Pečení a droždí neodmyslitelně patří k sobě. A sušené droždí je vždy po ruce. Dá se použít na vše. Jediné, co z něj nemůžete připravit, jsou různé drožďové polévky a pomazánky. Sáčky se sušeným droždím jsou na našem trhu nabízeny o váze mezi 6 a 8 gramy. To je množství vhodné cca na půl kila mouky.
Rozdíl mezi normálním a sušeným
Čerstvé droždí je na omak jemné, má růžovohnědou barvu, voní příjemně a při lámání lístkuje. Vyschlé droždí je tvrdé, má trhliny a tmavou i nazelenalou barvu. S takovým droždím těsto nevykyne. Na vyzkoušení droždí je jednoduchý recept: Když dáte malý kousek droždí do horké vody, vystoupí ihned na povrch, pokud má ještě schopnost kynout.
Sušenédroždí je lepší v tom, že se dá koupit do zásoby a nemusí se hlídat datum spotřeby, těsto vykyne stejně jako u čerstvého droždí.
Čerstvé droždí obsahuje vodu. Vyrábí se ve tvaru kostiček, je hebké a snadno se drolí. Skladuje se v lednici při teplotě od 1 do 10 °C. Instantní droždí je dehydrované droždí vyráběné ve formě drobných krystalků. Tento typ droždí se prodává například v sáčcích o hmotnosti 10 g pod značkou Saf-instant nebo v 7 gramových od Dr. Oetkera a může se při pokojové teplotě skladovat až 18 měsíců, což je jeho velká výhoda.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kvasinky v droždí jsou živé mikroorganismy, které se ve styku s vodou a cukrem při vhodné teplotě rozmnožují pučením. Přitom vzniká oxid uhličitý, který způsobuje kypření těsta a zvětšování jeho objemu. Velikost jedné kvasinky nepřesahuje 6 až 8 tisícin milimetru. 1 cm3 (zhruba 1 g droždí) v sobě obsahuje 10 miliard těchto živých buněk droždí.
Sušenédroždí je v podstatě ve dvojí verzi. Zaprvé jde o sušenédroždí, které se musí nechat vzejít na kvásek. Druhým typem je instantní sušenédroždí značky Dr. Oetker: v jednom balíčku je 7 g droždí (vhodné na 500 g mouky), které se zamíchá do suchých ingrediencí před přidáním tekutých, tím pádem je použití okamžité, na nic se nečeká. Na sáčku se sušeným droždím by měl být napsán návod, jak je použít a na jaké množství mouky.
Postup: Odlijeme část odměřené tekutiny (100–150 ml) a ohřejeme ji, musí být příjemně teplá, ne horká – kvasinky bychom mohli spařit, zabít. Vmícháme cukr, droždí a tolik mouky, aby vzniklo řidší těstíčko, asi jako na kapání do polévky nebo na lívance. Necháme ho v teple vzejít, zvětšit objem. Takto máme kvásek, který pak přimícháme k ostatním surovinám a vypracujeme kynuté těsto. Každý dělá kvásek malinko jinak, většinou podle zvyku, který si přinese z rodiny od maminky či babičky. Výše uvedený způsob je vyzkoušený, vyjde vždycky a kuchařka hned vidí, jak kvásek v misce narůstá.
Na droždí záleží: Droždí používejte raději čerstvé, tradiční nebo francouzské značky, vždy zkontrolujte jeho trvanlivost, droždí musí být hezky světlé, bez známek oschnutí nebo zašedlosti. Prošlé nebo staré raději ani nepoužívejte, droždí tvoří živé organismy, které se množí za určitých podmínek, to znamená v teple a nakrmené cukrem, přeměňují ho na oxid uhličitý a tím těsto kypří. Pokud použijete droždísušené, smíchejte jej s moukou, sušenédroždí má výhodu dlouhodobého skladování, máte ho vždy po ruce a nezanechává pachuť kvasnic. Jestliže necháte těsto vypracovat v pekárně, kvásek není třeba dělat.
V naší poradně s názvem MARINÁDA NA UZENÍ DRŮBEŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ministr Ladislav.
Jak připravit marinádu na uzení drůbeže?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Osvědčený recept na uzení drůbeže je tento:
1 celé kuře
3 litry vody (nebo dostatečně na to, abyste úplně ponořili celé kuře)
3/4 šálku soli
1 šálek cukru
1 lžíce pepře
1 polévková lžíce kajenského pepře
Přiveďte k varu vodu v hrnci dostatečně velkém, aby pojmul jak marinádu, tak i kuře. V horké vodě rozpusťte cukr a sůl a nechte vychladnout. Pak přidejte zbylé ingredience a nakonec i kuře a vše dejte do chladničky na 10 hodin. V této době si připravte dřevo na uzení. Nejlepší je dřevo z vlašského ořechu, které rozemelte ve štěpkovači a na dvě hodiny namočte do vody.
Jak dlouho udit: uzení kuřecího masa probíhá v udírně při teplotě do 75°C přibližně 4 hodiny. Doba uzení záleží na velikosti kuřete. Po celou dobu uzení musí být drůbeží maso neustále mazáno marinádou na potírání. Uzené kuřecí maso se podává s rýží.
Množství sušeného droždí v balíčku odpovídá asi 25 g čerstvého droždíneboli 1/4 kostky čerstvého droždí (10–12 g) se rovná jedné čajové lžičce sušeného droždí.
V naší poradně s názvem USCHLÁ RŮŽE Z JERICHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Roth.
Dobrý večer.
Když dědeček byl asi měsíc před smrtí dal krabičku a v ní bylo něco co vypadalo
jako koudel.Na otázku co to je odpověděl to je růže z Jericha.Bohužel víc už mi
nestačil říct.70roků neměla vodu.Když jí dám do vody,za jak dlouho se zazelená.
Moc děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pokud ji umístíte do vlažné vody, měla by se vaše růže z Jericha otevřít asi za 4 hodiny, přičemž na plnou velikost se může otevřít až za několik dní. Chcete-li ji „zasadit“, tak naplňte misku oblázky nebo štěrkem a přidávejte vodu, dokud nebudou oblázky ponořené. Umístěte svou Růži z Jericha navrch tak, aby se její kořeny dotýkaly vody. Můžete také vynechat oblázky a dát rostlinu přímo do mělké misky s vodou, ale je známo, že oblázky jí pomáhají vyvážit a také vypadají hezky. Umístěte ji na nepřímé, ale vydatné světlo a čekejte! Použijte destilovanou vodu nebo nechte vodu z kohoutku přes noc odstát, aby se chlór a další chemikálie odpařily, než ji použijete na rostlinu.
Zalévání
Vyměňujte vodu pro svou růži z Jericha každý den, aby byla čistá. (Pokud tu a tam vynecháte den, bude to stále v pořádku.) Vše, co musíte udělat, je natočit si každý večer trochu čerstvé vody. Ráno misku s oblázky sceďte a přidejte odstátou čerstvou vodu.
Největším trikem u zalévání růže z Jericha je nepřehnaně ji zalévat. To je snadné, protože rostlinu stačí vyjmout z vody každý týden, aby si odpočinula. Žádné dohady o tom, kolik vody jí dát nebo jak často. Stačí jí dát každotýdenní krátkou pauzu od vodní misky a je spokojená.
Každý měsíc dejte své růži z Jericha týden bez vody, aby trochu vyschla. Vyberte si každý měsíc stejný týden (první, druhý, třetí, apod.), aby to bylo snadné. Misku s kamínky jednoduše sceďte a rostlinu ponechte na oblázcích, nebo rostlinu úplně vyjměte a dejte na tmavší místo.
Teplota
Růže z Jericha nejlépe prospívá při pokojové teplotě, takže pozor na průduchy, průvan a extrémní výkyvy teplot. Je to sice pouštní rostlina, ale extrémní horko nebo chlad ji mohou stále poškodit.
Ingredience: 200 g hladké mouky, 120 ml vlažné vody, 1 sáček sušeného droždí, 4 g soli, špetička cukru
Postup: V míse promícháme mouku, sůl, kvasnice, postupně přiléváme vodu a propracováváme. Poté těsto přemístíme na vál a důkladně propracujeme, musí být teplé a krásně měkké. Uděláme bochánek, přikryjeme a necháme kynout až do zdvojnásobení objemu. Z bochánku postupně vytáhneme na pomoučeném vále rukama tenkou placku. Na placku naneseme rajskou omáčku, potom suroviny podle libosti: šunku, žampióny, černé a zelené olivy, krevety, feferonky, ančovičky, artyčoky, kvalitní suchý salám. Na závěr posypeme mozzarellou určenou na pizzu. Pečeme v troubě, při 235–250 °C 10 až 15 minut.
Postup: Do mísy dáme mouku, olej, zbylé mléko, cukr a vykynuté kvasnice (kvasnice + vlažné mléko + trochu cukru) a další, tedy trochu soli, vanilkový cukr a citrónovou kůru. Všechno důkladně vypracujeme a hned můžeme dělat koláč na plech nebo jablečný závin (štrůdl). Naslano, to je bez cukru, vanilkového cukru a citrónové kůry, můžeme připravit bochánky k čočce, mrkvi nebo pizzu.
Postup: Předehřejeme troubu na 230 °C. Připravíme si kvásek. Do velké misky dáme 1 šálek teplé vody, 2 lžičky cukru a kvasnice. Necháme ajtit 10 minut. Přidáme 2 1/2 šálku chlebové mouky, 1 lžičku soli a 1 polévkovou lžíci olivového oleje. Směs propracujeme do celistvé hmoty. Vystřihneme těsto na tolik kusů, kolik chceme pizz, a vyrovnáme do tvaru pizzy. Povrch potřeme marinovací omáčkou, na kterou vyrovnáme plátky mozzarelly do tvaru numerické klávesnice a pečeme při teplotě 230 °C po dobu 10–15 minut, nebo dokud nebude kůrčička zlatohnědá. A je doajtíno. Můžeme konzumovat.
Kvasnice rozdrobíme do trochy vlažného mléka s cukrem a necháme pracovat. Kvásek poté přidáme k mouce, zbytku mléka, dosolíme a vypracujeme hladké těsto. Necháme 30 minut v teple kynout. Vezmeme kousek těsta, trochu vyválíme na pomoučeném válu a prsty roztáhneme do stran. Jde to dobře, toto těsto se netrhá. Smažíme dozlatova z obou stran. Během kynutí si můžeme oloupat česnek, který pak prolisujeme do kečupu, jímž hotové langoše potíráme. Navrch sypeme sýrem. Dobrou chuť!
Podle stejných surovin, ale odlišného množství rozlišujeme základní druhy kynutého těsta.
Lité kynuté těsto: Tento druh kynutého těsta je vhodný na bábovku nebo na lité buchty. Je možné připravit těsto jednoduché anebo těsto jemné. Rozdíl mezi těsty je v množství cukru, tuku, droždí vajec či pouze žloutku. Pro přípravu jemného těsta vždy použijeme těchto surovin více a místo celého vejce jen žloutky. Správně vypracované těsto na litou buchtu je opravdu možné z mísy na plech nebo do formy „nalít“ a teprve tam nechat vykynout. Dbáme vždy na to, aby těsto nepřekynulo. Pak vložíme do vyhřáté trouby, zapečeme a zvolna dopékáme. Celková doba pečení je asi ¾ hodiny.
Polotuhé kynuté těsto: Těsto polotuhé je vhodné opět na bábovky, buchty, jidáše, ale také na různé koláče, vdolky, rohlíky a záviny. Opět rozlišujeme těsto na obvyklé a jemné. Oproti litému těstu zde použijeme poloviční dávku cukru a mléka. Tím získáme těsto tužší konzistence. Po vypracování hladkého, vláčného a měkkého těsta je necháme v teple vykynout, až pak je zpracujeme do požadovaných tvarů.
Tuhé kynuté těsto: Tuhé těsto se dobře hodí pro pečení vánoček a bochánků, které se po vykynutí potírají vejcem a po zaschnutí se na povrchu naříznou nebo nastřihnou nožem či nůžkami. Dále se hodí pro výrobu tyčinek nebo briošků. Briošky jsou malé bochánky ve velikosti housek, které také nastřihneme nebo vytáhneme „ouška“. Pro tuhé těsto existují tři možné rozpisy surovin – pro těsto úsporné, dobré a jemné. Liší se opět množstvím použitého cukru, tuku, droždí a žloutků (bez bílků pro všechny tři typy receptů). Připravené tvary se nechají na plechu dokynout. Pečeme o něco déle než předchozí těsta, tedy přibližně asi 1 hodinu.
Překládané kynuté těsto – plundrové: Plundrové těsto je vhodné na přípravu hřebenů, závinů, preclíků nebo šátečkových koláčů. S tímto těstem se oproti předchozím těstům pracuje poněkud složitěji. Nejprve se z části mouky a tuku vypracuje bochánek, který se nechá v chladu odpočinout. Z ostatních surovin se připraví těsto a nechá se hodinu kynout. Pak se rozválí na plát, do jehož středu se dá odpočinutý zpracovaný tuk. Okraje plátu se přeloží, válečkem se těsto lehce rozválí na pruh, který se poté složí na tři díly na šířku a pak i na délku. Opět se dá těsto na hodinu odpočívat. Po odpočinutí se těsto převálí a po krátkém odpočinku se rozválí na plát. Z něj se pak vykrajují požadované tvary.
Plundrové těsto uměly naše prababičky. Je sice trochu pracnější, ale výsledek je famózní. Těsto v sobě spojuje dobré vlastnosti těsta listového a kynutého.
Ingredience: 1 balíček čerstvého droždí, 100 g krupicového cukru + 1 lžíce do kvásku, 200–250 ml vlažného mléka, 500 g polohrubé mouky a trocha hladké mouky na poprášení těsta, 50 g spařených a opláchnutých rozinek, 1–2 lžíce rumu, ½ sáčku vanilkového cukru, ¼ lžičky soli, trocha nastrouhané kůry z dobře omytého citronu, špetka muškátového květu, špetka mletého anýzu, 2–3 žloutky, 50 g pokrájených oloupaných mandlí, 30 g vlašských ořechů, 150 g rozpuštěného másla a trocha na pomazání, 1 vejce na potření, moučkový cukr na poprášení
Postup: Všechny suroviny nechte dojít pokojové teploty. Z droždí, lžíce cukru, vlažného mléka a dvou lžic mouky připravte kvásek a uložte ho na teplé místo, aby se mu dobře kynulo. Rozinky dejte do misky a zalijte je rumem. Mezitím v zadělávací míse smíchejte prosátou mouku s cukrem, vanilkovým cukrem, solí, citronovou kůrou a kořením (část mouky nechte stranou na podsypávání). Do směsi vlijte vykynuté kvasnice, přidejte žloutky, rozinky máčené v rumu, dvě třetiny sekaných mandlí, překrájené ořechy a nakonec i rozpuštěné vlažné máslo. Těsto důkladně zpracujte – nejdříve vařečkou v míse a potom ještě rukama. Poprašte těsto moukou, přikryjte a nechte ho v míse kynout asi dvě hodiny. Během této doby ho dvakrát nebo třikrát krátce propracujte vařečkou. (Říká se tomu „přetužit“; z těsta unikne nahromaděný oxid uhličitý a dostane se do něj čerstvý vzduch, který usnadňuje práci kvasinkám.)
Vykynuté těsto na vále opět zpracujte, utvořte dva bochánky, přesuňte je na plech vyložený pečicím papírem a nechte ještě jednou nakynout. Předehřejte troubu na 220, horkovzdušnou na 200 °C. Jestli chcete, vytvořte na bocháncích nožem kříž. Pomažte budoucí mazance vejcem, posypte zbylými mandlemi a dejte péct. Pět až deset minut zprudka zapékejte, pak zmírněte teplotu na 150–160 °C a zvolna dopékejte. Prudkým zapečením se uzavřou póry na povrchu; pak je třeba teplotu snížit, aby se bochánky pořádně propekly. Ke konci pečení můžete teplotu ještě zmírnit o 50 °C a přikrýt mazance alobalem nebo pomaštěným papírem – ochráníte je tak před připálením. Před dopečením píchněte do středu mazanců špejlí; pokud se na ni těsto nelepí (po vytažení na ní neulpívají vlhké drobečky těsta), můžete vyndávat z trouby. Upečené mazance ihned potřete rozpuštěným máslem, přesuňte je na drátěnou podložku a nechte vychladnout. Před podáváním je na míse ještě můžete poprášit moučkovým cukrem. Mazanec se obvykle jí krájený na plátky a namazaný máslem a je opravdu vláčný.
Syrové droždí je pozoruhodnou potravinou s velkým přínosem pro naše zdraví. Jako takové je ale bohužel stále opomíjeno. Kvasnice obsahují vysoké množství vitamínů B, sodíku a draslíku a pomáhají neutralizovat kyseliny v žaludku, játrech a ve střevech. Jsou tedy doslova přírodním elixírem zdraví a krásy. Avšak pozor! Droždí by se měli vyhnout lidé s přemnoženými kvasinkami ve střevech a nikdy, opravdu nikdy ho nekombinujte se zeleninou a ovocem. Důsledkem je tvorba alkoholu v zažívacím traktu a dalších sloučenin toxických pro játra a ledviny.
Kvasnicová pomazánka tepelnou úpravou část svých blahodárných látek a enzymů sice ztrácí, ale i přesto je zdravým a chutným zpestřením jídelníčku dětí i dospělých.
Výživová hodnota ve 30 g pomazánky je následující: energie 159,9 kJ; kalorie 38,22 kcal; bílkoviny 4,29 g; sacharidy 1,5 g; tuky 1,68 g.
Tento recept mám od své babičky a je opravdu výborný! Těsto je vhodné na vánočky a mazance.
Ingredience: 1 kg polohrubé mouky, 20 dkg cukru, 1 sklenička oleje, ½ skleničky Hery, citrónová kůra, ½ l mléka, 2 kostky kvasnic, 2 žloutky a 1 celé vejce
Postup: Droždí rozdrobte do malé misky, zasypte lžící cukru a rozmíchejte na kaši. Netvrďte, že to nejde, a zkuste to. Poté zasypte lžící mouky, zalijte 100 ml vlažného (pozor, ne horkého) mléka, promíchejte vidličkou a nechte chvíli při pokojové teplotě probouzet. Pokud bylo droždí v pořádku, během deseti minut vytvoří z té trochy surovin obrovskou, hustou, napěněnou čepici. Pokud ne, dejte mu ještě dalších deset minut šanci, a když ani to nepomůže, začněte znovu s novým droždím.
Mezitím ve větší míse smíchejte prosátou mouku, cukr a špetku soli. Ve vlažném mléce rozkvedlejte vajíčka a rozpuštěný tuk. Jakmile budete mít připravený kvásek z předchozího bodu, přestěhujte ho do mísy k mouce. Zalijte mléčnou směsí a metličkou všechno promíchejte, aby vzniklo řídké kynuté těsto téměř bez hrudek. Zakryjte utěrkou a postavte na teplé místo, třeba poblíž vypnutého, ještě nedávno použitého vařiče. Pokud nemáte v kuchyni vyloženě zimu pod dvacet stupňů, těsto vám bez problémů vykyne i při pokojové teplotě. Trpělivě vyčkejte, dokud nezdvojnásobí svůj objem, mělo by to trvat zhruba hodinu. Pro tyto účely se skvěle hodí mísy, které svým tvarem připomínají spíš válec, než kulovou sféru, protože v nich snadněji odhadnete, kdy těsto narostlo do dvojnásobného množství.
Velký plech na pečení vyložte pečicím papírem. Těsto po vykynutí důrazně promíchejte a vyžeňte z něj vzniklé vzduchové bubliny, pak ho nalijte na plech a nechte ho svému osudu ještě polovinu doby, kterou potřebovalo na předchozí kynutí. Pokud prve kynulo hodinu, nyní bude potřebovat půl hodiny. Poté z těsta vytvořte, co budete chtít. Na mazance vytvořte řidší těsto – do základního receptu přidejte více mléka.
Na buchty: 1 kg hladké mouky, 3 hrsti cukru, špetka soli, ¾ skleničky oleje, 1 sklenička rozehřáté Hery, ½ l vlažného mléka, do něj 2 kostky kvasnic, 2 hrsti cukru, 2 celá vejce
Postup: Do vlažného mléka dejte kvasnice a cukr, nechte vzejít a vylijte do mouky s tukem. Vypracujte těsto a nechte kynout při pokojové teplotě asi hodinu. Poté z těsta vytvořte buchty.
Ingredience: 400 g hladké mouky, 14 ks oliv, 20 g droždí, 2 lžičky soli, 1 lžíce olivového oleje, 200 ml teplé vody
Technologický postup: Olivy nakrájejte na malé kousky. Do mísy prosejte mouku, přidejte rozdrolené droždí, olivový olej, sůl a teplou vodu. Promíchejte a na pomoučněném vále důkladně asi 10 minut hněťte. Těsto nechte na teplém místě přikryté kynout až do zdvojnásobení objemu (asi 1 hodinu). Pokud nemáte zaručeně čerstvédroždí, připravte si nejprve z droždí, špetky cukru a vlažné vody kvásek. Na vále těsto rozdělte na dva díly, roztáhněte na placky (asi 30 x 15 cm), poklaďte olivami (pokud nechcete, olivy vynechte) a placky přeložte, čímž vytvarujete ciabatty. Připravené ciabatty potřete olivovým olejem a nechte asi 20 minut na pečicím papíru na plechu kynout. Ciabatty pečte v předehřáté troubě asi 20 minut při teplotě 220 °C. Dobře upečená ciabatta musí znít dutě, když na ni zaťukáte prstem. Upečené ciabatty nechte vychladnout na mřížce, aby nenavlhly. Italskou ciabattu s olivami podávejte podle chuti samotnou nebo jako přílohu k různým pokrmům.
Ingredience na těsto: 1 kg čerstvých švestek, 250 g hladké mouky, 2 lžíce cukru krupice, 125 ml vlažného mléka, 60 g másla, půl kostky droždí, špetka soli
Ingredience na drobenku: 200 g hrubé mouky, 100 g másla, 100 g cukru krupice, mletá skořice
Postup: Do mísy rozdrobíme droždí, přidáme cukr a vidličkou rozmačkáme. Droždí se začne postupně rozpouštět, až nám vznikne kašička. K oslazenému droždí přilijeme polovinu vlažného mléka a zaprášíme trochou mouky. Misku přikryjeme utěrkou a necháme na teplém místě asi 30 minut odležet. Kvásek zdvojnásobí svůj objem. Mezitím omyjeme, rozpůlíme a vypeckujeme švestky a připravíme tvarohovou náplň: tvaroh rozmícháme se žloutky a cukrem do hladkého krému.
Vykynutý kvásek promícháme s prosátou moukou se solí, rozpuštěným máslem a zbylým mlékem v těsto. Těsto přikryjeme utěrkou a necháme na teplém místě cca 30 minut kynout. Vykynuté těsto párkrát propracujeme, přesuneme na vymazaný a vysypaný plech, kde ho necháme znovu 30 minut kynout. Po konečném vykynutí předehřejeme troubu na 200 °C. Na těsto rovnoměrně rozetřeme tvarohovou náplň a na náplň poklademe švestky řezem nahoru.
Na drobenku nasypeme do misky mouku a cukr, přidáme nastrouhané máslo a prsty zpracujeme na drobivé těsto. Nezapomeneme přidat 1–2 špetky mleté skořice.
Švestkový koláč s tvarohem posypeme skořicovou drobenkou, vložíme do vyhřáté trouby a pečeme přibližně 35 minut do zezlátnutí okrajů a drobenky. Upečený koláč vyndáme z trouby a necháme ho před krájením zcela vychladnout. Švestkový koláč s tvarohem a drobenkou podáváme podle chuti zdobený lístky čerstvé máty.
Nejdříve smícháme mouku a sušenédroždí. Přimícháme zbylé suroviny kromě oleje, ten bude až na smažení. Já míchám nejprve lžící, a pak domíchám rukama, dokud nebude těsto rovnoměrné, ale bude stále měkké a lepkavé. Necháme ho vykynout, minimum je taková půl - až třičtvrtě hodinka, ideálně pár hodin. My se nemůžeme dočkat, tak do hodiny už smažím. Vždy připravuji čerstvé langoše, zbytek pak po vykynutí odložím do chladničky (pokud zůstane) a vyndám, když jdu dělat čerstvý langoš.
Z těsta vyjde přibližně 8 langošů - vždy si cca osminu odtrhnu (bude jich víc pokud jich děláte malé, já dělám tak střední až větší). Těsto rozmačkám nejprve v rukou, a pak na pánvi domačkám dvěma lžícemi - tak, aby byly spíše tenčí. Používám řepkový olej, není příliš drahý a co je důležitější, nepřepaluje se, a má nízkou nasákavost. Slunečnicový by ke smažení neměl být používán, neboť se přepaluje a vznikají karcinogeny.
Smažíme na středním ohni. Je to trochu silnější, ale ne příliš silné, aby se to dělalo ani ne pomalu, ani ne příliš rychle, (aby se nepřipaloval).
Langoš obracíme, když je vidět, že začíná spodní okraj hnědnout. Druhá strana bude rychleji než první, proto je třeba ji častěji kontrolovat.
Když jsou langoše hotové, nachystáme si dochucení. Rozmačkáme oloupané stroužky česneku, posolíme je špetkou soli, a přilijeme olej. Dá se to spolu i rozmixovat, pak je to jednotnější. Rozetřeme lžičkou nebo silikonovým štětečkem na langoš, pak potřeme nebo posype sýrem a dáme trochu smetany.
