Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

BLUMY MARMELÁDA

Obsah

Co obsahují blumy

Blumy obsahují mnoho důležitých živin, které naše tělo potřebuje. Blumy představují bohatý zdroj draslíku, vitamínů skupiny B, vitamínů C a A a celé řady dalších minerálů (fosfor, železo, vápník). Dalším důležitým vitamínem je vitamín E, což je silný antioxidant, jenž chrání buňky lidského těla před poškozením.

Zdroj: Blumy

Diskuze

V diskuzi DNA BLUMY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina matyskova.

Je vhodná konzumace blum na dnu?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Dna blumy

Konzumace blum

Blumy se nejčastěji konzumují přímo, tedy za syrova. Konzumují se samozřejmě plody čerstvé a zralé. Ve studené kuchyni se přidávají do ovocných salátů, v teplé kuchyni se blumy příliš nepoužívají, ale jsou velmi chutné například v bublaninách a nákypech. V potravinářském a konzervárenském průmyslu se z měkčích plodů některých odrůd vyrábí povidla a džemy, pevnější a menší plody se kompotují.

Zdroj: Blumy

Diskuze

V diskuzi MARMELÁDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.

Super recept na marmeládu,děkuji!Dělala jsem poprvé ze švestek a nemá chybu.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Marmeláda

Recepty na zavařování blum

Recept 1

Ingredience: 2 kg blum, 800 g cukru krupice, 10 g kyseliny citronové, 2 l vody, 2 kusy hvězdiček badyánu, 2 kousky celé skořice.

Postup: Zralé pevné blumy dobře omyjeme, rozpůlíme a zbavíme pecek. Nálev: do hrnce vsypeme krupicový cukr, zalijeme ho vodou, přivedeme k varu a necháme krátce svařit, poté přidáme kyselinu citronovou, kousek skořice a badyán. Blumy naskládáme do čistých vyvařených sklenic, zalijeme je horkým nálevem až po okraj, uzavřeme víčky a sterilujeme 25 minut při teplotě 85 °C.

Recept 2

Ingredience: 1 kg blum.

Postup: Blumy vypeckujeme. Sklenice vypaříme a propláchneme slivovicí nebo jiným alkoholem. Na dno sklenice dáme asi 5 pecek a pak už skládáme půlky blum, dokud není sklenice plná (napěchovaná, ale blumy se nesmí nedotýkat víčka). Poté už jen „zavíčkujeme‟ a dáme zavařit. Sterilujeme 25 minut při teplotě 85 °C. Blumy pustí dost vlastní šťávy. Poněvadž nejsou doslazované, mají pořád „svoji‟ chuť, což znamená, že mohou být kyselejší. Dají se proto použít i k přípravě slaných jídel (třeba s masem).

Marmeláda z blum

Ingredience: 1 150 g cukru písek, 1 GELFIX KLASIK, 1 kg blum.

Postup: Blumy vypeckujeme, poté buď pokrájíme na malé kousky, nebo rozmixujeme. V troše cukru rozmícháme GELFIX KLASIK a roztok přidáme k ovoci. Povaříme asi 1 minutu. Pak přidáme zbytek cukru, promícháme a vaříme ještě asi 5 minut. Přibližně 2 malé lžičky marmelády nalijeme na talířek a necháme vychladnout. Pokud marmeláda ztuhne, nemusíme již nic přidávat (jinak přidáme ještě 2 lžičky kyseliny citronové). Horkou marmeládu nalijeme do skleniček, ty uzavřeme a dáme dnem vzhůru. Nezavařujeme.

Zdroj: Blumy

Diskuze

V diskuzi RYNGLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Šraga.

Dobrý den,
která odrůda (dostupná na trhu) ryngle nebo blumy, případně i švestky je nejvíce odolná vůči monilóze.
Mám Althanovu renklódu, která tím velmi trpí (což je známá věc).
Děkuji.
L.Š.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Ryngle

Blumy versus špendlíky

Švestky, slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy patří do početné rodiny slivoní (Prunus). Mezi jejich příbuzné patří i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod má přibližně 430 druhů. Složením těla do něj patří i mango, ale jako tropická plodina se tam nepočítá.

Blumy mají žluté, zelené i fialovočervené kulovité plody se žlutou dužninou. Na trh se běžně dostává cca osm druhů blum.

Špendlíky vypadají jako menší žluté švestky, jsou tedy oválné. Dužnina, kterou lze dobře oddělit od pecky, má velice lahodnou chuť.

Zdroj: Blumy

Diskuze

V diskuzi SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarča.

Dobrý den, může mi prosím někdo poradit, zda existuje nějaká ranná odrůda rakytníku? Na mnoha místech jsem se dočetla, že sklizeň by měla být nejdříve koncem srpna, ale v tuto dobu bych už měla bobulky seschlé, měkké, přezrálé a částečně i opadané. Je možné, že bych měla uzrálé bobule už v polovině až ke konci července? Máte někdo zralý rakytník už v červenci? Rakytník mám nasazen na jižní straně na slunném místě, v Uh. Hradišti.
Děkuji za radu.
Jarča

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JItka.

Asi máte jako já rannou odrůdu Sluníčko, který v teplém létě dozraje do poloviny srpna a pak už praská a nedá se sklidit :-) Stalo se mi to předloni, když jsem ho nestačila otrhat před dovolenou. Tato odrůda má hodně plodů nahuštěných přímo u větve, tedy žádné trhání vidličkou nebo stříhání větviček do mrazáku...
Trhám je ručně, vlastně prstem zajedu mezi plody a podeberu stopku, aby mi plody nepraskly. Je to zdlouhavé, ale úroda za to stojí! Výborný je likér, marmeláda i čaj ze zmrzlých plodů...

Zdroj: diskuze Sklizeň rakytníku

Řez a stříhání

Blumy se množí vegetativně, a to očkováním a roubováním. Pěstují se do výšek okolo 350 metrů nad mořem, protože špatně vzdorují mrazu. Pro vyšší nadmořské výšky jsou pak určeny odolné druhy. Blumy se sází na jaře či na podzim, přičemž místo štěpování musí zůstat nad zemí. Některé odrůdy jsou samosprašné, proto není třeba shánět opylovače. Existují však také cizosprašné a částečně samosprašné odrůdy, u nichž je třeba do jejich blízkosti vysadit ještě jinou odrůdu, která se o opylení postará. Nejlepší plody blum bývají na 2−3letém dřevě, což se zohledňuje také při řezu.

Zdroj: Blumy

Pěstování blum

Bluma je 5 až 8 metrů vysoký strom se silnějšími větvemi, který se musí roubovat, aby plodil. Listy se podobají listům švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé a po jejich oplodnění vyroste na jejich místě kulatý dužnatý plod žluté barvy, který má přibližně 5 cm v průměru. Uvnitř dužniny je velká pecka. Blumy dozrávají obvykle během července a srpna.

Zdroj: Blumy

Rozdíl mezi marmeládou a povidly

Jestli si přesně nevybavujete, jaký je vlastně rozdíl mezi marmeládou a povidly, tak vám prozradím, že spočívá především ve způsobu jejich přípravy. Jak marmeláda, tak povidla se mohou vyrábět téměř z každého ovoce a oba druhy bývají většinou bez kousků. Teď tedy ten rozdíl: marmeláda se připravuje z rozvařeného ovoce, bývá doslazena a zahuštěna želírovacím přípravkem. U povidel se ovoce, později ovocná dřeň, vaří tak dlouho, až se zbaví vody a zhoustne bez přidaných pomocných látek, a jen zřídka bývají doslazována.

Zdroj: Švestková marmeláda

Cena blum

Zde můžete vidět ceny plodů.

Zde můžete vidět ceny stromků.

Zdroj: Blumy

Obsah kalorií

Energetická hodnota 100 g blum je 837,4 kJ (200,14 kcal). Vzhledem k poměrně vysokému obsahu cukru nejsou plody blum vhodné pro osoby, jež trpí cukrovkou.

Zdroj: Blumy

Švestková marmeláda z domácí pekárny

Ingredience:

  • 1 000 g švestek vypeckovaných
  • 400–600 g cukru
  • 1 balení Gelfixu 3:1
  • 1/2 lžičky kyseliny citronové
  • 1/2 lžičky mleté skořice

Postup:

Švestky důkladně omyjte a vypeckujte, nasekejte na malé kousky, namixujte nebo namelte v masovém mlýnku. Připravte si domácí pekárnu, zkontrolujte, zda je dobře usazena forma na pečení a metličky. Připravené švestky přesypte do formy, přidejte cukr, Gelfix, kyselinu citronovou a skořici, pekárnu uzavřete a zapněte na program marmeláda. Více si pekárny nemusíte všímat, a to až do té doby, než vás signál upozorní, že je program u konce. Může se stát, že marmeláda bude pořád příliš řídká. Odeberete-l pár lžic na malý talířek, měla by marmeláda začít želírovat – houstnout. Neděje-li se tak, zapněte klidně program ještě jednou. Hotovou marmeládu plňte ještě horkou do čistých a suchých skleniček a po důkladném uzavření otočte dnem vzhůru a nechte vychladnout.

Zdroj: Švestková marmeláda

Švestková marmeláda s kakaem

Ingredience:

  • 1 000 g švestek vypeckovaných
  • 400–500 g cukru
  • 80 g kakaa
  • 10 ml rumu

Postup:

Švestky důkladně omyjte a vypeckujte, vložte je do hrnce a povařte alespoň 20 minut. Pak nechte vychladnout a rozmixujte ponorným mixérem nebo s pomocí kuchyňského robota. Přidejte zbylé ingredience, důkladně promíchejte a nechte 24 hodin rozležet. Druhý den naplňte do čistých skleniček, důkladně uzavřete a povařte v zavařovacím hrnci či vodní lázni při teplotě 80 °C asi 15 minut.

Zdroj: Švestková marmeláda

Švestková povidla v domácí pekárně

Ingredience: 1 kg švestek, 1 lžíce octa, trocha cukru, špetka lžičky mleté skořice, 1 roztlučený hřebíček, 2 polékové lžíce rumu

Postup: Švestky umyjeme a vypeckujeme. Pokapeme cikcak octem a dáme na hodinku odležet. Ponorným mixérem poté rozmixujeme v plastové misce a nalijeme do pekárny. Zapneme program „Marmeláda“. Po skončení znovu pustíme program „Marmeláda“ a přidáme trochu cukru a rum. A ještě jednou zapneme program „Marmeláda“. Po ukončení nalijeme povidla do skleniček, které si nahřejeme na plechu s vodou v troubě. Naplněné sklenice otočíme dnem vzhůru a zabalíme ještě do froté ručníku, aby byly déle v teple.

Zdroj: Švestková povidla

Broskvová marmeláda

Ingredience:

  • 1 kg broskví, nejlépe zralých
  • 1 želírovací cukr (500 g)
  • 1 lžička kyseliny citronové

Postup:

Marmeláda z broskví se připravuje z předem umytých, oloupaných a vypeckovaných broskví. Dužinu rozmačkejte (nejlépe vám to půjde šťouchadlem na brambory, přesypte do domácí pekárny), přidejte želírovací cukr, lžičku kyseliny citronové a zapněte na program „marmeláda“. Až bude program u konce, kápněte trochu marmelády na talířek a nechte zchladnout. Bude-li marmeláda málo hustá, přidejte ještě jednu lžičku kyseliny a důkladně promíchejte. Nalijte do sklenic, otočte dnem vzhůru a nechte vychladnout.

Nemáte-li domácí pekárnu nebo nechcete-li ji použít, nasypte našťouchané broskve do hrnce, podlijte malým množstvím vody, přidejte želírovací cukr a kyselinu citronovou a vařte asi 45 minut za stálého promíchávání. Horké plňte do sklenic, uzavřete, otočte dnem vzhůru, nechte vychladnout.

Zdroj: Zavařování broskví

Jablková povidla od babičky

Ingredience: 1 kg jablek, 1 lžíce octa, 25 dkg cukru, špetka mleté skořice, 1 roztlučený hřebíček, 2 polévkové lžíce rumu

Postup: Jablka oloupeme a pokrájíme na malé kousky. Pokapeme cikcak octem a dáme na hodinku odležet jen tak na stůl. Ponorným mixérem je poté rozmixujeme v plastové misce a nalijeme do pekárny.

Zapneme program „Marmeláda“, který trvá cca 1 hodinu a 5 minut. Nejprve pekárna 5 minut docela rychle míchá a pak už jen peče. Po skončení znovu pusťte program „Marmeláda“ a přidejte cukr, rum, skořici a hřebíček a ještě jednou program „Marmeláda“ – pak už bude směs přiměřeně hustá, takže ji můžete nalít do skleniček. Sklenice otočte dnem vzhůru a zabalte ještě do froté ručníku.

Zdroj: Jablečná povidla v domácí pekárně

Ryngle versus blumy

Jaký je přesný rozdíl mezi rynglí a blumou? V tom nemají úplně jasno snad ani biologové. Jejich společný rod slivoň je totiž velice variabilní a názory na zatřiďování jednotlivých druhů a poddruhů se teprve postupně vyvíjejí. Všeobecně ale bývají odrůdy a variety s kulatými plody nazývány ryngle (var. Claudiana), ovoidní (vejcovité) a protáhlé pak blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda).

Třeba taková slíva, dříve považovaná za samostatný druh, je dnes řazena jako poddruh švestky, podobně jako mirabelka. Jejím poddruhem je zase typický staročeský špendlík. Jisté je, že stejně jako švestky patří i slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy do početné rodiny slivoní (Prunus). Jejich příbuzné jsou i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod tak má na 430 druhů. Podle odrůdy jsou pak plody různě velké a zabarvené.

Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. italica) je pravděpodobně křížencem slivoně trnky a slivoně myrobalán. Planá forma blumy není totiž známa. Jde o strom se silnějšími větvemi, vysoký asi 5 až 8 metrů, pro zajištění plodnosti se musí roubovat. Listy mají stejný tvar jako u švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé, po oplodnění na místě květu vyroste dužnatý plod žluté barvy, kulatého tvaru, přibližně 5 cm v průměru. Plod po dozrání v červenci až srpnu obsahuje velkou pecku.

Zdroj: Ryngle

Švestková marmeláda s jablky

Ingredience:

  • 1 000 g švestek (vypeckovaných)
  • 1 000 g oloupaných jablek
  • 500–800 g cukru
  • 2 balení Gelfixu
  • 1/2 lžičky skořice
  • šťáva z 1 citronu
  • 20 ml rumu

Postup:

Švestky důkladně omyjte a vypeckujte, jablka oloupejte a zbavte jádřince, zakápněte citronovou šťávou. Všechno ovoce nasekejte na malé kousky, rozmixujte v kuchyňském robotu nebo namelte v masovém mlýnku. Směs přendejte do většího hrnce, přidejte ostatní suroviny a přiveďte k varu. Za častého míchání vařte asi 40 minut. Ještě horké plňte do umytých a suchých skleniček, uzavřete a otočte dnem vzhůru. Nechte úplně vychladnout.

Zdroj: Švestková marmeláda

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Nina Vinšová

Mgr. Jana Válková


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP