Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

ZPRACOVÁNÍ ZE ZÁZVORU


ZPRACOVÁNÍ ZE ZÁZVORU je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Zázvor je koření, které se získává z oddenků stejnojmenné rostliny, tedy zázvoru lékařského. Podle metody zpracování má buď bílou, nebo černou barvu. Černý zázvor je neloupaný, pouze na slunci vysušený, bez předchozího spaření. Oproti bílému má aromatičtější a palčivější chuť. Bílý zázvor se získává praním, loupáním a sušením na slunci. Používá se hlavně mletý, ale lze využít i čerstvý oddenek.


Domácí uskladnění zázvoru

Skladování zázvoru v plastovém sáčku: Vezměte neoloupaný zázvor a vložte ho do uzavíratelného plastového sáčku. Poté ze sáčku vymačkejte všechen vzduch a sáček uzavřete. Vložte ho do části lednice, kde skladujete zeleninu, a zázvor vám vydrží několik týdnů hezky čerstvý. V porovnání s ostatními metodami skladování, jako je například skladování zázvoru v papírovém ubrousku, vám při použití této metody vydrží zázvor čerstvý až o několik týdnů déle. Pokud máte zázvor již oloupaný, můžete zvolit stejnou metodu, ale kořeny vám nevydrží čerstvé tak dlouho, jako když jsou neoloupané.

Skladování zázvoru v papírovém ubrousku a papírovém sáčku: Kousky neoloupaného zázvoru můžete zabalit do papírového ubrousku tak, aby k nim nemohl žádný vzduch, a potom je vložit do papírového pytlíku. Důkladně z pytlíku vymačkejte všechen vzduch a poté ho zalepte. Takto zabalený zázvor dejte do lednice, kde ho můžete skladovat i několik týdnů.

Skladování zázvoru v papírovém sáčku: Pokud nemáte příliš mnoho času, můžete zázvor pouze vložit do papírového pytlíku a ten nechat v lednici. Zázvor nevydrží tak dlouho, jako kdybyste použili jinou metodu skladování, ale pomocí tohoto rychlého a jednoduchého způsobu ho můžete uchovat alespoň několik dní. Tato metoda se používá také při skladování bylinek (například koriandru nebo kopru).

Skladování zázvoru v lihových nápojích: Čerstvě oloupané kousky zázvoru vložte do uzavíratelné nádoby s lihovinou nebo s nějakou kyselou tekutinou. Nejčastěji se používá vodka, sherry, rýžové víno, rýžový ocet nebo čerstvá limetková šťáva. Vodka a sherry patří mezi nejoblíbenější lihoviny (například ve vodce vám zázvor vydrží nejdéle čerstvý a jeho chuť zůstane téměř nezměněná). Přestože jde o funkční metodu skladování, každý lihový nápoj do jisté míry ovlivní chuť skladovaného zázvoru.

Zdroj: článek Jak uchovat čerstvý zázvor

Příběh

Ve svém příspěvku PYRACANTHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Kosová.

Dobrý den, paní Vinšová, hledám info o jedlosti/jedovatosti plodů pyracanthy.
Vy píšete, že se plody mohou jíst po zpracování, i když je to uvedené jen u některých kultivarů.
Prosím, kde jste tyto informace našla? Nebo máte vlastní zkušenost? Všude se totiž opakuje jen, že plody nejsou jedovaté, ale jsou nejedlé. Spíš bych čekala, že když nejsou jedovaté, mohou být jedlé. Viz např. bezinky, jeřabiny a další.
Budu moc ráda, za vaše info, děkuji,
S.Kosová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Nina Vinšová.

Dobrý den, doplnila jsem požadované informace do svého článku.

Zdroj: příběh Pyracantha

Uchování zázvoru v lednici

Šťávu ze zázvoru skladujte v chladničce maximálně týden. Neoloupaný zázvor se dá skladovat v chladničce 2−3 týdny. Jestliže chcete zázvor skladovat déle, můžeme/musíte ho zamrazit. V takovém případě zabalte zázvor do potravinové fólie, vložte ho do uzavíratelného plastového sáčku, ze kterého vymačkejte všechen vzduch. Sáček se zázvorem uzavřete a dejte do mrazáku. Takto zabalený zázvor můžete skladovat až několik měsíců. Až ho vytáhnete zmrazený, zkuste ho nastrouhat na struhadle na sýry, je to velmi jednoduché.

Mražení nakrájeného zázvoru: Zázvor oloupejte a nakrájejte na malé kousky. Z nich vytvořte malé hromádky a ty rozložte na tác s pečicím papírem. Tác vložte do mrazáku a nechte ho tam tak dlouho, dokud všechen zázvor nezmrzne. Potom zázvor přendejte do vzduchotěsné krabičky nebo do sklenice s těsným víčkem. Nakonec nádobu se zázvorem dejte zpět do mrazáku. Takto skladovaný zázvor vám vydrží v mrazáku až šest měsíců.

Mražení nasekaného zázvoru: Zázvor se slupkou nasekejte na kousky, jaké budete v budoucnu potřebovat k vaření, tj. můžete mít větší kousky, ale i malé kousíčky zázvoru. Ty potom vložte do vzduchotěsné krabičky a krabičku dejte do mrazáku.

Mražení zázvoru ve formě medailonků: Víte-li, že budete při vaření potřebovat zázvor ve formě medailonků, oloupejte ho, nakrájejte na medailonky a ty následně vložte do skleněné misky nebo do nějaké jiné nádoby, kterou můžete umístit do mrazáku. Nádobu se zázvorem dejte do mrazáku a nechte ji tam, dokud zázvor úplně nezmrzne (po hodině můžete medailonky obrátit). Poté kousky zázvoru vložte do vzduchotěsné krabičky a krabičku dobře zavřete. Krabičku se zázvorem dejte zpátky do mrazáku. Takto skladovaný zázvor vám vydrží minimálně tři měsíce.

Zdroj: článek Jak uchovat čerstvý zázvor

Příběh

Ve svém příspěvku KOLAUDACE BYTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Míra.

Pokud budete budovat a vytvářet prostor k podnájmu, tak nejen že budete potřebovat kolaudaci nově vybudovaného bytu, ale neobejdete se ani bez ohlášení Stavebnímu úřadu a zpracování projektové dokumentace. Dle níže uvedených odstavců se můžete dozvědět, jakým způsobem máte úřad kontaktovat.

- stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžaduje rekonstrukce spočívající ve stavebních pracích, jimiž se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí (tzv. EIA) a jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby;

- ohlášení stavebnímu úřadu je potřeba, pokud provedení rekonstrukce povede ke změně způsobu užívání (byť části) stavby, aniž by zároveň došlo k zásahům do nosných konstrukcí stavby, změně vzhledu stavby nebo ke vzniku povinnosti zajistit posouzení vlivů na životní prostředí;

- žádost o stavební povolení je pak nevyhnutelná, pokud se rekonstrukcí zasahuje do nosných konstrukcí stavby, mění se vzhled stavby, vyžaduje se posouzení vlivů na životní prostředí nebo provedení rekonstrukce může negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby.

U vás má rekonstrukce změnit způsob užívání (části) stavby, a proto si zřejmě vystačíte s ohlášením rekonstrukce příslušnému stavebnímu úřadu. Zákonná lhůta stavebního úřadu k povolení ohlášené rekonstrukce činí 40 dnů ode dne doručení ohlášení stavebnímu úřadu. Pokud se úřad v uvedené 40-ti denní lhůtě k ohlášené rekonstrukci nevyjádří, uplatní se fikce vydání souhlasu s provedením rekonstrukce uplynutím lhůty. Přitom je nutno počítat s výdaji na pořízení projektové dokumentace, která tvoří povinnou součást ohlášení.

Kdyby rozsah plánované rekonstrukce splnil první z uvedených podmínek, tak Stavební úřad nemusíte informovat vůbec a není potřeba ani kolaudace.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel David.

Moc diky pomohlo mi to

Zdroj: příběh Kolaudace bytu

Vepřové na zázvoru a medu

Ingredience: 200 g vepřového sádla, 1,5 kg kořenové zeleniny, 0,5 l bílého vína, 1 l vepřového vývaru, 0,5 kg cibule, 1,5 kg vepřových líček, 100 g medu, 100 g rajčatového protlaku, 100 g čerstvého zázvoru

Ingredience podle chuti: divoké koření, bylinky, mletý černý pepř, tymián, sůl

Ingredience na přílohu: 1 snítka tymiánu, 5 vajec, 300 g polohrubé mouky, 0,5 kg vepřového sádla, 1 kg vařených brambor

Ingredience na směs: 200 g fenyklu, 200 g červené řepy, 200 g řapíkatého celeru, 200 g petržele, 1 lžíce římského kmínu, 400 g červené a žluté mrkve, 100 ml olivového oleje, 200 g hnědého cukru

Postup: Vepřová líčka očistíme, omyjeme a den předem nasolíme. Druhý den líčka opláchneme a zprudka opečeme na vepřovém sádle dohněda. Líčka vyjmeme, vložíme kořenovou zeleninu (celer, mrkev, petržel), koření, bylinky a opékáme dohněda. Přidáme rajčatový protlak, orestujeme a přilijeme bíle víno. Zredukujeme, přidáme zázvor, med a vepřový vývar, líčka a přiklopíme. Táhneme nejlépe celou noc v troubě vyhřáté na 120 °C. Měkké maso vyjmeme a nakrájíme. Scezenou šťávu zredukujeme na potřebnou hustotu.

Postup – příloha: Uvařené brambory nastrouháme nahrubo, lehce promícháme s moukou, kořením a vejci. Rukou vytvoříme menší placičky a smažíme na rozpáleném sádle dokřupava.

Postup – směs: Oloupanou a očištěnou zeleninu (řapíkatý celer, červenou řepu, mrkev, petržel, fenykl) nakrájíme na stejnoměrné větší kousky. Přidáme ostatní přísady a zprudka pečeme v rozpálené troubě.

Vepřová líčka na zázvoru s bramborovými placičkami a pečenou zeleninou podáváme jako vydatný oběd nebo večeři.

Zdroj: článek Vepřové na zázvoru

Příběh

Ve svém příspěvku PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jelinek Jiri.

Dobry den vyskytl se mi takovy problem - od znameho jsem dostal v loni hroznove vino v kvetinaci .Kvetinac byl maly vino nic moc velkeho vzrustu.Na podzim jsem cele vino presadil do velkeho kvetinace dal na balkon a udelal k nemu mensi drevenou konstrukci.Na jare se vino docela krasne zazalenalo ale vyskytl se onen zmineny problem na cele sazenici ( listy i stonek ) se objevilo neco co vypada jako kdyby to nekdo posypal cukrem crystal - nevim co to je a jestli s tim mam neco delat - na listech je to ze spoda - poradi mi nekdo prosim i s dalsi veci - docetl jsem se ze se ma vino zastipovat jako u rajcat - jsem zrejme zahradnik praclovek - nevim o cem je rec. Predem vsem dekuji za rady.

Jelinek Jiri

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vilém.

Zdravím před 2 Romana jsem byl na sběru vína ve Francii u Bordeaux a super zážitek a nové zkušenosti. S tím že o víno je se potřeba starat celý rok, od vyvazování zastřihávání až po sběr a zpracování je to náročná práce. Víno i rád piju a ve Francii je nekonečný výběr dala se tam sehnat i láhev za 2eura ale taky třeba za 20euro. A občas si i objednávám nějaka francouzské víno tady http://www.vinigrandi.cz/ mají tam výběr zahraničních vín a dost i z Francie.

Zdroj: příběh Prosba o radu

Vepřové maso na zázvoru a česneku

Ingredience: 900 g vepřové krkovice bez kosti v celku, 150 ml červeného vína – suché, 2 lžíce mletého zázvoru, 2 lžíce granulovaného česneku, 1 lžíce sladké mleté papriky, 6 lžic oleje, 1 slabší lžička soli, 1 lžíce oleje, 2 větší cibule nakrájené nadrobno, 4 větší stroužky česneku nakrájené na tenké plátky, vývar nebo voda na podlévání

Postup: V nádobě s víkem promícháme víno s olejem a solí. Maso opláchneme, osušíme a rozdělíme na 4 kusy. Zázvor s česnekem a paprikou promícháme a vetřeme do každého kusu masa. Okořeněné maso vložíme do nádobky s ochuceným vínem, důkladně promícháme a nejlépe do druhého dne necháme odležet v lednici.

Poté máme dvě možnosti postupu:

První možnost postupu: V tlakovém hrnci necháme na rozehřátém oleji rozvonět plátky česneku a poté prudce osmažíme ze všech stran kousky masa. Zasypeme cibulí, krabičku od zbytku marinády vypláchneme 200 ml vývaru a vlijeme do hrnce. Hrnec uzavřeme poklicí a od doby varu na slabém plameni vaříme 25 minut. Po ochlazení hrnec otevřeme, maso a všechnu šťávu přendáme do pekáčku a vložíme do předehřáté trouby. Na ¾ výkon pečeme odkryté cca 20 minut doměkka. Během pečení často přeléváme vypečenou šťávou, aby se maso nevysušovalo a dostalo hezkou barvu.

Druhá možnost postupu: Ve větší pánvi na rozehřátém oleji necháme rozvonět plátky česneku. Poté přidáme maso a necháme prudce zatáhnout. Maso přendáme do pekáčku a zasypeme cibulí. Pánev vypláchneme cca 150 ml vývaru a přilijeme k masu. Přidáme také zbytek vína s kořením z marinování, pekáček přiklopíme víkem a dáme do předehřáté trouby péct na ¾ výkon. Zhruba po půlhodině maso přelijeme výpekem, podle potřeby podlijeme, opět přiklopíme víkem a na poloviční výkon trouby pečeme cca 70–80 minut doměkka. Během pečení maso přeléváme výpekem a podle potřeby podléváme. 15 minut před koncem odstraníme víko a maso dopečeme na barvu.

Servírujeme nakrájené na plátky masa, přelité šťávou, s čerstvým chlebem a okurkou. Ale můžeme také podávat se zelím a knedlíkem.

Doporučení: Doba pečení je orientační, záleží na typu trouby.

Zdroj: článek Vepřové na zázvoru

Poradna

V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.

Dobrý den, na odrůdě Prim jsem objevil problém. Dokázal by někdo poradit, co to je a popř. co s tím? Děkuji.

Choroby a škůdci vinné révy
🔍 ZVĚTŠIT

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Takto vypadá sluneční úžeh plodů vinné révy. Příčina je vysoká teplota v kombinaci s nevhodně načasovaným nebo rychlým odlistěním a vystavením hroznů přímému slunku. Sluneční úžeh révy vzniká jako poškození infračerveným zářením. V podstatě lze mluvit o poškození hroznů vysokými teplotami. Tepelné záření, které může způsobit sluneční úžeh, se odvíjí od kombinace teploty, slunečního záření a proudění větrů. V bobulích, exponovaných ke slunečnímu záření, může být teplota vyšší až o 10°C, než je aktuální teplota vzduchu. Při teplotách okolo 35°C, může být teplota bobulí kolem 45°C, což může být destruktivní nejenom pro slupku, dužninu bobule, ale také pro enzymatický systém. Zcela destruktivně proto může být ovlivněná tvorba látek obsažených v bobulích a tím také kvalita hroznů. Vliv tepelného záření na bobule se zesiluje, zejména za bezvětří nebo minimálního proudění vzduchu.

Určitě znáte z vlastní zkušenosti velmi intenzivní, sálavé teplo, které je možné pozorovat při vysokých teplotách, při intenzivním slunečním záření a za bezvětří ve vinici. Právě toto teplo má destruktivní vliv na bobule.

Proudění větru může snižovat riziko vzniku slunečního úžehu. Proudění větru má ochlazující vliv a teplota bobulí se může výrazně snižovat. Může být na stejné úrovni, jako je aktuální teplota vzduchu nebo i nižší.

Poškození na hroznech se objeví většinou do 24 hodin a po 5–10 dnech působení těchto extrémních podmínek může dokonce dojít až k odumření třapiny. Jakmile překročí teplota vzduchu 35 °C, lze předpokládat, že úplná exponovanost hroznů je výrazně škodlivá.

Napadení bobulí je typické propadáním slupky bobule, která se zbarvuje do hnědé až fialové barvy. Při silnějším napadení dochází k scvrkávání bobulí. Postupně může dále docházet k zasychání bobulí. Takto extrémně poškozené bobule již nejsou vhodné ke zpracování na víno. Jelikož jsou často poškozené pouze části exponovaných hroznů, bylo by velice obtížné a časově náročné hrozny třídit ve vinici. Je proto třeba hrozny co nejšetrněji vylisovat a minimalizovat jakýkoliv delší kontakt poškozených hroznů s moštem. Mohlo by docházet k extrakci hořkých látek do moštu a vína.

Na poškození jsou náchylnější větší bobule. Poměr mezi slupkou bobulí a objemem bobule je poměrně malý a vrstva kutikuly je většinou tenká. Nejcitlivější jsou právě stolní odrůdy, kam patří i odrůda Prim, a dále moštové odrůdy s větší bobulí.

S blížícím se termínem zaměkání je proto také třeba změnit strategii odlistění. Odlistění zóny hroznů, prováděné v tuto dobu, by mělo být pouze jednostranné. Při směru řad sever-jih by se mělo odlistění provádět pouze z východní strany listové stěny. Při jiném směru řad, vždy z takové strany, kde svítí ranní slunce. Bobule jsou také odolnější ke slunečnímu úžehu, pokud bylo odlistění provedené brzy po odkvětu révy vinné.

Jestliže je některá vinice výrazněji odlistěná a zároveň hrozí poškození vysokými teplotami a sluncem, je možné aktuálně provést postřik kaolinem v 5% koncentra

Zdroj: příběh Choroby a škůdci vinné révy

Vepřová krkovice na zázvoru s rýží

Ingredience: 650 g krkovice s kostí, 1 větší cibule, sůl, mletý zázvor, černý pepř, 2 lžíce hladké mouky, česnek, olej nebo sádlo

Postup: Kus krkovičky prohlédneme, abychom viděli, jakým směrem vedou svalová vlákna. Podle toho maso přes vlákno nakrájíme na plátky. Je možné, že nařežeme víc menších plátků, záleží na kuse masa. Plátky krkovičky z obou stran naklepeme paličkou. Jestli je na některém plátku příliš velký kus tuku, který by při konzumaci mohl působit potíže, odřízneme ho a nakrájíme na velice drobné kousky. Plátky masa posolíme, posypeme mletým zázvorem a mletým černým pepřem.

Na vrchovaté lžíci vepřového sádla nebo dvou lžících oleje zpěníme na menší kostičky nakrájenou cibuli a případně pokrájené tučné odřezky. Když je cibule sklovitá, vložíme plátky krkovičky a z obou stran je opečeme. Snížíme teplotu, přikryjeme poklicí a asi 10 minut dusíme, aby cibule i maso pustily co nejvíc vlastní šťávy. Pak přilijeme asi dvě deci vřelé vody, přiklopíme a dusíme, dokud není maso dokonale měkké. Vyjmeme je na pracovní talíř a začneme s úpravou omáčky.

Postup – omáčka: V kastrole zbyla cibule, odvařené kousíčky z plátků, případně rozvařené drobně krájené tučné kousky (už nejdou rozpoznat od cibule). Pod tímto základem zvýšíme teplotu, abychom zredukovali tekutinu. Když máme pocit, že už se na dně jen škvíří cibule, zasypeme ji dvěma lžicemi hladké nebo polohrubé mouky. Mícháme. Nejdřív máme na dně kastrolu jednolitou kaši, ta houstne, až dojde do skupenství, kterému se v kuchařských knihách říká „vysmahnout na tuk“. Tato fáze je vstupní branou ke každé dobré omáčce. Mouka se při ní opraží a cibule osmaží, což obě suroviny potřebují – omáčka nebude cítit moukou a nebude mít moučnou chuť, cibule přestane být sladká. Směs se trochu přichytává ke dnu a bokům hrnce. To je žádoucí jev, ale musíme stále míchat, abychom mírně přichycené vrstvy stále odškrabávali. Když omáčku zahušťujeme a dokončujeme tímto způsobem, má plnou chuť, kterou už nemusíme dochucovat masoxem nebo kořením. A to je tajemství dobré omáčky z masového základu.

Když je mouka a cibule temně zlatá až světle hnědá, přilijeme do ní vřelou vodu, nejdřív asi tři deci. Za stálého míchání ode dna opraženou mouku a cibuli rozvaříme. Do vroucí omáčky prolisujeme tři stroužky česneku, ochutnáme a dochutíme solí, mletým zázvorem a mletým pepřem. Česnek jsme dali nakonec, protože by při zapražování mouky mohl zhořknout (potřebuje menší teplotu k přepálení než cibule), a také proto, aby byla jeho chuť v omáčce výraznější. Podle potřeby omáčku zředíme nebo varem zredukujeme, aby byla taková, jak máte rádi. Do omáčky přidáme na prohřátí maso.

Tip: Plátky krkovičky na zázvoru a s dobrou omáčkou nejlépe chutnají s vařenou nebo dušenou rýží a malým kopečkem dobrého čatní (broskvové, švestkové, z jablek) nebo cibulové marmelády. Zkuste tuto netradiční kombinaci a budete mile překvapeni. Vhodnou přílohou jsou i opékané, pečené nebo smažené brambory, případně krokety z bramborového těsta.

Zdroj: článek Vepřové na zázvoru

Příběh

Ve svém příspěvku ZPRACOVÁNÍ MEDVĚDÍHO ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

Chtěla bych se zeptat, jestli někdo nezkoušel zpracované pesto ve skleničkách sterilovat jako např. bylinkové sirupy?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Zpracování medvědího česneku

Recepty na sunomono se zázvorem

Ingredience: 2 pevné malé okurky, 100 g nakládaného japonského zázvoru, 1 lžíce vinného octa, 1 lžíce rostlinného oleje, 1 lžička sójové omáčky, 1 lžička přírodního krupicového cukru

Technologický postup: Okurky pečlivě omyjte a podélně naloupejte na dlouhé průsvitné plátky. Nejlépe to půjde pomocí běžné škrabky na brambory. Plátky nakládaného japonského zázvoru nakrájejte napříč na jemné nudličky. Suroviny na zálivku (vinný ocet, rostlinný olej, sójovou omáčku a cukr) prošlehejte. Plátky okurek naaranžujte do misky nebo přímo na jednotlivé talíře, posypejte kousky zázvoru a zakapejte zálivkou.

Zdroj: článek Recept na sunomono

Poradna

V naší poradně s názvem PŘESAZENÍ. ODROST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora Skalická.

Dobry den. Potrebuji poradit. Mam lecive aloe a cas od casu odlupuji list na zpracovani do napoju atd. Ale jak roste a ja ji odlupuju listky tvori se jakoby stonek/kmen. A ja si nejsem jista jestli to nevadi. A pri presarovani... jak to mam zasadit hloubeji po nove listy nebo furt stejne? Nedokazu si predstavit jak bude vypadat treba za rok. Mohla bych vas poprosit o radu? Nejlepe telefonicky? Nemam moc pristup na internet. Bylo by to pro me jednodussi. Ale budu rada prinejhorsim i za psanou odpoved. Nikde na internetu sem k tomu nic nenasla. Dekuju Skalicka

Přesazení. odrost
🔍 ZVĚTŠIT

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Aloe normálně tvoří stonek podobně jako třeba yuka. Když ji přesazujete, tak ji zakrývejte zeminou do podobné úrovně, jako před přesazením. Když vás stonek začne otravovat, tak ho můžete zamaskovat dosazením další rostliny, například scindapsus, který jde omotávat kolem okraje květináče. Jak vypadá starší aloe vera je vidět tady: https://www.google.com/sear…

Zdroj: příběh Přesazení. odrost

Vepřová kýta na zázvoru

Ingredience: 5 g chilli koření mleté, 400 g cibule, 40 g citronů, 20 g cukru krupice, 10 g glutasolu (případně vegety), 300 ml hovězího vývaru, 5 g kurkumy, 200 ml stolního oleje, 100 g pórku, 10 g soli, 1 000 g vepřové kýty, 60 g celého zázvoru, 100 g česneku

Postup: Vepřovou kýtu omyjeme a nakrájíme na kostky. Maso osolíme, vložíme do rozehřátého oleje a osmahneme. Přidáme rozmixovanou cibuli spolu s pórkem, zázvorem, česnekem, kurkumou a chilli kořením. Vše podusíme. Potom zalijeme vývarem, zakápneme citronovou šťávou, přisolíme a podusíme doměkka. Nakonec přidáme cukr a glutasol (vegetu). Šťáva by měla být dobře vydušená. Pozor, jedná se o velmi pikantní pokrm.

Zdroj: článek Vepřové na zázvoru

Příběh

Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Léčení prašiviny u králíků

Vepřové kostky na zázvoru

Ingredience: 1 kg vepřové plece, 1 cibule, 3 stroužky česneku, 100 g zázvoru, 3 lžíce cukru, 100 ml sójové omáčky, 100 ml červeného vína, 500 ml vývaru, sůl, pepř, 2 lžíce solamylu, rýže

Postup: Cibuli, česnek a zázvor nakrájíme najemno a necháme na oleji lehce orestovat. Přisypeme cukr a necháme zkaramelizovat. Přidáme na kostky nakrájené maso a necháme ho zatáhnout, přidáme sůl, pepř, červené víno, sójovou omáčku a vývar. Dusíme doměkka přibližně hodinu. Omáčku zahustíme solamylem, který si rozmícháme v troše vývaru. Podáváme s dušenou rýží.

Zdroj: článek Vepřové na zázvoru

Poradna

V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri.

v r.2006 jsem koupil chatu se zahradou cca 550m2. rozhodl jsem se ze mezi sousedy,(kde jiz meli na hranici plot, resp. sloupky s lanem)vysadim tuje. zacal jsem vysazovat a soused nic nenamital ani neprotestoval. poridili jsme si maleho psika ktery mezi tujemi obcas k sousedum utikal. asi pred 2 lety jsem se proto rozhodl ze na ty jejich sloupky s lanem pripevnim 1m vysoky drateny plot. soused opet nic nerikal ani nenamital tak jsem plot dokoncil.
v posledni dobe sousedi namitaji ze se jim spatne pleje trava mezi plotem a tujemi ze jsem mel tuje vysadit 1.5m
od hranice pozemku. rikal jsem ze kdyby tenkrat rekli ze to mam vysadit dale od hranice tak bych to urcite udelal.
podotykam ze tuje jsou cca 2m+ vysoke a striham je i z jejich strany aby nepresahovaly pres ten plot. neni to vyhrocena situace ale sousedi se sem tam zminuji.
vidite zde nejake reseni? ja bych mel tato:
1.zrusit ten drateny plot
2. vyrubat cca 80tuji
3. udelat gesto a dat sousedum tu cast pozemku tedy posunout hranici smerem k memu
diky za info jiri

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Z vašeho textu je patrné, že jste muž činu a při pracích na svém vás moc nezajímá okolí. Tak tomu bylo při výsadbě tújí i při instalaci pletiva na cizí sloupky. V obou případech jste pouze očekával reakci, ale aktivně jste nikoho se svými záměry předem nekonfrontoval. To nyní vyústilo v situaci, kterou zažíváte. Sousedé jsou naštěstí tolerantní a jenom občas brblají, jak píšete. Nicméně vám dali jasně najevo, co je v souvislosti s vašimi tújemi trápí, a to je ztížená možnost pletí trávy. A pokud zmiňují vzdálenost od hranice pozemku, tak tím zároveň nepřímo říkají, že jim vadí i vysoký vzrůst tújí.
Co s tím dělat? Sednout si jako rozumní lidé a vyříkat si co vše sousedé vidí jako problémové a pak se aktivně na odstranění problému podílet. Pokud jde o ztíženou možnost pletí, tak navrhnout, že o tento kus povrchu se postaráte, aby tam nerostla žádná tráva, což docílíte herbicidem nebo vhodnou půdokryvnou ušlechtilou rostlinou. Pokud vadí výška tújí, tak provést jejich sestřih, aby byly uvedeny do výšky, která bude akceptovatelná pro vaše sousedy. Toto je mnohem levnější a příjemnější řešení, než kterýkoliv z vámi uváděných tří návrhů. Základem je komunikace a utužování dobrých sousedských vztahů. Pokud s tím máte problém, prodejte to a najděte si parcelu kdekoliv na samotě.

Zdroj: příběh Jak daleko od plotu zasadit túje

Vepřové nudličky na zázvoru

Ingredience: 1 lžíce suchého bílého vína, 1 lžička cukru krupice, 1 stroužek rozetřeného česneku, 1 lžička sezamového oleje, 2 lžíce olivového oleje, 4 lžíce kešu oříšků, mletý pepř, 2 lžíce sójové omáčky, sůl, 2 ks vepřových řízků (nakrájené na nudličky po vlákně), 1 lžíce čerstvě nastrouhaného zázvoru, 100 g nastrouhaného hlávkového zelí

Postup: V pánvi Wok rozehřejeme polovinu oleje, krátce na něm opečeme zázvor a česnek. Přidáme vepřové maso, mícháme a opékáme 3 až 4 minuty. Všechno vyjmeme z pánve a uchováme horké. Ve woku pak rozehřejeme zbytek oleje, přidáme zelí a opékáme ho 2–3 minuty doměkka. Přimícháme kešu oříšky. Do pánve vrátíme maso se zázvorem a česnekem, přimícháme sójovou omáčku, bílé víno a cukr, mícháme asi 1 minutu. Přidáme sezamový olej, osolíme a opepříme podle chuti.

Zdroj: článek Vepřové na zázvoru

Příběh

Ve svém příspěvku JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri.

pane mildo z vasi reakce je patrno ze jste necetl pozorne muj prispevek anebo jsem jasneji nenapsal "ze jsem prave konzultoval se sousedy pred jejich zapocetim"... take pisu ze se o tuje staram i ze sousedovy strany! takze diky za rady resp. kydy tety Lidy.
je videt ze jste muz cinu a odbornik na stavajici situace!
s pozdravem jirik

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiri.

oprava k reakci na pana mildu. ve vete ..."ze jsem prave."... ma byt "prace" abyste mi pane wachmaister rozumel. dik

Zdroj: příběh Jak daleko od plotu zasadit túje

Vepřové maso na čerstvém zázvoru

Ingredience: 500 g vepřového masa (krkovice, panenka), 100 ml bílého vína, 100 ml sójové omáčky, 1 cibule, 2–3 stroužky česneku, 3 lžíce oleje, 1 lžička strouhaného čerstvého zázvoru, 1 lžíce cukru, sůl

Postup: Plátky vepřového masa lehce naklepeme a mírně osolíme. Ve větší míse smícháme víno, sójovou omáčku, olej, prolisovaný česnek, najemno pokrájenou cibuli, cukr a zázvor. Maso vložíme do marinády a necháme několik hodin odležet. Na pánvi rozehřejeme trochu oleje a smažíme plátky masa z obou stran. Podáváme s různě upravenými bramborami.

Tip: Nejlépe je nechat maso uležet v lednici přes noc, bude se pak doslova rozpadat na jazyku.

Zdroj: článek Vepřové na zázvoru

Příběh

Ve svém příspěvku OSMO DRY RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Vnouček.

No vše je velice hezké,ale pakovat se na přístroji,který vyrobíte za pár kaček takovýmto způsobem je zlodějina...výrobce si lehce spočítal kolik stojí podřezání a dal stejnou cenu..to si ho radši podřežu a mám to za babku

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zuzana křiklanová.

Dobrý den máme už skoro rok namontovaný přístroj OsmoDry naše nemovitost je s části postavená na skále kudy zřejmě protéká voda. Začátkem července jsem telefonovala p. Zedníčkovi a informovala jsem ho o tom že stěny jsou i nadále vlhké a to ještě výš než kdy jindy a že máme pocit že přístroj nefunguje jak by měl.Bylo nám zděleno že máme vyčkat do smluvené doby kdy přijde technik naměřit hodnoty.A tak jsme počkali do 4.10.2018 Technik naměřil rychleji než na počátečním měření hodnoty které údajně stačí a na moji žádost vyfotil mokré stěny s tím ,že mě bude někdo na základě připomínek ke stálé vlhkosti telefonicky kontaktovat a že se někdo přijde podívat.Místo toho jsem obdržela 8.10.2018 fakturu na zbylou částku.Domnívám se že jednání Vaší firmy není fér,že můj požadavek, že není vše v pořádku by jste mohli lépe prověřit za 50 000.- by to byla především slušnost.

Zdroj: příběh Osmo dry recenze

Dotace pro včelaře

EU stanoví pro každý včelařský rok částku v eurech, kterou smí členský stát na včelařská opatření vydat. ČR se spolupodílí na financování dotace 50 % vynaložených prostředků. Příspěvek EU pro ČR na včelařské dotace ve výši 50 % v roce 2019 činí 1 250 509 eur.

Částku v Kč určenou na dotace v příslušném včelařském roce zveřejňuje Fond vždy v lednu – www.vcelarstvi.cz v záložce Dotace, případně na www.szif.cz, v záložce SZIF poskytuje > Společná organizace trhů > Živočišná výroba > Včelařství > Eurodotace podle nařízení vlády č. 197/2005 Sb. > Zpravodajství.

Pro včelařský rok 2019 je pro chovatele včel určena částka v celkové výši 64 336 187 Kč. Český svaz včelařů, z.s., je zprostředkovatelem mezi chovateli včel a Fondem a aktivně se podílí na administraci včelařských dotací. V souladu s nařízením vlády je jediným žadatelem o dotace na všechna opatření za všechny chovatele včel bez ohledu na jejich členství v ČSV. ČSV shromažďuje požadavky jednotlivých chovatelů včel. U doručených požadavků provádí evidenci a základní administraci, v případě neúplných požadavků vyzývá chovatele k doplnění povinných údajů, zpracovává přehledy dle pokynů Fondu a provádí další nezbytné úkony související s administrací „eurodotací“.

ČSV jako uznané chovatelské sdružení včely medonosné kraňské plní nezastupitelnou úlohu při vypracování seznamu šlechtitelských chovů včelích matek z uznaného šlechtitelského programu, na které lze poskytnout dotaci podle § 8 nařízení vlády. ČSV zajišťuje předání dílčích dotací jednotlivým chovatelům včel, kteří splnili dotační podmínky. K zajištění řádné administrace „eurodotací“ vydává ČSV každoročně Organizační pokyny ČSV. Tyto pokyny jsou zveřejněny v časopisu Včelařství č. 1/2019 a na www.vcelarstvi.cz. Součástí organizačních pokynů jsou i lhůty pro doručení požadavků a všech dokumentů na ČSV. Tyto lhůty je nutno vzhledem k administrativní náročnosti zpracování dotace dodržet!

Fond na základě požadavků předaných od ČSV provádí jejich administrativní kontrolu a výpočet dotace pro chovatele, kteří splnili podmínky pro její získání. Pokud soubor všech oprávněných nároků přesáhne pro příslušný včelařský rok finanční částku určenou na dotace pro chovatele včel, upravuje u vybraných opatření v souladu s § 10 odst. 6 nařízení vlády výši oprávněných nároků koeficientem krácení. Fond každoročně do 15. října poukazuje celou částku dotace na ČSV, který bezprostředně po přijetí finančních prostředků provádí jejich rozesílání jednotlivým chovatelům včel.

Dotace jsou určeny pro chovatele včel. Chovatelem včel je fyzická nebo právnická osoba, která chová včelstva na&n

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek CIS Český svaz včelařů

Základní organizace Českého svazu včelařů (ZO ČSV)

Centrální informační systém (CIS) obsahuje data členů ČSV, chovatelů včelstev, informace o včelstvech a stanovištích. Data se shromažďují za účelem evidence členů, evidence organizačních jednotek, evidence včelstev, zpracování statistik, analýz, organizace akcí, archivnictví, administraci dotačních titulů.

CIS eviduje z osobních údajů tyto: jméno, příjmení, rodné číslo, datum narození, adresa trvalého bydliště, telefonní spojení, e-mail, registrační číslo chovatele, registrační číslo stanoviště, počet jím ošetřovaných včelstev, datum vzniku členství a další údaje potřebné pro činnost ČSV.

K evidenci a zpracování osobních údajů a údajů o včelstvech dává včelař písemný souhlas již při vstupu do svazu (přihláška za člena), případně tím, že žádá o dotaci prostřednictvím ČSV.

CIS neeviduje citlivé údaje ve smyslu zákona 101/2000 Sb., § 4 písmeno b.

Správcem systému je Český svaz včelařů, z.s., který touto směrnicí stanoví práva a povinnosti osob, které mají přístup do systému CIS jako administrátoři nebo prohlížitelé. Hlavním administrátorem CIS je určený pracovník sekretariátu ČSV.

PRV určí pověřeného/pověřené zaměstnance sekretariátu zodpovědného/é za zapisování do CISu (administrátor PRV) a pracovníky ČSV s přístupem pro čtení (prohlížitel).

KKV určí pověřeného člena KKV zodpovědného za zapisování do CISu (administrátor KKV) a členy KKV ČSV s přístupem pro čtení (prohlížitel KKV).

Předsednictvo výboru okresní organizace (OO) ČSV určí pověřeného člena OO zodpovědného za zapisování do CISu (administrátor OO) a členy OO ČSV s přístupem pro čtení (prohlížitel OO).

Výbor základní organizace (ZO) ČSV určí pověřeného člena ZO zodpovědného za zapisování do CISu (administrátor ZO) a členy s přístupem pro čtení (prohlížitel ZO). Uživatel CIS je povinen nesdělovat přístupové jméno a heslo druhé osobě. Uživatel s možností vytvářet přístup do CIS (administrátor) je povinen tento nově vytvořený přístup předat druhé osobě jen proti podpisu. Podepsaný dokument archivuje příslušná organizační jednotka nebo sekretariát.

Osoba oprávněná k zápisu do CIS (administrátor) je povinna vždy zapisovat a měnit jen údaje, které jí členové svazu předali.

Administrátor základní organizace

Vkládá údaje a může editovat vše za svou ZO, včetně stanovišť, statistiky, správy financí za členské příspěvky a dotace. V termínech stanovených PRV aktualizovat údaje významné pro zpracování statistiky. Pro ZO vytváří přístupy do CIS pro administrátora a pro prohlížitele.

Prohlížitel základní organizace

Uživatel může nahlížet na všechna data své základní organizace. Nemůže je editovat, může si generovat tiskové sestavy.

Administrátor okresní orga

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek CIS Český svaz včelařů

Výroba

Koncentrovaná kyselina sírová (96–98%) je hustá olejnatá kapalina, 1,8krát těžší než voda. Je neomezeně mísitelná s vodou, při ředění se uvolňuje velké množství tepla. Má silné dehydratační účinky, zuhelnaťuje většinu organických látek. Je hygroskopická, pohlcuje vodní páry. Koncentrovaná kyselina sírová je velmi reaktivní a má oxidační účinky. Reaguje téměř se všemi kovy kromě železa (pasivuje jej), olova, zlata, platiny a wolframu. Zředěná kyselina sírová nemá oxidační schopnosti a reaguje s neušlechtilými kovy za vzniku vodíku a síranů, s ušlechtilými kovy nereaguje. Kyselina sírová je silná dvojsytná kyselina, která tvoří dva typy solí – sírany a hydrogensírany.

Kyselina sírová byla známá již od středověku, kdy byla připravována arabskými alchymisty suchou destilací (tepelným rozkladem) zelené skalice. Nebyl o ni příliš velký zájem, proto byla připravována pouze v malých množstvích v lékárnách. Teprve v 17. století se zvýšil zájem o její výrobu, což souviselo s jejím využitím při bělení tkanin a jako rozpouštědla při barvení oblíbeným modrým barvivem indigem. Nejprve se vyráběla ze zelené skalice stejným způsobem, jako ji vyráběli alchymisté, poté se vedle zpracování zelené skalice z důlních vod začaly uplatňovat další postupy, zejména výroba z vitriolových břidlic.

Zpracování vitriolových břidlic se stalo v 2. polovině 18. století základem pro výrobu české dýmavé kyseliny sírové – olea. Provozy, ve kterých tato výroba probíhala, byly nazývány „olejny“. Tuto výrobu ve velkém zavedl Jan Čížek v roce 1778 v chemickém závodě ve Velké Lukavici u Chrudimi a brzy poté následovaly další podniky, ve kterých se česká dýmavá kyselina sírová začala vyrábět. V první polovině 19. století se česká dýmavá kyselina sírová stala celosvětově známým pojmem a na její výrobě byl závislý německý i anglický textilní průmysl. V 70. letech 19. století u nás dosahovala roční produkce kyseliny sírové 6 000 tun. Na konci 19. století tato výroba zanikla.

Podstatou výroby bylo pálení (tepelný rozklad) síranu železitého, který se získával větráním a vyluhováním vitriolových a kyzových břidlic. Vznikající oxid sírový byl pohlcován ve vodě nebo kyselině sírové.

Jiným způsobem výroby kyseliny sírové byla komorová výroba, která byla spuštěna v Anglii v Oxfordu již v roce 1746. U nás byla výroba anglické kyseliny sírové z dovážených surovin (sicilské síry a chilského ledku) poprvé zavedena ve Velké Lukavici v roce 1807. Jednalo se o nitrózní způsob výroby, při němž se k oxidaci oxidu siřičitého používal oxid dusíku. Oxidace probíhala v uzavřených olověných komorách. Ztráty oxidu dusíku při výrobě kyseliny sírové podstatně snížil J. L. Gay-Lu

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kyselina sírová

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Světluše Vinšová

 Mgr. Michal Vinš


zpracování zázvoru
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
zpracování zelených rajčat
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo dvacetsedm.