Téma: 

vřesy po zimě


Facebook Twitter Pinterest email tisk

STŘÍHÁNÍ VŘESU A VŘESOVCE

Rozdíly

Vřesy kvetou od srpna po dobu celého podzimu. Kdežto vřesovce kvetou na jaře a na podzim, podle konkrétního druhu. Vřesovce vykvétají postupně jednotlivými kvítky po celé délce jednoletých výhonů, tedy těch, které narostly tento rok. Starší výhony nekvetou. Proto nastává situace, že z krásného hustého kompaktního keříku zakoupeného v zahradnictví po několika letech vznikne z našeho pohledu opelichaný, nevzhledný keřík se spoustou holých větviček.

Vřesy stříháme každoročně zásadně na jaře, a to nejlépe v průběhu dubna (za specifických podmínek lze vřesy stříhat ještě v červnu). Stejně tak stříháme i vřesovce kvetoucí v létě. Vřesovce kvetoucí v zimě a na jaře stříháme po odkvětu. Čím bujnější je rostlina, tím více řežeme.

Detail odstavce: Rozdíly
Zdroj: Stříhání vřesu a vřesovce
Zveřejněno: 20.5.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: muškaty

dobry den jak zalivat muškaty v zimě
děkuji renca

Zdroj: diskuze Muškaty
Odesláno: 4.12.2017 uživatelem RENATA
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

STŘÍHÁNÍ VŘESU A VŘESOVCE

Jak provést zastřižení vřesu

Vřesy stříháme každoročně zásadně na jaře, a to nejlépe v průběhu dubna (za specifických podmínek lze vřesy stříhat ještě v červnu). Vřesy můžeme zkrátit i o 2/3 (na rostlině musí zůstat vždy něco zeleného, jinak již neobroste), zatímco z pomalu rostoucích vřesů a erik odstraňujeme pouze odkvetlá květenství.

Pro vřesy volíme zásadně maximálně slunné stanoviště. V polostínu a ve stínu nikdy nedocílíme hustých a kompaktních rostlin s bohatým kvetením. Kultivary s barevným (žlutá až oranžová) olistěním budou mít nevýraznou světlezelenou barvu. Pro plné vybarvení potřebují slunce.

Vřes kvete v průběhu léta a na podzim.

Stříháním dáme vřesům tvar úhledné koule, která do léta hustě obrazí a pokvete. Zanedbáme-li každoroční řez, keříky vřesu se rozklesnou a vytáhnou do několika zdřevnatělých výhonů s květy na jejich konci.

Detail odstavce: Jak provést zastřižení vřesu
Zdroj: Stříhání vřesu a vřesovce
Zveřejněno: 20.5.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: zazimování čmelína

Takže je dobré po zimě čmelín vyčistit a na jaře opět naplnit ? V hnízdě zůstane vosk,dá se nějak využít?

Zdroj: diskuze Zazimování čmelína
Odesláno: 28.1.2018 uživatelem Anna
Počet odpovědí: 0

VŘES OBECNÝ

Pěstování vřesu v truhlíku

Vřesy lze úspěšně pěstovat i v truhlících a různých nádobách. Mohou tak zdobit balkony, terasy nebo zápraží po celý rok. Aby se rostlinám dařilo, nejdůležitější je opět půda. Nesmí obsahovat vápno a sazenice je dobré podsypat rašelinou nebo lesní hrabankou. Pro umístění pak stejně jako na záhonech vybíráme světlá a slunná stanoviště. Vřesy pravidelně zaléváme měkkou vodou, substrát raději nenecháváme příliš vyschnout. Stačí ale jen mírně vlhký, dobrá je rovněž drenáž na dně nádoby. Jednou za dva až tři týdny rostliny přihnojujeme přípravky bez vápna.

Detail odstavce: Pěstování vřesu v truhlíku
Zdroj: Vřes obecný
Zveřejněno: 16.10.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: ŠVESTKA

Švestky se nesmí stříhat v zimě, protože hrozí nákaza hobovou chorobou pevník nachový. Nejlepší doba řezu pro mladé stromky je jaro. Vzrostlé stromy je pak nejlepší prořezávat v polovině léta.

Zdroj: diskuze ŠVESTKA
Odesláno: 11.2.2019 uživatelem Milda
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BUXUS

Jak na buxus v zimě

Tato oblíbená okrasná dřevina je mrazuvzdorná a snáší i drsné klimatické podmínky. Jen zimostráz pěstovaný v nádobě musíte zabezpečit tak, aby mu nepromrzl kořenový bal, to znamená přesadit do záhonu, nebo celý umístit na místo, kde v zimě nebude mrznout, třeba na verandu či do zimní zahrady.

Detail odstavce: Jak na buxus v zimě
Zdroj: Buxus
Zveřejněno: 1.9.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: muškaty

Zálivka muškátů v zimě závisí na prostředí, ve kterém jsou uskladněny. Čím nižší teplota, tím méně zálivky. Substrát by měl být spíše suchý a neměl by stát ve vodě. Obvykle stačí zalít jednou za týden.

Zdroj: diskuze Muškaty
Odesláno: 5.12.2017 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

DRUHY TÚJÍ

Túje Columbia

Vlastnosti: Rostlina tvoří štíhlý sloup, v zimě má bílé špičky, dorůstá do výšky 15 metrů.

Detail odstavce: Túje Columbia
Zdroj: Druhy tújí
Zveřejněno: 30.3.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

STŘÍHÁNÍ VŘESU A VŘESOVCE

Stříhání vřesovce

Vřesovce kvetoucí v zimě a na jaře stříháme po odkvětu. Čím bujnější je rostlina, tím více ji zkracujeme. Vřesovce jsou však obvykle ještě výrazněji barevné, některé mají i zajímavě zbarvené listy.

Stříháme pouze odkvetlé keříky, u ostatních počkáme, až skončí doba jejich květu. Vřesovce kvetou podle druhu v létě, na podzim, ale i v zimě až do časného jara. Stříháním dáme vřesovcům tvar úhledné koule, ony následně hustě obrazí a pokvetou.

Detail odstavce: Stříhání vřesovce
Zdroj: Stříhání vřesu a vřesovce
Zveřejněno: 20.5.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: recept utopenci se zelím a křenem

V severních Čechách v hospůdce U vodopádu v zimě podávávali utopence s cibulí, zelím a křenem. Bylo to ohromné s chlebem a 2 dcl svařáku. Má někdo na podobné utopence recept?

Zdroj: diskuze Recept utopenci se zelím a křenem
Odesláno: 4.7.2016 uživatelem Inka
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

DRUHY TÚJÍ

Túje Recurva nana

Vlastnosti: Rostlina má pravidelný kuželovitý tvar, v zimě má nahnědlou barvu a dorůstá do výšky 2 metrů.

Detail odstavce: Túje Recurva nana
Zdroj: Druhy tújí
Zveřejněno: 30.3.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: kamelie japonska

dobry den. CHtela bych se zeptat na pestovani kamelie na zahradě a jestly muže byt nasazena k plotu do pudy. takze by byla porad venku i v zimě. A jak rychle roste. Dekuji za odpoved

Zdroj: diskuze Pěstování kamélií
Odesláno: 11.4.2018 uživatelem helena
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

DRUHY TÚJÍ

Túje Little Champion

Vlastnosti: Rostlina má pravidelný kulovitý tvar, v zimě má nahnědlou barvu a dorůstá do výšky 0,5 až 1 metru.

Detail odstavce: Túje Little Champion
Zdroj: Druhy tújí
Zveřejněno: 30.3.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: pěstování kamélií

Ani podlahové topení a ani málo světla není pro kamélie to pravé. V létě je dobré ji pěstovat venku nebo na terase a v zimě ji ideálně dát na okenní parapet v místnosti s teplotou okolo 15°C. Každé nedodržení těchto podmínek povede k tomu, že kamélie buď nepokvete nebo nebude vůbec prosperovat.

Zdroj: diskuze Pěstování kamélií
Odesláno: 17.2.2014 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

KROTON

Kroton pestrý

Jeho český název je podivec pestrý. Kroton lze směle zařadit díky tvaru a barvy jeho listů k těm nejrozmanitějším rostlinám. Pochází z Malajsie a jihovýchodní Asie. Rostlina vyžaduje jasné rozptýlené světlo bez přímého slunce v létě. Čím má kroton blíže ke světlu, tím lépe jsou jeho listy zbarveny. V období vegetace vydatně zaléváme, v zimě zálivku omezíme. Zaléváme vlažnou vodou. Zvýšená vlhkost vzduchu je pro tuto rostlinu nutná, takže listy často mlžíme. V době vegetace hnojíme každých 14 dní standardním tekutým hnojivem, v zimě postačí 1x za měsíc. Kroton vyžaduje běžnou pokojovou teplotu, v zimě je pak pro něj minimum 15 °C. Výkyvy teplot způsobují opadávání listů. Mléčná šťáva vytékající z krotonu po přelomení stonku je jedovatá. Na pokožce způsobuje vyrážky, po požití nevolnost.

Detail odstavce: Kroton pestrý
Zdroj: Kroton
Zveřejněno: 2.2.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Klivie žloutnutí listů

Zasychání konečků listů u klívie je nejčastěji kvůli nadměrné zálivce v době krátkých dní a dlouhých nocí. Bohužel to nejde opravit a listy už zůstanou poškozené až do jejich vypadnutí. V zimě klívie potřebuje být u okna při teplotě 15 až 18 stupňů a zálivka ji stačí jednou za měsíc. Zálivka se o malinko zvýší až když vyraší květ . V létě se pak zalévá normálně jednou týdně.

Zdroj: diskuze Klivie žloutnutí listů
Odesláno: 4.12.2018 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

MARANTA BĚLOŽILNÁ

Maranta leuconeura

Tato velice pomalu rostoucí rostlina v noci svinuje listy, jako by spala. Pochází z tropických deštných lesů Střední a Jižní Ameriky. Vyhovuje jí světlé stanoviště bez přímého slunce, a to především v zimě. Na příliš světlém stanovišti rostlině blednou listy. V létě zaléváme 2x až 3x týdně, v zimě stačí jen 1x týdně. Když rostlině nezajistíme dostatečnou zálivku, listy odspodu zežloutnou anebo se objeví skvrny. Vysoká vzdušná vlhkost je pro tuto rostlinu velice důležitá, proto jí dopřejeme každodenní rosení. V období růstu hnojíme jednou za 14 dní standardním tekutým hnojivem, v zimě stačí jednou za měsíc. Tato teplomilná rostlina uvítá běžnou pokojovou teplotu kolem 20 °C, teplota by však nikdy neměla klesnout pod 10 °C.

Detail odstavce: Maranta leuconeura
Zdroj: Maranta běložilná
Zveřejněno: 21.1.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: BUXUS ZIMOSTRÁZ

Pěstovat buksus v rašelině je nesmysl. Rašelina je moc kyselá a to buksus nemá rád. Je potřeba použít hlínu drnovku s pískem a trochou vápence. Na dno nádoby je potřeba dát drenáž z keramzitu do výšky 10% z výšky nádoby. Nádobu je potřeba opatřit miskou na přebytečnou vodu. Buksus v nadobách je potřeba zalévat i v zimě, když nemrzne.
No a s tím buksusem na zahrádce to nevím, protože nepíšeš jestli a jak hodně měl vyvynuté kořeny a taky do jaké zeminy si ho dal. Nezakořeněné větvičky napíchané do země těžko prežijí, obzvláště ta horka, která teď u nás máme. Sazeničky je třeba pořádně předpěstovat, aby vytvořily hutný kořenový bal, a až pak je vysadit na stanoviště s pravidelnou zálivkou.

Zdroj: diskuze BUXUS ZIMOSTRÁZ
Odesláno: 25.7.2015 uživatelem Matěj
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

VÝSADBA OKRASNÝCH ROSTLIN

Výsadba okrasných rostlin

Okrasné rostliny můžeme pěstovat jak ve volné půdě, tak i v truhlících (kontejnerech). Okrasné rostliny rozdělujeme na keře, stromy jehličnaté a listnaté, květiny.

Jestliže vysazujeme běžné druhy bez zvláštních nároků na pH půdy, je většinou zbytečné přidávat speciální substrát. Pro azalky, rododendrony, vřesy a ostatní druhy vyžadující kyselou reakci použijeme substrát pro azalky a rododendrony nebo smícháme dobře propustnou zem, říční písek a rašelinu v poměru 1 : 1 : 1. Většina vřesovištních rostlin koření poměrně mělce, proto stačí substrát upravit do hloubky přibližně 35 cm. Některé dřeviny (například jedle, borovice, japonské javory), většinou nesnáší těžké, špatně propustné půdy. U nich tedy dbáme na dobrý odvod vody.

Platí nepsané pravidlo, že poměr vysazovaných jehličnanů a listnáčů by měl činit 1 : 3. Častou námitkou proč sázet jen jehličnany, je padající listí u listnatých dřevin a zimní období, kdy stálezelené jehličnany vypadají lépe. Zahrada vysazovaná pouze z neopadavých rostlin však vypadá jednotvárně a smutně (výjimkou mohou být specializované výsadby sbírkového charakteru, většinou sestavené z jedné čeledi, popřípadě rodu). Naopak smíšená výsadba zahradu oživí, každé roční období pak má své kouzlo. Mnoho dřevin kvete i v zimě, suchý list, na kterém je jinovatka nebo sníh, má rovněž neopakovatelnou krásu.

Detail odstavce: Výsadba okrasných rostlin
Zdroj: Výsadba okrasných rostlin
Zveřejněno: 14.6.2017

ŽIVÝ PLOT Z HABRU

Živý plot v zimě

Listy na podzim sice zhnědnou a uschnou, udrží se však až do jara a opadnou najednou při rašení nových lístků. Habr je tak velmi oblíbený do živých plotů, protože i během zimy tvoří neprůhlednou stěnu. Zde můžete vidět obrázky.

Detail odstavce: Živý plot v zimě
Zdroj: Živý plot z habru
Zveřejněno: 20.12.2018

VŘES OBECNÝ

Vřes v zimě

Na záhonech přečká vřes zimu bez problémů. Pouze pokud máte mladé rostliny, je lepší přikrýt je chvojím, textilií nebo alespoň mulčovací kůrou. Vřes v nádobách a truhlících je potřeba obalit netkanou textilií nebo polystyrenem, abyste zabránili vymrznutí kořenů.

Detail odstavce: Vřes v zimě
Zdroj: Vřes obecný
Zveřejněno: 16.10.2015

JAK ZAZIMOVAT HORTENZIE

Zalévání v zimě

V chladném období rostliny odpočívají. Ty, které shodily listy, jako by opravdu upadly do zimního spánku – odložením listí se dřeviny přizpůsobují proměnám ročních období. V zimě, kdy je světla málo, se vláha může proměnit v led a být nedostupná, takže by se jim s velkými listy žilo obtížně. Vypařily by příliš mnoho vody, navíc nejsou odolné vůči mrazu. Kůra pak chrání holé kmeny a větve a dřevina vydrží i zimní sucho.

Na sněhovou nadílku bývají současné zimy skoupé, ale pokud sníh napadne, je ideální izolací a zároveň zajistí přísun vláhy. Z cest ho proto odhrnujte na záhony a pod dřeviny. Pokud se však sněhu ani deště nedostává, občasná závlaha hortenziím prospěje.

Detail odstavce: Zalévání v zimě
Zdroj: Jak zazimovat hortenzie
Zveřejněno: 16.10.2018

VŘES OBECNÝ

Péče o vřes v záhonu

K bujnému růstu vřes vyžaduje kyselou půdu, světlá a slunná stanoviště. Snese ale i půdy suché a písčité. Rostlina vytváří bohatě kvetoucí polštáře s převážně růžovými, purpurovými až fialovými drobnými květy (najdeme i odrůdy bílé). Sazenice by se měly vysazovat v rozestupech přibližně 25 cm. Vřes se hodí také na zpevňování písčitých svahů. Co se týče vzrůstu, pohybuje se podle jednotlivých kultivarů od 10 až do 70 cm. Pro kompaktní růst a tvorbu bohatých květů se doporučuje vřesy pravidelně na jaře seřezávat. Jinou péči de facto nevyžadují.

Detail odstavce: Péče o vřes v záhonu
Zdroj: Vřes obecný
Zveřejněno: 16.10.2015

BERGENIA CORDIFOLIA

Další druhy Bergenia

Bergenia purpurea

Bergenia purpurea je, jak už její název napovídá, rostlina zbarvená do purpurově červené barvy. Červenou barvu mají jak květy, tak i listy. Tento druh dorůstá do výšky kolem 40 cm.

Bergenia purpurascens

Bergenia purpurascens je velice odolná stálozelená rostlina, charakteristická svými drobnými červenými květy. V dospělosti tento druh dosahuje výšky kolem 30 cm.

Bergenia strachei

Bergenia strachei je na rozdíl od ostatních druhů bergenií náchylnější na mrazivé počasí, její listy v zimě umrzají, ale ani to nebrání květům, aby vykvétaly brzy na jaře. Barva květů Bergenia strachei je růžová.

Bergenia ciliata

Bergenia ciliata je rostlina zdobená drobnými růžovými kvítky a stejně jako Bergenia strachei je náchylnější na mrazivé počasí a její listy v zimě také zmrznou.

Bergenia crassifolia

Bergenia crassifolia je o něco menší odrůda než předchozí druhy, její lodyhy většinou nepřesáhnou délky 30 cm a květy mají krásnou červenou barvu.

Detail odstavce: Další druhy Bergenia
Zdroj: Bergenia cordifolia
Zveřejněno: 21.11.2015

JAK ZAZIMOVAT HORTENZIE

Příprava na zimu

Hortenzie v zimě snadno omrznou. Následující jaro obrazí od kořenů, takže sice přežijí, ale nekvetou.

Při pěstování venku tedy zabezpečte hortenzie na zimu aspoň deseticentimetrovou vrstvou mulče nebo lehkým kompostem, suchým listím a ještě je překryjte větvičkami chvojí.

Výhony nesestříhávejte na podzim, ale až na jaře po vyrašení nových výhonů.

Postup zazimování venku:

  • Ke kořenům přihrneme dostatečné množství hrabanky nebo listí.
  • Nadzemní části obalíme bílou netkanou textilií, která je prodyšná a přitom rostliny ochrání dostatečně, jen ji musíme důkladně upevnit. Igelitová fólie není vhodná, protože se působením slunečních paprsků prostor uvnitř ohřeje na poměrně vysokou teplu a v noci se pak zase prudce ochladí, což rostlinám nesvědčí.
  • Nakonec kolem hortenzií hustě zapícháme chvojí. Zajistíme tím nejen stabilitu netkané textilie, ale vytvoříme i další vrstvu tepelné izolace a zabráníme teplotním výkyvům mezi dnem a nocí.
  • Pokud je dlouhodobě sucho a zem nezamrzá, průběžně rostliny mírně zaléváme i v zimě.

Detail odstavce: Příprava na zimu
Zdroj: Jak zazimovat hortenzie
Zveřejněno: 16.10.2018

STŘÍHÁNÍ VŘESU A VŘESOVCE

Výsadba vřesů a vřesovců

Jednotlivé sazenice by se měly vysazovat v rozestupech kolem 25 cm. Lépe vypadá, pokud vysadíme vždy skupinku několika sazenice stejného druhu a odrůdy společně. Nežli se rozrostou, což u vřesů a vřesovců trvá delší čas, volné plochy mezi nimi je ideální pokrýt mulčovací kůrou. Právě pro kyselomilné rostliny je tato kůra nejvhodnější.

Vřesy a vřesovce nerostou příliš rychle, lze je však poměrně snadno množit hřížením (nejlépe na konci léta a na podzim) i řízkováním (v létě).

Půda by měla být kyselá, lehčí a dobře propustná. Vápník tyto rostliny vyloženě nesnášejí. Vhodný substrát sestává z rašeliny, písku, menšího podílu kyselé či neutrální zahradní zeminy a případně kůrového humusu. K dostání je i speciální zemina pro vřesovištní rostliny, a zrovna tak hnojivo, které také nesmí obsahovat vápník. Dále je třeba zalévat měkkou, nejlépe dešťovou vodou (tvrdá vřesům nesvědčí právě kvůli obsahu vápníku). Vřesy příliš zálivky nepotřebují, ovšem s výjimkou mladých, ujímajících se sazenic a dlouhodobých období sucha a horka.

Vysazujeme na jaře (od března do května) nebo na podzim (od října do listopadu). Keříky vysazujte kvetoucí, abyste mohli daný kultivar ve vřesovišti správně barevně umístit a sladit s jinými rostlinami. Vzdálenost mezi rostlinami při výsadbě by měla odpovídat jejich výšce. V případě nižších druhů to může být dvacet centimetrů, u vyšších druhů od třiceti do padesáti centimetrů.

Kořeny těchto rostlin nemají příliš v lásce okopávání, na což byste neměli zapomínat. I proto se doporučuje důkladně odstranit veškerý plevel již při zakládání vřesoviště.

Detail odstavce: Výsadba vřesů a vřesovců
Zdroj: Stříhání vřesu a vřesovce
Zveřejněno: 20.5.2017

ZELENEC

Pěstování

Je prokázáno, že zelenec zbavuje vzduch v místnosti toxických látek a některých choroboplodných zárodků. Jeho pěstování je jednoduché. V létě snese teplotu 20 až 25 °C, v zimě nejlépe 10 až 15 °C, teplota by ale neměla klesnout pod 7 °C. Rostlina dobře snáší slunné i stinné stanoviště, kultivary s pruhovanými listy se ale nejlépe vybarví na slunci. V létě je možné i umístění na venkovní stanoviště. V době vegetace musí být zálivka hojná, vyhnout byste se však měli přemokření substrátu. V zimě zálivku mírně omezte. Je-li to možné, používejte k zálivce měkkou (dešťovou) vodu. V létě prospěje vzdušná vlhkost okolo 70 %, při vyšších hodnotách se mohou objevit zahnědlé špičky listů. V zimě (při snížení teploty) je vhodné snížit i vzdušnou vlhkost. Přesazování je vhodné na jaře (ale v podstatě je možné kdykoliv) do směsi pařeništní zeminy, rašeliny, drnovky a písku, smíchané v poměru 2:1:1:1, pH by mělo být v rozmezí 6-7,5. Starší rostliny obvykle postačí přesadit 1x za dva roky, mladší třeba přesazovat i 2x ročně. Zahnědlé konce listů se objevují při pěstování v příliš suchém nebo příliš vlhkém vzduchu, nebo při nadměrné zálivce, nebo při podvýživě (pak je třeba přesadit nebo přihnojit). Pokud v zimě listy blednou, žloutnou, poklesávají či opadávají, bývá příčinou vysoká teplota nebo nedostatek světla. Jestliže se během zimního období objeví na listech hnědé proužky, pak je obvykle příčinou mnoho vody při pěstování v chladném prostoru (takže je třeba zalévat méně). Jsou-li listy v době vegetace hnědě puntíkované, žloutnou či opadávají, pak jde zřejmě o příliš suchý substrát.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Zelenec
Zveřejněno: 27.2.2018

KALOKVĚT – AGAPANTHUS AFRICANUS

Kalokvět pěstování

Kalokvět není náročnou rostlinou na pěstování. V prvé řadě vyžaduje hodně světlé stanoviště. Má rád teplo, proto ho v létě zaléváme dostatečně, ale v zimě musí mít chladnější teploty, a to mezi 5–12 °C. V této době je třeba také zálivku omezit na minimum. Rostlinku přesazujeme jen v nejnutnějším případě, je lepší, když bude mít těsnější květináč. Pak nám lépe pokvete. Rostlina nevyžaduje rosení. Množení provádíme dělením při přesazování vždy na jaře. Nejlépe jednou za 4–5 let. Velkou výhodou je, že rostlinu napadají škůdci jen velmi zřídka.

Detail odstavce: Kalokvět pěstování
Zdroj: Kalokvět – Agapanthus africanus
Zveřejněno: 14.3.2015

CALLISIA REPENS

Callisia elegans

Domovem Callisie elegans je Jižní Amerika, kde roste v podrostech tropických lesů. Vytváří hustý koberec, který pokrývá celé plochy lesa a pne se dokonce i po kamenech. Sytě zelené lístečky vyrůstají na plazivých výhonech.

Jedná se o převislou pokojovou rostlinu, která má malé, vejčité listy. Listy jsou barvy olivově zelené, zdobené krémově žlutými pruhy po celé délce, ze spodní strany nachově zbarvené. Květy jsou nenápadné bílé a objevují se na rostlině v průběhu léta. Kalisie je vysoká okolo 15 cm, není náročná na pěstování, je možné ji pěstovat v závěsných nádobách. Jelikož jde o dlouhodobou pokojovou rostlinu, nemusí již starší exempláře vypadat pěkně, proto je lepší je radikálně zastřihnout, nebo z vrcholových řízků vypěstovat rostlinu novou.

Kalisii vyhovuje světlé stanoviště nebo polostín. Přímé slunce vede k zasychání konců listů. Vhodná je běžná pokojová teplota, v zimě je ideální 10–12 °C. V létě zalévejte vydatně. Pozor však na přelití, které by vedlo k zahnívání kořenů. V zimě na chladném místě zálivku omezte. Rostlina vyžaduje zvýšenou vlhkost, proto listy často roste. Horký suchý vzduch v blízkosti ústředního topení rostlině nesvědčí. Od jara do podzimu přihnojujte každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. V zimě nehnojit.

Rostlinu lze množit pomocí vrcholových řízků, které snadno zakořeňují v půdě. Mladé rostliny přesazujte každoročně vždy zjara. Při přesazování dbejte na dobrou drenáž. Zemina by měla být tvořena z rašelinového substrátu.

Pokud se stonky začnou vytahovat, tak rostlinu pěstujete na tmavém místě, v takovém případě ji přemístěte blíž k oknu.

Detail odstavce: Callisia elegans
Zdroj: Callisia repens
Zveřejněno: 3.6.2016