Téma: 

návod na výrobu včelího úlu


Facebook Twitter Pinterest email tisk

STAVBA VČELÍHO ÚLU

Včelí úl Čechoslovák

Včelí úl Čechoslovák vznikl z takzvaného jednotného úlu. Čechoslovák je v základním provedení vybaven dvěma nástavky z dvojitých stěn. Ty jsou utepleny dvěma centimetry polystyrenu. Nástavek pojme deset rámků o rozměrech 37 x 30 cm. Máte možnost zvolit mezi teplou nebo studenou stavbou (zateplený, nezateplený). Nástavek má v čele vyvrtán otvor, který je osazen česnovým uzávěrem.

Tato konstrukce nástavkového úlu 37 x 30 cm je jednoduchá a lze ji rychle a jednoduše přizpůsobit potřebám včelstva. Dlouhodobá pozorování potvrdila, že zimní chomáč se vytváří převážně uprostřed nástavku na šířku 4–5 plástů. Včelstvo se v těchto úlech stahuje do zimního hroznu podstatně později.

Nevýhodou je těžší práce při medobraní, kdy jsou medníky plné a jeden nástavek může vážit i přes 30 kg.

Jak si vyrobit tento nástavkový úl, najdete v podrobném plánku a pro inspiraci výroby se můžete podívat na tato videa.

Tento typ nástavkového úlu je možné pořídit i na internetových obchodech, kde je uvedena rovněž cena. Částky se značně liší a záleží vždy na dodavateli. Kompletní úl je možné zakoupit od 2 000 Kč.

Detail odstavce: Včelí úl Čechoslovák
Zdroj: Stavba včelího úlu
Zveřejněno: 5.11.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: zákon o chovu včel

Jaká je minimální vzdálenost úlů od sousedních pozemků děkuji Jirka.

Zdroj: diskuze Zákon o chovu včel
Odesláno: 21.4.2018 uživatelem Jirka
Počet odpovědí: 0

NÁVOD NA VÝROBU LEPORELA

Jak vyrobit prostorové leporelo

3D návrhů na výrobu leporela naleznete na internetu mnoho. Vyzkoušejte například tento inspirativní návod na obrázkové leporelo nebo tento a co říkáte na toto či toto.

Výsledné dílo opravdu záleží jen na vaší fantazii a šikovnosti. A jaké jsou vaše tipy a zajímavé nápady?

Detail odstavce: Jak vyrobit prostorové leporelo
Zdroj: Návod na výrobu leporela
Zveřejněno: 7.5.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

NÁVOD NA VÝROBU LEPORELA

Leporelo na fotky

Stejným způsobem můžete vytvořit i leporelo na fotky, které chcete kdykoli obměňovat. Stačí jen na každou stranu sešívačkou přicvaknout průhlednou kapsičku, do které vložíte fotečku nebo obrázek. To záleží jen na vás.

Detail odstavce: Leporelo na fotky
Zdroj: Návod na výrobu leporela
Zveřejněno: 7.5.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

NÁVOD NA VÝROBU LEPORELA

Leporelo z vlastních fotografií

Jak již bylo napsáno výše, leporelo je možné vyrobit i z vlastích fotografií. Takto vyrobené fotoleporelo je nejen vhodným dárkem, ale i vhodnou činností pro děti. Vždyť fotografie jsou nedílnou součástí našich vzpomínek a s nimi přichází nutnost pořizovat si stále nová a nová fotoalba, tak proč ne třeba fotoleporelo.

Detail odstavce: Leporelo z vlastních fotografií
Zdroj: Návod na výrobu leporela
Zveřejněno: 7.5.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

STAVBA VČELÍHO ÚLU

Včelí úl 39 x 24 cm

Jedná se o nástavkový úl s rozměrem rámkové míry 39 x 24 cm. Jedná se o nejpoužívanější rámkovou míru v České republice. Nástavky 39 x 24 cm jsou využívány zejména ke včelaření vysokonástavkovému, při němž se používá mateří mřížka. Moderní nástavkové úly vynikají svými dobrými vlastnostmi, které využívají racionálně a ekonomicky myslící včelaři.

K hlavním přednostem nástavkového úlu patří jeho jednoduchost, včelstvu přizpůsobená konstrukce a bezproblémové ošetřování včelstev. Úly mají vysoký podmet a jsou oblíbené díky volnému rozestavení bez dodatečných ochranných zařízení. Úly jsou jednoduché a umožňují snadnou přepravu.

Konstrukce nástavkového úlu 39 x 24 cm je jednoduchá a je přizpůsobená potřebám včelstva. Dlouhodobé průzkumy potvrdily, že zimní chomáč je vytvářen zejména uprostřed nástavku o šířce 4 až 5 plástů. Včelstvo tak má na jaře dostatečný prostor k roztažení.

Nevýhodou je těžší práce při medobraní, kdy jsou medníky plné a jeden nástavek může vážit i 30 kg.

Jak si vyrobit tento nástavkový úl, najdete v podrobném plánku a pro další inspiraci se můžete podívat na tato videa.

Tento typ nástavkového úlu je možné pořídit i na internetových obchodech, kde je uvedena rovněž cena, ta se značně liší a záleží vždy na dodavateli. Kompletní úl je možné zakoupit od 1 780 Kč.

Detail odstavce: Včelí úl 39 x 24 cm
Zdroj: Stavba včelího úlu
Zveřejněno: 5.11.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

STAVBA VČELÍHO ÚLU

Včelí úl Langstroth

Jestliže hledáte ten nejstarší a nejrozšířenější úl na světě vůbec, pak právě Langstroth je tím pravým. Úl vymyslel a poprvé sestavil Langstroth, včelař se Severní Ameriky, podle kterého také úl nese své jméno. Úl měl původně základní rámkovou míru 45 x 23 cm a byl určen pro deset rámků na studenou stavbu s oddělitelným dnem. V dalším vývoji se u úlů Langstroth sjednotila postupně rámková šíře na 45 cm, výšky rámků na 13,6; 15,9; 23,2; a 28,6 cm s 8 až 12 rámky na studenou stavbu. U všech těchto druhů zůstalo odnímatelné dno. Kromě toho, že je dno odnímatelné, je často i otočné. Otočením dna včelař může změnit výšku česna na výšku 1 centimetr nebo 4,5 centimetru. Současně s tím se takto mění i výška podmetu. U těchto úlů se nejčastěji používají nástavky s 10 rámky, přičemž se výhradně jedná o použití rámků Hoffmanova typu. V běžné praxi se nejčastěji setkáte s rámky plodištními s výškou 23 cm, tříčtvrtečními s 16 cm rámky a mělkými s 13,5 cm jako medníkovými pro produkci vytáčeného medu i medu plástečkového. Stěna úlu je jednoduchá, o síle cca 2,5 cm.

Výhodou tohoto typu je velké rozšíření mezi včelaři, otočné dno, variabilita. Nevýhodou je váha při medobraní.

Jak si vyrobit tento nástavkový úl, najdete v podrobném plánku a pro inspiraci výroby se můžete podívat na tato videa.

Tento typ nástavkového úlu je možné pořídit i na internetových obchodech, kde je uvedena rovněž cena, ta se značně liší, záleží vždy na dodavateli. Kompletní úl je možné zakoupit od 1 790 Kč.

Detail odstavce: Včelí úl Langstroth
Zdroj: Stavba včelího úlu
Zveřejněno: 5.11.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: výroba budky pro čmeláky

Prosím o zaslání plánku na výrobu budky pro čmeláky.

Zdroj: diskuze Výroba budky pro čmeláky
Odesláno: 23.4.2018 uživatelem Vysloužil Zdeněk
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

NÁVOD NA VÝROBU LEPORELA

Výroba vlastního leporela

Základ leporela můžete koupit již hotový nebo si jej můžete vyrobit sami dle své fantazie (fotodárky).

Postup

Nejprve si z pevného kartonu vyřežte potřebný rozměr stránek, například 18,5 x 22,5 cm. Karton natřete bílou barvou (můžete použít Balakryl). Středy stránek moc nenatírejte, ty budou zakryty fotografiemi.

Stránky k sobě přilepte papírovým proužkem. Nejprve proužek v půlce přehněte, natřete lepidlem a nalepte z jedné i druhé strany.

Obrázky 13 x 18 cm podlepte oboustrannou lepenkou a následně přilepte na hotové leporelo.

Na úvodní stránku je vhodné použít menší formát obrázku, cca 9 x 13 cm, aby bylo možné přilepit i nápis. Nápis můžete vytvořit vyřezáním pomocí řezacího plotru do vinylové samolepicí fólie. Pokud tuto možnost nemáte, jednoduše nápis namalujte barvou či napište.

Tip

Obrázky můžete pro větší trvanlivost zalaminovat.

Tento postup lze použít i na výrobu leporela s fotografiemi a vznikne tak originální dárek.

Detail odstavce: Výroba vlastního leporela
Zdroj: Návod na výrobu leporela
Zveřejněno: 7.5.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: stříhání vinné révy návod

...prosím potřeboval bych ostříhat vinnou révu je to možné v tuto dobu???..děkuji RV

Zdroj: diskuze Stříhání vinné révy návod
Odesláno: 9.3.2019 uživatelem Ruda
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

VYVAŘOVÁNÍ VČELÍHO VOSKU

Získávání vosku

Všechny formy včelího díla i různé odřezky jsou surovinou pro získání včelího vosku. Vosk vložený do úlu ve formě mezistěny a vyprodukovaný včelami přichází ve včelstvu do styku s medem, pylem, propolisem a kokony včelího plodu (košilkami). To vše na něj do určité míry působí, ovlivňuje jeho barvu nebo jeho výtěžnost ze suroviny. Vosk, který nepřišel do styku se žádnou z uvedených látek, je vosk panenský (čistý) a má bílou barvu. Včelař snadno rozpozná barevné odstíny vosku a pozná dílo takzvaně čistě panenské od díla včelami již dříve využitého. Veškerý ostatní vosk je zabarvený a čím vícekrát se v plástech vylíhl plod nebo souše/voští znečistily jiné látky (zplesnivěly, byly silně pokálené včelami a podobně), tím tmavší vosk získáme.

Pokud používáme klasické drátované rámky, musíme vyřešit otázku, jak z nich plást dostat. Je celkem jednoduché obříznout dřevěnou část rámku nožem, ale kolem drátků to jde hodně špatně. Plásty vyndané z rámků (a obecně každý dosud neroztavený plást) se nazývají voští.

Vosk by neměl přijít do styku se železem (tedy jiným, než je nerez). Pozor na oprýskané hrnce a neošetřené povrchy pařáků. Vosk pod vlivem železa šedne a ztrácí na kvalitě.

Odstranění vosku z plástů:

  • Plást z rámku vyřízneme nožem a tenké drátky prostě přeštípneme, nebo nám pod nožem samy povolí. Získáme tedy vosk i s drátky, které ale v dalším zpracování bez problému odstraníme. Horší je, že potom budeme muset všechny rámky znovu drátkovat.
  • Vložíme rámky do hrnce s vařící vodou. Stačí několik sekund, vosk povolí a z hrnce vytáhneme úplně čistý nadrátovaný rámek. Je to jednoduché a účinné, ale vyžaduje to dostatečně velký hrnec. Pokud ho máme, není důvod tento způsob nevyužít.
  • Vložíme rámky do slunečního tavidla.

Detail odstavce: Získávání vosku
Zdroj: Vyvařování včelího vosku
Zveřejněno: 15.6.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

VYVAŘOVÁNÍ VČELÍHO VOSKU

Včelí vosk

Druhým nejvýznamnějším produktem včely medonosné je včelí vosk. Vosk tvoří estery kyselin, volné kyseliny a uhlovodíky. Bod tání nastává při ± 65 °C a vosk tuhne přibližně při 63 °C. 25 až 30 °C stačí na jeho tvárnost (letní teplota v úlu je 35 °C). Kolem 0 °C je vosk nejen křehký, ale jeho povrch je navíc pokryt šedým povlakem, který po ohřátí zmizí (nejedná se o plíseň, ale o změnu struktury).

Při tvorbě díla včela doslova potí vosk na voskových zrcátkách na spodní straně zadečku. Chitinová stěna zrcátek je perforovaná mikroskopickými otvory, jimiž po zvýšené námaze tryská sekret jako čerstvý vosk. Ten na vzduchu tuhne a ve formě šupinky přebírá anatomický tvar zrcátka. I když se šupinka odloupne, zůstává částečně zasunutá pod přečnívajícím okrajem sousedního článku zadečku.

Včelí vosk dobře izoluje teplo, elektřinu a odpuzuje vodu. Při síle 4 mm jej lze ohnout přes hranu stolu, aniž by se zlomil (oproti parafínové náhražce).

Detail odstavce: Včelí vosk
Zdroj: Vyvařování včelího vosku
Zveřejněno: 15.6.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

JAK VYROBIT UMĚLOU KREV

Návod na výrobu umělé krve

Ingredience: světlý kukuřičný sirup, červené a zelené potravinářské barvivo, voda

Postup: Smícháte sirup s barvami. Záleží na vlastním vkusu, jaké barvy chcete docílit. Můžete do červené přidat zelenou a vytvořit tak tmavou krev, nebo třeba jen trošku hnědé. Po smíchání vznikne hustá červená hmota, kterou je potřeba naředit vodou na požadovanou hustotu a máte připravenu umělou krev. Světlý kukuřičný sirup zakoupíte v prodejnách zdravé výživy za cenu cca 30 korun. Sypké potravinářské barvy stojí mnohem méně, dá se říct pár korun. Můžete ale použít i gelové, ty už budou trošku dražší. Práškové prodávají téměř v každé „staromódnější“ drogerii či zásobenějším obchodě.

Další možností je použití medu, červeného barviva a kakaa, to vše se smíchá do hladka. Kakaem ovšem směs zhořkne, takže pokud se použije v okolí úst, vyvolává nepříjemné pocity.

Detail odstavce: Návod na výrobu umělé krve
Zdroj: Jak vyrobit umělou krev
Zveřejněno: 16.11.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Návod

Dobrý den,
nemyslím si, že by tohle bylo vázané na jednotlivé druhy praček. Každopádně zkoušeno u jiné AEG www.arecenze.cz/rece… a bez problémů.

Zdroj: diskuze Dotaz
Odesláno: 22.1.2019 uživatelem Cutarunek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

VYVAŘOVÁNÍ VČELÍHO VOSKU

Jak vzniká včelí vosk

Včelí vosk je produktem trávicího procesu včely medonosné. Vzniká činností voskových žláz, které má včela dělnice vyvinuty párově na 3.–6. článku/kroužku břišní šupinky (eternitu) zadečku svého těla. Matka a trubci voskové žlázy nemají.

Břišní šupinky zadečkových kroužků se skládají ze dvou částí. Na zadním dílu každého kroužku jsou dvě uprostřed od sebe oddělená „vosková zrcadélka“ nepravidelného tvaru. Zadní díl šupinky je jednotný a zbarvený jako ostatní chitin.

Vosková zrcadélka mají větší počet velmi drobných mikroskopických otvůrků, jimiž proniká ven vylučovaný žlázový sekret, který na vzduchu ihned tuhne v bezbarvé voskové šupinky. Udává se, že jedna vosková šupinka váží 0,6–0,8 mg.

Nejvyšší aktivitu v produkci vosku včely vyvíjejí za příhodných podmínek ve 12.–18. dni svého života, tedy v období, kdy jsou označovány jako takzvané stavitelky. Jsou-li však k tomu donuceny, produkují vosk i v jiném období.

Podmínky, které včelstvo a jeho stavitelky potřebují pro produkci vosku, jsou: silné včelstvo, dostatek mladých včel, dostatečný přínos sladiny a pylu, teplota v úlu 35 °C, dostatečný prostor pro stavbu.

Detail odstavce: Jak vzniká včelí vosk
Zdroj: Vyvařování včelího vosku
Zveřejněno: 15.6.2017

VYVAŘOVÁNÍ VČELÍHO VOSKU

Tavení včelího vosku v pytli

Vosk lze získat i vařením v pytli. Voští se vloží do pytle z hrubé látky, pevně zaváže a takto se to celé vloží do vařící vody. Vosk taje a prochází pytlem ven, zatímco nečistoty zůstávají uvnitř. Jakmile je dost vytaveno, pytel vyjmeme a zbyde vosk. Jde o funkční a jednoduchou metodu, která ale není tak produktivní – v samotném pytli dost vosku uvázne, zvlášť když ho potom vytahujeme. Bylo by potřeba jej ještě v rukou vyždímat, jenže při té teplotě to není možné. Používají se na to i různé lisy, ale ty už bohužel nejsou běžně dostupným vybavením.

Detail odstavce: Tavení včelího vosku v pytli
Zdroj: Vyvařování včelího vosku
Zveřejněno: 15.6.2017

NÁVOD NA BEZINKOVÝ LIKÉR

Bezinkový likér z květů

Ingredience: 15 květů černého bezu, 1 l vodky, 500 g cukru, 1 l jablečného moštu, 1 l vody, 6 bio citronů

Postup: Květy ponoříme na 24 hodin do vodky. Poté přecedíme. Přidáme vše ostatní a mícháme, dokud se cukr nerozpustí. Likér v chladu vydrží celý rok.

Detail odstavce: Bezinkový likér z květů
Zdroj: Návod na bezinkový likér
Zveřejněno: 27.11.2014

STAVBA VČELÍHO ÚLU

Význam včelího úlu

Úl je umělé obydlí vytvořené člověkem k chovu včel. V naší zemi jsou velmi rozšířené úly přístupné zadem, které se dále dělí dle staveb na příčnou čili teplou stavbu a podélnou čili studenou, a pak úly přístupné horem.

Příčná neboli teplá stavba má rámky umístěny rovnoběžně s čelní stěnou úlu, kde je umístěno česno. Chceme-li manipulovat s rámky, musíme je vytahovat jeden po druhém kleštěmi. Pokud prohlížíme zadní 3 až 4 rámky, není to nic hrozného, pokud ale chcete kontrolovat rámky blíže k česnu, práce se silně komplikuje. Je to těžké, dlouhotrvající a naprosto nepohodlné jak pro vás, tak hlavně pro včely. Nezřídka se ztratí matka, často můžete pozabíjet několik dělnic rozmačkáním na stěně úlu. Jisté ulehčení práce s tímto typem úlu přinesla konstrukce vysouvacího zařízení, které rámky zavěšuje na kolejnice. Na nich pak všechny rámky mohou vyjet do zezadu přivěšené bedny, v níž pak pracujete jako s úlem přístupným ze shora. Jenže toto zařízení vyžaduje častou údržbu, aby jej včely například nezastavěly.

Podélná či studená stavba má rámky kolmo na česnovou stěnu, takže mohou být vytahovány jednotlivě a nezávisle na sobě. Mezi plásty je však poměrně malá mezera, takže nejprve vždy musíte vytáhnout první plást, abyste získali potřebný prostor. Další plásty pak posunete do uvolněného místa, jako když otáčíte list knihy, a vytáhnete. Toto uspořádání bylo jasným pokrokem proti příčným stavbám, ale brzy se ukázalo, že ani tato manipulace není příliš jednoduchá. Plásty zastavěné a naplněné ztěžknou, a navíc se hodně mačkaly včely.

Výhodou zadem přístupných úlů je, že můžete postavit například dva na sebe, mají totiž malou potřebu místa. Tím pádem se ideálně hodí do včelínů a na kočovné včelnice. Navíc se při práci nemusí vynakládat mnoho síly, což ocení hlavně fyzicky slabší nebo znevýhodnění včelaři.

Úly přístupné horem jsou pro svou obsluhu pohodlné a snadno přístupné. Princip úlu přístupného horem se stal oblíbeným a plně efektivním ve chvíli, kdy bylo odděleno pevné dno a jako volný díl umožnilo vzájemnou záměnu nástavků. Tak byl vlastně vytvořen nástavkový úl dnešního typu. Tyto pak můžeme rozdělit na vysoké nebo nízké nástavky. Základním předpokladem pro včelaření v nástavkových úlech je chov silnějších, přirozeněji vedených včelstev s nižším počtem zásahů ve větším úlovém prostoru. V nástavkovém úlu se pracuje ze shora, což je jednodušší. Na jeden nebo více nástavků se nasazuje medník, který se podle síly včelstva a nabídky snůšky může skládat ze dvou nebo také tří nástavků. Materiál, ze kterého je úl vyroben, nemá na vývoj včelstva vliv (dřevěné, plastové). Nástavky jsou multifunkční, jsou využívány také k úschově plástů a pro jejich transport. Plné nástavky s 10 až 11 plásty jsou těžké (až 30 kg). U nástavkových úlů se vespodu používá drátěné dno, které zaručuje cirkulaci vzduchu, nezadržuje uvnitř vlhkost a nedochází k plesnivění.

Společně s příchodem rámků v dnešní podobě se objevily i mezistěny, které bylo nutno nějakým způsobem upevnit. K tomuto účelu slouží drátkování rámků. Vzdálenost jednotlivých rámků byla zajištěna a udržována pomocí různých vymezovačů, takzvaných mezerníků, které jsou i v dnešní době prakticky nepostradatelným zařízením. Při výrobě rámků se používají lišty silné 8–10 a široké 20–25 mm. Nejčastěji se pro nástavky používají lišty ze dřeva lipového, olšového, topolového nebo smrkového. Vždy bez suků. Po důkladném očistění nástavky můžeme vícekrát znova zadrátovat a použít. Úly i včelaření se neustále vyvíjejí, a tak postupem času vznikaly mnohé druhy a velikosti rámků. Vývoj byl hnán názory, přesvědčením a zkušenostmi jednotlivých včelařů a samozřejmě i různými snůškovými podmínkami a kulturním pozadím. Některé rámky se naplno osvědčily, jiné padly v zapomnění pro svou nepoužitelnost. Dnes se používají hlavně rámky pravoúhlé o větších rozměrech, jelikož se při přístupu shora snáze a lépe usazují.

Každý úl je tvořen dnem (varoadno), nástavky, víkem, stropní fólií, mateří mřížkou, rámky s mezistěnou.

Detail odstavce: Význam včelího úlu
Zdroj: Stavba včelího úlu
Zveřejněno: 5.11.2015

VYVAŘOVÁNÍ VČELÍHO VOSKU

Bělení včelího vosku

Jestliže jsme někde udělali chybu a vosk má nevzhlednou barvu (je špinavě hnědý, tmavě šedý a podobně), popřípadě nemá ani typicky voskovou vůni, vosk jsme do určité míry znehodnotili. Takový vosk je neprodejný a nebude použit ani k výměně za mezistěny. I takový vosk jde ještě trochu upravit, a to následujícím způsobem: Do smaltované nádoby (smalt nesmí být nikde odprýsknutý) se dá tolik vody, kolik se obvykle přidává k převařování vosku. Vosk se roztopí a k vroucí směsi se přidá 10 % kyseliny fosforečné, počítáno na množství vody. Vaří se za neustálého míchání po 10 minut. Je nutno hlídat, aby směs nepřekypěla. Poté se nechá ustát, zchladnout, kyselá voda se odstraní, nahradí čistou a znovu se převaří. Tento proces se opakuje ještě jednou, aby se z vosku odstranily zbytky kyseliny fosforečné.

Detail odstavce: Bělení včelího vosku
Zdroj: Vyvařování včelího vosku
Zveřejněno: 15.6.2017

ČMELÁK

Usazení čmeláků v úle

Máme připravený úlek, je polovina dubna, tedy období, kdy u nás mladé samičky čmeláků v největším počtu hledají místo k založení hnízda. Některou z těchto samiček je zapotřebí do úlu umístit.

Můžeme samičce úl „nastrčit“ do míst, kde jsme vypozorovali, že čmeláci na jaře místo k založení hnízda s oblibou hledají, a doufat, že jej sama nalezne a usadí se v něm. Takový způsob má kromě jiných tu nevýhodu, že je poměrně málo úspěšný. Pravděpodobnost usazení jen zřídkakdy překročí 10 %. Účinnějším způsobem je samičku v přírodě odchytit, do úlu ji vpustit a na krátkou dobu úl uzavřít. K tomu je zapotřebí síťka na hmyz a několika skleněných lékovek. Pokud síťku nevlastníte, lze ji snadno vyrobit z tyče, kusu drátu a staré záclony.

Zde je na místě důležité upozornění – chytejte pouze samičky hledající hnízdo. Poznáte je snadno, poměrně pomalu poletují nad zemí, prolézají všechny skuliny, obletují zdi, hromady organického materiálu a evidentně „něco hledají“. Z biologie vyplývá, že čmeláci, které můžete v tomto období zahlédnout, jsou výhradně mladé matky.

Je nepřípustné sbírat čmeláky z květů či kdekoli jinde nebo snad přemisťovat do úlů už založené kolonie. Mějte na paměti, že čmeláci jsou u nás zákonem chráněný druh. Hledající samičku je tedy zapotřebí co nejšetrněji odchytit a vpustit vletovým otvorem do úlu (někdy to chvíli trvá). Jakmile samička do úlu vleze, utěsněte vletový otvor kouskem hadříku a nechejte jej hodinu zavřený. Poté česno uvolněte a pozorujte, jak se samička při opouštění úlu (což většinou opět chvíli trvá) chová. Samičku z úlu nikdy žádným způsobem nevypuzujte. Pokud záhy uletí (což se též stává často), usazení se nezdařilo. Pokud delší dobu setrvá na letáku a potom se začne ve stále se zvětšujících půlkruzích, obrácena hlavou k česnu, vzdalovat, je slušná pravděpodobnost, že se do úlu vrátí (někdy za hodinu, jindy za den). Zjistíte to položením drobného předmětu, například kousku suchého stébla, do prostoru česna.

Pokud se usazení nezdaří, pokus opakujte, až se nějaká samička usadí. Mezi nenáročné druhy patří čmelák polní (Megabombus pacsuorum) a čmelák rokytový (Pyrobombus hypnorum) – oba svým vzhledem připomínají velkou samotářskou včelu, čmelák rokytový ovšem v terénních chovech poměrně „důrazně“ brání hnízdo. Mezi snáze usaditelné druhy patří také čmelák zahradní (Bombus hortorum), asi 3 cm velký čmelák s bílým zadečkem a třemi žlutými proužky na těle, či čmelák skalní (Pyrobombus lapidarius), stejně velký, černý čmelák s rudými chloupky na posledních článcích zadečku. Náročnější na usazení jsou ostatní druhy, například poměrně atraktivní čmelák zemní (Bombus terrestris) či hájový (B. lucorum), oba jsou podobní čmeláku zahradnímu, jen jim „schází“ žlutý proužek na spodní části hrudi. Zkušenosti různých chovatelů se však také v tomto ohledu liší.

Detail odstavce: Usazení čmeláků v úle
Zdroj: Čmelák
Zveřejněno: 5.6.2016

KRMÍTKA PRO PTÁKY

Návod na krmítko pro sýkorky

Na výrobu tohoto jednoduchého krmítka nebudete potřebovat žádné speciální nářadí ani vrtačku. Postačí obyčejná pilka na dřevo a hřebíky.

Potřebujete: Nejprve si nařežte 2 cm silné prkénko na jednotlivé díly podle návodu. Dno tohoto krmítka pro ptáky bude mít čtvercový tvar a rozměry 18 x 18 centimetrů. Čtyři boční stěny, které v dalším kroku přitlučete ke dnu, mají 18 cm na délku a budou vysoké 4 cm.

Postup: Nejprve si vyrobte dno a boční stěny. Ke dnu přitlučte všechny čtyři stěny podél každé hrany. Zvolili jsme 2cm tloušťku prkénka, abychom mohli díly přitlouct snadno hřebíky. Tenčí by nám mohlo dělat potíže.

Dalším komponentem bude hranolek a závěsný háček. Pokud má závěsný háček špičku a spirálu, stačí tlakem ruky zatlačit na dřevo a otáčet háčkem pohyby doprava. Háček se pěkně navrtá do hranolku, na háček pak můžete později věšet potravu pro ptáky.

K hranolku s háčkem nyní přitlučte stěny stříšky. Střecha krmítka pro ptáky bude mít délku 26 cm, ptačí krmení tak lépe uchováte před vnějšími vlivy, jako je například vítr nebo mokrý sníh, ocení to jistě i ptáčci, kteří budou více v suchu.

Uprostřed stříšky navrtejte očko pro pověšení krmítka. Můžeme použít i dvě očka pro lepší stabilitu, záleží na vás. Vyrobené krmítko umístěte do volného prostranství na klidné a přehledné místo, minimálně 1,5 m nad zemí a alespoň 2 m od nejbližšího stromu. Na strom krmítko zavěste jedině pomocí drátu, aby se na něj nedostala kočka.

Ke dnu zevnitř natlučte boční stěny ptačího krmítka. Dbejte na to, aby vám nikde netrčely konce hřebíků ze dřeva, ptáci by se mohli o hřebíky poranit.

Detail odstavce: Návod na krmítko pro sýkorky
Zdroj: Krmítka pro ptáky
Zveřejněno: 26.9.2018

ČMELÁK

Péče o čmeláky

Usazení se zdařilo, samičku občas vídáme přilétat do úlu obtěžkanou pylem, takže lze úl považovat za obsazený. Nyní nezbývá než věřit, že se samičce nepřihodí nic neblahého a že zdárně vychová 1. generaci dělnic.

Během prvního týdne po usazení úl neotvírejte a nesnažte se v substrátu nalézt hnízdo. Pokud jste nuceni doplňovat krmivo do napajedla, počínejte si s nejvyšší opatrností. Je-li střecha příliš těsně přisedlá k jeho stěnám a musíte použít sílu k jejímu sejmutí, pravděpodobně samičku vyrušíte, takže o sobě dá vědět hlasitým bzučením. Pokud se vyleká příliš, úl opustí. Jestliže je příznivé počasí a samička nalezne dost potravy v přírodě, raději krmivo nedoplňujte a neriskujte osiření hnízda.

Druhý či třetí týden už lze do úlu nahlédnout bez obav a pokusit se nalézt hnízdo. Počínejte si však s krajní opatrností, protože je to stavba velmi křehká, kterou navíc samička v některých případech obětavě brání. Pokud budete chtít i později pozorovat vývoj kolonie, bude zapotřebí zakoupit včelařské pomůcky – přinejmenším klobouk či kuklu a rukavice. Čmeláci totiž hnízdo proti vetřelcům brání mnohem usilovněji než domestikované včely, takže je nutno se připravit na několik nepříjemných bodnutí. To je zapříčiněno i tím, že hnízdo je často kompaktní voskovou koulí, do které nelze nahlédnout jinak než jejím narušením shora, což čmeláci pochopitelně „nesou nelibě“. Hlavně v pozdějších fázích vývoje společenstva lze otevíráním hnízda napáchat značné škody, protože buňky s larvami sdílejí stěny s povrchovou stěnou hnízda a při narušení se z ní „vysypou“. Takové larvy čmeláci do buněk znovu nevracejí, ale odnášejí je pryč z úlu.

K utišení dělnic bránících kolonii nepoužívejte včelařský kuřák. Vykuřování je pro čmeláky zhoubné. Zpočátku postačí svrchní kontrola stavu hnízda. Pokud vše proběhne zcela optimálně (což se stává spíše výjimečně), představuje péče o čmeláky pouze doplňování krmiva v období dlouhotrvajícího nepříznivého počasí (dešťů či sucha), popřípadě odvětrávání úlu v parném létě.

Čmeláci jsou daleko více schopni násadu zahřívat než ochlazovat. Proto úl nikdy neumisťujte na přímé slunce. Optimální je stín či polostín. Pokud stoupne teplota v úlu nad 30 °C, čmeláci začínají usilovně větrat. Stoupne-li nad 45 °C, larvy i kukly uhynou. Že v úle příliš stoupla teplota, poznáte snadno: jedna či více dělnic sedí přichycených k letáku a křídly vhánějí do vletového otvoru vzduch. Mnoho dalších činí totéž uvnitř úlu. Přichyceny k substrátu či stěnám se snaží máváním křídel zvýšit cirkulaci vzduchu v úle. V takových případech stačí vyjmout vnitřní víko, nahradit je rámečkem se sítí proti hmyzu a střechu podložit například špejlemi, aby do úlu mohl vzduch. V extrémně parném létě je zapotřebí větrat i úly umístěné ve stínu. Jednou za čas je vhodné vyčistit napajedlo a odstranit silně znečištěné části hnízdního substrátu.

Detail odstavce: Péče o čmeláky
Zdroj: Čmelák
Zveřejněno: 5.6.2016

NÁVOD NA BEZINKOVÝ LIKÉR

Rychlý bezinkový likér

Ingredience: 2 balíčky vanilkového cukru, 0,5 l rumu, 2,5 l bezinek, 1 kg cukru krystal, 0,5 l černé kávy, 1 l vody

Postup: Bezinky povaříme v 1 litru vody asi 15 minut. Poté přecedíme přes síto, lze použít například speciální nástavec od kuchyňského robotu. Do šťávy přidáme krystalový cukr a vanilkový cukr. Vše povaříme asi 10minut. Uvařený základ likéru necháme vychladnout. Do studeného základu vmícháme silnou černou kávu, rum a důkladně promícháme. Rychlý bezinkový likér rozdělíme do čistých sklenic a uzavřeme. Rychlý bezinkový likér uchováváme v chladu a temnu. Podáváme podle chuti.

Detail odstavce: Rychlý bezinkový likér
Zdroj: Návod na bezinkový likér
Zveřejněno: 27.11.2014

KRMÍTKA PRO PTÁKY

Návod na krmítko pro ptactvo z PET lahve

Potřebujete: PET lahev, drátky, provázek, nůžky, sypané ptačí krmení nebo slunečnicová semínka

Postup: Do PET lahve vystřihněte nůžkami ze dvou stran menší kulatý otvor. Do spodní části lahve napíchejte drátky nebo dřevěné tyčky, improvizované bidýlko, aby si měli ptáci kam sednout. Dobře k tomu poslouží například nepoužívané pletací jehlice nebo vařečky. Lahev naplňte krmnou směsí a zavěste. Další možností je místo bidýlek přidělat ke dnu lahve kulatou plastovou misku, na jejímž okraji se ptáci pohodlně usadí.

Detail odstavce: Návod na krmítko pro ptactvo z PET lahve
Zdroj: Krmítka pro ptáky
Zveřejněno: 26.9.2018

NÁVOD NA BEZINKOVÝ LIKÉR

Bezinkové víno

Ingredience: 2 litry bezinek, 4 litry vody, 3 kuličky pepře, 3 kuličky nového koření, 2 kg cukru, 5 dkg droždí

Postup: Bezové kuličky (otrhané vidličkou) dáme na 15 minut vařit do vody. Jakmile voda začne vřít, přidáme koření a vaříme dalších 15 min. Pak scedíme, přisypeme 2 kg cukru a vaříme dalších 10 minut. Odstavíme a do vlažné tekutiny přidáme droždí a necháme 24 hodin stát. Druhý den zamícháme a necháme dalších 24 hodin kvasit. Třetí den scedíme do 5litrové lahve, převážeme plátýnkem a v teple necháme stát, poté stáčíme do lahví.

Detail odstavce: Bezinkové víno
Zdroj: Návod na bezinkový likér
Zveřejněno: 27.11.2014