Téma: 

babička

BÁBOVKA

V českých a moravských zemích byly moučníky a sladká jídla vždy oblíbené. Koláče, bábovky, buchty jsou i dnes základem české sladké kuchyně. V létě se připravují ovocné koláče, v zimě se využívají zásoby povidel, máku, ořechů, zavařenin a sušeného ovoce. V tomto článku najdete recepty na přípravu různých druhů bábovek.

Zdroj: Bábovka
Zveřejněno dne: 6.11.2016

Diskuze: Re: odstranění smůly

Smůlu namažu sádlem a místo promnu, dokud se smůla nerozpustí. Propláchnu vodou, na flek použiji jar na odmaštění a vyperu. Sádlo používám i na ruce znečištěné smůlou. Tak mě to naučila babička a funguje to.

Zdroj: diskuze
Odesláno dne: 14.1.2017 uživatelem Andrea
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

KOPŘIVA PRO ZDRAVÍ A JAK NA NI

Jak trhat kopřivy?

Říká se - hodného nepálí. Kdo je hodný? Ten, kdo k nim přistupuje s pokorou a ví, jak na ně. Jak je tedy trhat? Jednoduše. Tak, jako bychom hladili kočku. Tedy - po srsti. Moje babička trhala kopřivy holýma rukama a já se divila, že ji to nepálí. Už po létech byla zvyklá, ale také věděla, že na kopřivách jsou malé výrůstky trichomy, něco jako trny. Když o ně zavadíme, vyleje se z nich cosi jako kyselina. A to nás pálí. Musíme trhat tak, abychom ty „trny“ nezlomili. Podívejte se na kopřivu zblízka a zkuste to - jako byste kopřivu zlehka pohladili po stonku odspodu. Samozřejmě je lepší zůstat na povrchu trsu a nestrkat ruku do metrových kopřiv. A nechtějte si kopřivu v sáčku upěchovat. Pro všechny případy si můžete vzít i gumovou rukavici, ale vězte, že kopřivu holýma rukama trhají už i moji vnoučci.

Hanka Synková, poradkyně zdravého životního stylu

autorka 5 knih o výživě, např. „Všechno je dobré“

Zdroj: Kopřiva pro zdraví a jak na ni
Zveřejněno dne: 22.5.2017

Diskuze: dotaz na rengenové vyšetření

Dobrý den.Byla jsem na rengenu plic a v popisu je napsáno,úhly vyplněny bráničním tukem,v sumaci s kterým v pravo je ložiskový stín prům 10mm.že s může jednat o sumační stín nebo ložisko v plicním parenchymu.Můžete mi vysvětlit co to znamená.Děkuji

Zdroj: diskuze Dotaz na rengenové vyšetření
Odesláno dne: 12.7.2017 uživatelem Babička
Počet odpovědí: 0

BONDING

Bonding po císařském řezu

Po porodu císařským řezem je bonding velice důležitý. Bezprostředně lze novorozence přitisknout na prsa nebo k obličeji maminky a přidržet jej tam, miminko se zklidní. U matek, které rodily v plné narkóze, můžeme miminko přiložit k tváři spící maminky. V případech, kdy maminka nemůže miminko držet v náruči, nastoupí tatínek nebo jiná blízká osoba (třeba babička).

Zdroj: Bonding
Zveřejněno dne: 2.8.2016

Diskuze: recept na nápoj z aloe

Dobrý den,mám prosbu,potřebovala bych recept na domácí výrobu nápoje z Aloe.Mám metabolický syndrom,to znamená vyský tlak,cukrovku a cholesterol.Slyšela jsem že nápoj z Aloe je úžasný.Děkuji za recept.

Zdroj: diskuze Recept na nápoj z aloe
Odesláno dne: 8.3.2011 uživatelem Babička
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

DOMÁCÍ BĚLENÍ ZUBŮ

Co dělat po použití domácí bělící pasty na zuby? 

Po dokončení čištění se svou domácí pastou si opět vyčistěte zuby pravidelnou běžnou zubní pastou, která zbaví ústa nepříjemné chuti a zároveň zbaví ústní dutinu od roztoku peroxidu. Budete udiveni, jak bílé a světlé zuby budete mít. Mnoho kuřáků a těžkých pijáků kávy používá tento malý domácí trik se svou pastou. Může se jednat o domácí lék, který vaše babička dokonce zná a používá.
 

Zdroj: Domácí bělení zubů
Zveřejněno dne: 31.10.2012

Diskuze: Mám natěle tukove boule..**?

Névim coto je a bojim se jít k lekaří moje babíčka to mněla a umřela nato nevím jestli jsouto tukove boule nevím coto pořadně je a moje máminka to má taky a umira co mám dělat poradtemí prosim


Děkují Jarmila

Zdroj: diskuze Mám natěle tukove boule..**?
Odesláno dne: 28.3.2015 uživatelem jarmila
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

SMUTEČNÍ ŘEČ NA POHŘEB

Smuteční řeč na pohřbu babičky

Drahá rodino, zarmoucení přátelé, smuteční hosté,

Dnes nás sem do těchto smutných míst přivedla ztráta blízké osoby. Náš svět opustila žena, která celý svůj život zasvětila své rodině a péči o druhé. Stejně jako naše oči se zalévají slzami při vzpomínce na paní Alenu Černou, tak i její oči plakaly v jejích posledních chvílích při pomyšlení, že nás navždy opouští. Až do poslední chvíle měla na srdci jen naše blaho, a stejně jako celý svůj život, tak i před smrtí myslela jen na druhé. Teď nás navždy opustila a její místo v našich srdcích je na jednou tak prázdné. Vzpomínky, které nám na ni zůstaly, jsou naší jedinou útěchou. Každý, kdo ji znal, se mnou bude jistě souhlasit, že by si nepřála, abychom nad jejím odchodem prolévaly potoky slz. Byla by raději, kdybychom se usmály při vzpomínce na ni. Náš úsměv jí byl vždy bližší než naše slzy, a proto i teď provázejme její rozloučení úsměvy při připomínce jejího života.

Má milovaná babička se narodila v roce 1940. Většinu dětství se starala o svých pět mladších sourozenců, které měla velmi ráda. Po skončení základní školy si zvolila svůj životní směr, přála si být květinářkou. Květiny milovala od dětství a neuměla si představit, že by pracovala v jiném oboru. Po dokončení školy si našla práci v oboru a snila svůj sen o tom, že jednou si otevře i vlastní podnik. Svůj sen nakonec také uskutečnila, i když jí to stálo mnoho úsilí, vynaložené práce nikdy nelitovala. Pro mnoho práce neměla příliš čas na zábavu, a tak uvítala, když jí nejlepší kamarádka seznámila s mladým zedníkem. Z jejich vztahu se vyklubala pravá láska, která s sebou přinesla i velké radosti v podobě tří synů Václava, Karla a Josefa. Má babička spolu s dědečkem usilovně pracovali, aby se jejich děti měly dobře, bohužel jim ale na samotné děti moc času nezbývalo. Synové jim rychle odrostli a založili vlastní rodiny. Nikdo nemohl být pyšnější než má babička, když viděla, jak její synové dosahují úspěchu v pracovním i osobním životě. Radovala se, když jí postupně vkládali do náruče další a další vnoučata. Nakonec se z ní stala sedminásobná babička vnoučat Alenky, Jozífka, Martinky, Davídky, Filípka, Matýska a Vašíka. O vnoučátka se babička starala vzorně, užívala si je a velmi milovala, vynahrazovala si, co jako maminka zameškala. I pro nás, vnoučata, byla někdy více matkou než babičkou. Pomáhala nám se vším, co nás trápilo, utěšovala nás při různých bolístkách, učila nás číst i psát, pomáhala nám vyrovnat se se všemi problémy dospívání, učila nás jak jednat s lidmi a jak se starat o přírodu tak, aby nám to jednou vrátila, přivedla nás k lásce ke knihám i hudbě. Jako babička byla nadšená, ale když se s dědou stali také praprarodiči, tak její štěstí dosáhlo vrcholu. Bohužel pak do jejího života zasáhl také velký žal, když krutou náhodou ztratila svého milovaného manžela a když ji i nešťastná autonehoda připravila o nejstaršího syna Václava. Babička se pak se svou ztrátou snažila vyrovnat a ulehčit to i nám, snažila se nám ztrátu dědy i otce vynahradit. Naše štěstí pro ni bylo nade vše. Trávila s námi spoustu času, a i když pak byla v důchodu, tak se i nadále starala i o milované zahrady, které nedokázala jen tak opustit. Stejně tak nikdy neztratila zájem ani o své sousedy, kteří k ní chodili pro radu, ale někdy i třeba jen pro úsměv a vlídné slovo. Naše babička se pro nás, ale i přátelé stala vlídným andělem, múzou a hlavně pravou přítelkyní. Snad ani jediný den jsme nestrávili bez toho, abychom se s ní viděli, nebo s ní alespoň jen mluvili, byla důležitou součástí našeho každodenního života. A pak náhle byla pryč, vydala se na cestu bez návratu. Netrpěla, nestrádala, i se smrtí se smířila a možná ji i vítala jako dlouho očekávanou návštěvu, která ji měla přivést zpět k jejím milovaným rodičům, sourozencům, manželovi a synovi. Babička zemřela s úsměvem na tváři, ale nás tu zanechala se žalem v srdci. Přestože víme, že teď je se svými milovanými, přáli bychom si, aby udělala pár kroků zpět a byla nám zas blíž. Abychom s ní ještě naposled mohli zajít do její milované růžové zahrady a sledovat rosu na okvětních lístcích, naposledy si společně sednout na zahradní houpačku a vyslechnout si její pohádky o statečných rytířích bojujících o srdce dívek, které nám vyprávěla, když jsme byli dětmi. Naposledy ji obejmout a přivonět si k jejím vlasům, políbit její ruce, které tolik pracovaly, aby zajistily dobrý život pro její syny, naposledy bychom jí řekli, jak moc jsme ji milovali, a jak moc si vážíme všeho, co pro nás, svou rodinu a přátelé, obětovala. Říct jí, že víme, že je s námi, i když se od nás trochu vzdálila. Je toho mnoho, co bychom naposled chtěli s babičkou zažít, ale je také mnoho toho, co jsme s babičkou zažili, a za to na ní nikdy nezapomeneme.

Babička vždy říkávala, že každý krásný okamžik musí jednou skončit a po něm pak přijde další. Tuhle víru měla celý život a my ji teď po ni přebíráme, její smrtí něco krásného skončilo, ale příběhy, které o téhle báječné ženě budeme vyprávět jejím pravnoučatům a prapravnoučatům, budou součástí dalších krásných životních okamžiků. Tak by si to přála. Abychom na ni vzpomínali s láskou a ne s bolestí v srdci. Toto je přání, které ji my všichni můžeme splnit, a proto vás prosíme, věnujte naší milované babičce tichou radostnou vzpomínku na to, jak žila a kým byla. Na závěr mi dovolte krátký citát z básní Františka Halase, které babička tolik milovala: Není smrti, zůstává stále živý, kdo spravedlivý byl a dobrotivý... Tak i naše milovaná babička Alena Černá bude navždy žít v našich i ve vašich srdcích.

Zdroj: Smuteční řeč na pohřeb
Zveřejněno dne: 28.3.2017

Diskuze: svrab příznaky

Dobrý den Měla jsem manžela v nemocnici, dostal tam nějakou vyrážku,nikdo nebyl schopen mě říct , co to je, Léčili ho vším možným, nic nezabíralo. Nejhorší je, že se najednou ukázala vyrážka i mě. Kožní lékař řekl, že je to alergie na nějaké léky, i když jsem mu říkala o manželovo případu. Dal mě tekutý pudr a Dithiaden. Po týdnu jsem tam šla znovu, a to řekl, že by to mohl být svrab.To už jsem dostala sírovou mast a mám se natírat 2x denně po dobu pěti dnů.V té době ale u nás byla dcera se dvěma malýma dětma. 5 let a 1/2 roku. Tu kojí. Teď mám strach, kdyby to dostala dcera, nebo nedej Bůh ty děti.Jak by se léčila dcera , když kojí a jak ty malé děti ? Děkuji za odpověď,

Zdroj: diskuze Svrab příznaky
Odesláno dne: 29.7.2012 uživatelem babička
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

ŘÍDKÉ VLASY

Řídké vlasy

Mnoho z nás zná ten pocit, když si najednou při pohledu do zrcadla najde prosvítající místa ve vlasech. Napadne nás hned několik otázek, dostaví se pocit frustrace a vnitřní neklid nám umí někdy pokazit celý den. V první řadě netřeba zoufat, mnoho případů řídkých vlasů představuje jen dočasné následky některých příčin, které padání vlasů vyvolaly a po jejichž odstranění můžete opět zažít ten skvělý pocit ze zdravých a hustých vlasů. Stačí se jen zamyslet a krok za krokem hledat právě tu vaši příčinu. Je třeba se seznámit se všemi možnými příčinami, které padání vlasů a řídké vlasy způsobují. Je jich mnoho a někdy si ani lékaři nevědí rady, co přesně řídké vlasy způsobuje, je proto důležité dodržet 2 kroky: začněte zkoumat sami sebe a testujte se.

Zamyslete se, jaký životní styl vedete, jak se stravujete, kdy jste poprvé zjistili, že vám vlasy řídnou, jaká je predispozice vaší genetiky ohledně padání vlasů (otec, dědeček, matka, babička), jaké jsou výsledky vašich krevních testů, kdy jste naposledy překonali nemoc, jakou hormonální změnou procházíte a mnoho dalších a dalších dotazů je nezbytné klást si při hledání příčiny řídnutí vlasů. Jakmile přijdete byť jen na náznak určité příčiny, odstraňte ji a pozorujte změny.

Zdroj: Řídké vlasy
Zveřejněno dne: 5.3.2014

Diskuze: zázrak?

Dobrý den. Před týdnem moje 80ti letá babička měla mrtvici se silným krvácením do mozku. Lékaři říkali, že je na hranici komatu a že neslyší a nereaguje. Již první den při návštěvě hýbala koutkem, další den hýbala rukou a zrychleně dýchala, potom už se snažila vytahovat hadičky z úst a nosu. I když dostala zápal plic a zánět močového ústrojí antibiotika zabírají. Včera začala otevírat oči na povel pohybovat prsty na pravé noze mačkala mi ruku a když sem chtěla odejít nechtěla mě pustit. Reaguje na moje mluvení a snaží se mluvit i když lékaři říkaly že pravděpodobnost jakéhokoliv zlepšení se rovná nule a že šance na přežití je 10 procent. Vše se odvíjí až skoro zázračně i když je obrovské poškození mozku.Teď čekáme co bude ale nedokážu to pochopit jak to , že reaguje a má takové pokroky i když jen na pravé straně těla.

Zdroj: diskuze Zázrak?
Odesláno dne: 18.8.2015 uživatelem Veronika
Počet odpovědí: 0

SMRKOVÝ MED

Účinky

Med je výborným doplňkem každého dobrého jídla a už od nepaměti byl uznáván pro svůj pozitivní vliv na zdraví. To samé platí i u smrkového „medu“.

Smrkový med od včel – účinky

Lesní smrkový med je zpravidla tmavší barvy, obsahuje větší množství minerálních látek a je osvědčený při nachlazení, nespavosti a nervozitě. Medovici produkuje hmyz (například mšice) sající mízu z vodivých pletiv rostlin. Kapky přebytečné sladké tekutiny (medovice) vystřikují na povrch listů a jehličí, kde je sbírají včely. Tyto šťávy jsou vedlejším produktem zmíněných cizopasníků a nejde o jejich výkaly. Včely medovici sbírají a dále zpracovávají podobně jako nektar. Produkce lesních medů poměrně kolísá, protože závisí na mnoha faktorech. Medovicový med, podobně jako akátový med, krystalizuje jen částečně a velmi pomalu. Med vždy skladujte v temnu a chladu do 15 °C.

Smrkový med z výhonků – účinky

Silice obsažená v mladých výhoncích smrčků pomáhá dětem přírodní cestou uvolnit dýchací cesty, usnadňuje vykašlávání a rozpouští hleny. Tyto mladé smrkové výhonky zároveň obsahují vitamín C, tím posilují imunitu, pomáhají při chřipce a odvádějí z těla škodlivé toxiny. Takže smrkový med z výhonků usnadňuje vykašlávání, je dobrý proti bronchitidě, chřipce a je velice vhodný obzvláště pro malé děti. Smrk rovněž tiší bolesti svalů, kloubů a působí protizánětlivě. Umí pomoci při poruchách prokrvení končetin, ale i nervozitě nebo celkové vyčerpanosti.

Smrkové výhonky jsou vhodné ke sběru v průběhu měsíce dubna v teplejších oblastech a až začátkem června ve vyšších nadmořských výškách. Sbírají se pouze mladé výhonky do velikosti cca 4 cm. Myslete na to, že se nesmí otrhávat ve veřejných lesích, ale určitě se nebude zlobit babička nebo soused, když jim jeden ze smrčků na zahradě v letošním roce nepovyroste o několik větviček.

Zdroj: Smrkový med
Zveřejněno dne: 3.6.2017

BOULE NA HLAVĚ

Boule na hlavě po pádu nebo nárazu

Boule vznikají nejčastěji na hlavě, kde je nad plochými lebečními kostmi tenká kůže. Boule na hlavě trápí především malé děti, které se ještě neumí dobře orientovat v prostoru, nedokážou odhadnout vzdálenosti a nemají dobrou rovnováhu. Věk batolete tak bývá provázen častými boulemi na hlavě. Jestliže je některé dítě skutečně velmi náchylné k častým střetům své hlavy s tvrdými předměty (narážení do stěn, pády a podobně), měly by jim jejich maminky chránit hlavy turbánkem z pleny nebo měkkého šátku.

V dřívějších dobách bývalo zvykem boule na hlavě vzniklé úrazem zatlačovat. Mnozí lidé vzpomínají na oboustranné utrpení, když je milovaná maminka (babička) pevně sevřela mezi koleny a lžicí nebo plochou jídelního nože se pokoušela bouli na hlavě nacpat dovnitř lebky. Kromě křiku, slz a ještě větší bolesti nemělo zatlačování žádný efekt. Mnohem účinnější a příjemnější je přiložit na bouli na hlavě studený mokrý obklad.

Úraz hlavy nemusí končit jen boulí na hlavě. Třeba i po několika hodinách se mohou objevit příznaky otřesu mozku nebo poškození lebečních kostí. V takových případech je nezbytné odborné lékařské vyšetření.

V podkoží (škáře) na hlavě je poměrně bohatá síť krevních vlásečnic neboli kapilár, které přivádějí z tepének živiny i kyslík a ústí do odvodných žilek. Žilami se pak odvádějí odpadní látky a oxid uhličitý. Bohaté prokrvení kůže hlavy pak způsobuje, že i drobná otevřená poranění značně krvácejí, například po nepodařeném skoku do mělké vody nebo po škrábnutí větví v lese. Když zůstane kůže neporušená, může náraz poranit nebo poškodit krevní a mízní kapiláry pod pokožkou.

Krevní kapiláry jsou po odstupu z tepének pod slabým tlakem nutným pro filtraci krevní plazmy s živinami a kyslíkem do tkání. Proto může z narušených kapilár pod tlakem vytékat buď přímo krev, nebo jen světlá krevní plazma, jestliže jsou cévy zasaženy mírněji a krvinky neunikají. Skoro vždy jsou však poškozeny křehčí mízní kapiláry, které nepozorovaně protkávají celé naše tělo. Mají za úkol průběžně odvádět z mezibuněčného prostoru přebytečnou tekutinu a nakonec ji dopravit do krevního řečiště.

Pod místem úderu se proto hromadí směs mezibuněčné tekutiny, kožního vaziva (vláken složených z bílkoviny kolagenu) a krevních bílkovin, které se začínají srážet. Tvoří se nerozpustná, postupně tvrdnoucí hmota. Boule se pak po několika dnech bez následků vstřebá. Někdy i trochu cestuje a může měnit barvu. Pokud je její náplň bez krvinek, je boule téměř bílá (u černochů černá). Sraženina obsahující červené krvinky ovšem mění barvu jako v případě modřiny. Červené krevní barvivo hemoglobin se nejprve rozpadá na zelený biliverdin a z něj pak vzniká žlutý bilirubin.

Když jako první pomoc na poraněné místo hned přiložíme ledový obklad (stačí sáček zmražené zeleniny), stáhnou se drobné kruhové svaly kolem tepének (takzvané prekapilární sfinktery), díky tomu se téměř okamžitě zastaví přítok krve do poškozené oblasti a boule se „nenalije“, nebo je alespoň menší. Bouli rozhodně nezatlačujeme – mohli bychom situaci spíš zhoršit, protože by se zvětšila plocha pod boulí, nebo bychom vyvolali zánětlivou reakci.

Zdroj: Boule na hlavě
Zveřejněno dne: 18.1.2017


SiteMAP