Téma: 

kouř

Recepty na uzené maso

Nutriční hodnoty

Uzené maso je masný výrobek. Vyrábí se uzením v udírnách. Výroba tohoto masa je jednoduchá. Maso se musí nejprve nasolit buď klasickou solí, sanytrem, nebo dusitanovou směsí, přičemž možnosti nasolení jsou tři: nakládání do láku, suché nasolení a solení injekční stříkačkou. V českých podmínkách se nejčastěji užívá nakládání do láku. Kromě soli (rychlosoli) se do masa vetře či mezi jednotlivé vrstvy vloží různé další ingredience, jako například česnek, cibule, jalovcové bobule, pepř, cukr a podobně. V láku se maso nechá odležet určitou dobu, která je odvislá na použitém způsobu solení. Po tuto dobu je třeba maso průběžně kontrolovat. Takto připravené maso se vkládá do udírny, kde se vyudí.

Způsob průmyslového uzení je odlišný. To má za účel výrobky pouze vybarvit, ochutit a aromatizovat. Na maso se aplikuje takzvaný tekutý udírenský kouř, doba skutečného uzení je pak příliš krátká. Výhoda tohoto uzení spočívá v tom, že takto upravené maso neobsahuje karcinogeny, které při běžném uzení v kouři vznikají. Nevýhodou je odlišná chuť. Po zrušení závazných norem na výrobu potravin počátkem 90. let 20. století začali někteří výrobci za účelem zlevnění masa či většího zisku do uzeného masa injekčně vpravovat vodu s polyfosfáty, což jsou zvýrazňovače chuti spolu s dalšími éčky. Některá uzená masa obsahují pouze 70 % masné části. Dalším způsobem šizení uzeného masa je jeho nastavování práškem ze sušené krve. Proto je dnes průmyslově vyráběné uzené maso velmi rozdílné kvality.

Uzené maso je úplně stejně tučné jako neuzené maso, záleží na tom, co je to za maso. Kuřecí šunka bude mít tuku minimum, naopak anglická slanina, turistické salámy nebo uzená krkovička klidně víc než 50 %. Uzené maso je nezdravé spíš svým vysokým obsahem soli a také možnou přítomností karcinogenních látek, které vznikají špatným vyuzením.

100 g vařeného uzeného masa má energetickou hodnotu 1 004,88 kJ (123,99 kcal) a obsahuje zhruba 15 g bílkovin a 20 g tuku.

Uzené maso často obsahuje velké množství tuku (podle druhu zvířete, ze kterého maso pochází, a podle použité části) a o něco méně bílkovin. Velké množství přidávané soli může být příčinou vysokého krevního tlaku (rizikové pro vznik infarktu myokardu) či zadržování vody v organismu. Solicí směsi často obsahují i další látky, které jsou podezřelé z negativního vlivu na lidské zdraví. Hovoří se o žaludečních vředech, rakovině tlustého střeva a jiných civilizačních chorobách. Při úpravě uzením vzniká množství dalších zdraví škodlivých látek (maso se několik hodin udí zavěšené v kouři). Pokud je to proto možné, uzenému masu se zcela vyhněte. Uzené maso je nevhodné zejména pro děti, starší lidi, pacienty s šetřící dietou nebo pro osoby s ledvinovými obtížemi. Nehodí se ani při redukční dietě. Pokud si uzené maso nedokážete odepřít, vybírejte alespoň méně tučné druhy a s jeho konzumací to nepřehánějte.

Ceny uzeného masa můžete vidět zde.

Zdroj: Recepty na uzené maso
Zveřejněno dne: 2.9.2016

Ionizátor

Ionizátor do auta

Ionizátor do auta čistí a osvěžuje vzduch v automobilu a tím přispívá ke zpříjemnění prostředí v autě při řízení.

Ionizátor pro automobily obohacuje vzduch v automobilu zápornými ionty, redukuje zápach, odstraňuje ze vzduchu prach a čistí vzduch, a to v patnáctiminutových cyklech. Je konstruován pro 12V/DC zásuvku autozapalovače.

Pokud patříte mezi lidi, kteří si rádi v autě zapálí cigaretu, často převážíte zvířata nebo pokud prostě toužíte po čistém vzduchu v autě bez nežádoucích pachů, vyzkoušejte ionizátor. Pracuje s nejmodernějšími ionizačními technologiemi a pomáhá tak neutralizovat pachy, jako je například cigaretový kouř, výfukové plyny, zvířecí nebo jiné nepříjemné pachy, vytvářením záporně nabitých iontů zcela bez použití chemie. Ionizátor se jednoduše připojí do zásuvky autozapalovače a vzduch v kabině vašeho auta je rázem svěží. Díky funkci časovače se ionizátor po 15 minutách automaticky vypne.

Zdroj: Ionizátor
Zveřejněno dne: 29.9.2016

Topení dřevem a peletami

Výběr a instalace topení na dřevo a pelety

Při výběru zařízení na topení dřevem či peletami je důležité zvolit to, které je správně dimenzované pro váš prostor vytápění. Když bude spotřebič příliš velký, mají pak uživatelé tendenci, že palivo spíše doutná, než hoří, aby nedocházelo k přehřátí zařízení. Tímto kolísáním teplot kotle dochází zbytečně k plýtvání palivem a je to i jednou z největších příčin znečišťování ovzduší. Seriózní prodejci by s vámi měli o velikosti a požadavcích vašeho topení mluvit, ale pravidlem je, že kamna o výkonu 18 kW mohou vyhřát až 2000 metrů čtverečních prostoru, zatímco kamna o výkonu 12 kW vyhřejí prostor 1300 metrů čtverečních.

Krby a kotle na dřevo mohou do ovzduší vydávat velké množství znečištěných látek. Kouř ze dřeva obsahuje stovky chemických sloučenin včetně oxidu dusíku, organických plynů a pevných částic, z nichž mnohé mají nepříznivé účinky na zdraví. V mnoha městech a venkovských oblastech je kouř ze spáleného dřeva hlavním zdrojem znečištění ovzduší. Proto také v obcích, kde je kvalita ovzduší na nepřijatelné úrovni, omezují používání nebo zakazují instalace topení na dřevo v nové výstavbě domů. Před instalací topení na dřevo byste se měli informovat na místním stavebním úřadě nebo na úřadu životního prostředí o předpisech, které jsou ve vaší oblasti uplatňovány.

Pokud máte starší topení na dřevo, zvažte jeho obnovení. Mezi nejnovější topení patří katalytické topení, které umožňuje spalování spalin při nižších teplotách a tím dosahují i úbytek výfukových plynů. Všechna kamna na dřevo by měla mít certifikát. Vysoce efektivní kamna mají nejen nižší emise, ale jsou také často bezpečnější, protože dokonalým spalováním zabraňují nahromadění komínových usazenin, které nazýváme kreozot.

Pokud chcete stávající topení bez katalyzátoru předělat na zařízení s katalytickým spalováním, stačí zakoupit katalytickou klapku. Ty jsou obvykle k dispozici jako sady a bývají instalovány v kouřovodu. Chcete-li sledovat teplotu kamen po přidání katalyzátoru spalování, měli byste také nainstalovat alespoň jeden senzor tepla na těleso kamen nebo potrubí. Při instalaci dodržujte pokyny výrobce.

V případě, pokud jde o teplomety, ovlivňuje umístění těchto kamen, jak dobře bude teplo po domě distribuováno a udržováno. Tyto teplomety by měly být umístěny v místnosti, kde trávíme většinu svého času, a v ideálním případě by měl být vyřešen způsob, jak bude teplo proudit i do zbytku domu.

Pro bezpečnost a maximální účinnost byste pro zařízení pro spalování dřeva a pelet měli zvážit jeho profesionální instalaci. Profesionálové pečlivě zváží vše, co je potřeba pro vaše bezpečí. Zkušený profesionál vám navíc může vybrat ta správná kamna pro vytápění vašeho domova.

Zdroj: Topení dřevem a peletami
Zveřejněno dne: 13.3.2013

Domácí výroba sýra

Historie výroby sýrů v ČR

Základy k umění výroby dnešních evropských sýrů položili staří Římané. Ve svých obrovských domech s mnoha místnostmi totiž mohli ovlivňovat jednotlivé fáze zrání sýrů. K významným faktorům, které daly vzniknout velké rozmanitosti druhů a chutí, patřily také vlhkost, teplo a průvan, stejně jako kouř z kamen, omývání sýrů a přidávání bylinek. K výrobě sýra používali nejrůznější druhy mléka – za nejdůležitější bylo považováno mléko ovčí, kravské a kozí, ale zpracovávalo se také mléko kobyl a oslic. Z kulinářské příručky známého římského gastronoma Columelly, kterou napsal kolem roku 50 n. l., vyplývá, že Římané již používali „coagulum“, tedy syřidlo, které pocházelo ze čtvrtého žaludku kůzlete nebo jehněte. V příručce rovněž vysvětluje použití soli, která měla sýr vysušit a zakonzervovat jej pro delší trvanlivost při transportu.

Sýr býval u nás kdysi obecně rozšířeným pokrmem, i poslové kněžny Libuše prý zastihli Přemysla Oráče, jak právě pojídá chléb se sýrem – a byli jím také pohoštěni. Staročeské „kozí syrečky“ bývaly výnosným exportním zbožím a byly požadovány i pro svatbu krále Vladislava v roce 1502. Slavné olomoucké tvarůžky zůstávají s oštěpky a brynzou stálou specialitou. Na Slovensku byl dán podle sýra i název městu. Jde o Kežmarok, jehož jméno vzniklo z německého Kasemarkt – trh sýrů.

Zdroj: Domácí výroba sýra
Zveřejněno dne: 21.10.2015

Topení dřevem a peletami

Palivo - dřevo a pelety

Výběr a skladování dřeva

Vzhledem k tomu, že hodně energie může být zbytečně vynaloženo při spalování vlhkého dřeva, měli byste používat dřevo, které je úplně suché. Správně vyschlé dřevo se připravuje těžbou na jaře a nechá se usychat celé léto. Hodně záleží, jaké je to dřevo a určitě by mělo být bez zeleně. Dřevo by mělo být vysušeno na optimální vlhkost 20 až 25%. Některé dřevo může být pro dnešní vzduchotěsná moderní kamna příliš suché, a pokud dáte toto dřevo na žhavé uhlíky, bude okamžitě vytvářet plyny a kouř a bude se tvořit kreozot.

Všechny druhy suchého dřeva mají při porovnání hmotnosti a výkonu podobnou hodnotu. Proto hustší dřeviny obecně déle hoří a jsou i dražší. Dřeviny jako dub, bílý ořech a borovice zůstanou hořet celou noc. Osika vytváří vysokou teplotu ohně, který pomáhá vyčistit komín.

Při výběru dřeva můžete také chtít zjistit, zda používá dodavatel při těžbě udržitelné postupy. Neudržitelné postupy mohou mít negativní vliv na životní prostředí tím, že způsobí erozi půdy nebo snižování biologické rozmanitosti.

V případě, že váš dřevník objevili škůdci, uložte si dřevo dále od domova. Horní části hromady by měly být zakryty, ale strany musí zůstat otevřené, aby mohl proudit vzduch. Pokud je to možné, uložte dřevo na překlady (například betonové bloky), aby zůstalo v suchu.

Palivové dřevo cena

Tady je seznam nejlevnějšího palivového dřeva.

Pelety

Pelety se obvykle prodávají v osmnáctikilových pytlích. To, kolik paliva budete potřeba na topnou sezonu, můžete odhadnout tak, že jedna tuna pelet odpovídá přibližně jednomu a půl metru palivového dřeva. Většina majitelů domů, kteří používají kotle na pelety jako hlavní zdroj tepla, protopí dvě až tři tuny pelet ročně. Kotle na pelety mají často levnější provoz, než elektrické vytápění či vytápění plynem.

Většina pelet má vlhkost 5 až 10%. Dobře vyschlé dřevo má obvykle vlhkost 20%. Některé pelety mohou obsahovat stopy ropy, která se může používat jako mazivo při výrobě pelet, i když většina neobsahuje žádné přísady. Pelety vyrobené ze zemědělského odpadu obsahují více popela, ale mohou produkovat více tepla, než pelety ze dřeva.

Za kvalitu výroby pelet je vždy odpovědný výrobce. Podle normy jsou dva druhy tohoto paliva a to pelety prémiové a standardní. Jediný rozdíl mezi stupni je v anorganice popela. U prémiových pelet by měla být nižší než 1% a u standardních méně než 3%. Prémiové pelety jsou obvykle vyrobeny z jádra dřeva. Existuje pět předepsaných vlastností pro oba stupně pelet:

  1. objemová hmotnost na 0,03 metrů krychlových nesmí být nižší než 18 kg;
  2. průměr je 6,5 až 8 mm;
  3. maximální délka je 13 až 25 mm;
  4. pokuty za prach - nesmí sítem (3,18mm) propadnout více než 0,5% hmotnosti;
  5. obsah sodíku musí být menší než 300 částic.

Můžete zjistit, že kvalita pelet v pytli, pro svou nadměrnou špínu a prach, neodpovídá normě. Na jeden 18 kilogramový pytel by mělo být maximálně půl šálku prachu. Kamna na pelety určená pro pelety s nízkým obsahem popela mají, při použití pelet s vyšším obsahem popela, tendenci pracovat špatně. Mnoho výrobců kotlů na pelety přepracovaly své výroby, aby byly schopny spalovat pelety s různým obsahem popela.

Ačkoliv se dostupnost pelet zvyšuje, přesto byste si měli být před nákupem kotle jistí, že ve vašem okolí je spolehlivý dodavatel pelet. Je také důležité včas vědět, jaký typ pelet máte k dispozici, než zařízení koupíte. Většina prodejců kamen pro spalování pelet vám buď učiní nabídku pelet, nebo doporučí dodavatele.

Pelety cena

Tady je seznam nejlevnějších pelet na topení.

Zdroj: Topení dřevem a peletami
Zveřejněno dne: 13.3.2013

Škumpa

Rod škumpa

Škumpa neboli Rhus patří do čeledi ledviníkovitých (Anacardiaceae) a své vědecké rodové pojmenování získala podle řeckého slova rhein, což znamená téct. Název je odvozen od skutečnosti, že kůra tohoto okrasného stromu roní bílou pryskyřičnou šťávu.

Škumpa je většinou malý strom nebo keř dorůstající do výšky 3 až 5 metrů, který má deštníkovitou korunu. Již na první pohled zaujme svými hustě ochmýřenými výhony, větvičky jsou zkrátka „chlupaté“. Lichozpeřené listy dorůstají délky až 40 cm a vyrůstají z nich ostře pilovité lístky. Jde o dvoudomou rostlinu, která kvete v červnu a červenci. Samčí květenství je žlutavě zelené a roste v koncových palicovitých latách, zatímco samičí je tmavě červené a kompaktní.

Škumpa původně pochází ze Severní Ameriky, ale díky své nenáročnosti je to dnes kosmopolitní až invazivní rostlina, kterou najdete v subtropech a mírném pásmu obou polokoulí. Na světě roste asi 150 druhů rostlin čeledi ledviníkovitých, naše české podmínky však snáší jen asi 15 druhů. I z těchto 15 druhů se jich převážná většina pěstuje pouze v botanických zahradách a arboretech, do našich zahrad nejčastěji zavítá škumpa orobincová, nazývaná také ocetná.

Lidový název ocetná pochází od dřívějšího přidávání plodů škumpy do octa pro zvýraznění chuti. Tříslovin ze škumpy se využívalo i v koželužství k vydělávání kůží. Škumpa se k nám dostala teprve v polovině 19. století.

Škumpu vysazujeme jako okrasný strom v zahradě, ale často je vidět i v parcích. Její předností je, že roste i tam, kde jiné dřeviny hynou. Je krásná zvláště na podzim svým červeným listím i plody. Semeny se v zimě živí někteří ptáci. I když škumpa nemá žádné zvláštní požadavky na pěstování, je nenáročná, vitální a snese téměř jakékoliv stanoviště, přesto si ji mnoho zahrádkářů nechce pustit na pozemek. Je to totiž poměrně invazivní rostlina, která se rychle šíří kořenovými výmladky, a to i do vzdáleného okolí. Mnozí ji proto označují za plevel stejně jako bolševník. Navíc její kořeny mají obrovskou sílu a dokážou se provrtat téměř všude, překážkou pro ně nejsou ani betonové či dlážděné chodníky. Proto si vždy dobře rozmyslete, kam ji zasadíte!

Pokud jste se rozhodli, že chcete mít škumpu na zahradě, rozhodně se vyhněte její výsadbě k plotu. Zemí by zanedlouho prolezla k sousedům a ti by z její návštěvy rozhodně nemuseli mít takovou radost. Také ji nevysazujte v blízkosti zapuštěných bazénů, protože i do nich se dokáže probourat. Prostor jejích kořenů je dobré vymezit plastovým nebo plechovým límcem, který by měl být alespoň 80 cm hluboký.

Na půdu není škumpa nijak náročná, vybírejte pro ni slunné stanoviště – nemá totiž příliš ráda stín, vlhko ani větrno. Množí se semeny a kořenovými výrůstky. Pod matečnou rostlinou vyrostou každý rok desítky dceřiných odnoží, které brzy zaplevelí celý prostor. Mladých rostlinek se však dá jednoduše zbavit seseknutím pomocí běžných sekaček nebo křovinořezů. Pokud bychom se chtěli škumpy zbavit nadobro, je třeba ji vykopat i s kořeny, jinak bude veškerá snaha marná a několik metrů od původního místa vyraší škumpy nové. Uřezané větve a listy nespalujte, protože kouř může citlivějším jedincům podráždit oči a plíce.

Botanické druhy škump rozmnožujeme nejlépe výsevem semene. Očištěná semena se na jaře buď máčejí v kyselině, nebo přelijí vroucí vodou, ve které je necháme, dokud nevychladne. Můžeme je také stratifikovat přes zimu v chladu. Klíčivost hodně závisí na provenienci osiva. Připravené osivo se vysévá do pařeniště. Rostliny přesazujeme opatrně, abychom zbytečně neporanili kořeny. Rostliny z výsevů rostou stromovitě a netvoří, pokud neporaníme kořeny, kořenové výmladky. Kultivary se množí kořenovými řízky, které se odebírají během zimy. Při práci se škumpami, a to i nejedovatými druhy, používáme rukavice. Prostokořenné sazenice se vysazují na podzim či v předjaří, kontejnerované prakticky kdykoliv.

Zdroj: Škumpa
Zveřejněno dne: 18.1.2017

Topení dřevem a peletami

Typy spalovacích kamen na dřevo a pelety

Následuje stručný přehled různých typů spalovacích kamen, které jsou na trhu k dispozici.

Pyrolytické kotle na dřevo

Pyrolytický znamená zplyňovací kotel na kusové dřevo, dřevní brikety a dřevní odpad, konstruovaný s ohledem na antikorozní úpravu stěn. Vnitřní stěny kvalitního kotle jsou vyrobeny z kotlových plechů tloušťky 5 - 6 mm. Kotel má odolnou keramickou vyzdívku s mikrovýztuhou pro zajištění dlouhodobé stáložárnosti a dlouholeté životnosti. Kotel je určen pro úsporné a komfortní vytápění včetně možnosti ohřevu teplé užitkové vody v objektech jako jsou například rodinné domy, chalupy, dílny, provozovny apod. Zplyňovací kotle se vyznačují úsporným a ekologickým provozem a vysokou účinností (až 90%). Výborná regulace výkonu a kvalitní izolace kotle šetří palivo a čas obsluhy. Pyrolytické kotle vyžadují nepatrnou spotřebou elektrické energie za což se odmění ekologickým provozem, který splňuje náročné normy emisní třídy 3 ČSN EN 303-5 a i nadále je lze provozovat po roce 2022.

Dobrý pyrolytický kotel má velkou přikládací komoru pro délku polen 40 až 80 cm. V přikládací komoře lze bezproblémově spalovat kusové dřevo, dále štěpku nebo dřevěné brikety. Velká přikládací komora společně s výbornou regulací a vysokou účinností zajišťuje velmi dlouhé hoření na jednu vsázku paliva (až 4,5 hodiny). Výborná regulace tepelného výkonu kotle je řízena elektronickým regulátorem, který snímá teplotu kotlové vody, teplotu spalin, popřípadě i teplotu v místnosti a na základě těchto veličin řídí proces spalování. Tím je zaručen vysoký komfort obsluhy a vysoká účinnost spalování.

Pyrolytické kotle cena

Tady je uveden seznam nejlevnějších kotlů na dřevo se zplyňováním.

Klasické kotle na dřevo

V této kategorii jde o kotle na tuhá paliva. Kotel na tuhá paliva je svařen z ocelových plechů a trubek. Vnitřní prostor je rozdělen vodní přepážkou na přikládací šachtu, spalovací komoru a výměník, kterým proudí spaliny ke kouřovému hrdlu. Pod spalovací komorou a přikládací šachtou je pohyblivý dvoudílný rošt, obvykle ovládaný z boční strany kotle pákou. Regulace sekundárního vzduchu přiváděného z boků do spalovací komory zvyšuje účinnost tohoto kotle. Primární vzduch je přiváděn regulovatelnou klapkou v popelníkových a přikládacích dvířkách. Regulace se provádí ručně nebo automaticky regulátorem výkonu (TRV), který je dodáván jako příslušenství současně s kotlem. Tyto kotle jsou vhodné pro vytápění bytů, rodinných domků, provozoven a obdobných objektů s tepelnou ztrátou 17-35 kW. Otopný systém může být s otevřenou nebo tlakovou expanzní nádobou, samotížným nebo nuceným oběhem otopné vody, s maximálním přetlakem 200 kPa.

Tyto kotle jsou přednostně určeny pro spalování suchého dřeva, s maximální vlhkostí 20%, například přířezů z kulatiny do pr. 100 mm a délky 310, případně 445 mm (podle velikosti kotle), respektive štípané dříví s kůrou nebo bez kůry. Doporučuje se palivo ukládat do přikládací šachty příčně (vodorovně), aby docházelo k plynulému odhořívání a sesuvu paliva. Při použití tak zvaných dřevěných patrvarů, je nutný zvýšený dohled obsluhy, protože palivo zůstává často viset. Dobrá funkce těchto kotlů je podmíněna kromě odborné instalace také potřebným komínovým tahem a správnou obsluhou.

Kotle na dřevo cena

Tady je seznam nejlevnějších kotlů na dřevo.

Kotle na pelety

Tato kamna spalují pelety, vzniklé zhutněním materiálu. K výrobě pelet se používají piliny, štěpky, kůra, odpady ze zemědělských plodin, odpadní papír a jiné organické materiály. Některé typy mohou spalovat i skořápky či jádra z kukuřice.

Tato kamna jsou vhodnější pro provoz a mají mnohem vyšší efektivitu spalování a vytápění než běžná kamna na dřevo, či krby. V důsledku toho, že produkují velmi malé znečištění ovzduší, jsou osvobozeny od požadavků měření emisí. Ve skutečnosti jsou kamna na pelety nejčistším tepelným spotřebičem spalujícím pevná paliva, navíc se spalovacím účinkem 78% až 85%. Kamna na pelety mají topnou kapacitu, která se pohybuje v rozmezí od 2,5kW do 27kW za hodinu a jsou vhodné pro domy, apartmány i byty.

Instalace kotlů na pelety je často levnější než topení na dřevo, a to proto, že mnohé z nich mohou mít přímé odvětrávání a nepotřebují drahé komíny. V důsledku toho mohou být náklady na instalaci celého systému nižší než u běžných kamen na dřevo.

Topení na pelety jsou k dispozici jako volně stojící kamna nebo krbové vložky. Volně stojící kamna připomínají kamna na dřevo v tom, že vyhřívají pokoj, ve kterém jsou nainstalovány, ale ne pokoje sousední, pokud nepoužijete ventilátor, který bude honit teplý vzduch do ostatních místností. Stejné jsou také krbové vložky, které se vejdou do stávajících krbů. Někteří výrobci nabízejí kotle nebo krbové vložky na pelety jako doplnění, nebo nahrazení stávajících kotlů na plyny nebo topné oleje v systémech obytného vytápění.

Všechna topení na pelety mají násypku pro uložení pelet. Tyto násypky jsou pro 16 až 60 kg paliva, což může za normálních podmínek vydržet den i více, než bude potřeba zásobník doplnit. Zařízení funguje tak, že takzvaný šnek dopravuje pelety do spalovací komory. To, jak rychle jsou pelety do komory dodávány, určuje potřebný tepelný výkon. Výfukové plyny jsou odsávány formou malého odtahového potrubí, které je směrováno na střechu nebo ven bočnicí. Pokročilé modely mají malý počítač a termostat, který řídí rychlost podávání pelet.

Kotle na pelety obvykle vyžadují doplnění jednou za den (některé používají systém, kde plnění probíhá automaticky), a protože palivo je dodáváno v pytlích, nemusí provozovatel zvedat těžké, špinavé nádoby. Většina zařízení pro spalování pelet, snad kromě skla na dvířkách, zůstává při svém provozu relativně chladná, což snižuje riziko náhodného popálení. Topení na pelety spaluje své palivo tak úplně, že se v komíně hromadí jen malé množství kreozotu, což představuje menší nebezpečí požáru.

Bohužel, kotle na pelety jsou složitější a mají drahé komponenty, které se mohou rozbít. Vyžadují také elektřinu pro provoz ventilátoru, ovládacích prvků a podavače pelet. Pokud kamna nemají zálohový zdroj napájení, může dojít k tomu, že při výpadku elektrické energie, přestanou topit, či případně mohou zakouřit dům.

Kotle na pelety cena

Tady je seznam nejlevnějších kotlů na spalování dřevěných peletek.

Vysoce efektivní krby a krbové vložky

Krby byly navrženy jako estetický prvek a zpravidla je tvořilo zdivo s otevřeným prostorem, tyto krby však nelze považovat za topidla. Při topení v těchto krbech docházelo k velkému úniku vzniklého tepla rovnou do komína. Tyto krby způsobují znečištění domácnosti. Ačkoliv některé návrhy těchto krbů se snaží tyto problémy řešit, a to buď skleněnými dveřmi, zásobováním tlakovým vzduchem, či systémem s rekuperací tepla, i přesto jsou krby ti poražení.

Pouze vysoce účinné krbové vložky prokázaly svou účinnost při zvýšení efektivity vytápění staršími krby. V podstatě namontováním vložky do zdiva krbu a použitím stávajícího komína, začne krb fungovat jako kamna na dřevo. Musíte nainstalovat kouřovod, který povede od vložky do horní části komína. Dobře namontovaná krbová vložka může fungovat téměř stejně efektivně, jako kamna na dřevo.

Studie prokázaly, že správná instalace krbových vložek je velmi důležitá. Jen profesionální instalatér prohlídkou krbu a komínu zjistí, zda je použití vložky vhodné. Vložky by měly být co nejvíce vzduchotěsné, jak jen to je možné. Čím více vzduchotěsné budou, tím snadněji se bude ovládat oheň a tepelný výkon. Instalatéři by měli používat jen schválené izolační materiály určené pro krby a jimi vyplnit všechny mezery mezi krbovou vložkou a vloženým krytem.

Přesunutí vložky pro vyčištění komína může být obtížné, nejlépe uděláte, když to ponecháte na profesionálním kominíkovi. V některých případech mohou být čistící dvířka umístěna nad vložkou, takže vložka nemusí být přesouvána. Některé modely mají kolečka pro zjednodušení instalace, čištění, opravy a další manipulace s vložkou.

Některé moderní krby na dřevo jsou certifikovány jako nízkoemisní zařízení. Přestože byl krb vytvořen, aby pohled na ohniště zachoval určité tradice, může být tato generace krbů účinným zdrojem tepla. Přes otvory pod topeništěm je vzduch z místnosti nasáván, zahřán přes výměník tepla a poslán zpět do domu, a to buď prostřednictvím otvorů v horní části krbu, nebo prostřednictvím kanálů - otvorů vedoucích do okolních místností ve zdi. Některé z těchto krbů umožňují přídavným ventilátorem vhánět ohřátý vzduch do suterénu. Vzduch poté putuje kanály do jiných místností v domě. Krb by měl mít pro spalování přívod venkovního vzduchu.

Kouřovod je únikem tepla a teplého vzduchu z vašeho domu. Pokud máte krb, který nepoužíváte, utěsněte kouřovod. Pokud krb používáte, zajistěte si, aby byl komín zavřený v době, kdy krb není v provozu. Dala by se použít i nafukovací zátka, běžně dostupná, která dočasně utěsní váš komín a zabrání úniku vzduchu přes komín.

Krbové vložky cena

Tady je seznam nejlevnějších krbových vložek.

Zděné topení na dřevo

Zděná topení jsou známá také jako ruský, sibiřský nebo finský krb. Produkují více tepla a méně znečišťují, než jiná zařízení na dřevo nebo pelety. Zděná topení jsou složena z topeniště, které je ze zdícího materiálu (například cihel) a dlouhého, klikatého, kouřového kanálu. Požářiště jsou vystavěny z pálených cihel, žáruvzdorného betonu nebo podobných materiálů, které vydrží teplotu přes 1100°C.

Malý horký oheň, rozdělán jednou nebo dvakrát denně, uvolňuje vyhřívané plyny do dlouhých zděných tunelů. Zdivo pohlcuje teplo a pak ho pomalu uvolňuje do domu po dobu 12 až 20 hodin. Zděná topení běžně dosahují účinnosti spalování 90%.

Většina z nich jsou určeny pro spalování dřeva, v minulosti byly určeny ke spalování téměř jakéhokoliv typu tuhého paliva. Relativně malý, ale intenzivní oheň má rovněž za následek velmi malé znečištění ovzduší a velmi malé nahromadění kreozotu v komíně. Protože většina tepla z paliva se převádí do zdiva a pomalu se přes den uvolňuje do místností, nemusí být v tomto typu ohřívače přikládáno palivo tak často, jako u jiných druhů spotřebičů pro vytápění dřevem. Kromě toho, pokud je zdivo topení postaveno tam, kde na něj může v zimě přímo svítit sluneční záření, bude ohřívač absorbovat i sluneční teplo a uvolňovat ho pomalu do místnosti.

K dispozici je široká nabídka vzorů a stylů zděných topení. Větší modely se podobají klasickým krbům a mohou zabírat celou stěnu. Menší modely zabírají asi tolik místa jako kamna na dřevo nebo pelety. Mohou být postaveny na zakázku nebo zakoupeny jako prefabrikáty. Plány a soupravy jsou běžně k dispozici, ale není snadná jejich montáž a je zapotřebí odborných znalostí zdiva.

Kromě výše jejich nákladů mají zděná topení ještě jednu nevýhodu při srovnání s běžnými kamny na dřevo, či krby, a to, že nemohou rychle poskytnout teplo v chladné místnosti.

Stavba kamen a krbů není jednoduchou záležitostí. Kamna a krby mají své specifika a jejich konstrukce, materiály i pracovní postupy se vyvíjely stovky let. Pokud mají krby či kamna sloužit mnoho let a spolehlivě plnit všechny své funkce, je nanejvýš vhodné, aby stavbu krbu a kamen provedli zkušení krbaři a kamnáři.

Umístění a dimenzování komína

Komíny využívají teplo vzniklé z ohně, což se nazývá komínový efekt. Vzhledem k tomu, že teplý vzduch z ohně stoupá, je chladnější vzduch zezdola nasáván přes otvory, které poskytují kyslík, který oheň k hoření potřebuje. Zapálení ohně se správnou teplotou hoření bude podporovat tok vzduchu. Mezi nižší a vyšší tlakovou zónou spočívá v domácím prostředí neutrální tlaková zóna. Neutrální tlaková zóna má tendenci se pohybovat směrem k největšímu úniku vzduchu. Když se horní část komína nachází nad střechou domu (tak to musí být), je neutrální tlaková zóna komína výše než neutrální tlaková zóna domu. Správně umístěný komín vytvoří jemný proud vzduchu od kamen ven z komína, i když kamna nehoří.

Pokud navrhujete nebo budujete nový dům, zvažte umístění komína spíše uvnitř vašeho domu. Více obvyklý komín, postavený podél vnější strany domu, ztratí cenné teplo od chladného venkovního vzduchu. Pokud komínová teplota vzduchu klesne, může vzniknout nízký tlakový efekt a do domu se táhne zapáchající vzduch z komína. V takovém případě se dům stane lepším komínem, než komín samotný, a když zapálíme oheň, tak kouř zaplní místnost.

Komíny musí odpovídat velikosti kotle, což znamená, že velikost roury odvodu spalin by měla být stejná jako u vývodu z kamen. Pokud je komínové potrubí větší než vývod z kamen, zvyšuje se nahromadění kreozotu a tím klesá účinnost. Izolované komíny jsou také více výkonné. Starší zděné komíny lze efektivně a bezpečně renovovat a připojit na nové kotle. Opět by měla být komínová vložka stejných rozměrů jako vývod z kamen. Není neobvyklé, že za komín zaplatíte stejně, jako za kotel.

Volně stojící kamna na dřevo jsou s komínem propojena spojovacím potrubím. Pokud je propojovací trubka delší než dva a půl metru, měli byste zvážit investici dvouplášťové trubky s dva a půl centimetrovým prostorem mezi jednotlivými vrstvami potrubí. Efektivní moderní kamna produkují velké množství tepla. Při použití dlouhé jednovrstvé trubky by se ztrácelo velké množství tepla a tím by se zpomalovalo proudění, což by mohlo mít dopad na celkovou efektivitu vašeho topného systému.

Zdroj: Topení dřevem a peletami
Zveřejněno dne: 13.3.2013


Sitemap | RSS