zamioculcas je jedovatý

JE ROSTLINA ZAMIOCULCAS JEDOVATÁ

Jedovatost pro domácí zvířata

K otravě u domácích mazlíčků postačí menší množství, které zvíře požije. Samozřejmě zaleží na druhu a velikosti zvířete.

Rostlina zamioculcas obsahuje jehličkovité krystaly oxalátu, které po požití způsobují ošklivé záněty sliznic u domácích mazlíčku.

Zjistíte-li, že váš domácí mazlíček konzumoval tuto rostlinu, či objevíte výše popsané příznaky, vyhledejte veterinárního lékaře, který si s otravou poradí.

Detail odstavce: Jedovatost pro domácí zvířata
Zdroj: Je rostlina zamioculcas jedovatá
Zveřejněno: 5.6.2015

ZAMIOCULCAS

Zamioculcas prodej

Zde najdete nabídku internetového prodeje této rostliny, spolu s přípravky pro ni určenými: zamioculcas cena.

Detail odstavce: Zamioculcas prodej
Zdroj: Zamioculcas
Zveřejněno: 5.5.2014

ZAMIOCULCAS

Zamioculcas a jeho pěstování

Pěstování této moderní exotické rostliny není náročné a hravě to zvládnou i úplní začátečníci.

Detail odstavce: Zamioculcas a jeho pěstování
Zdroj: Zamioculcas
Zveřejněno: 5.5.2014

ZAMIOCULCAS

Hnojení

Zamioculcas přihnojujte 1x za dva týdny v období od března do září, a to speciálními tekutými hnojivy pro kaktusy a sukulenty, případně standardním tekutým hnojivem. Spotřeba živin je u zamioculcasu velice rychlá.

Detail odstavce: Hnojení
Zdroj: Zamioculcas
Zveřejněno: 5.5.2014

HELIOTROPIUM

Je jedovatý?

Otočník obsahuje jedovaté alkaloidy, tudíž je mírně jedovatý.

Detail odstavce: Je jedovatý?
Zdroj: Heliotropium
Zveřejněno: 2.9.2016

FÍKUS

Je fíkus jedovatý?

Fikus jedovatý není, pouze jeho míza dráždí pokožku.

Detail odstavce: Je fíkus jedovatý?
Zdroj: Fíkus
Zveřejněno: 8.8.2014

ZAMIOCULCAS

Rostlina zamioculcas

Zamioculcas je překrásná a nesmírně atraktivní rostlina se šťavnatě zelenými složenými listy. Patří do čeledi Áronovitých (Araceae) a pochází z tropické východní Afriky, její areál zasahuje od Keni po jihoafrickou provincii KwaZulu-Natal. Řadí se k nenáročným rostlinám. V zemině se skrývá sukulentní kořen, který slouží jako zásobárna vody na období sucha. Proto je také zamioculcas občas zařazován k sukulentům. Rostlina dorůstá do výšky 45–60 cm. Na silných stvolech, které mohou být až 1 metr dlouhé, nese zpeřené, tmavě zelené zašpičatělé lesklé listy, které jsou hustě rozmístěny na krátkém horizontálním stonku a vytvářejí dojem růžice.

Detail odstavce: Rostlina zamioculcas
Zdroj: Zamioculcas
Zveřejněno: 5.5.2014

ZAMIOCULCAS

Květ rostliny zamioculcas

Květ se na zamioculcasu objeví jen zřídkakdy, nejčastěji kvetou starší exempláře. Květ však není tak působivý jako lesklé listy, je nevýrazné barvy a po odkvetení by se měl odstranit, aby se rostlina tvorbou semen nevysilovala.

Zde si můžete prohlédnout, jak květ zamioculcasu vypadá.

Detail odstavce: Květ rostliny zamioculcas
Zdroj: Zamioculcas
Zveřejněno: 5.5.2014

ZAMIOCULCAS

Umístění a pěstební teploty

Zamioculcas má rád rozptýlené světlo, postavte jej tedy na světlé stanoviště bez přímého slunečního záření. Dobře roste i na hůře osvětlených místech (při omezené zálivce). Rostlinu pěstujte při běžné pokojové teplotě pohybující se okolo 20 až 25 °C. Teplota přezimování by se měla pohybovat v rozmezí 16–18 °C. Nikdy by však neměla klesnout pod 12 °C.

Detail odstavce: Umístění a pěstební teploty
Zdroj: Zamioculcas
Zveřejněno: 5.5.2014

FÍKUS

Je fíkus benjamín jedovatý?

Fíkus benjamín není jedovatý, jen má stejně jako ostatní fíkusy dráždivou mízu.

Detail odstavce: Je fíkus benjamín jedovatý?
Zdroj: Fíkus
Zveřejněno: 8.8.2014

PÉČE O VÁNOČNÍ KAKTUS

Je vánoční kaktus jedovatý?

Vánoční kaktus na rozdíl od vánoční hvězdy jedovatý není.

Detail odstavce: Je vánoční kaktus jedovatý?
Zdroj: Péče o vánoční kaktus
Zveřejněno: 4.9.2014

ZAMIOCULCAS

Zálivka a vzdušná vlhkost

Rostlinu zalévejte pravidelně. K zalévání se používá pouze měkká, odstátá voda, pokojové teploty. Nedostatek, ale také nadbytek vody rostlinám škodí. Půda musí dobře odvádět vlhkost, dbáme proto na vhodnou drenáž.

Zamioculcas od jara do podzimu zalévejte mírně, na misce nesmí být voda. V zimě zalévejte zřídka, půda do další zálivky musí proschnout. Rostlina snáší lépe vyschnutí než přemokření, které může způsobit zahnívání kořenů a vznik stonkové hniloby. A pokud jej občas zapomenete zalít, vůbec mu to nevadí. Orosování listů Zamioculcas nepotřebuje, ale občas z nich nezapomeňte setřít prach. V létě na venkovním stanovišti stačí omývání deštěm.

Detail odstavce: Zálivka a vzdušná vlhkost
Zdroj: Zamioculcas
Zveřejněno: 5.5.2014

ZAMIOCULCAS

Zamioculcas – letnění

Nebojte se zamioculcas letnit, ale pozor: přímé slunce dokáže razantně popálit jeho listy a celkově jej oslabit. Této exotické rostlině svědčí letní pobyt venku, nejlépe však na místě chráněném před sluncem a deštěm. Lesklé listy zamioculcasu nemají rády ani spalování přímými slunečními paprsky, ani úplný stín někde v rohu ve tmě. Takže rozptýlené světlo bude vyhovovat nejvíc.

Na zimu můžete zamioculcas směle přistrčit co nejblíže k oknu, ať příliš netrpí krátkým dnem. Nesmí na něj ale táhnout a teplota v místnosti by neměla klesat příliš nízko, aby nenastydl. Pak se mu totiž na listech objeví ošklivé černé skvrny, kterých se těžko zbavuje.

Pokud ale v zimě hodně topíte, zamioculcas častěji roste a čas od času mu dopřejte vlažnou sprchu. Osvěžíte tak barvu a lesk listů, a především je zbavíte prachu, takže se rostlině bude dobře dýchat a bude vám lépe prospívat.

Detail odstavce: Zamioculcas – letnění
Zdroj: Zamioculcas
Zveřejněno: 5.5.2014

ZAMIOCULCAS

Zamioculcas – rozmnožování

Zamioculcas lze množit buď dělením trsů, nebo dělením lístků. Nejčastějším způsobem rozmnožování je asi dělení trsů přímo při přesazování této rostliny, kdy lze získat najednou hned několik exemplářů, protože v květináči obvykle rostou společně čtyři rostliny a více. Úspěšnost takového množení je prakticky stoprocentní.

Druhou a méně známou technikou je rozmnožování pomocí lístků, které se umístí do předem vyhřátého substrátu. Takto se zamioculcasy množí právě v domovském prostředí při déletrvajícím suchu: postupně shazují listy, které následně zakoření. My doma list před zasazením osušíme a pro lepší zakořenění použijeme stimulátor růstu. Poté umístíme na světlé a teplé stanoviště, kde zakoření během dvou měsíců.

Detail odstavce: Zamioculcas – rozmnožování
Zdroj: Zamioculcas
Zveřejněno: 5.5.2014

ZAMIOCULCAS

Je rostlina zamioculcas jedovatá?

Protože zamioculcas patří do čeledi áronovité (Araceae), můžeme ji zařadit mezi jedovaté rostliny. Některé druhy této čeledi totiž obsahují ve svých pletivech nerozpustné krystaly šťavelanu vápenatého, které při pozření mechanicky dráždí sliznice dutiny ústní a trávicího traktu. Výsledkem je pak svědění, zánět, otok rtů, jazyka, patra i hltanu, což následně vede ke ztíženému polykání a potížím při dýchání, v nejhorším případě by mohlo dojít až k udušení. Může se objevit také dávení, zvracení, průjem a hemoragická gastroenteritida, tedy zánět žaludku a střev. Některé druhy navíc obsahují i proteolytické enzymy, které zhoršují účinek oxalátových krystalů, anebo rozpustné šťavelany a kyselinu šťavelovou, které způsobují tetanii a mohou být příčinou selhání ledvin.

Pokud tedy pěstujete zamioculcas, zkuste, aby se k němu nedostalo ani vaše dítě, ani váš zvířecí mazlíček.

Detail odstavce: Je rostlina zamioculcas jedovatá?
Zdroj: Zamioculcas
Zveřejněno: 5.5.2014

PTAČÍ ZOB

Je ptačí zob jedovatý?

Fialovočerné bobule ptačího zobu jsou pro člověka jedovaté, především pro děti. Jejich organismus je mnohem zranitelnější než u dospělých, a to díky nižší váze. Ale pro ptactvo jedovatý není, ptáci ho vyloženě zbožňují. Hojně ho využívají v zimním období jako potravu.

Detail odstavce: Je ptačí zob jedovatý?
Zdroj: Ptačí zob
Zveřejněno: 16.11.2014

PSÍ VÍNO

Jedovatost

Pro savce je jedovatý, pro ptáky je jedlý. Bezpečný je loubinec krátkostopečný (Ampelopsis brevipedunculata).

Detail odstavce: Jedovatost
Zdroj: Psí víno
Zveřejněno: 28.5.2018

ZELENEC

Je zelenec jedovatý

Jedovatost zelence nebyla nikde popsána.

Detail odstavce: Je zelenec jedovatý
Zdroj: Zelenec
Zveřejněno: 27.2.2018

JE ROSTLINA ZAMIOCULCAS JEDOVATÁ

Jedovatost pro člověka

Protože zamioculcas patří do čeledi áronovité, řadí se tato rostlina mezi jedovaté druhy. Pokud pěstujete zamioculcas v domácím prostředí, učiňte veškerá opatření, aby se k němu nedostalo ani vaše dítě, ani váš zvířecí mazlíček.

K otravě člověka (dítěte) postačí menší množství, které sní.

Některé druhy této čeledi totiž obsahují ve svých pletivech nerozpustné krystaly šťavelanu vápenatého, který při pozření mechanicky dráždí sliznice dutiny ústní a trávicího traktu. Výsledkem je pak svědění, zánět, otok rtů, jazyka, patra i hltanu, což následně vede ke ztíženému polykání a potížím při dýchání, v nejhorším případě by mohlo dojít až k udušení. Může se objevit také dávení, zvracení, průjem a hemoragická gastroenteritida, tedy zánět žaludku a střev. Některé druhy navíc obsahují i proteolytické enzymy, které zhoršují účinek oxalátových krystalů, anebo rozpustné šťavelany a kyselinu šťavelovou, které způsobují tetanii a mohou být příčinou selhání ledvin.

Pokud zjistíte, že dítě nebo dospělý jedinec požil rostlinu, bezprostředně vyvolejte zvracení. Každopádně je důležitá lékařská pomoc.

Detail odstavce: Jedovatost pro člověka
Zdroj: Je rostlina zamioculcas jedovatá
Zveřejněno: 5.6.2015

LOPATKOVEC

Jedovatost

I když je lopatkovec skutečně krásná květina, je bohužel jedovatý. Konkrétně listy jsou pro lidi i zvířata velmi toxické, a proto je držte dál od dětí i domácích mazlíčků.

Detail odstavce: Jedovatost
Zdroj: Lopatkovec
Zveřejněno: 14.12.2016

RANUNCULUS

Je pryskyřník jedovatý

Druhy R. acris (pryskyřník prudký), R. repens (pryskyřník plazivý), P. flammula (pryskyřník plamének), P. sceleratus (pryskyřník litý) a R. bulbosus (p. hlíznatý) patří mezi jedovaté rostliny. Na pokožce a sliznici se může projevit podráždění.

Detail odstavce: Je pryskyřník jedovatý
Zdroj: Ranunculus
Zveřejněno: 28.5.2018