Romadur je v Česku jedním z reprezentantů měkkých sýrů, který navíc zraje pod mazem. Do výrobníku, jehož objem je dělen přepážkami pro postupné zpracovávání mléka s cílem semikontinualizace výrobního procesu, se napouští postupně pasterované mléko o tučnosti 1 %, ohřáté na teplotu přibližně 30 °C. Do mléka se přidá zvolená smetanová kultura a syřidlo. Po 60 minutách se vytvoří gel, který je sýrařskými harfami krájen a promícháván při zvolené teplotě. Vzniklé sýrové zrno se vypouští na odkapní pohyblivý pás a sýrová sraženina, zbavená částečně syrovátky, se plní do skupinových perforovaných forem, kde se dále zbavuje syrovátky odkapáváním při převracení forem. Sýry jsou z forem vyklepávány na nerezové rošty. Rošty jsou stohovány a celé stohy se sýry jsou ponořeny do solné lázně. Po prosolení, které trvá přibližně 6–8 hodin, a následném oschnutí jsou sýry postříkány suspenzí obsahující bakterie produkující maz. Následně jsou sýry na roštech v paletách umístěny ve zracích sklepích s řízenou teplotou 16 až 18 °C a vlhkostí 90 %. Po době zrání, která trvá přibližně 3–4 týdny, jsou sýry baleny a expedovány.
První písemné doklady o výrobě českého sýra pocházejí z 10. století, na sklonku 19. století existovalo v Čechách okolo 150 menších sýráren, do 50. let u nás vyráběly sýry především menší soukromé nebo družstevní sýrárny, respektive mlékárny, skutečná velkovýroba začala až po úplném znárodnění průmyslu po komunistickém převratu v roce 1948. Po roce 1989 do původně socialistických podniků vstoupil často mezinárodní kapitál.
Romadur je významným zdrojem řady důležitých živin. Především to jsou bílkoviny (převážně kasein), jejichž obsah v sýrech kolísá podle jejich druhu. V závislosti na obsahu sušiny a tuku se obsah bílkovin pohybuje od 6 % do téměř 30 %. Mléčné bílkoviny řadíme mezi bílkoviny plnohodnotné, protože obsahují všechny esenciální aminokyseliny v dostatečném množství. Sýry obsahují relativně menší množství syrovátkových bílkovin (0,4–0,5 %) a laktózy (0,3–0,4 %) ve srovnání s ostatními mléčnými výrobky. Zřejmě z těchto důvodů můžeme předpokládat, že konzumace sýra vede k menšímu vzestupu inzulinémie, tedy plazmatické hladiny inzulinu, než při příjmu stejného množství jiného mléčného výrobku. Další důležitou živinou, kterou sýry obsahují, je vápník. Obsah vápníku v sýrech závisí zejména na obsahu sušiny, do určité míry i na použité technologii. Zvláště důležitý je příjem vápníku u dětí. Dostatečný přísun vápníku má také velký význam u starších lidí, kteří často trpí osteoporózou – chorobou nedostatečného obsahu vápníku v kostech.
Spotřeba sýrů je tedy z hlediska výživového nízká a bylo by žádoucí ji zvýšit. Sýry jsou také dobrým zdrojem většiny vitaminů, především vitaminů rozpustných v tucích, jako jsou vitaminy A, D a E, a některých vitaminů skupiny B, zejména vitamin B2.
Výživové údaje Romaduru uvedené ve 100 g: energetická hodnota 1140 kj (272 kcal), tuky 20 g (z toho nasycené mastné kyseliny 13 g), sacharidy 1,5 g (z toho cukry 1,5 g), bílkoviny 22 g, sůl 2,5 g. Alergenem je mléko.
V těhotenství není nutné mít strach ze zrajících sýrů, mezi něž patří i Romadur. Bakterie, které tento sýr obsahuje, jsou zdraví prospěšné. Tento sýr má navíc méně tuků, než je běžné v ostatních sýrech, a dostatek bílkovin a vápníku, což je právě v době těhotenství zvlášť důležité. Obava z konzumace těchto sýrů vznikla pravděpodobně tehdy, když se objevila bakterie leptospiróza. Kontaminace touto bakterií však byla způsobena nedodržením hygienických zásad výrobcem při výrobě, byla tedy ojedinělá a není tak již důvod se obávat, že by se v těchto sýrech mohla znovu objevit.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ PLÍSŇOVÝ SÝR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Frank Toman.
Je pravda, že chlebová modrozelená plíseň je ta, kterou obsahuje Niva? Lze z
foto určit o jakou plíseň se jedná? Díky F. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pivo a tenhle pikantně čpavý sýr tvoří nerozlučnou dvojici. Romadur bývá zákuskem sám o sobě. Kromě vychlazeného piva si rozumí také s čerstvým chlebem, máslem a mletou paprikou. Ale výtečný je rovněž v teplé kuchyni, kde většině jídel dodá velice zajímavou chuť.
Technologický postup: Romadur nakrájíme, posypeme kmínem, paprikou, vložíme do sklenice, zalijeme pivem, aby byl sýr potopený, a dáme na okenní parapet (na teplo a světlo) uležet na 3 až 5 dní. Pak Romadur vyndáme na talířek a podáváme s pečivem namazaným máslem a s dobře vychlazeným pivem.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav.
Zdravím všechny pěstitele rakytníku. Mám dotaz, letos mi vůbec nezaplodily 2 samice, jsou na slunci. jedna má 7 a druhá 6 let. V loňském roce i dříve plodily. Že by se podepsaly jarní mrazíky? Vždyť by měl být mrazu odolný, nemyslí se jen keř? Nebo nějaká nemoc? Kdo mi poradí,nebo odpoví? Zdraví Ladislav z Brna.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Základem je pasterizované mléko s vlastnostmi vhodnými pro výrobu sýra. Používá se nejen kravské mléko, ale také ovčí, kozí či buvolí. Jak tučné je mléko, tak tučný je výsledný sýr. Obsah tuku u mléka se upravuje odebráním nebo přidáním smetany.
Sýr tvoří pevné látky z mléka, které se oddělují pomocí srážení. Vlastnosti jako vzhled, chuť a vůně, oka v sýru nebo povrchovou či vnitřní plíseň ovlivňují kultury mikroorganismů a ušlechtilých plísní, které se přidávají ještě před srážením.
Rozlišuje se takzvané kyselé a sladké srážení. Kyselé srážení se děje pomocí bakterií mléčného kysání. Ty přetvoří laktózu na kyselinu mléčnou, díky níž se vysráží kasein. Touto metodou se dnes vyrábějí tvarohy a olomoucké tvarůžky.
Sladké srážení probíhá pomocí syřidla, což je enzym, který mléko srazí, aniž by se zvýšila kyselost. Dříve byl získáván ze žaludku telat, dnes je možné ho vyrobit synteticky i z rostlin.
Z vysráženého mléka vzniká sýřenina. Ta se míchá pomocí sýrařské harfy, zahřívá se na teplotu 50 až 60 stupňů a přitom odtéká syrovátka, dokud sýřenina nedosáhne požadované pevnosti. Dále se hmota lisuje do tvarů a mírně se osolí a může se prodávat. Takto například vznikají čerstvé sýry typu Lučina. Nebo se bochníky a jiné tvary vkládají do solného roztoku a nechají se dále zrát v podmínkách optimálních pro činnost bakterií. Oka v sýru způsobují plyny, které vznikají právě působením bakterií. Eidam zraje 2 měsíce, Ementál 6 měsíců, Parmazán 2 roky.
Tavené sýry se vyrábějí roztavením tvrdého sýra horkou párou a přidáním tavicích solí fosfátů a citrátů, které způsobují, že roztíratelná konzistence vydrží.
Recept na domácí sýr
Ingredience: 12 l mléka, 5 ml syřidla, sůl, voda, směs koření
Technologický postup: 10 až 12 l mléka (neupravené, domácí) zahřejte na 63 °C (provedete takzvanou termizaci, při níž by se podle pravidel měla vysoká teplota udržovat po dobu 30 minut) a po zchladnutí na 40 °C vmíchejte jeden kelímek dobré zakysané smetany. Po 20 minutách, kdy se v mléce namnoží naočkovaná mikrobiální kultura, důkladně vmíchejte 5 ml syřidla zředěného trochou vody. Důkladně vše promíchejte a opět zahřejte na 40 až 50 °C. Po 30 až 60 minutách vznikne takzvaná sýřenina, která má konzistenci pudinku. Sýřeninu promíchejte čistou rukou, dokud se nezačne na povrchu srážet syrovátka. Část jí slijte, abyste dál nezahřívali celý objem (některé postupy doporučují sýřeninu nakrájet nožem na kostky). Na dně kastrolu se musí usadit tuhá sraženina, kterou je třeba scedit. Přes cedník hmotu zároveň důkladně vymačkejte. Tento základ sýra můžete promíchat s libovolnými bylinkami či kořením dle chuti (osvědčila se například kořenicí směs na grilovaný sýr). Základ sýra vraťte do děrované nádoby, šikovně jej zatižte a nechejte 12 až 24 hodin lisovat (záleží na tom, jak tuhý sýr požadujete). Nakonec bochník rozdělte na části, které namočíte na tři hodiny do slané lázně (160 g soli/1 l vody). Sýr pak získá slanou chuť. Další možností je, že sýr nemusíte nechávat zrát, ale rovnou ho podávat.
Domácí sýr trochu jinak
Ingredience: 4 l syrového mléka, mléčná kultura (náhrada kysaná smetana, podmáslí s živou kulturou nebo jogurtem), 2 lžičky syřidla, sůl
Technologický postup: Mléko zahřejeme na 72 až 74 °C, pak ho zchladíme na teplotu 30 °C a naočkujeme 2 lžičkami mléčné kultury, například smetanové sušené kultury Laktoflora. Řádně promícháme a necháme asi 30 minut stát. Poté při teplotě 27 až 30 °C přidáme 1 až 2 lžičky syřidla. Opět důkladně promícháme a necháme v klidu stát při pokojové teplotě po dobu asi 2 hodin. Srážení probíhá pozvolna. Vytvořenou tužší sýřeninu lehce pokrájíme asi na třícentimetrové čtverce. Počkáme další půlhodinu až hodinu, dokud nevystoupí na povrch syrovátka. Použít můžeme i jiný „výrobník“ − třeba uzavřenou čistou nádobu, kterou proděravíme asi milimetrovými otvory, vzdálenými od sebe po obvodu 2,5 až 3 cm (na spodku nádoby i méně). Pak naběračkou polotovar o objemu asi 3 l zbavíme zbylé syrovátky. Například pomocí síta nebo jemné utěrky přichycené k okraji velkého hrnce. Uvolňující se syrovátku necháme odkapávat asi24 hodin. Hmotou můžeme také občas pohnout, aby syrovátka mohla snadněji vykapávat, ale raději jen zpočátku, později už jde i o pohledný tvar bochánku. (Speciální výrobník lze převracet, takže sýr svůj tvar neztratí.) Hotový sýr na povrchu z obou stran i z boku osolíme, zabalíme (například do alobalu) a uložíme do chladničky. Sůl do sýru rovnoměrně pronikne a hned následující den ho můžeme konzumovat.
Domácí Hermelín
Postup výroby sýru typu Hermelín je obdobný jako u receptu „Domácí sýr trochu jinak“. Potřebujeme však termofilní mléčnou hermelínovou kulturu (1 lžičku na 4 l mléka). Dále pokračujeme až k solení jako v předchozím postupu. Po nasolení sýra však Hermelín musíme uložit do uzavřené nádoby (například do hrnce s pokličkou), nejlépe na mřížkovou podložku tak, aby k sýru měl i ze spodní strany přístup vzduch. Takto uložený sýr přemístíme do místnosti se stálou teplotou 14 nebo 15 °C. Sýr musíme denně obracet. Zraje 10 až 14 dní. Zralý sýr uložíme do chladničky při teplotě 4 až 6 °C.
V naší poradně s názvem PURINY A CIZRNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Pořízová.
Dobrý den,nezjistila jsem nikde,jak je na tom cizrna s puriny.Je to stejné jako hrách nebo čočka?Děkuji.Poř
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cizrna má nejméně purinů ze všech luštěnin, ale stále patří mezi potraviny s mírně vyšším obsahem purinů. V případě purinové diety doporučuji omezit spotřebu luštěnin na maximálně jeden šálek denně a konzumaci masa, drůbeže a ryb na maximálně 120 až 170 gramů na den. Pro doplnění potřebného množství proteinů využijte nízkotučné mléčné výrobky, ořechy, arašídové máslo a vajíčka, všechny uvedené patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů.
Sýr Romadur sýraři vyrábějí z mléka o tučnosti 2,6 % a toto mléko se zpracovává na výrobní lince. Výrobní technologický proces začíná o den dříve, kdy je naléváno standardizované mléko do zásobního tanku. Druhý den se napouští do sýrařských van, kde prokysává. Dále se vzniklá sýřenina krájí, míchá, vytužuje a odpouští se syrovátka. Vzniklé sýrové zrno se přečerpá na odkapní pás a následně se formuje do připravených tvořítek. Štosy s tvořítky se zcela automaticky pohybují a v pravidelných intervalech se obracejí na odkapní dráze, kde dochází k odkapu zbývající syrovátky. Druhý den se sýry nasolí v solné lázni, následně se z tvořítek vyklopí na nerezové rošty a odvezou se do zracích sklepů. Ve zracích sklepích zrají nejméně 14 dní a projdou si kvasným, zracím a chladným sklepem. Poté jsou sýry připraveny k balení. Zrací sklepy jsou vybaveny technologií, která při zrání automaticky hlídá parametry, jako je vlhkost, teplota a proudění vzduchu. Veškerá výměna vzduchu ve sklepích probíhá přes filtry. Při zrání sýrů samozřejmě dochází k jejich ošetřování, a to ve čtyřdenním intervalu. Balení sýrů se děje téměř bez dotyku lidské ruky. Obsluha automatu přemístí zralý sýr z nerezového roštu na vstupní dopravník baličky. Dále proces probíhá plně v režii automatických baliček, které mají na začátku zařazeny detektory kovů a na konci automatické popisovací zařízení pro značení data. Takto zabalený sýr je převezen pomocí manipulační techniky do chlazených prostor expedice.
Ve svém příspěvku KONCENTRACE MODRÉ SKALICE PRO POSTŘIK STROMŮ A DOBA POSTŘIKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Varvařovský st..
Pouze stručně dodávám, že jde o likvidaci rzi na hrušních a minimálně na jabloních. Rád bych zároveň tímto roztokem ošetřil šedý potah na listech (komplet) tzv. růže z Jericha neboli zimolezu.
Můžete mi prosím na tyto mé problémy fundovaně odpovědět a poradit. Spoustu věcí už jsem vyzkoušel, leč stále marně.
Vřelé díky za info.
Zdraví Vás J. Var. st.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Sýry je možné připravovat jednak z tvarohu, jednak ze sýřeniny získané enzymatickým působením syřidla.
Varianta I
Ingredience: Na počátku cesty k sýru stojí mléko, musí jít o mléko čerstvé, ne nějaké vysoce trvanlivé, odtučněné a všeho zbavené. Dále potřebujete startovací kulturu, syřidlo, camembertskou kulturu, případně chlorid vápenatý (pro kupovaná homogenizovaná mléka). Dále budete potřebovat hrnec, ve kterém budete dělat sýr, několik lžic a lžiček, metličku, dlouhý nůž, naběračku, teploměr, kus plátna na odkapání sýřeniny.
Postup: Mléko zahřejte ve vodní lázni na 37 °C. Do zahřátého mléka vmíchejte startovací kulturu, třeba jogurt Hollandia, a to 3 lžíce. Nechte ho hodinu až dvě přiklopené bez míchání při 37 °C. Domácí mléko vytvoří vždy krásnou sýřeninu, u kupovaného mléka je lepší vmíchat před syřidlem pár kapek chloridu vápenatého, sýřenina bude pevnější. Syřidlo rozmíchejte v převařené vychladlé vodě. Na 2 litry mléka lžičku syřidla do panáka vody. Panáka nalijte do mléka za stálého míchání metličkou, po minutě začněte míchat v opačném směru, aby se mléko ustálilo, a přiklopte. Sýřenina by měla vzniknout do hodiny, lze počkat i dvě hodiny, déle už to nemá cenu, v případě stálé tekutosti musíte svůj pokus vzdát. Sýřenina se dlouhým nožem nakrájí na čtverečky kolmo a pak i v ostrém úhlu vůči dnu hrnce, aby vznikly zhruba stejné centimetrové kusy, nechá se chvíli ustát, aby vystoupila syrovátka. Sýrové zrno slijte přes lněné plátno, zavažte a nechte odkapat půl hodiny. Výsledkem je základní sýrová hmota, výchozí surovina k výrobě nejrůznějších sýrů.
Varianta II – bez syřidla
Ingredience: 1 kg tvarohu, 1 l mléka, 1 lžička jedlé sody, 1 lžíce másla, kmín, sterilovaná zelenina, čerstvá zelenina, hrášek, paprika, vejce natvrdo – vše dle chuti
Postup: Tvaroh vložíme do hrnce a zalijeme mlékem. Přivedeme téměř k varu, aby se tvaroh v mléce jemně natavil. Netrvá to příliš dlouho. Pak mléko i s tvarohem slijeme, tedy lépe řečeno syrovátku, protože mléko se srazí. V cedníku nám zbyde natavený tvaroh, který vložíme do hrnce, ve kterém již máme lžíci másla. Osolíme, můžeme přidat kmín nebo vlastní koření dle chuti a jedlou sodu. Hmotu v hrnci postupně zahříváme. Tvaroh se začne pomalu tavit. V tuto chvíli už je třeba mít připravenou formičku, nejlépe teflonovou na biskupský chlebíček, či srnčí hřbet, plastovou krabičku, hrníček, cokoli. Pokud chcete zkusit barevný sýr typu rolády, je třeba mít připravený hrášek, kukuřici, kapie na kousky, vejce natvrdo, vše hezky promíchat a přidat k sýru těsně před naléváním do formy. Vše je pak nutné nechat uležet do druhého dne v chladu.
Postup: Mléko nalijeme do kameninové nádoby, přidáme citronovou šťávu a směs zvolna zahříváme asi na 94 °C nebo těsně pod bod varu. Zahřáté mléko odstavíme z ohně, přikryjeme a necháme v klidu, dokud se mléko nesrazí, což může trvat 30 minut až dvě hodiny, podle teploty v místnosti. Potom vyložíme větší cedník čistou utěrkou, přes kterou přelijeme sražené mléko. Pak rohy utěrky svážeme a sýr necháme nejlépe v chladničce, až se všechna syrovátka scedí. Takto upravenou hmotu můžeme ochutit bylinkami.
Recept na sýr tvarůžky
Ingredience:1 kg nízkotučného tvarohu (měkký, balený jako máslo), 1–2 kolečka originálních olomouckých tvarůžků, 3 lžíce soli, kmín, pivo nebo mírně osolená voda
Postup: Tvaroh dáme do mísy (ne kovové), ke které máme poklici, přidáme sůl, nadrobno nakrájená kolečka tvarůžků a kmín. Vše důkladně promícháme a necháme v teple zrát asi 1 týden (pokud je teplo, může to trvat i kratší dobu), musí nám vzniknout mazlavá hmota, je nutné vše alespoň jednou denně promíchat, vzniklá hmota jde po týdnu mazat na chleba, a pokud ji nesníme jen tak (je totiž moc dobrá), můžeme pokračovat ve výrobě tvarůžků. Naposledy pořádně promícháme již hodně voňavou hmotu, nabereme si jí trochu do ruky a vytvarujeme z ní malý koláček nebo váleček (ale ten se někdy láme), čím nižší placka bude, tím rychleji pak dozrává a bude k jídlu. Skládáme buď na talíře, nebo na nerezovou mřížku (ne na železo, obtiskly by se černé proužky). Jestliže je dáme na talíře, je nutné každý den výrobky otočit, zrají asi 4 dny. Oschlé tvarůžky vykoupeme v pivě nebo slané vodě a dáme do chladna, nejlépe asi do teploty kolem 14 až 18 °C. Každý den, nebo alespoň obden, je vykoupeme v pivě nebo slané vodě a za 7 až 10 dní máme vlastní tvarůžky.
Domácí výroba kozího sýra
Ingredience: 10 litrů kozího mléka (ze kterého vznikne asi 1,4 kg měkkého sýra), smetanová kultura nebo bílý jogurt, chlorid vápenatý, syřidlo, bylinky, chilli, česnek nebo kopr – podle chuti, sůl
Postup: Nejdříve mléko přeceďte, poté jej nalijte do nerezového hrnce a vložte do něj potravinářský teploměr. Zahřejte na teplotu 65 °C a při této teplotě udržujte cca půl hodiny. Mléko je třeba nechat vychladnout na teplotu 32 °C. Pak přidejte smetanovou kulturu anebo obyčejný bílý jogurt (je možné nahradit i zakysanou smetanou). Dále se do mléka přidává chlorid vápenatý (dávkování je uvedeno na lahvičce). Po dalších 30 minutách vytáhněte z mléka teploměr, přidejte syřidlo (objednat se dá třeba přes internet, stejně jako smetanová kultura), které je třeba mírně naředit vodou. Mléko opatrně promíchejte a asi po minutě míchání nechte dalších 50 minut stát. Během této doby probíhá proces sýření a syrovátka se oddělí od základu sýra. Ztuhlou hmotu nakrájejte ostrým nožem „cik cak“ (postupujeme pomalu a opatrně) na malé kousky. Vznikne takzvané zrno, které se oddělí od syrovátky. Přeceďte přes plátno do nádoby nebo formiček. Ve formičkách můžeme sýrovou hmotu dochutit bylinkami, chilli kořením, česnekem nebo koprem. Po odtečení syrovátky přiklopte formy dalším sítem a vše obraťte. Sýr se musí obrátit znovu za hodinu a naposledy za další čtyři hodiny. Hmota by měla zrát nejlépe celou noc. Ráno se ze sýrů odstraní formy a sýry se vykoupou v plastové vaničce se šesti litry vody, v níž je rozpuštěn asi kilogram soli. Vzniklý sýr se podobá tvarohu a má čerstvou svěží chuť.
V naší poradně s názvem OLEANDRY ŽLOUTNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Zkuste se podívat na ty bílé tečky hodně z blízka a nebo s lupou a zjistěte, jestli ty tečky jsou bílá křídla malinkatých mušek. Vypadá to podobně jako zde: http://www.google.cz/search…
Pokud ano, tak použijte postřik Karate 2,5 EC podle návodu 2 krát s odstupem 14 dní.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan knihař.
Technologický postup: Vidličkou rozmačkáme Romadur. Přidáme pomazánkové máslo a řádně promícháme. Základ ochutíme Harrisou nebo paprikovou pastou (pikantní). Podle potřeby pomazánku osolíme. Do pomazánky přidáme jednu menší cibuli, nakrájenou nadrobno. Můžeme ihned mazat na chleba nebo topinky a hojně zapíjet pivem.
Technologický postup: Tyčovým mixérem rozmixujeme změklé máslo s tvarohem, Romadurem a taveným sýrem. Podle chuti přidáme prolisovaný česnek, tímto je pomazánka hotová. Romadurovou pomazánku mažeme na oblíbené pečivo.
V naší poradně s názvem OLEANDRY ŽLOUTNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Zkuste se podívat na ty bílé tečky hodně z blízka a nebo s lupou a zjistěte, jestli ty tečky jsou bílá křídla malinkatých mušek. Vypadá to podobně jako zde: http://www.google.cz/search…
Pokud ano, tak použijte postřik Karate 2,5 EC podle návodu 2 krát s odstupem 14 dní.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Johan.
děkuji-přesně je to ono,pokusím se likvidovat zdraví Johan
Původ plísňových sýrů je zřejmě v povídce o selce, která zapomněla sýr ve sklepě. Když ho po čase našla, na jeho povrchu již byla bílá plíseň. Selka ho chtěla nejdříve vyhodit, ale nakonec ho ochutnala. Překvapila ji skvělá a zajímavá chuť. Tento příběh se stal ve francouzské vesnici Camembert – a jméno tohoto města dalo název lahodnému sýru. Camembert se ve Francii vyrábí už od roku 1791.
Náš český Hermelín dostal jméno podle podoby bílé plísně s kožešinou hermelínového pláště z kůže hranostaje. Historie českého Hermelínu sahá do 1. poloviny 20. století.
Dělení plísňových sýrů:
s plísní na povrchu: Camembert, Brie, Hermelín;
s plísní uvnitř: Niva, Gorgonzola, Rokfór.
Hermelín má kulovitý tvar (vypadá jako puk) a má jemnou ušlechtilou plíseň na povrchu. Sýr se uvnitř mění, dokonce zraje i poté, co si jej přivezete domů z nákupu. Čím déle máte Hermelín uložený v lednici, tím je měkčí a pikantnější. Zralý sýr uchovávejte v lednici při teplotě 4–8 stupňů Celsia.
Sýr Niva je sýr s modrou plísní uvnitř hmoty. Tento kravský sýr je obdobou francouzského ovčího sýra Roquefortu. Zrají spolu s ušlechtilou plísní Penicillium Rogueforti, která se přidává do mletého nebo sýřeninového sýra. Další verzí je italská Gorgonzola.
Výroba sýru Niva spočívá v odstředění syrového plnotučného kravského mléka; následuje homogenizace; pasterizace; sýření probíhá ve výrobníku. Sýřenina se zpracovává na zrno. Vzniklá směs syrovátky a zrna se pouští na pás, kde syrovátka odtéká a probíhá solení zrna koncentrovaným solným roztokem a plnění do forem, které se v pravidelných intervalech obracejí. Hmota je poté vyklápěna na nerezové palety a putuje do solných lázní. Obrovské kádě jsou napouštěny solným roztokem s danou koncentrací, kyselostí a teplotou. Po vyjmutí se bochníky nechají den okapat a ručně se solí. Propichování slouží k tomu, aby se vytvořily průduchy nezbytné pro růst plísně. Je třeba udělat asi 35 vpichů z každé strany bochníku, aby se vytvořilo dostatek vzduchových bublin s dvojím významem – umožnit přístup vzduchu, který plíseň potřebuje, a nechat zplodiny vznikající štěpením bílkovin a tuků ze sýra uniknout. Plísňové kultury se dnes pěstují na povrchu vysterilizovaných krup a do sýrové hmoty se splachují vodou. Zrání ve sklepích při stálé teplotě (8–10 °C) a vlhkosti (95 %) probíhá 5 týdnů. Nakonec se provede takzvané ošetření – z bochníků se ručně seškrabují nežádoucí plísně.
V naší poradně s názvem PISIVEK,KOZOJED-K-OTHRINE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniela.
Dobru den,
chtela by jsem se zetat jestli K-Othrine, muzu postrikat i plysove hracky. Neni a nebude to skodlive pro deti?
Dekuji moc za odpoved. DANIELA
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
K-Othrine obsahuje látku deltamethrin, která je pro člověka jedovatá. Jed působí na nervovou soustavu a při kontaktu s kůží může způsobit zarudnutí, pálení nebo svědění. Výrobce uvádí, že jeho výrobek vydrží účinkovat až tři měsíce v závislosti na povrchu, na který byl nastříkán. Z výše uvedeného je zřejmé, že aplikace K-Othrine na dětské plyšové hračky je absolutně nevhodná.
Mléko nalijeme do nádoby a zahřejeme jej cca na 36 °C, poté nádobu s mlékem odstavíme ze zdroje tepla a do mléka přidáme syřidlo, promícháme a necháme 30 minut syřidlo působit. Za tuto dobu se mléko srazí; takto sraženou hmotu v nádobě rozkrájíme na čtverečky a opět vše zahřejeme na 50 °C. Po dosažení teploty 50 °C směs přelijeme přes cedník s plátnem. V plátně zůstane tvarohová hmota, kterou necháme 4 až 5 hodin okapat. Takto připravený sýr se dá okamžitě konzumovat, nebo můžeme vytvořený sýr také naložit, a to například tak, že sýr nakrájíme na čtverečky a ty proložíme česnekem, bylinkami, feferonkami, cibulí a kořením, promícháme a vložíme do sklenic s uzávěrem. Obsah takto naplněné sklenice dolijeme olejem a uzavřeme. Naložený sýr necháme ve sklenici uležet 6 až 8 dní a poté konzumujeme.
V naší poradně s názvem WARFARIN A PARA OŘECHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Živnůstková.
Prosím, zda-li je možné k Warfarinu jíst třeba 1 para ořech denně, nebo ob den.
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Para ořechy neboli plody stromu Juvie ztepilá mají vysoký obsah vitamínu E a výkyv v příjmu vitamínu E ovlivňuje účinky Warfarinu. Hodně vysoké denní dávky vitamínu E (nad 400 ie) zesilují účinky Warfarinu a hrozí zvýšené riziko krvácení. Mezi další potraviny bohaté na vitamín E patří: mandle, lískové oříšky, majonéza, piniové oříšky, arašídové máslo, slunečnicový olej, slunečnicová semena, olej z pšeničných klíčků. Pokud sníte para ořechy, tak v tom dni snižte příjem zde uvedených potravin. U Warfarinu je důležité nedělat náhlé výkyvy ve výživě. Jeden para ořech denně neublíží, ale nárazově velké množství už může přivodit komplikace.
Výroba sýrů představuje umění staré možná 10 000 let, tuto dovednost ovládali totiž již staří Egypťané. V dobách nedávno minulých se domácí sýr připravoval zcela běžně. Sýr u nás býval kdysi obecně rozšířenou krmí, i poslové kněžny Libuše prý zastihli Přemysla Oráče, jak právě pojídá chléb se sýrem – a byli jím také pohoštěni. Je také písemně doloženo, že staročeské „kozí syrečky“ bývaly výnosným exportním zbožím a byly požadovány i pro svatbu krále Vladislava v roce 1502. Slavné olomoucké tvarůžky zůstávají s oštěpky a brynzou stálou specialitou.
Ingredience: 1 kg brambor, 400 ml smetany ke šlehání, 0,5 kg sýru ementál nebo kořeněného sýru, 1 slepičí vejce, muškátový oříšek, pepř, máslo (na vymazání zapékací misky), utřený česnek (taktéž na vymazání formy).
Postup: Syrové brambory oloupeme a nakrájíme na plátky o tloušťce mince. (Pokud máte k dispozici mandolínu (kráječ), neváhejte a použijte ji.) Nakrájené brambory dáme do vody, aby nezčernaly. Smetanu nalijeme do dostatečně velké mísy, do které se pak musí vejít i všechny brambory. Smetanu opepříme a osolíme. (A můžeme ji osolit dost, neboť brambory, jak je známo, absorbují hodně soli. Proto se někdy používají ke ,,stáhnutí“ slanosti. Smetana může být tudíž jakoby přesolená.) Smetanovou směs zamícháme a přidáme do ní trošku nastrouhaného muškátového oříšku. Vmícháme sýr (ementál nebo nějaký kořeněný sýr; měl by to být nějaký lepší sýr, jenž má zajímavější chuť). Nyní slijeme a osušíme brambory a nasypeme je do mísy se smetanovou kaší. (Když slijeme z brambor vodu, tak je dobré rozprostřít si utěrku, brambory na ni vysypat a poté pěkně promnout, aby se úplně vysušily.) Jakmile máme brambory v míse, rozklepneme do ní ještě slepičí vejce a dobře promícháme, aby se suroviny spojily. Francouzské brambory vložíme do trouby a pečeme v předehřáté troubě (v zapékací míse vymazané máslem a utřeným česnekem) přibližně 40−45 minut při teplotě 140 °C. Na posledních 5−10 minut můžeme zvýšit teplotu na 200 °C pro zvýraznění barvy. ,,Gratin je krásně dozlatova upečený. Voní úplně božsky. Jak jsou ty brambory s tou smetanou a sýrem, jak je to bohatý a tučný, tak si potřebujeme tu chuť ještě malinko něčím narušit. Nakrájíme proto trošku šnytlíku (pažitky), hezky navrch to bohatě posypeme a je hotovo.“
Receptů na slané palačinky s masem je celá řada. Níže najdete například recept s kuřecím a mletým masem.
Slané palačinky s kuřecím masem
Ingredience na palačinky: 0,5 litru polotučného mléka, 2 vejce velikosti M, 250 g hladké mouky, špetka soli, olej na smažení
Ingredience na náplň: 300 g kuřecích prsou, 1 zavařené lečo (ne zmražené; cca 700 g), 1 cibule, 2 vejce, 100 ml smetany na vaření, 150 g nastrouhaného tvrdého sýra, sůl, pepř, olej
Postup: Nejprve usmažíme palačinky. Můžete použít klasické palačinkové těsto nebo můžete zvolit i žitné, pohankové či jakékoliv jiné těsto. Všechny jmenované ingredience s výjimkou oleje důkladně smícháme do tekutého těsta, ve kterém nejsou žádné hrudky. Na sporáku řádně rozehřejeme pánev. Jakmile je pánev rozehřátá, mašlovačkou na ni naneseme tenkou vrstvu oleje. Ve chvíli, kdy má olej tu správnou teplotu, vlijeme do pánve pomocí naběračky dostatečné množství těsta, které nám vytvoří krásnou palačinku ve tvaru dokonalého kruhu. Poté, co je dozlatova osmažena první strana, obrátíme palačinku pomocí naběračky na druhou stranu, a také ji smažíme dozlatova. Hotovou palačinku přendáme na talíř, ideálně zakryjeme poklopem, aby nám příliš rychle nechladla. Celý postup opakujeme s každým dalším kusem, než nám nezbude žádné těsto.
S přípravou náplně začneme tak, že necháme v pánvi na oleji orestovat nadrobno nakrájenou cibulku. Jakmile je orestovaná, vložíme do pánve na nudličky nakrájená kuřecí prsa (osolená a opepřená) a opečeme je. Ve chvíli kdy jsou nudličky hotové, přilijeme lečo a necháme ho pár minut povařit. Na závěr do směsi rozklepneme jedno vejce a důkladně ho do ní zamícháme. Podle potřeby vše ještě osolíme a opepříme. Náplň rozdělíme rovnoměrně na palačinky, které poté zarolujeme a vedle sebe naskládáme do vymaštěné zapékací mísy. Vše zalijeme vejcem rozšlehaným ve smetaně a posypeme nastrouhaným sýrem. Nakonec vložíme do trouby předehřáté na 180 °C a pečeme, dokud nezačne sýr tvořit zlatavou krustu. Hotové palačinky s kuřecím masem ihned podáváme.
Slané palačinky s mletým masem
Ingredience na palačinky: 0,5 l mléka, 300 g hladké mouky, 3 vejce, 2 g soli, olej na smažení
Ingredience na náplň: 25 g tuku, 20 g cibule, 300 g rajčat, 100 g mletého masa, sůl, černý pepř, sladká paprika, zelená petrželka
Ingredience na zálivku: trocha mléka a mouky, 1 vejce
Ingredience na posypání: slaný sýr (například balkánský)
Postup: Připravíme si směs na náplň do palačinek. Do studeného tuku s trochou vody a soli přidáme nadrobno nakrájenou cibuli a podusíme. Vmícháme nakrájená rajčata a později i mleté maso. Chvíli dusíme a ke konci varu přidáme pepř se sladkou paprikou, drobně nakrájenou petrželovou nať a malé množství vody. Směs necháme rozležet a mezitím si usmažíme velmi tenké palačinky: mléko rozkvedláme s moukou, vejcem a solí, necháme chvíli ustát a z těsta pečeme na trošce oleje tenké palačinky. Plníme je masovou směsí, zavineme a obrácené položíme do mísy na pečení. Z trochy mléka, mouky a vajíčka si připravíme zálivku, zalejeme jí palačinky, posypeme je strouhaným sýrem a lehce zapečeme. Místo palačinek můžeme naplnit masovou směsí arabský chléb.
Zapečené slané palačinky
Ingredience: 0,5 l mléka, 2 žloutky, špetka soli, 8 velkých lžic polohrubé mouky, máslo nebo tuk na smažení, 10 dkg strouhaného sýra, 10 dkg jemně pokrájené šunky, kečup
Postup: V mléce rozšleháme žloutky, osolíme a postupně zašleháme mouku, až vznikne hustší těstíčko. Na pánvi na rozpuštěném másle pečeme menší palačinky tak, že když palačinku obracíme, posypeme ji strouhaným sýrem a pokrájenou šunkou. Palačinku přehneme a zapečeme. Pokrm servírujeme teplý. Před podáváním pokapeme kečupem.
Francouzské slané palačinky
Ingredience: 80 g pohankové mouky, 20 g hladké pšeničné mouky, 100 g strouhaného sýra, 150 g šunky (tři plátky na jednu palačinku), 2 vejce do těsta, další podle počtu palačinek, podle potřeby mléko nebo voda do těsta, olej na opékání, zelenina jako příloha pro zpestření
Postup: Z obou druhů mouky, vajec, mléka a špetky soli připravíme řidší těstíčko a necháme ho v chladu odležet. Poté pečeme na rozpálené pánvi potřené olejem podobně jako palačinky s tím rozdílem, že po otočení přidáme šunku a sýr. Ohneme okraje tak, aby vznikl čtverec, a doprostřed vyklepneme vajíčko, které propečeme tak, aby bílek byl pevný, ale žloutek zůstal krémový. V závěru osolíme a podáváme teplé, doplněné zeleninovým salátkem.
Postup: Kuřecí maso nakrájíme na malé kousky, osolíme a okořeníme pepřem a chilli. Orestujeme na trošce oleje a dáme stranou. Dále si připravíme zeleninovou směs. Cibuli a česnek nadrobno nakrájíme a orestujeme dozlatova, přidáme na malé kousky nakrájenou papriku a po chvilce rajčata. Vše dusíme přibližně 10 minut, aby paprika změkla. Osolíme, okořeníme pepřem a chilli. Chuť chilli by měla být dominantní. Tortilly si připravíme podle návodu, tedy ohřejeme je v mikrovlnné troubě nebo na pánvi. Každou tortillu potřeme tenkou vrstvou zakysané smetany, nanášíme ji asi 4 cm od okrajů. Poté poklademe kuřecím masem a zeleninovou směsí, navrch přidáme strouhaný nebo plátkový sýr. Tortillu těsně zabalíme a položíme na pánev, kde ji na mírném ohni z obou stran prohřejeme, aby se sýr rozpustil. Rychlou tortillu s kuřecím masem ihned podáváme se zeleninovou oblohou podle chuti. Pokud nám zbude zeleninová směs, můžeme při podávání směs k tortillám přisypat.
Ingredience na omáčku: 1/2 lžičky másla, 10 dkg tvrdého sýra, 1/2 kelímku smetany na vaření, 2 kostky měkkého taveného sýra
Ingredience podle chuti: mletý barevný pepř, sůl
Postup: Z brokolice odstraníme košťál a rozdělíme ji na růžičky, které důkladně omyjeme. Brokolici vložíme do hrnce a uvaříme ji v osolené vodě doměkka. Po uvaření vodu slijeme a růžičky brokolice necháme odkapat v cedníku.
Brambory oloupeme a uvaříme v osolené vodě doměkka.
Mezitím si připravíme sýrovou omáčku. Tvrdý sýr nastrouháme na jemném struhadle. Na pánev dáme máslo, přidáme tvrdý sýr, měkký sýr a mícháme, dokud se sýry nerozpustí. Nakonec k sýrům přilijeme smetanu a za stálého míchání vaříme zhruba deset minut. Omáčku podle chuti osolíme a opepříme.
Na talíř servírujeme nejprve brambory, které posypeme sušenou petrželkou, a poté klademe růžičky brokolice, které přelijeme sýrovou omáčkou.
Sýr se vyrábí srážením mléka syřidlem nebo kyselinou mléčnou. V některých případech může být ke sražení mléka použita i kyselina jako vinný ocet nebo citrónová šťáva. Používá se mléko kravské, ovčí, kozí i mléko jiných savců (buvolí nebo třeba i velbloudí). Různé druhy a příchuti sýrů jsou výsledkem použití mléka různých savců nebo různým procentem tuku v sušině, použitím určitých druhů bakterií a plísní nebo různou délkou zrání a jinými postupy při zpracovávání. Další faktory zahrnují skladbu potravy zvířat a také přidávání chuťových přísad, jako jsou bylinky nebo koření. Chuť může být ovlivněna také pasterizací mléka.
Z tvrdých sýrů byste měli volit ty, jejichž energetická hodnota nepřesahuje 1 100 kJ. Dobrým vodítkem je hledat sýry s 20–30 procenty tuku v sušině, kdy obsah sušiny je okolo 30 procent. Obecně lze říci, že čím je výrobek sušší, tím je i tučnější, a naopak čím víc obsahuje vody, tím je méně tučný.
