Zaštipování okurek je vhodné u salátovek ve skleníku pěstovaných vertikálně na opoře.
Zaštipování se provádí průběžně během celé sezóny takto:
Hlavní výhon vyvázat svisle nahoru a boční výhony vodorovně.
Na hlavním výhonu vyštípnout násadu samčích i samičích květů.
Na bočních výhonech nechat 3 listy, přičemž za prvním listem nechat plod i náhradní výhon (zálistek). Za druhým listem nechat jen plod a zálistek vyštípnout. U třetího listu vyštípnout plod i zálistek.
Po sklizni plodů zaštípnout bočný výhonek za prvním listem a vedlejší stonek, který vyrostl z náhradního výhonu dále vést stejně, jak je popsáno v bodě 3.
V příběhu ZAŠTIPOVÁNÍ RÝMOVNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel V.Svobodová.
Děkuji za radu. Kolik centimetrů necháváte narůst šlahouny,než je uštípnete?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Soňa Sládková.
Nechávám tak asi 15 až 20 cm. Teď mám ale problém, začínají se mě dělat na listech tmavé fleky. Vždycky na jednom, jinak rostlinka je krásná, živá. A zatím se mě nikdo na dotaz neozval.
Ingredience: 2 ks středních cuket, 6 stroužků česneku, 250 g hladké mouky, kurkuma, sůl, pepř mletý, majoránka, olej na smažení
Technologický postup: Připravují se stejně jako bramboráky, jen je potřeba dát více mouky (množství je orientační) a nedělat tenké placky – cuketa se smrskne a z tenké placky zůstane mřížka. Pokud se těsto udělá napůl z brambor a napůl z cuket, je vše stejné jako u bramboráků – lze dělat i tenké placičky a nemusí se dávat tolik mouky. Škrob z brambor stačí. Cukety rozpůlíme, vyjmeme jádra a dužinu a takto připravené je nastrouháme. Vymačkáme vodu, přidáme prolisovaný česnek, kurkumu, hladkou mouku, sůl, mletý pepř, majoránku a vše důkladně promícháme. Podle potřeby ještě můžeme dochutit nebo přidat mouku, aby nám vzniklo hustší těsto. Takto připravené těsto dáváme na pánev a tvarujeme z něj placky, které na oleji opékáme dozlatova po obou stranách.
Postup: Maso naporcujte tak, aby měl řízek všude přibližně stejnou sílu (asi 1 cm). Promíchejte jogurt s chilli, římským kmínem, koriandrem a kurkumou. Řízky nesolte a naložte je alespoň na půl hodiny do jogurtové marinády. Grilujte asi 8 minut po každé straně, dokud nebude maso zcela propečené. Poté ogrilované maso osolte a podávejte s čerstvě připraveným salátem z rajčat, paprik, okurek a cuket, ochuceným olivovým olejem, bylinkami, solí a pepřem, zakápnutým balzamikovým octem. Povrch salátu posypte 1 lžící rozdrceného lněného semínka.
V příběhu ZAŠTIPOVÁNÍ RÝMOVNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Soňa Sládková.
Nechávám tak asi 15 až 20 cm. Teď mám ale problém, začínají se mě dělat na listech tmavé fleky. Vždycky na jednom, jinak rostlinka je krásná, živá. A zatím se mě nikdo na dotaz neozval.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Luděk.
Vypadá to, že jej moc zaléváte. Rýmovník je skromný na zálivku a na přelití reaguje černáním listů.
Chcete-li, aby surfinie byla bohatá a košatá, je potřeba nové výhonky zaštipovat, aby se rozrůstaly spíš do šířky než do délky. Samozřejmě nemůžete zaštípnout každý výhonek, který vyroste, to byste z rostliny neměli nic anebo by byly šlahouny hodně krátké. Je potřeba se v tom trochu probrat, a myslím, že postupem času sami poznáte, který výhonek zachovat a který odstranit. Zkuste si vybavit třeba jahody, tam se nových odnoží také zbavujete, nebo rajčata, u nichž se rovněž prolamují výhonky mezi kmínkem a větvičkou. Ideální je tvarovat surfinii dříve, než začne kvést, přece jen jí květy trochu ubírají na síle. Co je však vedle zaštipování velmi důležité pro bohatou a zdravou rostlinu, je hnojení.
V naší poradně s názvem ZAŠTIPOVÁNÍ HOKAIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra.
prosím jestli máte zkušenost s pěstováním prolezl jsem mraky článku a nikde nic dají se zaštipovat???dik za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dýně se dají normálně zkrátit, aby nepřerostly do míst, kde je už nechcete. Stačí ustřihnout hlavní šlahoun. Dýně pak již neporoste do délky, ale do šířky. Zde je k tomu video, sice v angličtině, ale je názorné: https://www.youtube.com/wat…
Ingredience: 60 ml panenského olivového oleje, 1 lžíce nadrobno nasekaného česneku, 1 hrst nasekaných bazalkových lístků, mořská sůl a mletý bílý pepř, 1 kg cuket (nejlépe středních, rozkrojených podélně na čtvrtky a pak na centimetrové plátky), 750 ml drůbežího nebo zeleninového vývaru, 60 ml smetany na vaření, 1 hrst nasekané sladkolisté petrželky, 50 g strouhaného parmazánu
Postup: Na středním plamenu rozehřejte v pánvi olivový olej. Opečte na něm česnek, bazalku a osolenou cuketu pomalu cca 10 minut, dokud cukety lehce nezezlátnou a nezměknou. Opepřete bílým pepřem, zalijte vývarem a vařte 8 minut. Poté sejměte z ohně a tři čtvrtiny polévky rozmixujte dohladka. Rozmixovanou směs vraťte zpátky do hrnce a vmíchejte smetanu, petrželku a parmazán. Osolte podle chuti. Při podávání rozdělte polévku do misek či talířů a ozdobte čerstvě mletým pepřem a posypte parmazánem. Zvlášť podávejte opečený chléb.
Ingredience: použijte stejné množství rajčat, lilku (baklažánu), cuket, červené a zelené papriky, cibule; dle chuti pak česnek, olivový olej, provensálské koření, sůl, pepř
Postup: Rajčata spaříme, oloupeme a vyškrábneme semena. Lilky nakrájíme na plátky, posolíme je a necháme asi 20 minut vypotit. Potom uvolněnou šťávu vymačkáme. Tím se zbavíme hořčin a lilek bude chutnější. Mladé cuketky neloupeme a nakrájíme je na plátky (nejlépe chutnají, pokud nepřerostou délku 15 cm). Z paprik vyjmeme jaderníky a nakrájíme je na silnější plátky. Česnek nakrájíme na plátky. Cibuli nekrájíme na drobné kousky. Na teflonové pánvi zahřejeme olivový olej a osmahneme cibuli, přidáme papriky a rajčata a podusíme cca 10 minut. Přidáme cukety a lilek, plátky česneku, osolíme, opepříme, přidáme bylinky a odkryté dusíme dalších cca 20 minut. Vydusíme všechnu šťávu a dáme jídlu šanci, aby se vůně spojily v jeden chutný celek, tedy ratatouille. Můžeme ihned podávat.
Ingredience: stejný poměr rajčat, lilku (baklažánu), cuket, červené a zelené papriky, cibule, dle chuti česnek, olivový olej, tymián/mateřídouška (může být i rozmarýn, bobkový list, i čerstvá majoránka je skvělá), okořenit mořskou solí a čerstvě mletým pepřem
Postup: Rajčata spaříme, oloupeme a vyškrábneme semena. Lilky nakrájíme na plátky, posolíme je a necháme asi 20 minut vypotit. Potom uvolněnou šťávu vymačkáme. Tím se zbavíme hořčin a lilek bude chutnější. Mladé cukety neloupeme a nakrájíme je na plátky (nejlépe chutnají, pokud nepřerostou délku 15 cm). Z paprik vyjmeme jaderníky a nakrájíme je na silnější plátky. Cibuli i česnek nakrájíme rovněž na plátky. Na teflonové pánvi zahřejeme olivový olej a osmahneme cibuli, přidáme papriky a rajčata a podusíme cca 10 minut. Přidáme cukety a lilek, plátky česneku, osolíme, opepříme, přidáme bylinky a odkryté dusíme dalších cca 20 minut. Vydusíme všechnu šťávu. Podáváme jako přílohu nebo servírujeme s bílým pečivem.
K tomu, aby byla rajčata opravdu kvalitní, je nutné, aby se o ně pěstitel dostatečně staral. Rozhodně to není jenom o tom, že rostlinu rajčete zasejete do země a necháte být na pospas jarnímu a letnímu počasí. Rajčata je zcela určitě nezbytné zaštipovat. Bez tohoto procesu budou rostliny rajčat značně neforemné, což se pochopitelně projeví zejména na sklizni, která nebude tak kvalitní, jak by měla být. Vylamování postranních výhonů se provádí tak, že se pouze rukou tyto výhony vyštípnou. Jde o výhony, které rostou mezi listy a hlavním stonkem. U keříčkových rajčat je třeba se zaštipování vyvarovat, protože je vcelku zbytečné, jelikož postranní výhonky nejsou až tolik silné. Naopak u tyčkových odrůd musíme věnovat péči vyvazování hlavního výhonu k opoře a důslednému vylamování bočních výhonů vyrůstajících v úžlabí listů. Jak bylo uvedeno, vylamujte je rukou, dokud jsou křehké a mají velikost 5–10 cm. Při odřezávání nožem je vysoké riziko přenosu viróz z rostliny na rostlinu.
V naší poradně s názvem DÝNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
chci se zeptat, jestli se má zaštipovat dýně hokaido, nebo nechat růst, jak chce?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ano, zaštipování je vhodné. Pomůže rostlině vyvinout větší plody. Hlavní šlahouny se zkrátí na délku 3 až 5 metrů a postranní na délku 3 metry. Rovněž je vhodné zredukovat počet vyvíjejících se plodů - jednu třetinu jich odstraňte. Po zkrácení začne rostlina vysílat nové postranní výhony, které je potřeba vylamovat. Po zkrácení je také vhodné změnit poměr živin v zálivce - omezit dusík a posílit draslík.
Výhony v době vegetace pravidelně zaštipujte, rostliny se budou lépe rozvětvovat a bohatěji nakvétat. Nic se však nesmí přehánět – asi jednou za měsíc zaštipujte pouze konce větviček. Pokud byste výhony zaštipovali příliš intenzivně, květní pupeny se nestačí založit. Také odstraňujte odkvetlé květy.
Ingredience: 250 g šalotky, 2 žluté a červené papriky, 700 g malých cuket, 4 lžíce olivového oleje, 1 menší snítka rozmarýnu, 1 bobkový list, 3 lžíce octa Balsamico, 2 lžíce portského červeného vína, 1 stroužek česneku, 1 menší svazek bazalky, pepř, sůl
Postup: Papriky opláchneme a opečeme v troubě při 250 °C, až se na slupce začnou tvořit puchýřky. Během grilování jednou obrátíme. Papriky vyjmeme, osolíme a necháme vychladnout pod vlhkou utěrkou. Cukety opereme, špičky odřízneme. Šalotky oloupeme a oba druhy zeleniny podélně rozpůlíme. Na plechu smícháme olej, jehličky rozmarýnu, sůl, rozdrcený bobkový list a pepř. V této směsi obalíme šalotky a cukety. Poté je naskládáme na plech tak, aby šalotka byla pokrytá. Zasuneme do střední části trouby vyhřáté na 220 °C a 30 minut zapékáme, dokud zelenina nezhnědne. Papriky oloupeme, jadérka a stopku odstraníme. Šťávu z paprik smícháme s octem, portským, solí a pepřem. Česnek a bazalku nasekáme. Papriku pokapeme šťávou, opepříme, posypeme bazalkou a česnekem, dáme stranou do tepla. Na servírovací mísu naaranžujeme všechnu zeleninu a podáváme.
Dýně hokaido je jednoletá rostlina, která nepotřebuje zvláštní péči. Ideální půda je dostatečně zásobena živinami, bez plevele. Je-li půda chudší, je dobré do ní zapracovat kompost. Zemina má být středně těžká. Je nutné zajistit dostatečnou vlhkost půdy. Stanoviště musí být slunné a teplé. Dýně velmi špatně snáší mrazy a obvykle je nepřežije. Semena dýně si před sázením na noc namočte do vody, aby snadno a rychle vyklíčila. Semínka pak další den vysévejte do hloubky 3 až 5 centimetrů, asi 1 metr od sebe. Lepším řešením je však předpěstovat si sazenice, ideálně v dubnu. Sazeničky rychle vyrostou, zasadíte-li semínka do písčité půdy s dostatečnou vlhkostí, kterou je třeba udržovat. Sazenice přesazujte do záhonu v květnu. Opět dodržte stejné rozestupy, jako v případě semen.
Dýně potřebují dostatek prostoru, pokud chcete mít maximálně velké dýně, rozptyl mezi semeny by měl být minimálně 1,3 metru. Oddenky dýní se budou plazivě rozrůstat po okolí. Lze je zastřihávat, díky čemuž půjde energie rostliny více do plodů a méně do růstu oddenků. Brzy po začátku růstu rostlin je nutné záhon vydatně zalévat, přičemž listy dýně nezaléváme. Jelikož dýně patří mezi tykve, je třeba dát si pozor na přítomnost dalších druhů tykví v zahradě (jako jsou cukety). Při přenosu pylu z cuket na dýně se druhy zkříží a výsledkem budou plody dýně snížené kvality.
Květu se dočkáte již koncem května nebo v červnu. Zralé oranžové plody se sklízejí na podzim, de facto již od srpna. Sklízí se velké plody tmavě oranžové barvy s tvrdou a hladkou slupkou. Stopky mají být dřevnaté a sušší. Není však vhodné nechat dýni přezrát. Taková dýně bude samé vlákno, ztrácí vitamíny, zejména betakaroten, čímž se stává bledší.
Dýně je vhodné skladovat na suchém místě v chladu, ideální tedy bude suchý sklep. Vlhkost dýním velmi škodí. Proto se jistě vyhněte místům, kde se daří plísním. Správně uskladněná dýně vám vydrží půl roku, někdy dokonce i do další sklizně. Při skladování dýně dozrává, čímž se zvyšuje obsah sacharidů a vitamínů. Dýně skladujeme i se stopkou, kterou až před použitím odstraníme. Dýně bychom měli občas zkontrolovat. Pokud se kazí nebo plesniví, poškozené plody nemilosrdně vyhodíme, aby se nákaza nemohla šířit na ostatní plody. V suchém sklepě vydrží dýně hokaido asi půl roku, přičemž se její obsah vitamínů a cukru během skladování zvyšuje.
Skladovat dýně je možné v sušené formě – dýni nakrájíme na plátky, necháme vysušit a uskladníme například v zavřené sklenici. Sušit můžeme i nastrouhanou dýni, sušené drobné kousky je pak možné přihodit do polévky nebo do buchty. Semena z dýně uchováme na další rok, kdy se nám budou hodit pro následující sadbu.
Chcete-li, aby vaše petúnie byla bohatá, košatá a vaše květináče zaplnila do posledního volného místečka, je potřeba, abyste nové výhonky pravidelně zaštipovali, rozrůstají se poté do šíře než do délky. Nezaštipujte každý výhonek, který vyroste, to byste rostlinu neměli hodně krátkou. Je potřeba se v tom trochu probrat a myslím, že postupem času sami poznáte, který výhonek zachovat a který odstranit. Krásné bohaté a rozrostlé rostliny byste měli docílit dříve, než začne kvést, květy poté ubírají na síle. Nikdy ale nedosáhnete bohaté a zdravé rostliny jen zaštipováním, velice důležité je nezapomínat především na hnojení a zálivku.
Koncem května nebo začátkem června vylamujeme všechny nepotřebné větve, především ty bez květenství. Z každého pupenu má vyrůst pouze jedna větev, proto ty vyvíjející se z náhradních (postranních) pupenů odstraníme. Kromě plodonosných větví ponecháváme na keřích vegetativní výhony, které budou potřeba v příštím roce na rekonstrukci keřů. Jedná se o tzv. náhradní výhony, na kterých bude keř plodit v následujícím roce. Odstraněním přebytečných výhonků se zlepší výživa zbývajících výhonků, stejně jako přístup slunečního záření a provětrání keřů. Po odkvětu ještě jednou zkontrolujeme počet výhonů a nasazené hrozny. Na každé větvi ponechte dva hrozny a v případě velkoplodých odrůd jen jeden, nejlépe vyvinutý. Velkoplodé dezertní odrůdy, jako je Arkadia (velmi úrodná), vyžadují silné snížení výnosu. Zanedbání této úpravy způsobuje, že ovoce je vodnaté, málo sladké a není chutné. Snížit výnos potřebují i odrůdy s pozdější dobou zrání, jako je Alden, Hibernal, Sibera. Menší plodnost keřů způsobuje, že plody dozrávají dříve a hromadí se v nich více cukru. Jak tento postup správně provést se můžete podívat zde: zelené práce ve vinohradu.
Důležité je také provádět redukci hroznů. Jak se provádí, můžete vidět zde: redukce hroznů video.
Pěstování a vedení vinné révy je pro mnohé zahrádkáře opravdovou vášní. Révu lze ji vysadit, stejně jako chmel, u některých zahradních staveb nebo si můžete založit přímo malý vinohrad, kde se rostliny pnou po drátu napnutém mezi dvěma dřevěnými kůly.
Révě se budete muset věnovat jak během zimy, tak v průběhu léta, kdy začínají růst postranní výhony. Jestliže ji pěstujete nikoli jako rostlinu okrasnou, ale užitkovou, dohlížejte i na kvalitu hroznů. To si zpravidla žádá jejich redukci zhruba o třetinu.
U révy vinné se rozlišují dva základní řezy, které se běžně používají na rodinných zahradách a mají dlouhou tradici. Jde o řez na hlavu a řez na čípek.
Řez na hlavu: Při tomto řezu každý rok odřízněte odplozené staré dřevo až na jeden nebo dva pupeny. Z nich během další sezony vyrostou nové plodné výhony. Tento způsob řezu každý rok opakujete a rostlinu tím zbavujete dřeva, které již nemá pro produkci kvalitních hroznů žádný význam. Jednoduše řečeno, révu zmlazujete.
Řezem na čípek: Jím zkracujete odplozené výhony na jedno až dvě očka. Hlavní termín řezu spadá do období zimy. Ovšem i v létě rostlina potřebuje vaši péči, jsou nutné redukce bobulí v hroznu a zaštipování listů okolo plodů v době dozrávání. Stejně tak nezapomeňte redukovat výhony druhého řádu, aby se réva zbytečně nezahušťovala.
Dýně hokaido se od pradávna pěstuje na Dálném východě, odkud se rozšířila do Ameriky, její prapůvod však můžeme nalézt v Nové Anglii. Obliba dýně hokaido, jejíž původní název Hokkaidó si většina z nás počeštila, v dnešní době vzrůstá i v České republice díky stoupajícímu zájmu o zdravý životní styl. Dýně hokaido je totiž také chutnou náhražkou nezdravých příloh či hlavní přísadou do skvělých krémových polévek a omáček.
Dýně hokaido obsahuje především vitamíny skupiny A, C a E, z minerálních látek například draslík, fosfor, železo, vápník a hořčík. Skrývá v sobě i množství betakarotenu, tedy provitaminu A, který zajišťuje kvalitu kůže, podporuje opálení a chrání pokožku před UV zářením. Betakaroten se projevuje zabarvením do červena, proto čím oranžovější a vyzrálejší dýně je, tím více betakarotenu obsahuje. Dýňová semínka jsou plná oleje, který v sobě má značný podíl zinku. Zinek je skvělý pro vlasy a nehty. Semena dýně jsou vynikající také na potíže s prostatou. Dýně hokaido obsahuje i mnoho vlákniny, která je známá svými pozitivními účinky na zažívací systém a funkci střev. Díky schopnosti vázat toxiny navíc podporuje imunitní systém, funguje na poruchy srdce a onemocnění ledvin, žaludku, sleziny a slinivky. Má močopudné účinky. Z dýně hokaido je výtečná polévka, ale i koláč. Přičemž u polévky nemusíte hlídat kalorie, pokud ji rozmixujete.
Konzumace dýně hokaido je vhodná i pro diabetiky, opražená semínka napomáhají pánům při potížích s prostatou. Kvůli nízkému energetickému obsahu, vysokému obsahu vlákniny a detoxikačním účinkům je dýně hokaido vhodná i jako součást jídelníčku při redukční dietě.
Dýně se dají normálně zkrátit, aby nepřerostly do míst, kde je už nechcete. Stačí ustřihnout hlavní šlahoun. Dýně pak již neporoste do délky, ale do šířky. Zde je k tomu video, sice v angličtině, ale je názorné: https://www.youtube.com/wat…
Nechávám tak asi 15 až 20 cm. Teď mám ale problém, začínají se mě dělat na listech tmavé fleky. Vždycky na jednom, jinak rostlinka je krásná, živá. A zatím se mě nikdo na dotaz neozval.
Ano, zaštipování je vhodné. Pomůže rostlině vyvinout větší plody. Hlavní šlahouny se zkrátí na délku 3 až 5 metrů a postranní na délku 3 metry. Rovněž je vhodné zredukovat počet vyvíjejících se plodů - jednu třetinu jich odstraňte. Po zkrácení začne rostlina vysílat nové postranní výhony, které je potřeba vylamovat. Po zkrácení je také vhodné změnit poměr živin v zálivce - omezit dusík a posílit draslík.
