Téma: 

směs

Suchý beton

Suchý beton oproti klasickému

V případě stavby domu potřebujete mít nejprve vylité kvalitní základy. V dnešní době se téměř nestaví domy se sklepem, a tak se většinou řeší základy vytvořením takzvaného plata. Na tento podklad je již přímo stavěn celý dům. Dále je tento beton ještě izolován, takže u něj příliš nezáleží na přesné rovině. Pro tyto účely se využívá hrubý základový beton. Ten musí být hlavně velmi pevný, aby nedocházelo v průběhu času k jeho praskání. Takový beton může obsahovat jakékoliv velké pevné části, jako jsou kusy starého betonu, železo a téměř jakýkoliv stavební odpad. Hodně tím ušetříte, protože nebudete muset objednávat tolik betonové směsi. Pokud bude dodaný beton dostatečně kvalitní a také tekutý, je kvalita základu naprosto stejná, jako kdyby byl pouze z betonu a žádné odpadní materiály v něm nebyly. Takový beton musí potom několik týdnů tvrdnout. V současné době se udává doba okolo jednoho měsíce. Tato doba se dá zkrátit použitím složek pro lepší tvrdnutí.

V každém domě musí být rovněž nutně kvalitní betonové podlahy. Platí zde, že na kvalitní beton se dají lépe pokládat konečné povrchy, jakými mohou být koberce, dlažby nebo plovoucí podlahy. Pro dělání podlah jsou využívány především dvě varianty betonu. První variantou je namíchání suchého betonu z písku, cementu a vody. Je to řešení nejlevnější a zároveň velmi kvalitní. Ovšem při horší znalosti správných poměrů může dojít k drolení nebo praskání betonu. Takovýto problém nebudete mít u druhého typu. Tím jsou takzvané betonové potěry. Prodávají se většinou ve čtyřicetikilových pytlích a tuto směs stačí pouze rozmíchat s vodou. V tomto případě je správný poměr hlavních složek zaručen. Jediné, co se vám může stát, je, že betonový potěr takříkajíc utopíte. To znamená, že je příliš řídký a nedá se s ním pracovat. Tomu zabráníte, když nejprve do nádoby, ve které tento beton budete míchat, nalijete ze začátku málo vody a postupně přimícháváte sypkou směs. Množství vody tak odhadnete mnohem lépe.

Suchá betonová směs se skládá z portlandského cementu, vápencové drti zrna 0 až 4 mm a vylepšujících přísad. Tato betonová směs je určena pro vnitřní i venkovní použití, především k drobným pracím při stavbě nových a opravách starých domů či jako podklad pod dlažbu při zřizování teras, chodníků a příjezdů, osazování sloupků pro plot.

Zdroj: Suchý beton
Zveřejněno dne: 22.2.2016

Diskuze: pečení v pekárně

Dobrý den,nevím co dělám špatně při pečení chleba v pekárně.Nejprve do nádoby naliju vodu,dám sypkou směs koupené v obchodě.Dám příprava těsta a po u míchání pečení.
Po upečení mám stvrdlou hroudu.Může mi někdo poradit?Děkuji Eva

Zdroj: diskuze Pečení v pekárně
Odesláno dne: 16.3.2016 uživatelem Eva

Suchý beton

Návod na suchý beton

Zásadním problémem je to, jak v domácích podmínkách zabezpečit dodržování stálého složení betonové směsi a jak vůbec betonovou směs složit. Dodnes panuje názor, že běžný objemový poměr míchání písku a cementu je 6 : 1 a poměr míchání 4 : 1 je již přepych a plýtvání cementem. Protože se většinou v domácích podmínkách nepoužívá hrubé kamenivo do betonu, jsou betony vyráběny pouze z písku, a zde je poměr míchání 4 : 1 ještě nedostatečný. Dobrý a pevný beton lze při výrobě betonu pouze z písku získat teprve při poměru písku a cementu v rozmezí 2 : 1 až 3 : 1, protože cementový tmel tvořený cementem a vodou musí obalit velké množství malých zrn písku. Při větším obsahu písku než při poměru 3 : 1 již nestačí cementový tmel na obalení všech zrn písku a zrna písku se po zatvrdnutí vydrolují z hmoty betonu a beton má nízkou pevnost. Uvedenými mísícími poměry se rozumí skutečné objemové poměry a ne dávkování malých lopat cementu a velkých lopat písku. Kdo beton někdy míchal, musel zjistit, že lopata cementu je podstatně lehčí než lopata písku. Toto je dáno různými sypnými objemovými hmotnostmi těchto materiálů. Z důvodu této různosti obou materiálů by dávkování cementu a písku nemělo být objemové, ale hmotnostní podle odborně provedeného návrhu složení betonové směsi. Kompromisem je navážit pro první míchačku cement a písek do kbelíků a dále dodržovat dávky kbelíků na jednu míchačku. Ještě jednodušší je nechat si navrhnout složení betonové směsi na jednu míchačku a na jeden pytel cementu a „od oka“ pomocí kbelíků dodávat pouze písek. V tomto případě je alespoň jedna složka betonové směsi dávkována přesně. Dávkování písku lopatami nelze vůbec doporučit, protože každá lopata je jiná a navíc hmotnost jedné lopaty písku je závislá na vlhkosti písku. Na povrchu hromady písku je písek suchý a na lopatě se tvoří nízký kužel. Naopak uvnitř hromady je písek vlhčí a na lopatě se tvoří vyšší kužel. Rozdíl hmotnosti těchto dvou lopat může být až několik kilogramů, což vede u malých míchaček k výrobě naprosto odlišných betonových směsí.

Dobře namíchaný beton poznáme podle toho, že je rovnoměrné struktury, lepkavý, dobře roztíratelný, mírně zavlhlý, jakoby masný. Takovýto beton aplikujeme do nachystaného bednění s maximální dobou zdržení 45 minut.

Beton zhotovený svépomocí v poměru 1 kbelík cementu a maximálně 3 kbelíky hrubého písku je mnohem levnější než beton zhotovený z připravených pytlovaných suchých betonových směsí, které dnes nabízejí v každých stavebninách, a je také o dost levnější než beton dovážený na stavbu v autodomíchávači (zamíchaný ve fabrice). Jedinou výhodou objednaných hotových betonů je garance požadované kvality jejich výrobcem.

Zdroj: Suchý beton
Zveřejněno dne: 22.2.2016

Diskuze: Re: Orchideje

Když orchidej bohatě roste se silnými listy, tak má od vás dostatek hnojiva a proto se ji nechce kvést. Když ji dáte na pár měsíců hnojivovou dietu (úplně přestat hnojit), tak se lekne, že nepřežije a rychle nasadí na květ, aby stačila vytvořit semena pro nové rostlinky, které zajistí přečkání doby nedostatku živin. Sprchování květů není vyloučeno, ale nehodí se, aby v květu zůstávala voda, protože se zde spojí s usazeným domácím prachem a tato směs pak zahnívá a může to zničit celý květ.

Zdroj: diskuze Orchideje
Odesláno dne: 7.6.2016 uživatelem Zahradník

Citrónová poleva

Citronová poleva na cheesecake

Ingredience: 1 vejce, 1 žloutek, 50 g krupicového cukru, 2 lžíce citronové šťávy, špetka soli, 1 lžička strouhané citronové kůry, 15 g másla, 15 ml smetany

Technologický postup: Rozšlehejte metlou vejce, žloutek, cukr a špetku soli. Přidejte citronovou kůru, dejte nad plotnu a na mírném ohni přiveďte k varu a vařte, dokud směs nezhoustne. Trvá to tak 3 minutky a směs by měla mít konzistenci pudinku. Sundejte z plotny, vmíchejte máslo a smetanu. Pokud jsou ve směsi hrudky, přeceďte přes sítko a dejte vychladit do lednice.

Zdroj: Citrónová poleva
Zveřejněno dne: 23.5.2016

Diskuze: Re: choroba perenospora vína

Modrá skalice se používá na postřik proti plísním a má stejné účinky jako Kuprikol nebo Champion. Modrá skalice se aplikuje v kombinaci s jedlou sodou nebo hašeným vápnem, tvoří se takzvaná jícha. Postřik je lepší aplikovat v podvečerních nebo ranních hodinách. Za plného slunce hrozí popálení listů. Zde jsou dva návody, jak postřik připravit:

Burgundská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody. V druhé nádobě se rozpustí 140 g krystalické sody také v pěti litrech vody. Oba roztoky se těsně před použitím smísí tak, že se roztok skalice přilévá do roztoku se sodou, ne naopak. Pak se směs neboli burgunská jícha hned aplikuje na list postřikem.

Bordeauaxská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody a v jiné nádobě se rozpustí 150 g hašeného vápna také v pěti litrech vody. Po vychladnutí se oba roztoky smísí přiléváním skalice do vápna. Po tomto smísení je potřeba změřit pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. PH musí být mírně zásadité kolem hodnoty 8. Zásaditost se zvýší přidáním vápna. Správně připravená jícha je modrá a po usazení je čirá. Musí se spotřebovat do 24 hodin. Při přípravě i při aplikaci se používají nekovové nádoby. Postřik se nesmí dostat na švestky, které spálí.

Zdroj: diskuze Choroba perenospora vína
Odesláno dne: 17.7.2015 uživatelem Zahradník

Drožďová pomazánka

Drožďová pomazánka se strouhankou

Ingredience: 5 vajec, 5 lžic strouhanky, 2 kostky droždí, 1 cibule, 3 stroužky česneku, sůl, pepř mletý, majoránka

Technologický postup: Vajíčka rozklepneme do půllitrového hrnku, zalijeme studenou vodou a rozmícháme. Na pánvi osmažíme do sklovata jemně nakrájenou cibulku a přidáme droždí. Droždí necháme rozpustit a za stálého míchání počkáme, až se začne znovu srážet. Potom přidáme vajíčka s vodou a mícháme, dokud nezačne směs opět vařit. Pak postupně přidáváme strouhanku, až se vytvoří směs podobná konzistencí „mozečku“. Pánev potom odstavíme z plotny a ochutíme nastrouhaným česnekem, majoránkou, solí a pepřem.

Zdroj: Drožďová pomazánka
Zveřejněno dne: 1.3.2016

Diskuze: léčení prašiviny u králíků

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků
Odesláno dne: 19.12.2016 uživatelem anežka

Šunkofleky nejsou jen zapečené těstoviny

Šunkofleky se zelím

Ingredience:

  • domácí těsto dle výše uvedeného návodu nebo půl balíčku kupovaných fleků
  • 100 g libového uzeného masa
  • 100 g slaniny
  • 1 sáček kysaného zelí
  • 3 vejce
  • 1 cibule
  • 1 lžíce hořčice
  • 30 g másla
  • pepř
  • sůl

Postup:

Těstoviny uvařte dle návodu. Na pánvi orestujte uzené, slaninu a cibuli, vše nakrájené na kostičky. Do mísy sesypte těstoviny, masovou směs, zelí, přidejte hořčici, vejce, sůl a pepř a důkladně promíchejte. Vymažte si zapékací mísu máslem a přendejte do ní připravenou směs na šunkofleky. Troubu předehřejte na 180 °C a šunkofleky pečte, dokud nebude jejich povrch zlatavý.

Zdroj: Šunkofleky nejsou jen zapečené těstoviny
Zveřejněno dne: 18.11.2015

Drožďová pomazánka

Drožďová pomazánka s pomazánkovým máslem

Ingredience: kousek másla, 1 střední cibule, 1 kostka kvasnic, 4 vejce, 1 pomazánkové máslo, sůl, pepř mletý

Technologický postup: Na másle osmažíme najemno nakrájenou cibulku do sklovata, přidáme kostičku kvasnic, jakmile se rozpustí, rozklepneme do pánve také 4 celé vejce a usmažíme hodně hustou vaječinu. Po zchladnutí zamícháme směs s jedním pomazánkovým máslem, dosolíme a dopepříme, kdo má rád, může přidat česnek.

Zdroj: Drožďová pomazánka
Zveřejněno dne: 1.3.2016

Butter chicken

Garam masala

Jde o velmi chutnou a voňavou indickou směs koření, vhodnou pro přípravu indických pokrmů a také k dochucení černého čaje s mlékem a medem.

Používá se tradičně do indických pokrmů jako pilaf, birjuní, na grilovaná a rožněná masa, na minutky, do mletých mas, na kuřata, ryby, k dochucení luštěnin – čočky a fazolí, do rýžových a jogurtových pokrmů a do dalších pokrmů orientální kuchyně.

Skládá se z koriandru, pepře, kmínu, muškátu, skořice, kardamomu, hřebíčku, citronové kůry.

Zdroj: Butter chicken
Zveřejněno dne: 16.5.2016

Medovník

Postup výroby

Sodu a ocet smícháme. Do hrnce přidáme máslo, med, cukr a vymícháme. Poté přidáme ocet a sodu a opět vše dohromady smícháme. Směs dáme na oheň a za stálého míchání vaříme, dokud se na povrchu nevytvoří pěna. Poté hlídáme, aby se směs zbarvila do hněda. Jakmile dojde ke zhnědnutí, odstavíme. Po částečném zchladnutí zapracujeme mouku. Těsto přikryjeme a necháme hodinu vykynout v teple. Z těsta vytvoříme 7 až 8 kuliček. Každou kuličku vyválíme na slabou placku a dáme péci. Placky by měly mít tvar dortové formy.

Salko na krém se musí vařit po dobu 3 hodin, přičemž by mělo být ponořené po celou dobu ve vodě. Salko se vaří přímo v plechovce!

Jakmile je vše hotovo, musíte upečené placky navršit na sebe. Každou placku potřete krémem, nevyjímaje boky medovníku. Celý dezert posypte moučkovým cukrem. Medovník nechte v chladu přes noc uležet. Dezert můžete místo cukru posypat i mletými vlašskými ořechy.

Zdroj: Medovník
Zveřejněno dne: 8.12.2013

Šunkofleky nejsou jen zapečené těstoviny

Šunkofleky na pánvi

Ingredience:

  • domácí těsto dle výše uvedeného návodu nebo půl balíčku jakýchkoliv kupovaných těstovin
  • 100 g libového uzeného masa
  • 100 g slaniny
  • 3 vejce
  • 30 g másla
  • pepř
  • sůl

Postup:

Těstoviny uvařte dle návodu. Na vyšší pánvi orestujte uzené, slaninu, přidejte máslo, těstoviny, rozšlehaná vajíčka a ochuťte solí a pepřem. Neustále míchejte, aby se směs nepřipálila. Stačí nechat na pánvi pár minutek a máte hotovo. Takto připravované šunkofleky jsou hodně rychlé, jen vám možná bude chybět ta výborná, křupavá kůrčička.

Zdroj: Šunkofleky nejsou jen zapečené těstoviny
Zveřejněno dne: 18.11.2015

Drožďová pomazánka

Drožďová pomazánka jako ze školky

Ingredience: 250 g droždí, 4 vejce, 1 cibule, sůl, pepř mletý, 1/3 másla, pažitka

Technologický postup: Kousek másla odkrojíme a zpěníme na něm nadrobno nakrájenou cibulku. Zbytek másla necháme při pokojové teplotě změknout. Na orestovanou cibulku rozdrobíme droždí, promícháváme a čekáme, až se rozpustí. Pozor, aby se nepřipálilo! Do rozpuštěného droždí rozklepneme vejce, můžeme přisolit, případně přidat trochu pepře, a mícháme do zhoustnutí. Hotovou směs necháme vychladnout a nakonec ji vyšleháme se změklým máslem. Podáváme s pečivem, zdobíme cibulkou, pažitkou, plátkem rajčete nebo vajíčka.

Zdroj: Drožďová pomazánka
Zveřejněno dne: 1.3.2016

Citrónová poleva

Citronová poleva z cukru krystal

Ingredience: 500 g cukru krystal, voda, 2 lžičky citronové šťávy

Technologický postup: Cukr se ve vyšším hrnci zalije vodou tak, aby hladina byla přibližně o 1 centimetr vyšší. Pak se směs za stálého míchání vaří, dokud nedosáhne teploty 114 °C. Pak se ochladí na 30 až 40 °C, přimíchají se do ní 2 lžičky citronové šťávy a míchá se, dokud nezačne tuhnout. Poleva v určité chvíli začne tuhnout velmi rychle. Pokud je příliš tuhá, může se trochou vody naředit – přidáváním vody už pak poleva ale netuhne tak, jak by měla v ideální konzistenci.

Zdroj: Citrónová poleva
Zveřejněno dne: 23.5.2016

Holandský řízek

Holandský řízek podle Pohlreicha

Ingredience: 500 g mletého vepřového masa, 200 g čtyř druhů tvrdých sýrů (uzený eidam, mimolette, kaškaval, blaťácké zlato), 100 g kukuřičné strouhanky, 5 lžic hladké mouky, 1 vejce, 1,5 dl mléka, 1 rohlík, sůl, mletý pepř, olej na smažení

Postup: Na kostičky nakrájený rohlík prokropíme trochou mléka. Když se mléko vsákne, přidáme rohlík k mletému masu. Směs osolíme, opepříme a za postupného přilévání zbylého mléka vše důkladně prošleháme. Masovou směs necháme zhruba 1 hodinu v chladu odležet. Sýry nakrájíme na malé kostičky. Vmícháme je k masu, ze kterého připravíme 1,5–2 cm vysoké oválné placičky. Ty obalujeme v mouce, rozšlehaném vejci a strouhance. V hlubší nádobě rozehřejeme olej. Vkládáme do něj řízky, které na středním plameni smažíme z obou stran dozlatova. Rada: Při smažení volte raději mírnější oheň, aby se řízky dobře propekly.

Varianta: 500 g mletého masa osolíme, opepříme, přilijeme 1,5 dl mléka, prošleháme a necháme v chladu 1 hodinu odležet. Pak do masa vmícháme 200 g nastrouhaného sýra a ze směsi tvoříme 1–2 cm vysoké oválné placičky. Ty obalujeme v mouce, rozšlehaných vejcích a strouhance. Řízky smažíme pomalu po obou stranách dozlatova.

Zdroj: Holandský řízek
Zveřejněno dne: 6.8.2015

PŘISPĚJTE NA PROVOZ TOHOTO WEBU


Jakákoliv částka od Vás nám do budoucna pomůže připravit nový a zajímavý obsah.
Uděláte nám velkou radost, když nám pošlete příspěvek na nový obsah.

Číslo účtu je 2901151489/2010

Variabilní symbol: 223327

Za každý příspěvek Vám z celého srdce děkuje celý tým webu ČeskéNápady.cz.


Sitemap | RSS