Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

ZDĚNÁ PERGOLA

OBSAH

Video se stavbou pergoly

Na ilustrační video, které vám vytvoří představu o tom, jak se staví pergola svépomocí, se můžete podívat zde.

Zdroj: Stavba pergoly

Diskuze

V diskuzi PERGOLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Elis.

My jsme dlouho váhali jestli si pergolu sami postavit nebo ji koupit. Nakonec jsme se raději rozhodli pro profesionály. Přeci jenom jsme si v samotné stavbě moc nevěřili. Co se týče ceny, vybrali jsme firmu Altány na Výšince a jsme spokojeni. Jak s cenou tak s výslednou pergolou.
Když nad tím tak přemýšlím, v našem případě by se asi víc prodražilo, kdybychom ji stavěli sami :D.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honzik.

Dobrý den, nejlepší ceny a kvalitní výrobky jen od www.pergoly-trutnov.cz. Minulý rok sme si postavili Altán Mila.

Zdroj: diskuze Pergola

Jak postavit pergolu ke zdi

Pergola přistavěná ke zdi by měla mít skloněnou vrchní část pro případ, že byste se v budoucnosti rozhodli ji zasklít nebo zastřešit a přeměnit ji tak v lodžii nebo v zahradní místnost.

Hlavní výhodou pergol ke zdi je fakt, že si od jara do podzimu zvětšíte obytnou plochu domu. Přijde-li čas, kdy už je možno pobývat na zahradě a počasí to dovolí, můžete využívat prostor pergoly pro pořádání oslav, pro odpočinek a další jiné účely. Díky pergole postavené ke zdi vám vznikne nejen příjemné posezení na čerstvém vzduchu, ale i venkovní pracovna, kuchyňský kout či místo na odpočinkový spánek.

Pergola ke zdi domu může skutečně vypadat jako jeden velký pokoj navíc a přitom zkrášlí okolí vašeho domu i jeho užitné možnosti. Vhodnou kamennou nebo keramickou dlažbou, terasovými prvky ze dřeva nebo PVC zhotovíte opravdu unikátní a elegantní prostor pro celou rodinu. Součástí pergoly ke zdi domu by měl být samozřejmě i zahradní nábytek, ať už ze dřeva nebo ratanu, který poskytne pohodlí pro odpočinek. Pergola může být doplněna o houpací křeslo a jiné příslušenství.

Není nad to si v teplém letním dni otevřít chutné víno a pochutnat si na skvělém grilovaném masíčku. Proto součástí pergoly ke zdi domu bývá často i koutek s elektrickým nebo plynovým grilem, kde pořádáte grilovací party nejen pro sebe, ale i své blízké přátele. Skvělé na tom všem je, že pergola u zdi domu je přímým propojením s domem. Servírování jídelního nádobí a nápojů je pak podstatně jednodušší, než je nosit přes celou zahradu do volně stojící pergoly.

Takto postavené pergoly jsou navíc stabilnější, protože se ukotvují přímo do zdi.

Zdroj: Stavba pergoly

Poradna

V naší poradně s názvem PERGOLA NA ZAHRADE - ZDI Z BLOKŮ NA BETONOVYCH ZAKLADECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jelena.

Prosim jestli nekdo nevi.Povazujese stavba z bloků na zabetonovanych zakladech za pergoli???Naš soused koupil zahradu s zahradnim domkem, ale vcil k domku namyslel udelat pristavbu na pevnych betonovych zakladech zdi z bloků + strecha!! Jsme rozdeleny jeho plotem z pletiva.Pergoli postavil od plotu mozna ani ne 20 cm. Můze bez ohlašeni provest takovou stavbu??? jeho stavba vyška ze 4 m. ze strechou nam zastinila ovocny stromek.Hlavne ze u nas jako sousedů nikdo nezeptal ani nejake oznameni z mesta nedostali.Je to v poradku???Dekuji za odpoved

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Pokud má pergola výšku maximálně 5 m a zastavěnou plochu maximálně 25 m2, tak její stavba nevyžaduje ani stavební povolení, ani ohlášení stavby. Máte ale několik možností, jak tuto situaci řešit. Pokud vám cizí stavbou vznikla trvalá újma, tak se můžete se sousedem dohodnout na kompenzaci nebo se můžete rovnou obrátit na soud, kde vyčíslíte svoji újmu v korunové hodnotě a požádáte soud o rozhodnutí buď o odstranění stavby a nebo o finančním vyrovnání ve váš prospěch. Pokud ale nejste potížista a nechcete rozdmýchávat sousedskou nesnášenlivost, tak svůj stromek radši přesadíte a přizpůsobíte svou zahrádku novým podmínkám.

Zdroj: diskuze Požadavky pro kolaudaci

Větší pergola

Keře vysadíme ve vzdálenosti přibližně 2 m od sebe kolem vodorovné konstrukce, přičemž ramena směřují dovnitř plochy pergoly. Je-li pergola širší než 4 m, musíme vysadit více keřů, a to i dovnitř pergoly, přičemž jejich rozvádění provádíme stejným způsobem, jak je popsáno výše.

Stolní odrůdy, které se doporučují pro pěstování na zahradě, můžeme také tvarovat do takzvané lyry, která se vyznačuje opěrami (drátěnkami) ve tvaru písmena „V“. Tento způsob je vhodný při pěstování většího množství keřů.

Pergola by měla být dostatečně pevná, aby unesla relativně velkou tíhu listů, dřeva a hroznů, které se na ní budou pěstovat. Dále musíme zabezpečit dostatečný přísun vláhy a světla po dobu pěstování révy.

Zdroj: Vinná réva a její pěstování na pergole

Poradna

V naší poradně s názvem ORCHIDEJE DRUHY A PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.

Nechte ji povyrůst a až bude mít dostatek vzduchových kořenů, tak ji můžete odstřihnout a přesadit. Tvorbu vzduchových kořenů můžete podpořit častým sprchováním rostliny a dostatkem světla po celý den.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdena Čápová.

děkuji za odpověd

Zdroj: diskuze Orchideje druhy a pěstování

Před stavbou pergoly

Před samotnou stavbou pergoly, na níž plánujeme pěstovat vinnou révu, musíme počítat s tím, že se bude jednat o velký pěstitelský tvar. U révy pak platí zásada, že nadzemní část révového keře by měla být takzvaně v rovnovážném stavu s podzemní částí keře, tedy se samotným kořenovým systémem. Pokud tuto zásadu dodržíme, pak jsme na dobré cestě.

Při tvarování pergoly a následné výsadbě sazenic vinné révy bychom měli myslet na to, že pergola může přinášet stín a chládek, ale rostoucí vinná réva potřebuje přesně pravý opak, tedy dostatek světla. Proto se doporučuje, aby většina listové plochy a hroznů byla rozmístěna na stěnách pergoly, a nikoli skryta před paprsky uvnitř. Řešením může být například jednostranná pergola, která je otevřená a slunečním paprskům nic nebrání v kontaktu s hrozny.

Zdroj: Vinná réva a její pěstování na pergole

Poradna

V naší poradně s názvem MAHON A JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena.

Prosím o radu. Mám cca 20 let starý keř mahonu a v posledních třech letech se na listech v letě objeví šedivé skvrny. V místě skvrny zmizí zelená barva a zůstane jen suché pletivo. Z tohoto důvodu nemohu mahon využít pro dekorativní účely.Nevím jak mám keř ošetřit. Děkuji za odpověď. Zdena.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zřejmě půjde o padlí. Padlí je houbové onemocnění. Padlí se vyskytuje především na takových rostlinách, které trpí nedostatkem světla, jsou umístěny na málo vzdušných místech nebo jsou vydatně hnojené dusíkem.
Možná je chemická ochrana mahonu proti padlí, se kterou se začíná po zjištění prvních příznaků onemocnění. Postřiky se opakují v 7 až 10 denních intervalech. Mahon má hladké a lesklé listy, proto se do postřikové kapaliny přidává i smáčedlo.
Vhodné přípravky proti padlí včetně jejich cen najdete tady: www.zbozi.cz/dum-byt…

Zdroj: diskuze Mahon a jeho pěstování

Řez révy na pergole

Abyste měli bohatou sklizeň sladkých a velkých plodů, je nejvhodnější zakládat vinice nejvýše do 300 metrů nadmořské výšky. Ve vyšších polohách je pak potřeba rostliny chránit, nebo je sázet u zdí, osvědčily se také nejrůznější pergoly. Vinnou révu lze na zahradách s úspěchem pěstovat i ve skleníku. Možností, jak zkrášlit pergolu révou vinnou, je hned několik, přičemž vždy vycházejí z velikosti pergoly.

Menší pergola

K pergole vysadíme jen jeden keř, a to v místě, kde bude dostatečný přísun vody. Jedna sazenice tak bude mít prostor vytvořit mohutný tvar s rozlehlou vodorovnou korunou. Až do vodorovně umístěné konstrukce vyveďte jen holý kmen, bez postranního obrostu, který bude přecházet do rozvětvené části položené na pergole. Na rameni se provádí řez plodonosného dřeva ve formě polotažňů (polooblouků). Jednotlivé polotažně jsou od sebe vzdálené 0,6 až 0,8 m a jsou z nich vyvázány vodorovné plochy tak, aby se rostoucí letorosty nepřekrývaly. Je-li plocha pergoly velká, rozvede se paprskovitě několik takto kordonových ramen (způsob tvarování révy vinné). Síť z drátů tvořící čtverce o velikosti 0,5 m upevníme na vodorovný rám pergoly.

Větší pergola na volném prostranství

Vinná réva se vysází ve vzdálenosti přibližně 2 m od sebe kolem vodorovné konstrukce, přičemž ramena směřují dovnitř plochy pergoly. Je-li pergola širší než 4 m, je nutné vysadit více keřů, a to i dovnitř pergoly. Jejich rozvádění se provádí stejným směrem, jak je uvedeno výše u malé pergoly.

Zdroj: Podzimní řez vinné révy

Poradna

V naší poradně s názvem ORCHIDEJE DRUHY A PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena Čápová.

na orchidei se mi nespustil květ,ale vyrostli mi tam asi 4 lístky,asi sazenička,co s tím mám udělat

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Nechte ji povyrůst a až bude mít dostatek vzduchových kořenů, tak ji můžete odstřihnout a přesadit. Tvorbu vzduchových kořenů můžete podpořit častým sprchováním rostliny a dostatkem světla po celý den.

Zdroj: diskuze Orchideje druhy a pěstování

Menší pergola

K pergole se vysadí jeden keř, a to v místě, kde bude dostatečný přísun vody, aby jedna sazenice mohla vytvořit mohutný tvar s rozlehlou vodorovnou korunou. Až do vodorovně umístěné konstrukce vyvedeme jen holý kmen (bez postranního obrostu) přecházející do rozvětvené části keře položené na pergole. Na rameni provádíme řez plodonosného dřeva ve formě polotažňů (polooblouků). Jednotlivé polotažně jsou od sebe vzdálené 0,6 až 0,8 m a jsou z nich vyvázané vodorovné plochy tak, aby se rostoucí letorosty nepřekrývaly. Je-li plocha pergoly velká, rozvedeme takto několik kordonových ramen (způsob tvarování révy vinné) paprskovitě rozložených. Síť z drátů tvořící čtverce o velikosti 0,5 m upevníme na vodorovný rám pergoly.

Zdroj: Vinná réva a její pěstování na pergole

Stavba zděného plotu svépomocí

Pokud se rozhodnete pro zděný plot, budete muset vynaložit víc práce, peněz i času na jeho stavbu. Přesto všeobecně platí, že tento typ oplocení vydrží nejvíc. Ať už budete stavět z cihel, tvarovek, bloku či kamenů. Zvolit můžete i další řešení, kdy zděná bude jen podezdívka a sloupky a samotná plotová výplň bude třeba dřevěná nebo kovová. Oblíbené jsou i plotovky z plastu, u nichž zároveň odpadá nutnost údržby v podobě každoročního nátěru.

Než začnete stavět, ověřte si rozměry pozemku a nezapomeňte se domluvit se sousedy. Pak už zbývá jen rozhodnout, z jakého materiálu zděný plot bude, sehnat dobrého pracanta pro kopání základů (pokud si nenajmete techniku) a vožení koleček s betonem a hurá do toho.

Plot by měl nějak vypadat. Je to to první, co uvidí návštěvník, který k vám zavítá. Rozhodně by však plot neměl být dominantnější než samotná stavba za plotem.

Zdroj: Stavba plotu

Poradna

V naší poradně s názvem PERGOLA NA ZAHRADE - ZDI Z BLOKŮ NA BETONOVYCH ZAKLADECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.

Pokud má pergola výšku maximálně 5 m a zastavěnou plochu maximálně 25 m2, tak její stavba nevyžaduje ani stavební povolení, ani ohlášení stavby. Máte ale několik možností, jak tuto situaci řešit. Pokud vám cizí stavbou vznikla trvalá újma, tak se můžete se sousedem dohodnout na kompenzaci nebo se můžete rovnou obrátit na soud, kde vyčíslíte svoji újmu v korunové hodnotě a požádáte soud o rozhodnutí buď o odstranění stavby a nebo o finančním vyrovnání ve váš prospěch. Pokud ale nejste potížista a nechcete rozdmýchávat sousedskou nesnášenlivost, tak svůj stromek radši přesadíte a přizpůsobíte svou zahrádku novým podmínkám.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jelena.

Dobry den Moc Vam dekuji za odpoved. Nechcese ze sousedem souditse - nevyplatise - ten stromek nejak mozna prezije, a kdyz ne tak nebudu delat z toho problemy, jelikoz za soud clovek bude mit vetsi vylohy a nervy!!!!

Zdroj: diskuze Požadavky pro kolaudaci

Stavba pergoly

Pergoly patří mezi významné zahradní prvky. O to citlivěji je třeba hledat místo, kam je postavit. A postaveny musí být také dobře.

Pergola se obvykle staví tak, aby nás přilákala do zajímavého zákoutí zahrady. Umístění stavby by nám mělo nabídnout jiný zajímavý pohled na zahradní přírodu nebo nás zvát do prostoru zahrady, který je výjimečný třeba svým účelem — je zde zahradní krb a podobně.

Pravoúhlé konstrukce prodlužují pohled a rámují jednotlivé výhledy, zakřivený tvar spíše stavbu důmyslně skryje v zeleni.

Pergola dobře porostlá rostlinami, třeba převislými růžemi, působí vzdušně, barevně. Může také vyznačovat místo, kde se kříží zahradní cestičky.

Pergola bez popínavých rostlin vynikne jako dřevěná stavba, pěkně postavená ozdobí zahradu podobně jako sochy v parku.

Pergola přiléhající ke zdi se stává elegantním přechodem z vnitřního prostoru do vnějšího, zvlášť pokud je v harmonii se stylem domu.

Pergola může také stínit terasu a vytvořit tak intimní prostor k venkovnímu posezení i prostor pro společné stolování.

Zastřešená pergola vydrží déle i díky tomu, že její konstrukce není tolik vystavena přímému dešti. Proti slunci se můžeme snadno bránit položením rákosové rohože na střechu pergoly.

Ke stavbě velké, pevné, samostatně stojící pergoly lze použít cihlové nebo kamenné sloupy, aby dobře udržely těžké dřevěné překladové trámy. Střední a menší stavby je vhodné stavět z dřevěných sloupků a nosníků (vazníků). Dobré je používat stejný druh dřeva. Z jehličnanů se hodí víc borovice a modřín než smrk. Bude hezčí, když vazníky ukončíte špičkou nebo když jejich konce seříznete či vytvarujete tak, aby dostaly orientální vzhled.

Hrubě tesané hranoly jsou dobrou volbou k selskému stavení a do venkovských zahrad. Do lesního prostředí lze použít i kulaté kmeny, dokonce s kůrou. Důležité je ovšem dřevo správně ošetřit a důkladně namořit.

Oblouky z kovových profilů s plochým, kulatým nebo hranatým průřezem jsou moderní a nevtíravé. Pokovená či plastem potažená konstrukce vydrží déle než dřevo, obvykle vyžaduje jen malou údržbu. Je to ovšem drahé řešení. Existuje také možnost využít výrobky z recyklovaných plastů, známé především jako plotovky.

Vhodným materiálem na výrobu pergoly a ostatních zahradních staveb je borovice. Má v sobě vysoký obsah pryskyřic a dobře odolává vodě. Máte-li možnost, je vhodné na stavbu pergoly zakoupit tlakově impregnovaný materiál. Nejběžnější a nejlevnější na stavbu je smrk.

Kvalitní povrchová úprava a zastřešení dokážou velmi prodloužit životnost celé pergoly.

Patky nezatloukejte až k zemi, hranolky by měly být asi 10 cm nad zemí. Ranní vlhkost nebo mokrá tráva k nim dosáhne hůře a hranolky déle vydrží. Tvar výpletu nebo výplně pergoly můžete zvolit libovolný, záleží na vkusu a také na prostředí, do něhož je celá zahradní stavba umístěna.

Zdroj: Stavba pergoly

Poradna

V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena.

Dibrý den prosím o radu na silné dceřino acné veškeré kupované přípravky jsou bez účinku předem děkuji Kučerová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Na akné je dobrý benzoyl-peroxid. V lékárně se prodává pod názvem Akneroxid 5. Stojí 200 Kč. Nanáší se dvakrát denně a po 5 minutách se omývá vodou. Po osušení je třeba nanést pleťový krém, aby se předešlo nadměrnému vysušování pokožky, které tento lék způsobuje. Účinky se projeví do tří dnů pravidelného užívání.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Rady otce Pleskače

Azalka venkovní

Venkovní azalky mají menší, mírně chlupaté listy, které se na podzim barví do červena a na zimu úplně nebo částečně opadávají. Nejvíce rozšířenou skupinou jsou japonské azalky a jejich kříženci, které neopadávají vůbec nebo jen částečně. Nároky na pěstování mají různé druhy azalek trochu odlišné. Kvetou nejčastěji v odstínech růžových, červených, žlutých a oranžových.

U nás jsou k dostání tyto druhy a jejich odrůdy:

  • Azalka luteum Rhododendron luteum
    • Directeur Moerlands – zlatožluté květy
    • Spek´s Brilliant – oranžově červené květy
  • Japonská azalka Rhododendron japonicum – nízký, hustý, jemně větvený keř s drobnými listy
    • Hortulanus H. Witte – svítivě oranžovožluté květy se žlutou skvrnou
    • Saturnus – oranžově červené květy
    • Mollis – hybridy dosahují výšky kolem 1,5 metru, jsou to hustě rozvětvené drobné keříky se široce zvonkovitými, nevonícími květy pastelových barev
  • Gentské azalky Rhododendron x gandavense – dorůstají výšky až dvou metrů, mají drobné rourkovité a vonné květy v bohatých květenstvích
    • Coccinea Speciosa – oranžově červené květy
    • Gloria Mundi – oranžové květy se žlutým leskem, zkadeřené okraje
    • Ignea Nova – sytě žluté až žlutooranžové květy s oranžovou skvrnou
    • Narcissiflorum – bledší žluté květy s tmavě žlutým středem
    • Vlasta – žluté květy
    • Zdena – broskvové květy

Zdroj: Azalka

Diskuze

V diskuzi PĚSTOVÁNÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena.

moje orchideje mají mnoho velkých listú,ale málo květů.proč?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Pěstování orchidejí

Stavební povolení

Nový stavební zákon v tomto mluví velmi jasně: pokud pergola dle § 103 zákona č. 183/2006 Sb. nepřesáhne zastavěnou plochu 25 m² a výšku 5 m, není pro tuto stavbu nutné stavební povolení ani zrychlené řízení v podobě ohlášení stavby. V případě, že pergola splní podmínku stavby, pro kterou není třeba územní souhlas nebo rozhodnutí, platí v tomto případě, že „stavba do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.“

V případě, že některý z bodů není splněn, musíte zažádat o územní souhlas nebo rozhodnutí. Územní souhlas je ošetřen § 96 zákona č. 183/2006 Sb. Tento paragraf obsahuje i výčet dokumentů, které jsou k vydání územního souhlasu potřeba:

  • doklady prokazující vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem; anebo souhlas podle § 86 odst. 3;
  • souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě rozhodnutí podle § 169 odst. 3 a 4;
  • stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem;
  • souhlasy osob, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu; souhlas se nevyžaduje v případech stavebních záměrů uvedených v § 103, pokud nejsou umístěny ve vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m;
  • jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy.

Ve vyhlášce není rozveden důležitý pojem „příslušné výkresy“, který však rozvádí příloha č. 7 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Jedná se o žádost o územní souhlas, který je třeba vyplnit a odnést na stavební úřad, ale také podrobnější seznam příloh, které jsou spolu s žádostí potřeba. Zde je blíže rozveden i poslední bod vyhlášky týkající se příslušných výkresů. Budete tedy potřebovat:

  • celkovou situaci v měřítku katastrální mapy včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného záměru, s vyznačením vazeb a účinků na okolí;
  • jednoduchý technický popis záměru (jednoduchá technická zpráva – z jakého materiálu bude pergola, jakou bude mít zastavěnou plochu, v jakých vzdálenostech od sousedních pozemků bude pergola umístěna, typ krytiny, výška pergoly, základní popis technického řešení, například spojení budou řešena tradičními tesařskými spoji a ocelovými spojovacími prostředky a tak dále);
  • půdorys pergoly;
  • pohledy.

Vhodné je před započetím vyřizování všech stanovisek a veškeré dokumentace nejprve konzultovat vše s konkrétním stavebním úřadem, který bude vaši stavbu pergoly řešit. Tam dostanete nejlepší instrukce o tom, co konkrétní stavební úřad a v jaké podobě pro stavbu pergoly požaduje.

Zdroj: Stavba pergoly

Diskuze

V diskuzi RAJČATA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena.

Pěstuji rajčata ve skleníku, dostatečně zalévám. Objevily se květy, ale zasychají. Může mi prosím někdo
poradit co s tím ?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Rajčata pěstování

Popínavé rostliny na pergolu

Pergola a popínavé rostliny k sobě neodmyslitelně patří. Vždyť právě hlavní účel této stavby je sloužit jako opora pro popínavé rostliny. V dnešní době velmi oblíbené zastřešené pergoly, které čím dál vídáme na českých zahradách, tak trochu ztrácejí svůj původní smysl a účel a stále více připomínají zastřešené altány, než vzdušné zahradní pergoly. Při výběru vhodného druhu popínavé rostliny musíme zohlednit několik kritérií, které nám napomohou při volbě té správné rostliny: jaký máme prostor kolem pergoly, zda jde o opadavou rostlinu, kvetoucí rostlinu, jak zatíží pergolu, jaké je umístění pergoly (přímé slunce, polostín), jaká je rychlost růstu zvolené popínavé rostliny.

Opletka Aubertova

Má latinský název Polygonum aubertii, jde o bujně rostoucí popínavou dřevinu s bílými květy, dorůstající až do výšky 10 m. Listy jsou kopinaté, tmavě zelené, opadavé. Kvete velmi bohatě od srpna do října. Za rok vyroste opletka 2 až 3 m, potřebuje tedy dostatečně stabilní oporu. Běžná náročnost na půdy. Stanoviště slunné až polostinné.

Zimolez německý

Má latinský název Lonicera periclymenum Belgica. Tato popínavá rostlina dorůstá do výšky 2 až 3 m. Listy jsou okrouhlé, zelené. Květy jsou fialovobílé, vonné. Zimolez kvete v červenci až srpnu. Plody jsou malé, kulovité, mají červenou barvu. Běžná náročnost na půdy. Stanoviště slunné až polostinné.

Zdroj: Popínavé rostliny

Materiál

Nejčastějšími pergolami jsou pochopitelně pergoly dřevěné. Právě dřevo je ideálním materiálem na stavbu hned z několika důvodů. Jednak představuje ryze přírodní stavební materiál, jednak se s ním velmi dobře pracuje. Konstrukce pergoly ze dřeva se skládá z rámu, který je složen z několika trámů, jež jsou propleteny latěmi většinou o stejné délce. Právě rámy by měly být zkonstruovány jako první. Základem zahradní pergoly ze dřeva musí být betonové patky, na které budou upevněny nosné sloupy pergoly. Dřevo navíc patří mezi nejlevnější materiály. Nejméně vhodné je však dřevo smrkové, příliš se nehodí ani dřevo jedlové, které se při opracování štípe. Lepší je borovice, má však vyšší obsah smolných látek (roní pryskyřici až po opracování), modřín má dobrou odolnost proti povětrnostním vlivům, ale dřevo se často „trhá“. Z domácích listnáčů se na pergoly používá dřevo dubu nebo buku. V posledních letech přišlo do módy dřevo červeného (kanadského) cedru – má vysoký obsah pryskyřičných látek a nepotřebuje prakticky žádnou impregnaci proti hmyzu ani dřevokazným houbám a má dlouhou životnost. Montážní a spojovací prvky pergoly by měly být z nerez materiálu nebo povrchově dobře ošetřeného kovu. Jednotlivé prvky se vzájemně spojují vazbou, která musí být provedena přesně, aby do sebe prvky zapadaly a ve spárách se nedržela voda. Vazby jsou zpravidla doplněny i přibitím nebo přišroubováním prvku, a to nerezavějícími hřeby či vruty. V současné době se používají stále častěji kovové nerezavějící spojky.

Stavba pergoly klasickou cestou z cihel je mnohem náročnější, nicméně výsledek stojí rozhodně také zato. Samotné sloupky u těchto pergol je ideální obložit takzvanými zvonivkami. Jedná se o speciální pálené cihly, které jsou schopny odolat i mnohem silnějším povětrnostním vlivům. Jinak se také sloupky dají zhotovit z kamene, přičemž parametry sloupků z obou materiálů by měly být přibližně stejné. Zděné pergoly se velmi podobají menším zahradním domkům. Pokud je uzavřete, můžete do nich instalovat topení, které umožní zahradní posezení i za nepříznivého počasí. Zděné pergoly se střechou vás rovněž ochrání před deštěm.

Pergoly z kovu jsou spíše uměleckou záležitostí. Kov v upraveném stavu je sice k dostání, nicméně konstruování takovéto pergoly je spíše záležitostí architektů. Většinou je kovová pergola plná ornamentů a různých kovových ozdob. Nicméně stavba takovéto pergoly není nikterak levnou záležitostí. Hutní materiál je velmi drahý, obzvláště pokud se jedná o nějaký ušlechtilý kov.

Zdroj: Stavba pergoly

Stavba dřevěné pergoly krok za krokem

Jednoduchou pergolu zvládne šikovný laik postavit za několik dnů. Hotové pergoly lze také zakoupit v obchodních sítích Baumax, Bauhaus, OBI, na zahradních veletrzích a výstavách. Nebo si můžete pergolu nechat postavit odbornou firmou (případně si od ní nechat zhotovit jednotlivé díly a stavbu smontovat sami).

Když už víte, kam pergolu umístíte, jaký bude mít tvar, máte přichystaný všechen potřebný materiál, nařezané hranoly na požadovanou délku a vše natřené, můžete začít se samotnou stavbou.

Nejprve si upevněte a vyrovnejte kovové patky. Kovových patek je více druhů. Některé se šroubují přímo do hlíny, jiné se upevňují do připravených betonových základů. Na místech, kde budou sloupky stát, vyhlubte cca 50 cm hluboké základové jámy o šířce 25–35 cm a napěchujte do nich beton. V případě, že chcete použít sloupky dřevěné, nezapomeňte do betonu zapustit dvojici plochých želez, ke kterým trámky ukotvíte. Vždy nosné sloupy oddělte od základu hydroizolační vrstvou. Když máte patky usazené, vložte do nich stojny a prošroubujte je závitovými tyčemi nebo silnými vruty. Stojny v horní části spojte pomocí tesařského kování s obvodovými hranoly nebo čepováním. Následně stojnu a horní hranol zavětrujte kratšími hranoly seřezanými pod úhlem. Tímto se celá konstrukce zpevní. Nyní na horní obvodový rám dávejte krokve a připevňujte je tesařským kováním.

Nyní máte základní tvar vaší nové pergoly. Pergolu můžete dále opláštit nebo zastřešit, aby vás při odpočinku v ní neobtěžoval vítr nebo déšť.

Jelikož se jako ideální jeví zastřešené pergoly, je třeba v následujícím kroku přišroubovat střešní latě k příčníkům. Odstupy latí musí být pravidelné a jako ideální rozteč se jeví délka 60 centimetrů. Celá konstrukce se tak stane mnohem stabilnější. Při práci je ideální využít aku šroubovák. Jestliže se použijí kratší střešní latě, než je samotná pergola, je třeba je pořádně provázat stejně, jako když se staví zeď z cihel.

Zajímavým materiálem na střechu pergoly je například polykarbonát Makrolon. Zastřešení může být složeno ze dvou dílů, přičemž budete ještě potřebovat jeden profil ve tvaru H a krajové profily. Musíte mít také vruty. Makrolon lze sehnat v několika různých variacích. Pořídit se dá jak čirý, kouřový, tak i ve variantě opál. Pokud je terén pod pergolou nerovný, je možné tento nedostatek později upravit v odstupňování zábradlí. Kvůli bezpečnosti je potřebné rohy zábradlí zakulatit.

Pak zbývá opatřit konstrukci ještě pergolovými mřížemi. Na ně použijte běžné laťovky. Velikost polí mříže zvolte podle toho, jestli chcete jen vytvořit pohledovou stěnu, nebo necháte pergolu obrůst popínavými rostlinami. V prvním případě zvolte velikost polí 15–25 cm, v druhém případě větší, tedy 30–45 cm.

Důležitou součástí pergoly je podlaha. Nejčastěji se používá dlažba, daleko atraktivněji však působí podlaha dřevěná. V takovém případě ovšem nezapomeňte na štěrkovou drenáž, která bude odvádět vodu.

Zdroj: Stavba pergoly

Typy spalovacích kamen na dřevo a pelety

Následuje stručný přehled různých typů spalovacích kamen, které jsou na trhu k dispozici.

Pyrolytické kotle na dřevo

Pyrolytický znamená zplyňovací kotel na kusové dřevo, dřevní brikety a dřevní odpad, konstruovaný s ohledem na antikorozní úpravu stěn. Vnitřní stěny kvalitního kotle jsou vyrobeny z kotlových plechů tloušťky 5 - 6 mm. Kotel má odolnou keramickou vyzdívku s mikrovýztuhou pro zajištění dlouhodobé stáložárnosti a dlouholeté životnosti. Kotel je určen pro úsporné a komfortní vytápění včetně možnosti ohřevu teplé užitkové vody v objektech jako jsou například rodinné domy, chalupy, dílny, provozovny apod. Zplyňovací kotle se vyznačují úsporným a ekologickým provozem a vysokou účinností (až 90%). Výborná regulace výkonu a kvalitní izolace kotle šetří palivo a čas obsluhy. Pyrolytické kotle vyžadují nepatrnou spotřebou elektrické energie za což se odmění ekologickým provozem, který splňuje náročné normy emisní třídy 3 ČSN EN 303-5 a i nadále je lze provozovat po roce 2022.

Dobrý pyrolytický kotel má velkou přikládací komoru pro délku polen 40 až 80 cm. V přikládací komoře lze bezproblémově spalovat kusové dřevo, dále štěpku nebo dřevěné brikety. Velká přikládací komora společně s výbornou regulací a vysokou účinností zajišťuje velmi dlouhé hoření na jednu vsázku paliva (až 4,5 hodiny). Výborná regulace tepelného výkonu kotle je řízena elektronickým regulátorem, který snímá teplotu kotlové vody, teplotu spalin, popřípadě i teplotu v místnosti a na základě těchto veličin řídí proces spalování. Tím je zaručen vysoký komfort obsluhy a vysoká účinnost spalování.

Pyrolytické kotle cena

Tady je uveden seznam nejlevnějších kotlů na dřevo se zplyňováním.

Klasické kotle na dřevo

V této kategorii jde o kotle na tuhá paliva. Kotel na tuhá paliva je svařen z ocelových plechů a trubek. Vnitřní prostor je rozdělen vodní přepážkou na přikládací šachtu, spalovací komoru a výměník, kterým proudí spaliny ke kouřovému hrdlu. Pod spalovací komorou a přikládací šachtou je pohyblivý dvoudílný rošt, obvykle ovládaný z boční strany kotle pákou. Regulace sekundárního vzduchu přiváděného z boků do spalovací komory zvyšuje účinnost tohoto kotle. Primární vzduch je přiváděn regulovatelnou klapkou v popelníkových a přikládacích dvířkách. Regulace se provádí ručně nebo automaticky regulátorem výkonu (TRV), který je dodáván jako příslušenství současně s kotlem. Tyto kotle jsou vhodné pro vytápění bytů, rodinných domků, provozoven a obdobných objektů s tepelnou ztrátou 17-35 kW. Otopný systém může být s otevřenou nebo tlakovou expanzní nádobou, samotížným nebo nuceným oběhem otopné vody, s maximálním přetlakem 200 kPa.

Tyto kotle jsou přednostně určeny pro spalování suchého dřeva, s maximální vlhkostí 20%, například přířezů z kulatiny do pr. 100 mm a délky 310, případně 445 mm (podle velikosti kotle), respektive štípané dříví s kůrou nebo bez kůry. Doporučuje se palivo ukládat do přikládací šachty příčně (vodorovně), aby docházelo k plynulému odhořívání a sesuvu paliva. Při použití tak zvaných dřevěných patrvarů, je nutný zvýšený dohled obsluhy, protože palivo zůstává často viset. Dobrá funkce těchto kotlů je podmíněna kromě odborné instalace také potřebným komínovým tahem a správnou obsluhou.

Kotle na dřevo cena

Tady je seznam nejlevnějších kotlů na dřevo.

Kotle na pelety

Tato kamna spalují pelety, vzniklé zhutněním materiálu. K výrobě pelet se používají piliny, štěpky, kůra, odpady ze zemědělských plodin, odpadní papír a jiné organické materiály. Některé typy mohou spalovat i skořápky či jádra z kukuřice.

Tato kamna jsou vhodnější pro provoz a mají mnohem vyšší efektivitu spalování a vytápění než běžná kamna na dřevo, či krby. V důsledku toho, že produkují velmi malé znečištění ovzduší, jsou osvobozeny od požadavků měření emisí. Ve skutečnosti jsou kamna na pelety nejčistším tepelným spotřebičem spalujícím pevná paliva, navíc se spalovacím účinkem 78% až 85%. Kamna na pelety mají topnou kapacitu, která se pohybuje v rozmezí od 2,5kW do 27kW za hodinu a jsou vhodné pro domy, apartmány i byty.

Instalace kotlů na pelety je často levnější než topení na dřevo, a to proto, že mnohé z nich mohou mít přímé odvětrávání a nepotřebují drahé komíny. V důsledku toho mohou být náklady na instalaci celého systému nižší než u běžných kamen na dřevo.

Topení na pelety jsou k dispozici jako volně stojící kamna nebo krbové vložky. Volně stojící kamna připomínají kamna na dřevo v tom, že vyhřívají pokoj, ve kterém jsou nainstalovány, ale ne pokoje sousední, pokud nepoužijete ventilátor, který bude honit teplý vzduch do ostatních místností. Stejné jsou také krbové vložky, které se vejdou do stávajících krbů. Někteří výrobci nabízejí kotle nebo krbové vložky na pelety jako doplnění, nebo nahrazení stávajících kotlů na plyny nebo topné oleje v systémech obytného vytápění.

Všechna topení na pelety mají násypku pro uložení pelet. Tyto násypky jsou pro 16 až 60 kg paliva, což může za normálních podmínek vydržet den i více, než bude potřeba zásobník doplnit. Zařízení funguje tak, že takzvaný šnek dopravuje pelety do spalovací komory. To, jak rychle jsou pelety do komory dodávány, určuje potřebný tepelný výkon. Výfukové plyny jsou odsávány formou malého odtahového potrubí, které je směrováno na střechu nebo ven bočnicí. Pokročilé modely mají malý počítač a termostat, který řídí rychlost podávání pelet.

Kotle na pelety obvykle vyžadují doplnění jednou za den (některé používají systém, kde plnění probíhá automaticky), a protože palivo je dodáváno v pytlích, nemusí provozovatel zvedat těžké, špinavé nádoby. Většina zařízení pro spalování pelet, snad kromě skla na dvířkách, zůstává při svém provozu relativně chladná, což snižuje riziko náhodného popálení. Topení na pelety spaluje své palivo tak úplně, že se v komíně hromadí jen malé množství kreozotu, což představuje menší nebezpečí požáru.

Bohužel, kotle na pelety jsou složitější a mají drahé komponenty, které se mohou rozbít. Vyžadují také elektřinu pro provoz ventilátoru, ovládacích prvků a podavače pelet. Pokud kamna nemají zálohový zdroj napájení, může dojít k tomu, že při výpadku elektrické energie, přestanou topit, či případně mohou zakouřit dům.

Kotle na pelety cena

Tady je seznam nejlevnějších kotlů na spalování dřevěných peletek.

Vysoce efektivní krby a krbové vložky

Krby byly navrženy jako estetický prvek a zpravidla je tvořilo zdivo s otevřeným prostorem, tyto krby však nelze považovat za topidla. Při topení v těchto krbech docházelo k velkému úniku vzniklého tepla rovnou do komína. Tyto krby způsobují znečištění domácnosti. Ačkoliv některé návrhy těchto krbů se snaží tyto problémy řešit, a to buď skleněnými dveřmi, zásobováním tlakovým vzduchem, či systémem s rekuperací tepla, i přesto jsou krby ti poražení.

Pouze vysoce účinné krbové vložky prokázaly svou účinnost při zvýšení efektivity vytápění staršími krby. V podstatě namontováním vložky do zdiva krbu a použitím stávajícího komína, začne krb fungovat jako kamna na dřevo. Musíte nainstalovat kouřovod, který povede od vložky do horní části komína. Dobře namontovaná krbová vložka může fungovat téměř stejně efektivně, jako kamna na dřevo.

Studie prokázaly, že správná instalace krbových vložek je velmi důležitá. Jen profesionální instalatér prohlídkou krbu a komínu zjistí, zda je použití vložky vhodné. Vložky by měly být co nejvíce vzduchotěsné, jak jen to je možné. Čím více vzduchotěsné budou, tím snadněji se bude ovládat oheň a tepelný výkon. Instalatéři by měli používat jen schválené izolační materiály určené pro krby a jimi vyplnit všechny mezery mezi krbovou vložkou a vloženým krytem.

Přesunutí vložky pro vyčištění komína může být obtížné, nejlépe uděláte, když to ponecháte na profesionálním kominíkovi. V některých případech mohou být čistící dvířka umístěna nad vložkou, takže vložka nemusí být přesouvána. Některé modely mají kolečka pro zjednodušení instalace, čištění, opravy a další manipulace s vložkou.

Některé moderní krby na dřevo jsou certifikovány jako nízkoemisní zařízení. Přestože byl krb vytvořen, aby pohled na ohniště zachoval určité tradice, může být tato generace krbů účinným zdrojem tepla. Přes otvory pod topeništěm je vzduch z místnosti nasáván, zahřán přes výměník tepla a poslán zpět do domu, a to buď prostřednictvím otvorů v horní části krbu, nebo prostřednictvím kanálů - otvorů vedoucích do okolních místností ve zdi. Některé z těchto krbů umožňují přídavným ventilátorem vhánět ohřátý vzduch do suterénu. Vzduch poté putuje kanály do jiných místností v domě. Krb by měl mít pro spalování přívod venkovního vzduchu.

Kouřovod je únikem tepla a teplého vzduchu z vašeho domu. Pokud máte krb, který nepoužíváte, utěsněte kouřovod. Pokud krb používáte, zajistěte si, aby byl komín zavřený v době, kdy krb není v provozu. Dala by se použít i nafukovací zátka, běžně dostupná, která dočasně utěsní váš komín a zabrání úniku vzduchu přes komín.

Krbové vložky cena

Tady je seznam nejlevnějších krbových vložek.

Zděné topení na dřevo

Zděná topení jsou známá také jako ruský, sibiřský nebo finský krb. Produkují více tepla a méně znečišťují, než jiná zařízení na dřevo nebo pelety. Zděná topení jsou složena z topeniště, které je ze zdícího materiálu (například cihel) a dlouhého, klikatého, kouřového kanálu. Požářiště jsou vystavěny z pálených cihel, žáruvzdorného betonu nebo podobných materiálů, které vydrží teplotu přes 1100°C.

Malý horký oheň, rozdělán jednou nebo dvakrát denně, uvolňuje vyhřívané plyny do dlouhých zděných tunelů. Zdivo pohlcuje teplo a pak ho pomalu uvolňuje do domu po dobu 12 až 20 hodin. Zděná topení běžně dosahují účinnosti spalování 90%.

Většina z nich jsou určeny pro spalování dřeva, v minulosti byly určeny ke spalování téměř jakéhokoliv typu tuhého paliva. Relativně malý, ale intenzivní oheň má rovněž za následek velmi malé znečištění ovzduší a velmi malé nahromadění kreozotu v komíně. Protože většina tepla z paliva se převádí do zdiva a pomalu se přes den uvolňuje do místností, nemusí být v tomto typu ohřívače přikládáno palivo tak často, jako u jiných druhů spotřebičů pro vytápění dřevem. Kromě toho, pokud je zdivo topení postaveno tam, kde na něj může v zimě přímo svítit sluneční záření, bude ohřívač absorbovat i sluneční teplo a uvolňovat ho pomalu do místnosti.

K dispozici je široká nabídka vzorů a stylů zděných topení. Větší modely se podobají klasickým krbům a mohou zabírat celou stěnu. Menší modely zabírají asi tolik místa jako kamna na dřevo nebo pelety. Mohou být postaveny na zakázku nebo zakoupeny jako prefabrikáty. Plány a soupravy jsou běžně k dispozici, ale není snadná jejich montáž a je zapotřebí odborných znalostí zdiva.

Kromě výše jejich nákladů mají zděná topení ještě jednu nevýhodu při srovnání s běžnými kamny na dřevo, či krby, a to, že nemohou rychle poskytnout teplo v chladné místnosti.

Stavba kamen a krbů není jednoduchou záležitostí. Kamna a krby mají své specifika a jejich konstrukce, materiály i pracovní postupy se vyvíjely stovky let. Pokud mají krby či kamna sloužit mnoho let a spolehlivě plnit všechny své funkce, je nanejvýš vhodné, aby stavbu krbu a kamen provedli zkušení krbaři a kamnáři.

Umístění a dimenzování komína

Komíny využívají teplo vzniklé z ohně, což se nazývá komínový efekt. Vzhledem k tomu, že teplý vzduch z ohně stoupá, je chladnější vzduch zezdola nasáván přes otvory, které poskytují kyslík, který oheň k hoření potřebuje. Zapálení ohně se správnou teplotou hoření bude podporovat tok vzduchu. Mezi nižší a vyšší tlakovou zónou spočívá v domácím prostředí neutrální tlaková zóna. Neutrální tlaková zóna má tendenci se pohybovat směrem k největšímu úniku vzduchu. Když se horní část komína nachází nad střechou domu (tak to musí být), je neutrální tlaková zóna komína výše než neutrální tlaková zóna domu. Správně umístěný komín vytvoří jemný proud vzduchu od kamen ven z komína, i když kamna nehoří.

Pokud navrhujete nebo budujete nový dům, zvažte umístění komína spíše uvnitř vašeho domu. Více obvyklý komín, postavený podél vnější strany domu, ztratí cenné teplo od chladného venkovního vzduchu. Pokud komínová teplota vzduchu klesne, může vzniknout nízký tlakový efekt a do domu se táhne zapáchající vzduch z komína. V takovém případě se dům stane lepším komínem, než komín samotný, a když zapálíme oheň, tak kouř zaplní místnost.

Komíny musí odpovídat velikosti kotle, což znamená, že velikost roury odvodu spalin by měla být stejná jako u vývodu z kamen. Pokud je komínové potrubí větší než vývod z kamen, zvyšuje se nahromadění kreozotu a tím klesá účinnost. Izolované komíny jsou také více výkonné. Starší zděné komíny lze efektivně a bezpečně renovovat a připojit na nové kotle. Opět by měla být komínová vložka stejných rozměrů jako vývod z kamen. Není neobvyklé, že za komín zaplatíte stejně, jako za kotel.

Volně stojící kamna na dřevo jsou s komínem propojena spojovacím potrubím. Pokud je propojovací trubka delší než dva a půl metru, měli byste zvážit investici dvouplášťové trubky s dva a půl centimetrovým prostorem mezi jednotlivými vrstvami potrubí. Efektivní moderní kamna produkují velké množství tepla. Při použití dlouhé jednovrstvé trubky by se ztrácelo velké množství tepla a tím by se zpomalovalo proudění, což by mohlo mít dopad na celkovou efektivitu vašeho topného systému.

Zdroj: Topení dřevem a peletami

Jak udělat vyvýšený záhon

Když se podíváme do historie, uvidíme, že podobný způsob zahradničení je starý stovky let. Například v Anglii není pěstování zeleniny na vyvýšených záhonech vůbec ojedinělé. Ve Francii v období středověku dominovaly zvýšené záhony čtvercového typu. Příkladem je zrekonstruovaná středověká zahrada francouzského hradu Carcassonne, kde jsou užitkové záhony lemovány vyplétaným proutím. Lískové či vrbové proutí okolo záhonů se těšilo oblibě u mnoha klášterních zahrad Evropy. I samotní Číňané takto pěstují rostliny po několik staletí a mají k tomu hned několik důvodů.

Zelenina vysazená na zvýšených záhonech lépe prospívá, netrpí tolik škůdci, a především údržba je oproti konvenčnímu způsobu pěstování minimální. Při pěstování ve vyvýšených záhonech se zvyšuje úrodnost půdy, a tím pádem i výnos. Půda zde nezná půdní škraloup, není třeba na ni nikde šlapat jako u běžného užitkového záhonu a drží pěkně nakypřená. Kvalita půdy se jen lehce vylepšuje. Při samotném zakládání záhonů se na dno použije kompost a biologický materiál, z něhož rostliny následně čerpají potřebné živiny.

Na záhoně se díky tlení organického materiálu daří i rostlinám náročnějším na teplo, což je příznivé zejména v chladnějších oblastech naší republiky. Díky sedání vyvýšeného záhonu můžete každý rok doplnit nový kompost, který se postará o potřebné živiny. Takový záhon v létě sice více vysychá, ale tomu lze předejít použitím mulče („peřinka“ na záhon z organického materiálu – sláma, listí, kůra).

Pěstování ideálně vychází na dva tři řádky vedle sebe. Rostliny získávají více světla, vzájemně si nekonkurují a nedochází k oslabení a zmenšení prostředních rostlin. Při tradičním způsobu pěstování totiž bývají tyto rostliny oslabené a více náchylné k chorobám a škůdcům. Mimo jiné je zvýšení záhonů s mulčovanými cestičkami mezi záhony výbornou bariérou před slimáky. Tím, že mohou být rostliny sázeny nahusto, dochází k lepšímu zastínění půdy listy a zabrání se výparu.

Vyvýšený záhon se stane také zajímavým dekorativním prvkem zahrady. Může být vysoký třeba jen 10 cm, ale i 1 metr, vyvýšené záhony mohou být i stupňovité, ovšem široké by neměly být více než metr a půl (v závislosti na výšce – ty metr vysoké budou široké cca jen 1 metr), abychom všude snadno dosáhli.

Na jílovitých a poměrně vlhkých půdách je zvýšení záhonu ideálním řešením. Nedochází k zatopení a tvoření loužiček mezi rostlinami, hlavně v obdobích větších srážek a přívalových dešťů. Vyvýšený záhon můžeme umístit i ve svahu a vyřešit si tak problém, jak kvalitně zúrodnit a zpevnit svah na naší zahradě. Vytvořit jej lze dokonce i na betonu, pokud dodržíme minimální výšku pro růst zeleniny.

Zvýšené záhony mají ovšem i své proti. Pokud budou stavěny ze dřeva, dochází naopak k většímu odpařování vody a potřebě častého zalévání. Druhou nevýhodou bývá počáteční pracnost při zakládání zeleninových záhonů, které musíme nejprve pořádně vybudovat. Ovšem tato námaha se nám v budoucích letech mnohonásobně vyplatí.

Než se pustíme do samotné stavby, je vhodné vytvořit si plán užitkové zahrady. Tak budeme mít připravený koncept, dle kterého můžeme praktičtěji realizovat své dílo. Obruba vyvýšeného záhonu může být klasicky zděná (pokud materiál spojujeme maltou či betonem, nesmíme zapomenout na odvodňovací otvory) z kamene, cihel, ztraceného bednění, může být dřevěná z různých podob dřeva, ale i z prken plastových a dřevoplastových, a z dalších materiálů včetně například betonových, dřevěných či plastových palisád. Například klasickým typem vyvýšených záhonů je jahodová pyramida anebo třeba bylinková spirála. Vyvýšený záhon však může podpírat (i stupňovitě) svah zahrady, kopírovat budovu či opěrnou zeď a plot a podobně.

Ideálním materiálem pro vyvýšené záhony je dřevo, je ale třeba zvolit dřevo tvrdé (například modřín, akát, dub).

Velikost záhonu zvolíme takovou, aby nám byly plodiny bezproblémově přístupné a nemuseli jsme na záhon jakkoli vstupovat. Abychom se nemuseli k záhonu ohýbat a mohli případně i sedět. Tuto vlastnost ocení jistě i vozíčkáři, senioři a lidé se zdravotním omezením. Pro samotnou realizaci si jako příklad uvedeme šířku záhonu 60–180 cm, kdy je důležité zvolit správnou šířku podle toho, zda bude záhon přístupný z jedné či obou stran. Délka záhonu může být různá dle velikosti pozemku a uspořádání ostatních prvků užitkové zahrady, jako jsou keře či ovocné stromy. Ideální postavení dle světových stran je sever–jih.

Postup realizace

Pokud již máme plán, jak budou záhony vysoké, široké a dlouhé, v první etapě připravíme místo, kam je umístíme. Cestičky volíme široké 0,6–0,8 m a ideálně je zamulčujeme, zatravníme či vysypeme štěrkem nebo pískem, abychom na ně mohli pohodlně vstupovat za každého počasí. Postavíme si záhon libovolného tvaru a materiálu, který nám nejvíce vyhovuje. Nejčastěji jsou k vidění formální tvary jako obdélník a čtverec. Na dno záhonu se doporučuje připevnit pletivo s menšími oky, aby se zabránilo prolézání hlodavců. Začneme vrstvit biologický materiál ze zahrady jako je hotový kompost, zbytky zeleniny a ovoce z kuchyně, sláma, listí, tráva. Pokud zakládáme na jaře, můžeme použít na dno i pár větví z prořezaných ovocných stromů. Větve drží v půdě vlhkost. Vše prokládáme zeminou a na závěr vrstvíme jen zeminu. Nepoužíváme kůru, piliny a podobně, odebírají z půdy dusík. Tato kombinace biologického materiálu nám zaručí výživu zeleniny (není třeba hnojit chemickými hnojivy) a bohatou úrodu. Navrch záhonů vrstvíme mulč ve formě slámy, sena či jemné štěpky. Mulč drží vlhkost, brání prorůstání plevele a mnohdy chrání plody proti hnilobě, na niž trpí například jahody.

Na rozdíl od běžných mobilních nádob vyvýšený záhon zahrnuje více specifických vrstev, nejen tu drenážní a zeminu. Navzájem zde působí vrstvy zeminy a kvalitního kompostu, na první vrstvu zeminy je navíc vhodné uložit kvalitní organické hnojivo. Třeba sem našlapeme dobře proleželý koňský hnůj a zakryjeme listím, čímž se nám bude uvolňovat teplo, ovšem tento postup doporučujeme až na jaře – přes zimu by se koňský hnůj rozložil a bylo by po teple (teplo vzniká právě urychleným rozkladem tohoto hnojiva). Pokud zakládáte vyvýšený záhon před zimou, můžete použít třeba chlévský hnůj (chlévskou mrvu), který se rozkládá pomalu, anebo prostě zbytky z domácnosti a zahrady, které se zde postupně rozloží jako v kompostu. Všechny vrstvy na sebe budou navzájem působit a hnilobné procesy vytvoří teplo i v případě, že nesáhneme po koňském hnoji, ale dokonce ani po žádném jiném, jen po kompostu a zemině.

Zdroj: Vyvýšené záhony - postup


Autoři obsahu

Nina Vinšová

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Jana Válková


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP