Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

VÝSEV AFRIKÁNŮ

Obsah

Komule Davidova množení

Komuli rozmnožujeme nejčastěji řízkováním z dlouhých letorostů v období léta. Výsev semen je také možný, ale to se moc nepoužívá, protože úspěšnost je celkem nízká.

Zdroj: Buddleia davidii

Poradna

V naší poradně s názvem AKSAMITNÍK SÁZET AFRIKÁNY DO TRUHLÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.

jak daleko od sebe sadit afrikány v truhlíku 40 cm dlouhého, stačí 5 cm, nebo méně?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

5 afrikánů do truhlíku 40 cm je skvělá volba. Africány budou pěkně bohaté a vytvoří krásnou zelenou peřinu posetou žlutými a oranžovým květy. Ale jen když budete starostlivě zalévat. Rostliny při hustém osazení truhlíku jsou náchylné na vyschnutí. Pro představu vám posílám obrázek, jak by to mohlo vypadat.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Zdroj: diskuze Aksamitník sázet afrikány do truhlíku

Pěstování keříčkových rajčat

Keříčková rajčata jsou u nás nejznámější, protože mají málo zrníček a jsou sladce kořenitého aroma. Výsev keříčkových odrůd je možné provádět přímo na zahrádku, lepší je však rajčata předpěstovat. Výsev do truhlíku provádíme v únoru. Výsadbu keříčkových rajčat na stanoviště provádíme po 15. květnu. Rajčata bychom neměli vysazovat dřív, protože hrozí riziko přízemních mrazíků. Velmi důležitá je pravidelná závlaha a dostatečný přísun živin od začátku tvorby plodů. Rajčata hnojíme speciálním tekutým hnojivem pro plodovou zeleninu 1x týdně. Největší množství živin rostliny vyžadují při vývinu plodů. Plody sklízíme, když jsou dostatečně velké a zralé (mají červenou barvu). Rajčata obsahují vitamín C, beta-karoten (provitamin A), vitamíny řady B, PP, fosfor, železo a vápník.

Zdroj: Pěstování rajčat

Diskuze

V diskuzi JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Dostálová.

Mám zasazené tuje ve vzdálenosti 90cm od svého plotu. Sousedka myslí, že vzdálenost je malá. Kde získám informace o skutečně nutné minimální vzdálenosti?
Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mirek.

Ochranné pásmo sousedních pozemků pro výsev rostlin není zákonem upraveno. Obecně se v těchto případech postupuje podle Občanského zákoníku. Občanský zákoník jako základní pravidlo pro všechny vlastníky pozemků (domů) stanoví, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (prorůstání kořenů, zábor místa, znečištění opadáváním) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Takže, když soused nesouhlasí s výsadbou, tak raději ustupte o něco dále, protože jinak se na to soused bude soustředit a určitě alespoň jednu podmínku z výše uvedeného výčtu jednoho dne porušíte. Určitě to bude stín, kořeny a když nebudete stříhat, tak i prorůstání rostliny za hranici vašeho pozemku. Klidné sousedské vztahy ovlivňují kvalitu vašeho bydlení, proto by jejich udržení mělo mít vždy nejvyšší prioritu.

Zdroj: diskuze Jak daleko od plotu zasadit túje

Sloní noha semena

Výsev ze semen není obtížný, ale důležité je získat zdravá semena. Přesto se jedná o poměrně zdlouhavý proces. Jakmile však kmínky semenáčků dosáhnou velikosti třešně, je už zpravidla vyhráno. Rostlinky už mají určitou schopnost zásobit se vodou, takže snášejí v poněkud menším měřítku podobná pěstitelská příkoří jako v budoucnu dospělé rostliny.

Zdroj: Sloní noha

Množení a přesazování

Starší rostliny se musí častěji přesazovat a dělit. Množíme je dělením z různých částí kořene. Výsev provádíme na jaře, stačí málo zasypat nebo lehce zatlačit. Rostliny potřebují slunce až polostín, nesnáší úpal, sucho. Vhodná je každá dobrá zahradní půda, propustná, může být i těžší.

Dlužicha je vhodná do skupinové výsadby, na výsadbu do kontejneru, na obruby, do skalek, do smíšených trvalkových záhonů, do podrostů keřů, můžeme ji i použít k řezu.

Zdroj: Heuchera americana

Rizika u černé masti

Odborníci upozorňují na fakt, že místa potřená černou mastí není vhodné vystavovat slunci (nebo soláriu).

Méně častými nežádoucími projevy při aplikaci černé masti může být lehké svědění a pálení, které však po chvíli ustane. Vzácným nežádoucím účinkem je výsev drobné vyrážky nebo místní zduření. V takovém případě není vhodné mast používat a měla by následovat porada s kožním lékařem nebo s lékárníkem.

Zdroj: Černá mast na záněty

Pěstování

Lobelka dobře pokvete na slunci a v polostínu, nesnáší mráz. Vyžaduje humózní půdu, mnoho živin a bohatou zálivku. Po kvetení se seřízne, čímž se podpoří kvetení. Pokud se přehnojí dusíkem, tak pozdě a málo kvete. Rostlina se množí semeny. Semena jsou velmi jemná, a proto se nezasypávají. Výsev se provádí do pařeniště, skleníku či truhlíku v bytě, a to v únoru až březnu. Přepichuje se po 3 až 5 kusech, poté se rostlinky dávají do truhlíků, květinových mís nebo na záhony.

Zdroj: Lobelka

Kdy sázet afrikány

Afrikán je poměrně nenáročná letnička. Lépe je ji předpěstovat v březnu a dubnu v pařeništi. Semínka se vysévají jednotlivě do malých květináčků nebo sadbovačů (výsev, setí), nemusí se pak znovu přesazovat. Klíčí v teple, zeminu udržujeme stále vlhkou. Na stanoviště sadíme koncem května před květem. Vzdálenost záleží na druhu. Rostliny nesnášejí mráz, přesazování v době květu jim také neprospívá. Aksamitník kvete od května až do října. Na podzim lze snadno sbírat semena pro jarní výsadbu.

Zdroj: Afrikán

Výsev

Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia) je rychle rostoucí a výnosná meziplodina pro využití na píci a na zelené hnojení. Skýtá více živinného humusu než vytrvalého a procesy tlení reziduí u ní probíhají rychleji než u ostatních rostlin na zelené hnojení.

Je využívaná jako meziplodina z hlediska boje proti plevelům. Ranější výsev (počátek července) po 70 dnech poskytuje 67,4 t na 1 ha hmoty a pozdější (počátek srpna) 164,5 t na 1 ha veškeré hmoty.

Mezi včelaři je svazenka oblíbená jako vynikající medonosná plodina. V poslední době nachází uplatnění také na svažitých pozemcích jako protierozní plodina, která se přes zimu ponechá na poli a na jaře se do ní vysévají zrniny nebo kukuřice na siláž.

Sklizeň zelené hmoty je možná již za 60 dnů po vysetí a skončit by měla nejpozději 10 dnů po začátku kvetení, protože v té době se již prudce zhoršuje kvalita píce. Píce svazenky má dobrou nutriční hodnotu a je ceněna pro vysoký obsah popelovin. Je doporučována jako vhodná meziplodina po okopaninách od poloviny srpna.

Svazenka se seje do hloubky 1,5 až 2 cm, hustota setí je 200 až 500 g na 100 m2.

Zdroj: Svazenka vratičolistá

Druhy hrachu na kaši

K přípravě hrachové kaše je možné použít hrách setý, žlutý, dřeňový a hrách zahradní. Dále můžeme využít hrách sušený i čerstvý.

Hrách je plodina nenáročná na půdu, nejlépe se mu daří v lehkých hlinitých půdách. Půdu přihnojujeme podle potřeby fosforečnými a draselnými hnojivy. Výsev hrachu provádíme brzy na jaře, nejlépe v druhé polovině března až začátkem dubna. Vyséváme na připravený pozemek do řádků vzdálených 15–30 cm, po jednotlivých zrnech 4–6 cm od sebe. Spotřeba osiva je 200–250 gramů na 10 m2. Sejeme do hloubky 5–7 cm. Po vzejití udržujeme porost v bezplevelném stavu. Ze škůdců hrachu je nejvýznamnější mšice.

Sklizeň zeleného hrášku probíhá zhruba od poloviny června až do poloviny července podle ranosti vysetých odrůd. Abychom dosáhli prodloužení sklizně, je vhodné vysévat několik odrůd s odlišnou vegetační dobou. Zvlášť vhodné je využít velmi rané velkozrnné odrůdy JUNOS, OSKAR v kombinaci s ranými odrůdami HAVEL, VLADAN a pozdní velkozrnnou odrůdou RADIM. Tím si prodloužíme sklizeň až na 4 týdny.

Máme-li k dispozici pouze jednu odrůdu, můžeme použít postupný výsev v termínech přibližně po 1 až 2 týdnech.

Zdroj: Hrachová kaše

Vhodný substrát pro konifery

V každé prodejně květin či hobby marketu si můžete koupit kromě semen i klasický substrát vhodný pro výsev. Rovněž si můžete substrát připravit tak, že ve stejném poměru smícháte písek, rašelinu a perlit. Takový výsevní substrát je lehký, ale zadržuje vodu, což je pro semena nezbytné. V případě, že využijete vámi připravený substrát, doporučuje většina odborníků preventivně použít systémový fungicid. Můžete použít například vodou mísitelný kapalný koncentrát Previcur, který se hodí k preventivní ochraně a hubení půdních i listových chorob, způsobených pravými plísněmi (Oomycetes).

Zdroj: Konifery

Pěstování

Rostlina kvete bílými nebo žlutými květy o velikosti přibližně 2 cm. Plodem je lesklá červená chutná okurka o velikosti až 60 cm, se žlutou sladkou dužinou, uvnitř vyplněná malými semeny, která v době své zralosti vydává velmi intenzivní sladkou vůni.

Rostlina má ráda humózní zeminu, pro pěstování jako trvalka vyžaduje vytápěný skleník, při pěstování venku slunné stanoviště.

Pro předpěstování sazenic vyséváme semena do propustného substrátu v březnu, výsadba sazenic do venkovních prostor by měla proběhnout v květnu. Přímý výsev semen na stanoviště se doporučuje v dubnu.

Zdroj: Sicana odorifera

Množení

Své první rostlinky Aeonia můžete získat výsevem semínek. Postup je stejný jako u ostatních kaktusů a sukulentů. Semínka vysévejte na jaře do dobře propustného, nejlépe sterilizovaného substrátu. Semínka rozprostřete na povrchu zeminy, nepřekrývejte je. Výsev umístěte na světlé stanoviště a udržujte v něm stálou vlhkost a teplotu. Po vzejití rostlinek nenechávejte substrát zcela proschnout, rostliny potřebují dostatek vláhy pro svůj vývoj. Stejně jako u dospělých rostlin, zavlažujte spíše podmokem. Až budou rostlinky dostatečně velké, přesaďte je do vhodných misek. Další rostliny Aeonia již můžete u mnoha druhů získat uříznutím části stonku a jejím zakořeněním.

Zdroj: Aeonium ciliatum

Muškáty – množení

Množit muškáty lze dvěma způsoby, buď řízkováním, nebo výsevem semen. Vhodnější způsob je řízkování, které není tak časově náročné, jako výsev semen a následná péče o ně.

Množení muškátů semeny

Muškáty vyséváme v březnu až dubnu do plochých květináčů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Semínka sejeme plošně, poté je mírně přihrneme zeminou a umístíme do teplého skleníku. Je vhodné výsev přikrýt tenkým sklem. Jakmile se objeví první klíčící rostlinky, odstraníme sklo. Když mají rostliny první pravé lístky, je potřeba je přepichovat (2–3 centimetry od sebe, přepichujeme do trojsponu). Po 2 až 3 týdnech je potřeba rostliny přesadit do květináčů o průměru 10 centimetrů. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 21–25 °C.

Množení muškátů řízkováním

Řízkování muškátů je velmi hojně používaný způsob jejich rozmnožování. Postačí, když z matečné rostliny, která musí být zdravá a silná, uříznete (můžete i ulomit) řízek dlouhý okolo 10–12 centimetrů. Řezná rána nemusí být přesná, na spodní části nového řízku mohou zůstat také listy. Takto připravený řízek namočíme do stimulátoru a můžeme zapíchnout do květináče nebo speciálních množárenských záhonů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 25 °C.

Zdroj: Pěstování muškátů

Rozmnožování a semena

Jde o poměrně zdlouhavý proces, při kterém se musíte obrnit trpělivostí. To je hlavní důvod, proč se výsev konifer doporučuje jen pro zkušené zahrádkáře, kteří si takto mohou namnožit především vzácné druhy jehličnanů, jako jsou jedle ojíněná (Abies concolor), korejská borovice (Pinus koraiensis), nebo třeba sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum).

Samotný výsev se liší podle velikosti semen. Například jedle má velká semena, která zamáčkneme po jednom lehce pod povrch. Menší semínka poházíme na substrát, nezamačkáváme, jen poházíme asi centimetrovou vrstvou písku. Přesný postup výsevu najdete na zadní straně sáčku se semínky, kde najdete také informace o nutnosti stratifikace. Jedná se o období působení chladných teplot, což je podmínkou klíčení mnoha druhů semen jehličnanů. Truhlík se semeny, která potřebují stratifikaci, dáme na chráněné stinné místo na zahradě. Truhlík můžeme přikrýt větvemi, aby nedocházelo k přehřívání zimním sluníčkem. Během této doby nevlhčíme, ale zaléváme vždy při vysušení substrátu.

Koncem léta můžeme semenáčky přesadit do květináčů s poloměrem 9 cm nebo je vysadit přímo na stanoviště. Jestli chcete semenáčky použít jako živý plot, použijte co největší sazenice. Pokud stromek zaštipujete již od malička, vypěstujete si krásnou bonsaj. Za dva roky budete mít asi 20 cm vysokou koniferu.

Zdroj: Konifery

Léčivé účinky

Afrikán je jedlý a není jedovatý. Působí proti plísním a antisepticky, pomáhá vypuzovat střevní parazity a odpuzovat hmyz. Jeho výrazné močopudné účinky se osvědčují zejména při zánětech močového měchýře, močové trubice, při anurii (zástavě močení) a redukci otoků. Aksamitník urychluje nástup menstruace, vyvolává pocení, uplatňuje se při trávicích a dýchacích potížích, velmi příznivě působí na játra a podporuje vylučování žluči. Využívá se při kožních onemocněních, především při lupénce a plísních.

Psychika: Sedativní účinky afrikánu se osvědčily při nervozitě, podrážděnosti, poruchách soustředění, bolestech hlavy či problémech se spánkem.

Jak již bylo uvedeno, afrikány jsou jedlé. Květy se díky zajímavě nahořklé chuti již tisíce let využívají v kulinářství, zejména jako přídavek do osvěžujících nápojů, salátů, pokrmů z těstovin nebo ryb. Podobné uplatnění má i afrikánová silice. Okvětní lístky aksamitníku jsou bohaté na oranžovo-žluté karotenoidy, proto se s oblibou používají jako potravinářské barvivo (INS-číslo E161b).

Často dochází k záměně aksamitníku s měsíčkem, protože se v angličtině pro obě rostliny někdy používá stejné označení "marigold", měsíček se však ve formě silic nepoužívá.

Afrikán Tagetes minuta (Khakibush nebo Huacatay), původem z Jižní Ameriky, se používá jako zdroj esenciálního oleje pro voňavkářský průmysl, známý jako tagette, a jako příchuť v potravinách a tabákovém průmyslu v Jižní Africe, kde je tento druh také užitečný jako pionýrská rostlina v rekultivaci narušených pozemků.

Afrikán Tagetes lucida z Mexika je nízký keřík. Používá se jako koření, které je pro svou nasládlou anýzovou chuť vhodné do omáček, polévek a kuřecí pečeně. Nálev z celé rostliny se pije při bolestech břicha nebo se přidává do koupele při revmatických onemocněních. Čaj má tišící účinky na žaludek a nervový systém, vhodný je při kocovině či lehké migréně. Jde o lehké psychedelikum - silný čaj způsobuje při zavřených očích vize podobné účinku peyotlu a lehkou euforii. Mexičtí Huicholové používali aksamitník jako obřadní drogu a kouřili jej ve směsi se selským tabákem.

Zdroj: Afrikán

Výsev trávníku

Jako optimální termín pro setí je uváděn v našich klimatických podmínkách přelom dubna a května a pak konec srpna a začátek září, protože v tomto období bývá větší množství srážek, ale při zajištění pravidelné závlahy lze sít trávník během celé doby vegetace. V posledních letech se díky teplým zimám osvědčily i zimní výsevy. Ty mají výhodu v lepším odnožování trav přes zimu a menším riziku zaplevelení. Výsev provádíme většinou ručně rozhozem osiva, u větších pozemků je vhodné jeho rozdělení na menší části s oddělením potřebného osiva – může se snadno stát, že se nám ho v závěru bude nedostávat. Výsevní množství se pohybuje od 12–25 g/m2, jen pro rychlejší zapojení porostu se doporučuje dávka vyšší. V každém případě je výsevné množství závislé na travních druzích obsažených v použité směsi. Měli bychom se přidržet doporučení výrobce osiva. Při rozdělení množství osiva počítejte s přídavkem na okraje trávníkové plochy, aby hned z počátku byly hustší. Pro rovnoměrný výsev lze použít i vysévací nádobu (s otvory ve dně), ta nám slouží zároveň jako odměrka pro správné osetí stanovené plochy. Vyseté osivo je nutné zapravit do půdy nejvýše do hloubky 1–2 cm. Nejčastěji sekavým pohybem pomocí hrábí nebo opatrným přehrabáním povrchové vrstvy, na větších plochách ježkovými válci. Po zapravení je nutné povrch utužit těžším válcem nebo nášlapnými prkénky připevněnými na obuv, jinak osivo pomalu a nepravidelně klíčí a snadněji jej vyzobou ptáci. U sestavovaných směsí můžeme využít dvoufázového setí, kdy sejeme nejprve hrubosemenné trávy, které zapravíme do půdy a pak na povrch dosejeme jemnosemenné trávy, ty již nezapravujeme, a povrch utužíme. Po výsevu by, pokud je to technicky možné, měla následovat zálivka, ta dokončí utužení povrchové vrstvy a značně urychlí klíčení. Zálivka nesmí být příliš intenzivní, aby se osivo nesplavilo, vzniknou tak snadno lysé a naopak příliš husté ostrůvky porostu. Vyschne-li povrchová vrstva půdy v průběhu klíčení, dojde zpravidla k úplnému zničení porostu a je nutné sít znovu. Pro rychlejší klíčení a udržení vlhkosti můžeme na menších plochách povrch pokrýt porofólií, jež chrání i před ptactvem.

Zdroj: Péče o trávník

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Gabriela Štummerová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP