Téma: 

vysazení

Jak na rozmnožování vinné révy řízky

Péče o rostlinu po vysazení

V prvním roce uvazujte vyrašené letorosty během růstu k opoře provázkem, aby se nepoškodily větrem nebo prudkými dešti. Vylamujte u nich zálistky a při velkém suchu révu zalévejte. Nezapomeňte ani na ochranu proti okusu před domácím zvířectvem, případně zajíci, mají-li přístup na váš pozemek. Odstraňujte i takzvané rosné kořínky, které se objevují těsně pod zemí, kde rostou z naštěpované části.

Zdroj: Jak na rozmnožování vinné révy řízky
Zveřejněno dne: 7.6.2015

Jak na rozmnožování vinné révy řízky

Přesazení řízků do vinohradu

Zakořeněné řízky vysazujte, když je půda prohřátá cca na 10 °C, což bývá cca v třetí dekádě dubna. Do té doby nechte sazenice uložené ve studeném a stinném sklepě, nejlépe ve vlhkém písku. Jamky pro výsadbu vyryjte teprve v den vysazení, aby zbytečně nevysychaly. Jamku připravte zhruba na hloubku délky sazenice, to je asi 30 cm. Sazenici vždy dávejte do jamky šikmo, naroubovanou částí k opoře. Pokud jste sazenici v místě srůstu podnože a roubu zavoskovali, může tato část vyčnívat nad zeminu (cca 5 cm). Není-li tomu tak, je třeba kvůli vysychání oček navršit hlínu i na roub. Jamku i se sazenicí nejprve zasypte do poloviny dobrou zeminou (může být smíchaná nejen s kompostem, ale i s trochou písku) a poté zalijte asi 3 až 5 litry vody. Až se voda zcela vsákne do půdy, zahrňte zbytek jamky. Rašení začíná obvykle po třech týdnech, záleží na klimaticko-půdních podmínkách. Když chcete zkontrolovat, jestli očko vyrašilo, odkrývejte vždy zeminu velmi opatrně, abyste rašící očko nevylomili.

Zdroj: Jak na rozmnožování vinné révy řízky
Zveřejněno dne: 7.6.2015

Aeonium ciliatum

Květ

Růžice jsou velmi atraktivní, proto je tento sukulent velmi ceněným druhem. Aeonium ciliatum (latinsky Aeonium ciliatum) roste pouze na ostrově Tenerife. Listy vyrůstají ve tvaru růžice. V závislosti na množství slunečního záření jsou zbarvené od tmavě zelené až po žlutozelenou. Květy vyrůstající na rozvětveném stvolu mají bílou barvu. První květy se objeví až po 2–4 letech od vysazení.

Zdroj: Aeonium ciliatum
Zveřejněno dne: 21.3.2016

Čarověník

Čarověník pěstování

Čarověníky vzniklé mutacemi bývají životaschopné a mohou se vegetativně rozmnožovat. Změny zapříčiněné takzvanými pupenovými mutacemi jsou dědičné a je jim přisuzován velký význam v evoluci, i když se semeny množí spíše jen výjimečně. Čarověníky lze množit a zachovávat roubováním, přičemž si zachovávají svůj zvláštní charakter. Vznikají tak zakrslé stromky podobné bonsajím, které však ani po vysazení do volné půdy nevyrostou do větších rozměrů. Jsou proto mimořádně vhodné do skalek a malých zahrad.

Zdroj: Čarověník
Zveřejněno dne: 14.12.2014

Jak pěstovat česnek

Péče o česnek v době růstu

Česnek musí být po vysazení stále vlhký, aby vyrazily kořeny. S vodou to však nikdy nepřehánějte, během chladnějších měsíců, kdy se přebytečná voda nestačí odpařovat, by vám přestal růst, nebo dokonce začal hnít. Pokud neprší, zalévejte česnek jednou týdně. Na konci vegetačního období snižte zálivku, protože česnek k tomu, aby začal zrát, potřebuje horké a suché léto.

Při pěstování česneku si dejte pozor na hmyz, myši a další škůdce, kteří mohou ovlivnit vaši úrodu tím, že buď samotný česnek požírají, nebo si tvoří hnízda mezi rostlinami.

Zdroj: Jak pěstovat česnek
Zveřejněno dne: 29.4.2013

Jak se pěstuje saturejka

Zalévání a hnojení

Saturejky potřebují nejvíce vody po vysazení předpěstované sadby, v případě přímého výsevu je potřeba vycházet z množství vláhy v půdě. V době růstu nebudete mít starosti se zavlažováním, tato rostlina skutečně nepotřebuje příliš mnoho vody. Půda nesmí být podmáčená, jinak rostlina uhnije a odumře. V případě, že pěstujete saturejku v květináči či truhlíku, je zapotřebí zvolit květináč s otvorem na dně, který bude přebytečné množství vody spolehlivě odvádět.

Hnojení rostlin přichází v úvahu jen v případě, že budete pěstovat trvalku, ne jednoletou rostlinu, pak by k hnojení mělo docházet vždy na podzim.

Zdroj: Jak se pěstuje saturejka
Zveřejněno dne: 13.5.2013

Čajovník

Pěstování čajovníku doma

Čajovník je velmi přizpůsobivou rostlinou. Byl vyšlechtěn i do odrůd, které lze pěstovat v různých klimatických podmínkách, tedy i u nás. Po celý rok by měl mít vlhkou, nikoli však přemokřenou půdu (ideálně rašelinu) a zastíněné stanoviště. Pokud ho budete pěstovat v květináči, v létě ho umístěte ven, naopak na zimu přesuňte do světlé místnosti s teplotou mezi 10 – 15 stupni. Pravidelně každé dva roky na jaře (březen) ho přesaďte do větší nádoby, nejlépe do rašeliny a zalévejte měkkou vodou. Pozor ale na poškození kořenového balu, čajovník okamžitě shodí listy. Doroste vám do výšky maximálně kolem 2 metrů. Květů se dočkáte až za dva roky od vysazení. V bytě ho ale musíte opylovat uměle štětečkem. Doma pak můžete sklízet mladé listové pupeny a připravit si z nich výtečný zelený čaj. Většinou se ale čajovník pěstuje jako dekorativní rostlina, a to buď ze semen, nebo z řízků.

Zdroj: Čajovník
Zveřejněno dne: 4.3.2016

Máta peprná

Máta v květináči

Máta vyniká svou rozmanitostí jak do barvy, tak množstvím odrůd a druhů a má příjemnou výraznou vůni. Kvete červenofialově od července do září a její výška se pohybuje kolem 30–60 cm a šířka je kolem 0,5 m. Má ráda polostinné až slunné stanoviště a její trs je vzpřímený a bujně rostoucí. Musí se pravidelně zalévat, ale nesmí být přemokřena. Průběžně se sklízí mladé listy na čaj, na podzim je nutné sestříhat ji celou. Lze ji pěstovat v květináčích. Nejvhodnější je propustný, hlinitopísčitý substrát. Pravidelně ji zalévejte odstátou vodou do misky a přihnojujte ji. Je nenáročná, až se rozroste, téměř o ni nemusíte pečovat. Čerstvé listy máty lze sklízet celé léto. Nať se doporučuje stříhat těsně před květem a v odpoledních hodinách, to obsahuje nejvíce silic. Množí se buď částmi rostlin, rozdělením kořenů či ze semen. Nejpříhodnější doba pro vysazení je na jaře (březen, duben) či na podzim (září). Na zimu ji umístěte na světlé místo, kde bude minimálně 10 °C, a omezte zálivku.

Zdroj: Máta peprná
Zveřejněno dne: 18.6.2014

Druhy kvetoucích keřů magnolia

Magnolia Soulangeana

Magnolia Soulangeana je nejoblíbenější a nejčastěji pěstovaná magnolie u nás. Česky se jmenuje šácholan Soulangenův nebo také magnolie Soulangenova. Byla vyšlechtěna z magnolie Liliflora a magnolie Denudata, a to v 19. století ve Francii. Prohlédněte si fotografie tohoto kultivaru.

A proč je Magnolia Soulangeana velmi oblíbeným keřem? Především pro její krásné a velmi voňavé květy. Prvních květů se dočkáte asi 6 až 8 let po vysazení, pak už její kvetení bude pravidelné. Pokvete vám hned na jaře asi od poloviny dubna, a to ještě před olistěním. Květy mají z vnější strany krásně růžovou barvu, uvnitř jsou sněhově bílé, okvětní lístky mají oválný tvar a jsou střechovitě uspořádány.

Jen co Magnolia Soulangeana odkvete, začnou se na keři objevovat první lístky sytě zelené barvy, které se postupně rozšiřují a dorůstají do délky kolem 10 centimetrů. Vrchní strana těchto lístků je hladká, zatímco rubová strana je chlupatá.

Jak pěstovat Magnolii Soulangeana

Magnolia Soulangeana má ráda slunné až polostinné místo. Nepotěšíte ji však určitě tím, že ji vystavíte častému větru. Vzhledem k tomu, že kvete v hodně brzkých měsících, kdy ještě teploty klesají pod nulu, nechcete-li mít květy omrzlé, zvolte stanoviště alespoň trochu chráněné, ale na druhou stranu, bude-li to moc teplé místo, vyraší květy příliš brzy a zmrznou dřív, než stačí rozkvést. Při výsadbě také pozor na to, že vám z malého keře vyroste dvou- až čtyřmetrový strom, takže jej zasaďte tak, aby měl dostatek místa na rozrůstání. Magnolii můžete a nemusíte zastřihovat, chcete-li upravit do požadovaného tvaru, proveďte to nejlépe hned po odkvětu.

U magnolie byste neměli zapomínat na zalévání, nemá ráda přeschnutí, a to ani v zimním období, proto nebude-li mrznout ani sněžit, je dobré si na ni jednou za čas vzpomenout a trochu vody jí dopřát.

Zdroj: Druhy kvetoucích keřů magnolia
Zveřejněno dne: 25.11.2015

Převislé jahody

Pěstování převislých jahod

Jahody lze pěstovat ze semen nebo vysazovat přímo sazenice. Asi největší výhodou pěstování jahodníků ze semen je to, že semena a samotné rostliny jsou vždy zdravé, nezavlečou vám na zahrádku žádnou chorobu, jak by se to mohlo stát u sazenic. Výsadbu jahod je třeba provést včas, ať už jde o převislé jahody, popínavé jahody, nebo klasické jahody. Ideální dobou pro vysazení jahod je jak podzim, tak i období na jaře. U jahodníků je velmi důležité, aby pořádně zakořenily. Jestliže se tak nestane, pak je rostlina předurčena k zániku.

Nejlepší doba pro výsadbu a přesazování převislých jahod je časné jaro. Ale platí, že rostliny v kontejnerech je možné vysazovat celoročně. Pro sadbu používejte vždy dostatečně velké nádoby. Čím větší objem zeminy bude v nádobě k dispozici, tím lépe budou jahodníky růst. Nezapomeňte na to, aby byly v nádobě dostatečně velké otvory pro odtok přebytečné vody a na dně asi 5 cm silná drenážní vrstva (například hrubý štěrk). Na tuto drenážní vrstvu položte netkanou textilii (běžně používanou například při pěstování zeleniny), aby se zemina nemohla smísit s drenážní vrstvou. Jako zeminu k sázení použijte nejlépe hotový substrát, který je k dostání v každém zahradnictví nebo větším supermarketu. Jahody vysazujte do truhlíků či velkých květináčů asi 30 cm od sebe.

Převislé jahody pěstované v květináčích či truhlících vyžadují mírné zastínění, aby nedošlo k přehřátí kořenového systému. Důležité je také pravidelnější přihnojování během vegetace a pravidelná zálivka. Plody nenechávejte přezrát, vypadají na rostlině sice hezky, ale postupně ztrácejí chuť.

Při pěstování převislých jahodníků v květináči dbejte na to, aby byla půda vždy rovnoměrně vlhká, jinak rostliny reagují přerušením růstu. Proto, a to zejména po výsadbě a až do okamžiku, kdy jahodník začne růst, soustavně zajišťujte mírnou vlhkost půdy. Nikdy však nezalévejte listy, plody a srdíčko rostliny, předejdete tak tvorbě plísňových infekcí a hnilobě.

Sklizeň plodů bude možná od května do prvních mrazů. Pro požadovaný růst jahodníku je nutné první květy odstranit. Tento krok bude rostlinu stimulovat k nárůstu šlahounů, na nichž se postupně po jednotlivých patrech bude vytvářet velké množství plodů. Na rostlině ale ponechte maximálně 3–4 silné šlahouny. Později přirůstající šlahouny odstraňte, jahody tak budou větší, chutnější a rostlina začne dříve plodit na vzdálenějších patrech. Při dobré péči mohou mít šlahouny až 5 pater a dosahovat délky více než 150 cm. Ale doporučuje se na každém šlahounu ponechat pouze tři patra.

Zdroj: Převislé jahody
Zveřejněno dne: 24.6.2014


Sitemap | RSS