Historie tatarského bifteku, pochoutky ze syrového masa, sahá daleko. Do doby, kdy Attila zvaný Bič boží, král spojených (mongolsko-tureckých) kmenů Hunů, žijících ve třetím století před naším letopočtem na území dnešního Mongolska, vtrhl se svými hordami do Středomoří a západní Evropy. Attilovi muži rychlými nájezdy pokořovali obyvatelstvo dobytých území a vytvořili rozsáhlou říši se střediskem v dnešním Maďarsku. Válečníci ale potřebovali doplnit energii, kterou vydávali během své zběsilé celodenní jízdy v sedle koní. Nezbývalo než přizpůsobit tomu i jídelníček. Jedli tak hlavně syrové libové hovězí maso, které nakrájené na sousta uložili vždy ráno pod sedla. Maso pak bylo během dlouhé celodenní jízdy dobře naklepáno, aromatizováno a nasoleno potem koní. V době jídla k němu stačilo přidat už jenom trochu koření a bylo to. Právě při tatarských nájezdech do Evropy se recept dostal až k nám. Samotné slovo tatar, nebo původní „tartar“, má údajně kořeny v ustrašeném oznamování příchodu těchto životu nebezpečných nájezdníků. Jejich vpádu totiž vždy předcházel daleko slyšitelný a zřetelný zvuk podobný „trrrr trrrr“, který vydávaly nárazy četných koňských kopyt o zem. Brzy se tento zvuk stal varovným slovem, vyslovovaným už jako „tar-tar“.
V naší poradně s názvem TUJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Maršíková.
zajímá mě, zda je dobré vyhrabávat spadené listy tuje od kořenů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Spadané jehličí kolem rostlin funguje jako mulč a zároveň se vytváří kompost pro vznik živin. Takže je vhodné nechat jehličí kam spadne. Z estetického hlediska se to ale někdy nehodí a proto se použije obarvený mulč.
Jedná se o pavouka z čeledi slíďákovití. Slíďák tatarský je společně s některými sklípkany považován za největšího pavouka evropského kontinentu. Jeho samičky dorůstají do úctyhodné délky 3,5 cm (s nohama až 7 cm). Jeho kousnutí není nebezpečnější než bodnutí včelou.
Samci slíďáka tatarského dosahují dospělosti až po roce a půl, nápadně větší samice dokonce o rok později. Obě pohlaví dospívají koncem léta, kdy dochází ke kopulaci. Samci většinou krátce poté hynou. Samice skladuje přes zimu sperma ve svých zásobních váčcích a na jaře klade kulovitý kokon obalený pavučinou, který stejně jako jiní slíďáci nosí připředený ke svým snovacím bradavkám na zadečku. Samice se může dožít až 7 let, čímž se řadí mezi nejdéle žijící araneomorfní pavouky vůbec.
Po vylíhnutí a opuštění kokonu se mláďata na krátkou dobu nechají vozit na matčině hřbetě. Po osamostatnění je můžeme za slunných dnů spatřit volně pobíhat po povrchu holé půdy, kde slídí po kořisti. Tato životní fáze však netrvá dlouho.
Starší jedinci slíďáka tatarského totiž přes den vedou skrytý život v norách a na lov se vydávají v noci. Tehdy lze spatřit tvory pobíhající na povrchu půdy a skokem lovící noční motýly a jiné členovce, posedávající na vegetaci. Po lovu pavouci opět zalézají do svých doupat. Ta jsou tvořena svislou norou vypředenou pavučinou. Obvyklá hloubka nor dospělých samic je 10 až 20 cm, lze ale nalézt i nory hlubší. Nejlépe se slíďákům hloubí v písčitém substrátu, v kompaktní půdě si vytvářejí nory spíše upravením puklin.
Přední část hlavohrudi s klepítky a makadly je pokryta zářivě žlutooranžovými chlupy, navrchu je pavouk hnědočerný a posetý šedivými skvrnami. Má poměrně krátké nohy, které jsou uzpůsobeny k životu pod zemí. Na nohách se střídají černé a bílé pruhy.
V naší poradně s názvem WARFARIN A PROENZI 3 PLUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena Hůlová.
Omlouvám se, předchozí dotaz bych ještě rozšířila - jak je to se současným užíváním warfarinu a přípravku PROENZI 3 PLUS. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Proenzi obsahuje glukosamin a chondroitin, jenž zlepšují stav kloubů. Obě tyto látky ovlivňují léčbu Warfarinem - snižují jeho účinky a hrozí vznik sraženin a ucpání cév. Společné užívání s Warfarinem je možné, ale je třeba vyladit dávku Warfarinu a pak dodržovat pravidelné užívání obou přípravků. Po skončení léčby Proenzi je nutné znovu zkontrolovat srážlivost krve a případě upravit dávkování Warfarinu. Na přesném postupu se dohodněte s lékařem.
Bolest jazyka je ve většině případů spojená se zánětem.
Příčiny
Nedostatek vitamínu B12 způsobuje vznik zánětu jazyka (glositida), který se projevuje zarudnutím a vyhlazením na špičce jazyka. Stav bývá kromě bolesti doprovázen nepříjemným pocitem pálení a brnění jazyka.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Malinová.
máme samosprašnou mandloň a dělají se dírky na listech a na plodech klejotok.Co to může způsobovat a jak proti tomu zasáhnout ? Děkuji za odpověď. Jarmila
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejspíš půjde o suchou skvrnitost listů peckovin (Stigmina carpophila). Léčba není jednoduchá. Musí se začít na podzim, aby příští sezóna byla bez této plísně. Když se na konci října do začátku listopadu aplikuje síran zinečnatý v množství 2,5 gramu na jeden metr čtverečný na urychlení pádu listů, zabrání se tím pokračování nákazy. V opačném případě se na stromech může vytvořit vysoké množství spór této plísně, které následující jaro infikují listy. Na jaře se pak aplikují fungicidy jako prevence proti opakování nákazy. Důležité je aplikovat fungicidy jen, když je vlhké počasí, protože při častém stříkání hrozí vznik rezistence. Účinné fungicidy jsou ANTRE 70 WG, CUPROZIN PROGRESS, DEFENDER, DITHANE DG NEO-TEC, FUNGURAN PROGRESS, TALENT.
Ingredience: 1 kg dobře očištěné svíčkové nebo 6 bifteků (každý o váze zhruba 150 g), 6 plátků slaniny nebo pancetty, 550 ml suchého červeného vína, 2 nakrájené šalotky, 1 nakrájený řapík celeru, 1 nakrájenou mrkev, 2 oloupané a utřené stroužky česneku, 2 bobkové listy, 2 snítky čerstvého tymiánu nebo postačí špetka sušeného, 70 ml extra panenského olivového oleje, trocha ginu, hrubá sůl, špetka čerstvě namletého černého pepře, 35 g másla, šalotková omáčka
Postup: Plátky svíčkové nebo bifteky oviňte proužkem slaniny a zavažte je kuchyňským provázkem. Víno nalijte do misky a k němu přidejte pokrájenou šalotku, celer, mrkev, česnek, bobkový list a tymián. Do steaků po obou stranách vetřete olej a dejte je do zapékací mísy. Zalijte maso nejprve směsí zeleniny s vínem a poté ginem. Zbytek oleje nalijte na maso, přikryjte je mikrotenovou fólií a na 2–4 hodiny je nechte marinovat v lednici. Během této doby nezapomeňte steaky několikrát otočit. Připravte gril k přímému grilování a rozpalte ho na vysokou teplotu. Okartáčujte rošt a potřete ho olejem. Vyndejte maso z marinády a osušte ho papírovou utěrkou. Steaky z obou stran osolte, opepřete a dejte na rozpálený rošt. Grilujte je 4 až 5 minut, pokud je chcete mít propečené medium. Kleštěmi obraťte steaky i na výšku, aby se také slanina opekla dokřupava. Hotové bifteky servírujte do nízké mísy, potřete je máslem a nechte 3 až 5 minut v klidu a stáhněte z nich provázky.
Počítejte s dobou přípravy 40 minut, bifteky budou potřebovat přímý vysoký žár 250–320 °C. Nezapomeňte na kuchyňský provázek, usnadní vám přípravu.
Doporučení
Pokud nemáte rádi hamburgery, kupte si klasický steak z roštěnce, aby byl minimálně dva a půl centimetru vysoký a odležený. V hmoždíři připravte marinádu z kvalitního olivového oleje, rozmarýnu, oregana a tymiánu a touto báječnou zelenou pastou potřete plátky masa. Mezitím, co se hovězí marinuje, opečte větvičku rajčat, kterou smíchejte v míse s pastou z česneku a oleje z pánve, okořeňte pepřem a sekanou petrželí.
Úpal nebo úžeh, tak tyto zdravotní komplikace si mnoho lidí plete, možná i proto, že se často vyskytují společně. Pomůckou pro jejich rozlišení může být následující zjednodušení: slunce sežehne hlavu, následuje tedy úžeh; na úpal ale stačí cokoli, co „pálí“, tedy i teplý vzduch.
Pro vznik úžehu je bezpodmínečně nutné sluneční záření, zatímco úpal může zjednodušeně řečeno vzniknout i v příliš přetopené tmavé místnosti anebo v extrémně vlhkém prostředí.
Původcem tohoto veřejnosti dobře známého oparu je virus herpes simplex, který se vyskytuje ve dvou variantách: HSV1 a HSV2. HSV1 neboli Herpes simplex virus 1. typu je zodpovědný převážně za vznik oparu na rtu. Druhý typ viru způsobuje infekce v oblasti genitálu a konečníku, které označujeme jako genitální opar. Do skupiny lidských herpetických virů patří také Varicella zoster virus způsobující pásový opar.
