Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

JAK NA MOUCHY OCTOMILKY

Obsah

Využití octomilek

Octomilky se využívají jako laboratorní zvíře třeba ke zkoumání rakoviny. Dalším využitím je násada (potrava) pro jiné druhy živočichů. Ke krmení se využívají jak larvy, tak i dospělí jedinci.

Zdroj: Jak zabít octomilky

Poradna

V naší poradně s názvem OSTRUŽINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lidmila Bártová.

Dobrý den, měla jsem krásné, velké plody, ale chodily na ně mouchy a vosy. Než jsem je stačila obrat, byly úplně sežrané. Prosím o radu, jak letos ostružiny ochránit, abych si pochutnala taky já.
Děkuji a přeji úspěch v pěstování-

Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Použijte nějakou záclonu, přes kterou mouchy ani vosy neprolezou. Až budou plody zrát, tak šlahouny obalte zaclonou.

Zdroj: diskuze Ostružina

Octomilka nelétavá

Tento druh byl vyšlechtěn jako modelový laboratorní organismus, na kterém se zkoumá například rakovina nebo různé druhy postižení. Jedná se o mutaci octomilky s nevyvinutými křídly. Tento druh se také využívá jako násada (potrava) pro jiné živočichy. Latinský název této velké, rezavo-hnědě zbarvené octomilky je Drosophila primasa.

Zdroj: Jak zabít octomilky

Octomilky

Octomilky nás obtěžují převážně v jarním a podzimním období. Je to typický malý hmyz zbarvený od světle žluté až po černou. Ve většině případů mají vzor na křídlech. Jejich tělíčko je dlouhé asi 2–4 milimetry. Octomilka se řadí se mezi dvoukřídlý hmyz, který zahrnuje až 1 500 druhů podle chování, vzhledu a způsobu rozmnožování. Můžeme se s nimi setkat na celém světě, nejčastěji pak v tropických oblastech. Často se vyskytují na pouštích, v tropických deštných pralesích, ve městech, v močálech i ve vysokohorských zónách. Většina druhů se vyvíjí v houbových materiálech včetně ovoce, kůry a hub.

Zdroj: Škůdci v domácnosti

Poradna

V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.

pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: www.google.cz/images…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.

Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.

Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.

Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: www.zbozi.cz/hledani…

Zdroj: diskuze Černání ještě zelené slupky ořešáku černání slupky na ještě nedozrálých ořeších vlašských ořechů

Likvidace a vyhubení octomilky

Octomilky mají rády přezrálé a hnijící ovoce a jiné potraviny. Pokud se chcete těchto nevítaných vetřelců zbavit, je na čase odstranit z jejich dosahu veškeré jídlo. Pro octomilky je totiž velkým lákadlem vše, co kvasí.

Nejdůležitější je prevence. V žádném případě nenechávejte v místnostech volně přístupné ovoce ani jiné jídlo. Veškeré potraviny zabalte a skladujte tak, aby se k nim mušky nedostaly. Kuchyni pečlivě ukliďte, zejména místa, kde skladujete ovoce a sladké šťávy. Udržujte pořádek v okolí odpadkového koše. Nezapomeňte vyčistit výlevky, ve kterých se octomilky mohou schovávat. I po velkém úklidu se však doporučuje dodržovat několik pravidel. Nikde nesmíte nechat kousek odkrojeného jablka, slupku z banánu, ovocný koláč, sklenici s vínem ani jinou potravu, která by mohla octomilky nalákat. Zároveň je nutné pravidelně vynášet odpadkový koš a dbát na jeho čistotu.

Pokud je již máte doma, je možné se jich zbavit lapači (mucholapkou, lepící slunečnicí), elektrickým lapačem (lapač svítí a přitahuje hmyz), kořením (nesnáší vůni hřebíčku, česneku), pastmi. Kdo se nechce zabývat jejich hubením, tak může využít služeb specialisty na této adrese: http://www.dezinsekce-praha.cz/jak-se-zbavit-octomilek-octovych-musek/.

Zdroj: Jak zabít octomilky

Poradna

V naší poradně s názvem JAK SE ZBAVIT MUCHNIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.

Jak je možno zbavit se muchniček na zahradě ?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Muchničky jsou svízel, bohužel. Koušou a přenášejí vážná onemocnění. Jejich akční rádius je 40 až 60 km od jejich hnízdiště. Nedá se jich zbavit chemickým postřikem, protože po usmrcení přiletí další a další. K jejich omezení se dají použít žluté lepové desky rozmístěné ve volném prostoru, ale účinné jsou jen trochu, protože neustále přilétavají nové. Proto nejúčinnější ochranou proti muchničkám je repelent a textilní ochrana těla vhodným oděvem. Jaké repelenty poskytují nejlepší ochranu proti kousavým mouchám? Produkty, které obsahují účinnou složku ethyl butylacetylaminopropionate (IR3535), DEET (N , N -diethyl- meta -toluamide), nebo picaridin, tak ty jsou nejúčinnější. Ale i tak neodradí všechny kousavé mouchy. Vzhledem k této omezené účinnosti repelentů vyžaduje ochrana proti kousavým mouchám přijetí dalších opatření, jako je vyhýbání se oblastem obývanými muškami, vyhýbání se dobám nejsilnějšího kousání a nošení lehkého oblečení, včetně košil s dlouhým rukávem, dlouhých kalhot a čepice. Pokud jsou černé mušky četné a není-li možné se před nimi ukrýt, může ochranu poskytnout síť, která zakrývá hlavu, stejně jako „včelí kapuce“ používana včelaři.

Zdroj: diskuze Jak se zbavit muchniček

Životní cyklus octomilky

Je ovlivněn především teplotou okolního prostředí, uváděné hodnoty jsou tedy orientační. Cyklus ovlivňuje i doba osvětlení, vhodných je 12 hodin a více. Embryonální vývoj ve vajíčku trvá 1 den, larva 5–10 dnů, kukla 4–5 dnů, pohlavní dospělost od vylíhnutí z kukly 8 hodin až 3 dny, celková délka života dospělých až 2 týdny. Schopnost klást až 100 vajíček denně. Celková produkce samice 300 až 2 000 vajíček za život, počet se liší podle jednotlivých kmenů i kvality kultivačního substrátu. Celkový rozmnožovací cyklus u malých octomilek trvá přibližně 3 týdny, u velkých octomilek 5 týdnů.

Zdroj: Jak zabít octomilky

Mouchy

Moucha je protivný dotěrný hmyz, který leze po veškerých potravinách, ale často otravuje i nás. K pohybu mouchy používají jeden pár křídel, místo druhého páru křídel mají jeden pár štíhlých, takzvané haltery. Moucha se vyvíjí od vajíčka přes kuklu, larvu až je z ní nakonec dospělý jedinec. Občas se jejím larvám říká červi. Některé mouchy jsou býložravé a živí se kořennými listy a šťávami z rostlin. Jiné se živí krví živočichů a někdy i tou naší. Mnohé druhy much jsou škůdci zeleniny a ovoce, jiné druhy přenášejí choroby, jako například malárii, žlutou zimnici nebo spavou nemoc.

Zdroj: Škůdci v domácnosti

Chov octomilek

Optimální teplota pro chov je 25 °C, lze je chovat i při pokojové teplotě, ale jejich vývoj se tím prodlužuje. Naopak při vyšší teplotě 30 °C a více začínají degenerovat. K chovu lze využít libovolnou sklenici o objemu 0,2 l až 0,5 l. Hrdlo sklenice překryjeme porézní tkaninou a zajistíme gumičkou. Na dno sklenice dáme živnou půdu do výše 1 až 2,5 cm, do které přidáme nastrouhané droždí. Potom se vsype násada asi 50 dospělých octomilek na 1–3 litry obsahu nádoby. Po namnožení nových mušek se zkrmují tak, že se do nádoby klepne, tím mušky spadnou ze stěn a mohou se odsypat.

Zdroj: Jak zabít octomilky

Využití rýmovníku

Rýmovník je možné použít třeba jako přírodní repelent (jeho vůně odpuzuje mouchy, i komáry), koření (vhodné použít k masu i do pomazánek), čaj (proti nachlazení, chřipce), inhalátor (ulevuje od bolesti v krku, ucpaného nosu, je vhodný i na rýmu), k ošetření ran a ekzémů. Rýmovník je vhodný také pro děti, protože jeho chuť pro ně není dráždivá.

Zdroj: Čaj z rýmovníku

Octomilka obecná

Octomilka obecná (Drosophila melanogaster), někdy také nazývaná jako banánová, vinná, octová či ovocná muška, patří do třídy hmyzu, řádu dvoukřídlí a čeledi octomilkovití. Octomilka obecná má jasně červené oči a je dlouhá 2 až 3 mm. Vyskytuje se na kvasícím ovoci, marmeládách, ovocných šťávách. Beznohé larvy jsou dlouhé cca 7 mm a žijí v hnijící dužnině ovoce.

Rod octomilka čítá přibližně 1 500 druhů. Mezi nejznámější u nás patří octomilka obecná. Latinské označení Drosophila pochází z řečtiny a v překladu znamená milující vodu. Tento drobný hmyz z řádu dvoukřídlých asi nejvíce upoutá svýma velkýma červenýma očima. Častokrát mívají na křídlech výrazný vzor a žilky. Ježatá hlavička je spojena s hrudí za pomoci ochlupené stopky. Mají velmi vyvinutý čich. Octomilky dosahují velikosti jen několika málo milimetrů, běžně jsou velké 2–4 mm. Zbarvení hlavohrudi se u různých druhů pohybuje od světle žluté přes červenou až do hnědého či černého odstínu a na její podobu se můžete podívat zde.

Místem jejich nejčastějšího výskytu je ovoce, kůra, květy nebo i houby, listí či půda. Tento nepříjemný hmyz jsme svým způsobem domestikovali, přežívá totiž nejčastěji v blízkosti člověka.

Nejčastěji se octomilky živí přezrálým až hnijícím ovocem. Často je také vidíme na sladkých marmeládách či ovocných džusech. Život octomilky je asi čtyřicetidenní. Octomilky mají totiž neuvěřitelně silnou schopnost rychlé reprodukce (během měsíce vyprodukují několik generací).

Sameček je zhruba o polovinu délky menší než samička a dosahuje velikosti 1 mm. Nejprve začínají námluvy zásnubním tancem kolem samičky. Přitom mává zhruba 30krát za sekundu křídly, aby upoutal její pozornost. Octomilky slyší jen zvuky, které přijdou zepředu k její tváři. Samička octomilky obecné je schopná denně naklást až 30 vajíček. Snáší jich tolik najednou proto, že je klade do výživné, ale méně často se vyskytující potravy. Za život jich naklade cca 300. Jejich vývoj začíná vajíčkem, které samička naklade do hnijícího ovoce. Z larvy se později stává bílá kukla, jež časem zhnědne. Z té se vylíhne malá muška.

Larvy jsou všežravé, živí se dužninou hnijícího ovoce, mikroorganismy a kvasinkami. Jsou bez nohou a měří přibližně 7 mm. Z vajíčka se dospělec stane za 8–10 dní. Délka vývoje ovšem závisí mimo jiné na konkrétním druhu, prostředí, ve kterém se vyskytuje, a na počtu nakladených vajíček. Larvy octomilky obecné se z vajíčka vylíhnou během jednoho dne. Po čtyřech dnech se dvakrát svlečou a rovnou se zakuklí, což trvá zhruba další 4 dny.

Octomilka se stává potravou pro další druhy dravého hmyzu, mravence, žáby, některé ryby či mláďata ještěrů.

Zdroj: Jak zabít octomilky

Zavařování hotových jídel v myčce

Zavařování hotových jídel v myčce je velice jednoduchý způsob. Zavařovat můžete téměř všechno, polévky, omáčky, ryby, uzeniny nebo maso. Důležité je uvařené jídlo naplnit do předem důkladně umytých sklenic a zavíčkovat nejlépe novými víčky, ne použitými. Pokud máte v jídle maso, jsou lepší víčka s červenou gumou. Takto připravené klasické 0,7 l velké sklenice naskládáme do spodní části myčky, do horní můžete dát menší třeba s džemem nebo přesnídávkou. Myčku nastavíme na program s nejvyšší možnou teplotou, nejlépe 70 °C, a zapneme. Někdo přitom ještě umyje i trochu nádobí. Po ukončení programu sklenice vyndáme a vyskládáme třeba na kuchyňskou linku dnem vzhůru. Je to snadné a tímto zavařováním vlastně zabijeme dvě mouchy jednou ranou, jak se lidově říká.

Zdroj: Zavařování hotových jídel do sklenic

K-Othrine Bayer

Jedná se o kontaktní insekticid ve formě koncentrátu, určený k hubení obtížného a škodlivého hmyzu, jako jsou například rus domácí, šváb obecný, cvrček domácí, pisivky, štěnice domácí, vosy, mouchy, mravenci, různí škodliví brouci, moli, zavíječi, komáři, blechy i rybenky. Působí okamžitě s dobou účinnosti tři i více měsíců. Přípravek je vhodný pro použití v bytech, obchodech, potravinářských provozovnách a výrobnách, v objektech živočišné výroby. Je bez zápachu a nezanechává viditelné stopy na ošetřených plochách a nepůsobí korozivně. Velice zajímavý je i dalším svým účinkem, a to je hubení klíšťat plošným postřikem (zejména pod stromy, keři a dalšími zastíněnými částmi trávníku). Při postřiku, který je aktuální v době od dubna do září, se na plochu aplikuje prostředek dvakrát, a to ve směrech na sebe kolmo navazujících.

Insekticid je možné zakoupit v některých drogériích nebo objednat v internetových obchodech. Chcete-li vědět přibližnou cenu, můžete se podívat zde.

Zdroj: K-Othrine účinný proti hmyzu

Katalpa trubačovitá pěstování

Katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides) je strom rostoucí do šířky, který má bílé, do trumpety tvarované květy. Je to takový přírodní slunečník. A navíc, věděli jste, že tento strom odpuzuje komáry a mouchy? Na podzim se její 20 cm dlouhé, srdcovitě tvarované listy zbarví do jasně žluté. Kvete až v dospělosti. Výška při dodání bývá od 80 do 100 cm. Katalpě trubačovité se nejlépe daří na otevřeném prostranství. Zajistěte, aby byl před vysazením její kořenový bal dostatečně vlhký, a to tak, že jej na chvíli ponoříte do nádoby s vlažnou vodou. Připravte si vhodnou jamku v kvalitní, výživné zahradní zemině. Chudou zahradní zeminu vylepšete přidáním kompostu a kravského hnoje. Zasaďte kořenový bal katalpy trubačovité do vhodné hloubky. Vršek kořenů by měl být jen lehce pod povrchem země. Zasaďte stromek vedle pevné stromkové podpěry a zachyťte páskou kolem tyče a kmenu. Zasypejte zeminou a upěchujte. Ihned poté zalijte. Stromek zasaďte na slunné místo.

Zdroj: Katalpa

Zkušenost s K-Othrine

Smísením přípravku s vodou a po důkladném zamíchání vzniká suspenze, která se aplikuje pomocí ručních nebo motorových postřikovačů. Nádobu s přípravkem je potřeba důkladně protřepat, aby se homogenizoval její obsah. Odměřené množství přípravku vlijte do nádrže aplikačního přístroje, předem naplněného cca 2/3 vypočteného množství vody. Za stálého míchání doplňte nádrž na celkový objem a můžete připravený roztok použít. Během aplikace musí být zajištěno míchání postřikové suspenze. Přípravek se ředí v poměru 10 ml/1 l vody, tímto množstvím naředěného přípravku ošetříte cca 20 m2 plochy.

Provádí se celoplošný nebo pásový (bariérový) postřik. Při likvidaci švábovitého hmyzu se pásový postřik provádí kolem všech vstupů do místnosti, podél stěn, kolem výlevek a umyvadel, dřezů, van, ledniček, rozvodů vody a tepla. Proti štěnicím aplikujeme suspenzi do konstrukcí postelí, nábytku, za obrazy a všechna další místa, která mohou sloužit jako úkryty hmyzu. Proti blechám se celoplošně ošetřují podlahy (zejména dřevěné), koberce, pásy podél stěn a místa, kde se zdržují domácí zvířata. Proti mouchám a komárům, molům a zavíječům provádíme zpravidla celoplošné postřiky stěn a stropů a zvýšenou pozornost věnujeme místům, kde se shromažďují (komáři na stropech, mouchy na osluněných stěnách).

Zdroj: K-Othrine účinný proti hmyzu

Katalpa

Rozložitá kuželovitá koruna nese na větvích velké, široce srdčité listy, zakončené 1 až 3 hroty, které jsou svrchu pýřité a při rozemnutí vydávají silnou vůni. V létě se ve svisle uspořádaných květenstvích otevírají bílé květy, uprostřed žluto-fialově zbarvené, které se po opylení promění ve štíhlé, až 40 cm dlouhé převislé tobolky, vytrvávající na stromě i přes zimu. Strom má hluboko sahající bohatý kořenový systém.

Tato severoamerická dřevina vyžaduje teplé a dobře chráněné umístění v nižších polohách. Upřednostňuje hlubší, živné, svěže vlhké nebo sušší půdy a plně osluněná místa. Na nedostatečně chráněných lokalitách trpí pozdními mrazy.

Květy katalpy jsou jen slabě vonné, ale aroma listů působí na většinu hmyzu silně odpudivě, čehož se s oblibou využívá a katalpy jsou sázeny u teras nebo dvorů, aby odpuzovaly komáry a mouchy.

Strom obvykle dorůstá do výšky 12 až 18 m a šířky 6 až 12 m.

Blízce příbuzná katalpa nádherná (Catalpa speciosa) má mohutnější vzrůst, větší květy a silnější tobolky, které pro svoji podobnost doutníkům daly stromu lidový název doutníkový strom.

První rok po výsadbě se doporučuje zalévat pravidelně každý týden, avšak podle potřeby, tak aby nedošlo k přemokření nebo aby strom v kritickém období po výsadbě neuschl. Katalpa snáší lépe sucho než mokro. Mladé rostliny nemají být zejména na podzim příliš zalévány, aby kořeny a zimou ohrožené letorosty do podzimu co nejvíce vyzrály. Části rostliny, které jsou dužnaté a křehké, totiž mráz snadno poničí. Teplomilnější druhy je třeba zalévat méně často, zato však jednorázově větším množstvím vody.

Zdroj: Katalpa - řez

Co rajče obsahuje

Rajčata obsahují především vodu (92 %), ale kromě toho skoro všechny vitamíny: A, C, D, F, K a celý soubor skupiny B. Dále spoustu minerálních látek: vápník, draslík, železo, měď, fosfor, kobalt, hořčík, mangan, nikl a podobně. Rovněž v nich najdeme značné množství kyseliny citrónové, jablečné a dalších.

Plody účinkují lehce močopudně, projímavě, antitoxicky. Jsou zásadotvorné. Ve 100 g rajčat je pouze 113 kJ (27 kcal) čili jsou neocenitelné při odtučňovacích kúrách. Doporučují se diabetikům, dále při ledvinových a srdečních chorobách a také při zácpě. Kosmetikové tvrdí, že mají rajčata příznivý vliv na pokožku a omlazují. Zvláště když jich jíme hodně, ale také když rajčatové plátky používáme například jako pleťovou masku na obličej a výstřih. Rajčata podporují krvetvorbu, prospívají kůži, vlasům i nehtům. Chrání srdce a posilují imunitu, značné jsou i jejich antibakteriální účinky.

Psychiatři doporučují rajčata nervově nemocným, poněvadž obsahují bróm, který má zklidňující účinky. Rajčata rovněž povzbuzují činnost žlázek v žaludeční sliznici, což je pro většinu osob velmi prospěšné, ale ne zrovna vhodné pro ty, jejichž organismus má přebytek žaludečních šťáv. Podle jedné teorie však špetka cukru přidaná k rajčatům tyto účinky obvykle neutralizuje. Rajčata, zvláště oloupaná, jsou velmi vhodná také pro děti. Rajčatové listy vydají silnou vůni, která odhání hmyz, proto ve venkovských domech leckdy zavěšují ke stropu svazeček těchto listů, aby tak zahnali komáry, mouchy, moly, a dokonce i blechy.

Pozor, nezralé (zelené) plody rajčete mohou způsobit otravu organismu.

Zdroj: Krytosemenné rajče jedlé

Giardie

Giardia intestinalis je pohyblivý prvok způsobující onemocnění zvané giardióza. Tento parazit představuje komplex několika druhů parazitujících na savcích, včetně člověka. Je rozšířený v zemích s nízkým hygienickým standardem. Kritická bývají také místa s velkou koncentrací osob (mateřské školy a podobně). V České republice je giardióza nejčastějším střevním onemocněním způsobeným prvoky. Přenáší se stolicí infikovaných osob či zvířat, a to při nedostatečné hygieně. Lidé se mohou nakazit znečištěnou vodou nebo potravinami, obzvláště v oblastech s nedostatečnými hygienickými podmínkami. Rizikové může být i koupání ve vodě ve volné přírodě. Jídlo mohou kontaminovat mouchy, které přenášejí infekci na povrchu svého těla. Mnohem častěji se giardióza vyskytuje u dětí, což souvisí s možností přenosu fekálně-orální cestou. Zdrojem nákazy mohou být i zvířata (pes, kočka, kůň). Proces nákazy začíná pozřením cyst – odolných stadií, která mohou ve vodě přežívat měsíce. V tenkém střevě se z cyst uvolní vývojová stadia zvaná trofozoiti. Dochází k jejich pomnožení a následné tvorbě cyst, které se společně se stolicí dostávají opět ven z těla. Cyklus se může opakovat. K vylučování cyst může docházet nepravidelně, proto je vhodné vyšetření opakovat (třikrát s odstupem 24–48 hodin). Inkubační doba je od jednoho do tří týdnů. Příznaky onemocnění mohou být rozmanité, nejčastěji však nákaza probíhá bezpříznakově. Infekce se může projevit nechutenstvím, bolestmi břicha, nadýmáním, vodnatým průjmem bez příměsi krve a úbytkem hmotnosti. Nemoc omezuje také vstřebávání tuků a v nich rozpustných vitamínů, které jsou důležité pro správnou funkci imunitního systému, což vede ke snížení odolnosti organismu vůči infekcím. Giardie je možné zničit povařením vody po dobu 10 minut. V potravinách dochází k jejich likvidaci během několika minut při teplotě 85–95 °C.

Zdroj: Odčervení lidí

Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Gabriela Štummerová

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jitka Konášová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP