10.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Množení kalanchoe

Četla jsem, že se dá přesadit i ze semen po odkvětu semen z květů z kalanchoe. Nevím, jak se to dělá. Pokud je to pravda, tak za jak dlouho budu mít výsledek. Chci postup, jak se to dělá. Koutná.

Zdroj: diskuze Množení kalanchoe
Odesláno: 4.6.2018 uživatelem Ludmila Koutná
Počet odpovědí: 0

NENÁROČNÉ POKOJOVÉ ROSTLINY

Voskovka

Voskovka roste velice rychle a vyžaduje ke svému růstu oporu, nejlépe kruhovou. Její výhony mohou dosahovat délky až 6 m. Na svých dlouhých poléhavých dřevnatějících stoncích nese lesklé, tmavě zelené dužnaté listy se silnou pokožkou, které jsou vstřícné a mají oválný, mírně zašpičatělý tvar. Listy jsou 5–8 cm dlouhé a 3–4 cm široké, masité a lesknou se jako voskové. Rostlina kvete od jara do podzimu pětičetnými hvězdicovitými květy, které vytvářejí polokulovité květenství. Jednotlivé kvítky mají v průměru kolem 1,5 cm, květenství může obsahovat až 30 kvítků. Plstnatá koruna má bílou nebo narůžovělou barvu, vedlejší koruna vypadá jako lesklá pěticípá hvězdička s červeným středem. Květy intenzivně vylučují sladký nektar, vytvářející průzračnou kapku na každém kvítku. Voskovky kvetou po celé léto a její květy jemně voní. Kvalitní květy vynášejí pouze dobře vyvinuté rostliny. Kořen rostliny je žlutavý, uvnitř bílý. Jeho chuť je palčivá, ostrá, až hořká. Voskovka může trpět na opadávání listů a květů. Velmi často ji také napadají mšice, které rostlinu výrazně poškozují.

Botanický název: Hoya carnosa, Hoya bella, Hoya lacunosa, Hoya linearis, Hoay multiflora

Pěstování

V létě by se teplota vzduchu pro voskovku měla pohybovat mezi 18–22 °C. V zimě na světlém stanovišti bude vyhovující teplota 12–13 °C. Celkově důležité je vybrat slunečné stanoviště, protože voskovka potřebuje dostatek slunečních paprsků. Dostatek světla je podmínkou pro to, aby výhony, na kterých kvete, mohly dostatečně vyzrát. Nikdy by však neměla být vystavena přímému slunci. Rostlině se daří dobře i při umělém světle, ale nevykvete. Rostlina se stáčí ke světlu a nepříliš dobře snáší změnu umístění vůči světlu. Proto by se neměla přemisťovat ani otáčet. Měla by se nechávat na jednom, vhodně zvoleném, stabilním místě. Důležitý je pro rostlinu také čerstvý vzduch. Další nutností je mírná, přesto však pravidelná zálivka. V letních měsících je třeba zvýšit intenzitu. Jako zálivka je, alespoň v létě, ideální dešťová voda. V zimě se zálivka omezuje. Stačí, když kořenový bal bude polosuchý. Důležitým faktorem je také hnojení. V době vegetace hnojíme každých 7 dní standardním tekutým organickým nebo plným průmyslovým hnojivem. Odkvetlé stonky nikdy neodstraňujeme, protože se na nich vytvářejí nová květenství. Seřezávání květních stvolů po odkvětu rostlině nesvědčí, nemohou tak v dalších letech vyrůstat vedlejší okolíky květů. Jako substrát pro zakořenění je pro voskovku vhodná jakákoli živná a kyprá půda, nevadí jí zahradní půda s příměsí písku. Optimální je pro ni také hydroponie a iontoponie. Nesnese však vyšší koncentraci živného roztoku než 0,1 %. Sledovat by se měla i vlhkost, která by měla být 40–60 %.

Množení

Množí se na jaře stonkovými řízky s jedním párem listů, které zakořeňují při teplotě půdy okolo 20–25 °C. Kromě půdy zakořeňují i ve vodě, písku nebo jiných substrátech, a to od ledna do května. Po zakořenění vysazujeme do květináčů o průměru 10–15 cm po dvou až třech rostlinkách. Více se nedoporučuje, rostliny by byly slabší a ne tolik husté a urostlé. Vhodné je zvolit rašelinu s pískem v poměru 1 : 1. Mladé rostliny je třeba mírně zastiňovat, později nevadí plné osvětlení. Přesazuje se jednou ročně od května do srpna. Čím starší rostlina je, tím méně by se měla přesazovat. Ani s právě kvetoucí rostlinou se nemá příliš manipulovat, je tady riziko opadání květů. Od dubna je vhodné voskovku přihnojovat roztokem vícesložkového hnojiva 0,1–0,2 %.

Voskovka – foto

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět voskovku.

Detail odstavce: Voskovka
Zdroj: Nenáročné pokojové rostliny
Zveřejněno: 19.3.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Převislý jahodník-množení

Dobrý den,dostal jsem radu,že je nutné výhony na šlahounech přihrnout zeminou,nechat jemně zakořenit a poté odstřihnout a zasadit jako novou rostlinku.To chápu,ale jak postupovat,když jsou šlahouny převislé v závěsném květináči.´? A kdy je možno jahodník rozmnožovat,Po odkvětu,či po sklizni ? Děkuji J.L.

Zdroj: diskuze Převislý jahodník-množení
Odesláno: 12.7.2015 uživatelem jan Leitner
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

FÍKUS

Množení fíkusu

Všechny druhy fíkusů se množí řízkováním. Pro dřevité řízky je dobré použít stimulátor, který podpoří růst kořenového systému nové rostliny. Řízky s měkkým zeleným kmínkem stimulaci většinou nepotřebují a kořeny tvoří bezproblémově. Další metodu množení představuje u keříčkových fíkusů hřížení. Dřevitou větvičku, kterou chcete hřížit, nejprve potřete stimulátorem, pak ji zafixujte a zahrabte do substrátu. Kořeny se utvoří během několika týdnů.

Detail odstavce: Množení fíkusu
Zdroj: Fíkus
Zveřejněno: 8.8.2014

ROZMARÝN V TRUHLÍKU S TYMIÁNEM

Množení rozmarýnu

Množení rozmarýnu se nejlépe provádí pomocí řízkování. Na jaře odřízněte asi 15 až 20 cm dlouhé výhony. Spodní lístky odstraňte. Zapíchněte výhony do misek s univerzálním substrátem s přídavkem štěrku. Zalévejte jen málo. Po 4–6 týdnech prověřte, zda se vyvinuly kořínky. Řízky vysaďte do květináčů následující jaro. Umístěte květináč na slunné stanoviště, ale ne na přímé slunce. Pravidelně zalévejte a udržujte na teplém místě.

Detail odstavce: Množení rozmarýnu
Zdroj: Rozmarýn v truhlíku s tymiánem
Zveřejněno: 29.9.2016

JAK NA ROZMNOŽOVÁNÍ VINNÉ RÉVY ŘÍZKY

Substrát

Aby řízky dobře zakořenily, vysazujte je do kvalitního substrátu. Použít můžete například Substrát na řízkování 10 l od firmy Agro. Jde o vzdušný substrát s jemnou strukturou, nižším obsahem živin a stopových prvků. Obsahuje vybrané druhy rašeliny a křemičitý písek.

Vhodný je rovněž AGRO Substrát pro výsev a množení 20 l, jehož speciální struktura – rašelina, písek, upravená reakce, jemná struktura, nízký obsah živin – je určena pro klíčení semen, k přepichování mladých rostlin, k zakořeňování řízků, k předpěstování sadby květin i zeleniny a k vegetativnímu množení rostlin. Navíc obsahuje aktivátor zakořeňování.

Firma Forestina má ve své nabídce Substrát supresivní pro výsev a množení 5 l, který svým složením odpovídá nejvyšším nárokům hobby pěstitelů i profesionálů. Supresivní výsevní substrát je určen speciálně pro výsevy a množení rostlin. Je připraven ze směsi vytříděné světlé a tmavé rašeliny s upravenou pH reakcí a perlitem. Je vhodný jak k setí semen, tak k přepichování řízků rostlin. Substrát je obohacen hnojivem se základními i stopovými živinami v nezbytném rozsahu, což má vliv na bezproblémové zakořeňování řízků a klíčení výsevů. Supresivní substrát obsahuje 2 druhy hub, které potlačují původce významných houbových onemocnění a preventivně působí proti hmyzím škůdcům.

Detail odstavce: Substrát
Zdroj: Jak na rozmnožování vinné révy řízky
Zveřejněno: 7.6.2015

ROZMARÝN

Množení rozmarýnu

Množení rozmarýnu není náročné. Buď ho můžete vypěstovat ze semen, která se vysévají na jaře (březen). Následně pěstujeme při teplotě okolo 20 stupňů celsia. Do záhonu pak mladé rostlinky sázíme v červnu, a to do sponu přibližně 30 x 30 cm. Druhým způsobem množení je řízkování. Ze zdravé, měkké a ještě nezdřevnatělé rostliny odřízněte velmi ostrým nožem konce výhonků (řízky) 10 – 15 cm dlouhé, a to nejlépe v letním období. Zapíchejte je do vzdušné zeminy v květináči (smíchané s pískem) a půdu kolem lehce přitlačte. Aby se vám výhonky nezlomily, udělejte si předem tyčkou nebo kolíkem v hlíně dírky a z části rostliny, která „půjde pod zem“ otrhejte listy. Umístěte květináč na světlé místo (ne ale na přímé slunce) a udržujte mírnou vlhkost substrátu. Vzhledem k tomu, že se často všechny řízky neuchytí, dejte jich do jednoho květináče větší počet. Tvorba kořenů je ukončena do jara následujícího roku.

Detail odstavce: Množení rozmarýnu
Zdroj: Rozmarýn
Zveřejněno: 9.11.2015

MNOŽENÍ ŘÍZKOVÁNÍM

Řízkování muškátů/pelargonií

Muškáty pocházejí z Afriky a existuje obrovské množství druhů. U nás jsou k vidění pelargonie vzpřímené a převislé. Důležité je, abychom vždy řízkovali kompaktní části rostlin, které jsou zdravé a nenapadené škůdci. Vždy odebíráme pouze vrcholové řízky o délce 5–8 cm, jejichž spodní konce ponoříme nejprve do růstového stimulátoru, poté sázíme do připravených květináčků naplněných nejlépe perlitem nebo substrátem pro výsev a množení. Po zakořenění, to je asi po 3 týdnech, přesazujeme do květináčů naplněných zahradnickým substrátem.

Řízkování muškátů foto

Zde jsou fotografie, na kterých je vidět odběr řízků muškátů.

Řízkování muškátů video

Zde jsou video návody, na kterých je vidět řízkování muškátů.

Detail odstavce: Řízkování muškátů/pelargonií
Zdroj: Množení řízkováním
Zveřejněno: 17.3.2014

LEVANDULE

Množení levandule

Na trhu dnes seženete již předpěstované sazenice, nebo si levanduli můžete také sami vyset brzy zjara do skleníku nebo do okenních truhlíků a květináčů, případně si můžete odebrat řízky ze starších keříků. A jak postupovat při řízkování? Zhruba v polovině jara ostříhejte větvičky levandule na řízky o délce zhruba 7 až 10 cm. Řízky ponořte do práškového kořenového stimulátoru a poté zasaďte (po 3 až 5 kusech) 4 až 5 cm hluboko do speciálního substrátu určeného k výsevu nebo množení. Ideální konečné umístění je v pařeništi, jinak stačí překrýt řízky průsvitnou fólií. Nezapomeňte také udržovat substrát vlhký. Až budou rostlinky dostatečně velké a venku již nebudou hrozit mrazíky, zasaďte je na vybrané venkovní stanoviště.

Detail odstavce: Množení levandule
Zdroj: Levandule
Zveřejněno: 10.11.2014

BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI

Množení

Pokud množit vavřín, půjde to vcelku jednoduše. K množení se využívají vrcholové řízky, které mají alespoň 3–6 lístků. Poté umisťujeme šikmo seříznuté řízky po více kusech do květináčů. Nejideálnější podmínky jsou kolem 25 stupňů Celsia, kdy dokáže skvěle zakořenit. Vavřín se ale množí i ze semen nebo odkopky vzrostlejších keřů.

S dobrým prospíváním keříku bezesporu souvisí také řez. Velmi slabé nebo naopak silné větve obrážejí nepříliš ochotně a mnohdy vytvoří pouze 1–2 nové výhony. Na to myslete při tvarování, kdy nenechte rostlinu nasadit příliš starého dřeva. Tak snadno dostanete stále zelený keř nebo stromek, vavřín má totiž dobrou regenerační schopnost a snese i hluboký řez.

Detail odstavce: Množení
Zdroj: Bobkový list v květináči
Zveřejněno: 19.6.2017

PÉČE O VÁNOČNÍ KAKTUS

Množení

Rozmnožování vánočních kaktusů je velmi jednoduché. Stačí ulomit větvičku alespoň se čtyřmi články. Odlomený konec se nechá zaschnout a pak už jen stačí větvičku vsadit do květináče se substrátem nebo ji nechat zakořenit ve vázičce s vodou.

Detail odstavce: Množení
Zdroj: Péče o vánoční kaktus
Zveřejněno: 4.9.2014

PĚSTOVÁNÍ MUŠKÁTŮ

Muškáty – množení

Množit muškáty lze dvěma způsoby, buď řízkováním, nebo výsevem semen. Vhodnější způsob je řízkování, které není tak časově náročné, jako výsev semen a následná péče o ně.

Množení muškátů semeny

Muškáty vyséváme v březnu až dubnu do plochých květináčů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Semínka sejeme plošně, poté je mírně přihrneme zeminou a umístíme do teplého skleníku. Je vhodné výsev přikrýt tenkým sklem. Jakmile se objeví první klíčící rostlinky, odstraníme sklo. Když mají rostliny první pravé lístky, je potřeba je přepichovat (2–3 centimetry od sebe, přepichujeme do trojsponu). Po 2 až 3 týdnech je potřeba rostliny přesadit do květináčů o průměru 10 centimetrů. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 21–25 °C.

Množení muškátů řízkováním

Řízkování muškátů je velmi hojně používaný způsob jejich rozmnožování. Postačí, když z matečné rostliny, která musí být zdravá a silná, uříznete (můžete i ulomit) řízek dlouhý okolo 10–12 centimetrů. Řezná rána nemusí být přesná, na spodní části nového řízku mohou zůstat také listy. Takto připravený řízek namočíme do stimulátoru a můžeme zapíchnout do květináče nebo speciálních množárenských záhonů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 25 °C.

Detail odstavce: Muškáty – množení
Zdroj: Pěstování muškátů
Zveřejněno: 14.4.2014

SKALNÍK V TRUHLÍKU

Množení

Skalníky se množí výsevem, semena je nutno stratifikovat ihned po sklizni (po uzrání) a zjara je vyséváme buď pod sklo, nebo do volné půdy. Od počátku léta lze rostliny množit i vegetativně, řízkováním, sorty s listy neopadavými řízkujeme o něco později.

Detail odstavce: Množení
Zdroj: Skalník v truhlíku
Zveřejněno: 6.12.2016

PÉČE O ORCHIDEJE PO ODKVĚTU

Množení orchidejí

Rozmnožování orchidejí se dělí na generativní (výsev semen) a vegetativní (dělení rostlinných částí). Množení výsevem je však problematické a pro běžného pěstitele prakticky nemožné. Semena jsou totiž velmi malá a prakticky nemají žádné zásobní látky. V přírodě klíčí za pomoci příslušných symbiotických hub z rodu Rhizoctonia, které jim zajišťují potřebnou výživu. Vyklíčí tak ovšem jen velmi malé množství semen, a proto jich orchideje musí tolik vytvářet. Běžný výsev do substrátu je v podstatě neúspěšný. V praxi jsou dnes orchideje vysévány na speciální živné médium, které obsahuje veškeré potřebné živiny vedoucí k úspěšnému vyklíčení, a to ve sterilních laboratorních podmínkách. Metoda výsevu je tedy náročná na zařízení, pomůcky a materiál.

Oproti tomu je rozmnožování dělením poměrně jednoduché. Jakmile rostlina naroste do větších rozměrů, můžete ji zkusit rozdělit, ale tak, aby každá z dceřiných rostlin měla alespoň 3 zdravé pahlízy (výhony). Řezné rány očistěte a před opětovným nasazením je nechte mírně zaschnout. Polámané a odumřelé kořeny odstraňte. Dceřiné rostliny dobře ukotvěte v substrátu, nejlépe pomocí vyvázání k opoře. Na tři týdny omezte zálivku, doporučuje se nejlépe jen rosit. U rodu Cymbidium a jiných terestrických rodů je možno používat k množení jednotlivé zadní pahlízy vsazené do poréznějšího substrátu. Mladé rostliny by měly vykvést za 4 až 5 let. U rodu Dendrobium lze využít k množení části starší pahlízy, které se položí na vlhký rašeliník a poté uzavřou plastovým obalem. Mladé rostlinky vykvetou cca za 4 roky. U rodu Phalaenopsis můžete použít malé rostlinky, takzvané keiki, které se občas vytvoří na květním stvolu mateřské rostliny. Jakmile dceřiným rostlinkám dostatečně narostou vzdušné kořeny (doporučuje se několik vzdušných kořenů o délce minimálně 5 cm), můžete keiki opatrně odkroutit a zasadit do vhodného substrátu. Rostlinka by měla kvést tak za 3 roky. Jinou vegetativní metodou je řízkování, k němuž použijete u tohoto rodu staré dlouhé stonky, vedlejší výhony nebo odkvetlé stvoly. Řízky řežte dlouhé 10–15 cm. Odříznutá část se nevkládá do zeminy jako u jiných pokojových rostlin, ale pokládá se na plocho na povrch zeminy (písku nebo mechu) a umístí se do vytápěného pokojového skleníku. Orchideje rovněž můžete množit stonkovým výhonem přesahujícím do vedlejšího květináče, který po zakořenění od mateřské rostliny odřízněte.

Detail odstavce: Množení orchidejí
Zdroj: Péče o orchideje po odkvětu
Zveřejněno: 9.2.2015