Téma: 

zapékané brambory v troubě

Zapečené brambory v troubě

Zapečené brambory se smetanou

Ingredience: 400 g brambor, 2 cibule, sůl, pepř, 100 g šunky, smetana

Postup: Syrové brambory oloupeme a nakrájíme na tenké plátky. Vymažeme plech, na který poklademe brambory v jedné vrstvě. Oloupeme cibuli, nakrájíme ji na kolečka a polovinu dáme na brambory, které posypeme rovněž šunkou nakrájenou na malé kostičky (také dáme pouze polovinu). Na první vrstvu poklademe zase brambory a posypeme zbytkem cibule a šunky. Nakonec dáme opět vrstvu brambor. Celé zalijeme smetanou (brambory jsou osolené a trošku opepřené) a pečeme ve vyhřáté troubě na 180 stupňů.

Zdroj: Zapečené brambory v troubě
Zveřejněno dne: 25.9.2015

Diskuze: dottaz

Dnes jsem zjistil, že asi u každého hnízda brambor sje v zemi díra a do ní nalézají včely či vosy. Brambory dobře zalévám. Letos zde na chalupě pěstuji brambory poprvé a jsem z toho pryč-bojím se i brambory okopávat. Poraďte prosím co mám dělat. Děkuji za radu. Kott Jaroslav

Zdroj: diskuze Dottaz
Odesláno dne: 10.5.2016 uživatelem Kott Jaroslav

Zapečené brambory v troubě

Zapečené brambory s brokolicí

Ingredience: 1 brokolice, 1 cibule, 1 kelímek Cottage, 1 kelímek smetany, 1 kg brambor, 100 g eidamu, 2 vejce, sůl, oregano, mletý černý pepř, tuk na vymazání

Postup: Nejprve dáme vařit brambory. Vybereme si nějaké větší a dáme je vařit i se slupkou, dokud nezměknou. Brokolici očistíme a také ji dáme vařit, a to doměkka. Mezitím nakrájíme cibuli na kolečka a oloupaný česnek na plátky. V misce rozmícháme vejce se smetanou (popřípadě s mlékem) a okořeníme dle chuti solí, oreganem a pepřem.

Hotové uvařené brambory oloupeme a nakrájíme je na širší plátky. Brokolici rozebereme na menší části a též ji pokrájíme na plátky. Vezmeme si zapékací mísu, vymažeme ji tukem a dno vyložíme plátky brambor. Osolíme, opepříme, opět dochutíme dle libosti kořením a pokládáme plátky brokolice. Zase okořeníme a přelijeme polovinou zálivky. Jako poslední vrstvu dáváme brambory a přelijeme zbytkem zálivky. Pak je posypeme strouhaným sýrem a pečeme v troubě dozlatova. Zapečené brambory s brokolicí podáváme jako hlavní jídlo.

Zdroj: Zapečené brambory v troubě
Zveřejněno dne: 25.9.2015

Diskuze: Re: jak oloupat dýňové semeno

Dobrý den,
U nás doma se dýňová semínka sušila v troubě a suchá se pomocí zubů vylupovala. Upražená semínka musela být růžová. Pražila se pomalu na sucho. Později jsme semínka vylupovala těmito způsoby jak suchá, tak čerstvá (u čerstvých je to větší problém):
1. Přejeďte nehtem středem boční rýhy jádra co nejdále a poté tlakem palce a prsteníčku rozlomte v rýze.
2. Tlakem postupně ulomte u zobáčku obě vyvýšené strany. Zobáček by měl směřovat k vám. Poté jádro vyjměte, příp. nutno ještě trochu někde odlomit kousek slupky.
3. Tlakem na boční hrany pomocí prstů ve špičce semena se vám slupka rozevře a tu ještě trochu odlomte a máte jádro venku.
4. Jádro se slupkou vložit do úst, slupku okousejte, jádro snězte a slupku vyplivněte.
Je jen na Vás jaký postup si vyberete :)

Zdroj: diskuze Jak oloupat dýňové semeno
Odesláno dne: 4.11.2016 uživatelem Jana

Pečené brambory

Pečené brambory v troubě

Ingredience: brambory, olivový olej, koření – drcený kmín, červená paprika, sůl (a někdy na chuť ještě oregano), dobrá je třeba i majoránka nebo kurkuma, pečicí papír

Postup: Brambory omyjte a nakrájejte na měsíčky, popřípadě měsíček ještě překrojte na půl, pokud jsou brambory větší. V míse brambory pořádně promíchejte s olivovým olejem a kořením. Záleží na vaší chuti, výborná je například kombinace drceného kmínu, červené papriky a oregana. Dobré jsou také s kurkumou. Ochucené brambory pak vyklopte na nepřilnavý plech, plech je lepší vyložit pečicím papírem, máte jistotu, že se brambory nepřichytí na plech. Brambory přikryjte alobalem nebo poklopem a pečte nejdříve 25 minut na 200 stupňů, pak poklop sundejte, teplotu trochu snižte a pečte ještě 10–15 minut. Brambory jsou hotové, když jsou měkké a na povrchu zlatavé. Takto připravené brambory jsou výborné s česnekovým máslem a sklenicí vychlazeného mléka nebo kefíru.

Zdroj: Pečené brambory
Zveřejněno dne: 15.8.2015

Diskuze: léčení prašiviny u králíků

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků
Odesláno dne: 19.12.2016 uživatelem anežka

Jak se dělají francouzské brambory

Francouzské brambory se sýrem

Ingredience: 300 g brambor vařených ve slupce, 150 g šunky, 1−2 pikantní klobásky, 1 pórek, 150 g strouhaného sýru, smetana, 1 vejce, mořská sůl, pepř, kmín, olivový olej, popř. bazalka.

Postup: Celé brambory uvaříme do poloměkka (uvnitř tvrdší) a nakrájíme na kolečka. Zapékací mísu nebo pekáč vymažeme olivovým olejem a na dno poklademe brambory, které lehce osolíme a opepříme. Na ně dáme vrstvu šunky (nakrájené na kostičky), klobásky a pórku. Vrstvení opakujeme, dokud nám nedojdou suroviny. Poslední vrstvu by měly tvořit brambory. Ty posypeme strouhaným sýrem a podle chuti můžeme přidat ještě bazalku. Nakonec vše zalijeme smetanou, ve které rozmícháme 1 vejce. Pečeme v troubě, dokud sýr nezčervená.

Zdroj: Jak se dělají francouzské brambory
Zveřejněno dne: 26.4.2015

Pečené brambory

Pečené brambory celé ve slupce

Ingredience: brambory (cca 15 středních brambor), 50 ml olivového oleje (nebo 150 g másla), sůl, kmín (nebo rozmarýn, nebo tymián)

Postup 1: Brambory omyjeme důkladně vodou a osušíme. Podélně rozpůlenou bramboru položíme rovnou částí na prkénko a půlkulatou část prokrájíme nožem skoro celou (vcelku zůstane jen asi 1–2 mm). Na plech dáme olivový olej a naskládáme brambory rovnou částí dolů. Osolíme, ještě maličko zakápneme olivovým olejem a přihodíme dvě snítky rozmarýnu, či tymiánu. Pečeme ve vyhřáté troubě na 220 °C 30–35 minut.

Postup 2: Brambory omyjeme důkladně vodou a osušíme. Celé je prokrájíme ostrým nožem tak, aby nám zůstaly pohromadě jen asi 2–3 mm (plátek je delší, proto necháme i větší neprokrojený zbytek, než je u předchozí verze). Do vyšší zapékací misky dáme máslo nakrájené na plátky a na to naskládáme brambory (částí vcelku dolů). Osolíme, okmínujeme a dáme péct na 210 °C 50–60 minut. Výsledkem bude něco jako přechod mezi dušenou a pečenou bramborou (delikátní záležitost, obzvláště pokud chcete nechat hrát prim chuť brambory).

Zdroj: Pečené brambory
Zveřejněno dne: 15.8.2015

Zapečené brambory v troubě

Zapečené brambory s kuřecím masem

Ingredience: 900 g brambor, 200 g strouhaného tvrdého sýra, 150 g anglické slaniny, 250 ml smetany ke šlehání, 4 ks kuřecích prsíček, 4–6 ks stroužků česneku, mletý černý pepř, máslo, olej, sůl, alobal

Postup: Kuřecí prsa mírně naklepeme, osolíme, okořeníme pepřem a na pánvi zprudka opečeme po obou stranách. Oloupané, oprané a důkladně okapané brambory nakrájíme na tenké plátky. Středně velký pekáč vymažeme máslem, dno vyložíme asi 2 cm vysokou vrstvou brambor, na ně poklademe opečená kuřecí prsa zabalená do plátků anglické slaniny a zakryjeme zbytkem brambor. Smetanu ochutíme solí, drceným pepřem a strouhaným česnekem, touto zálivkou přelijeme směs v pekáči, pokrm zakryjeme alobalem a pečeme v troubě předehřáté na 210–220 °C asi 20 minut, než brambory změknou. Poté alobal sundáme, brambory posypeme nastrouhaným sýrem a dopečeme je, již nezakryté, dozlatova. Chutnají opravdu výtečně.

Zdroj: Zapečené brambory v troubě
Zveřejněno dne: 25.9.2015

Jak se dělají francouzské brambory

Jak dělají francouzské brambory "kluci v akci“

Ingredience: 1 kg předvařených brambor, 4 vejce, 1 smetana, 200 g cibule, 300 g uzeného masa (bůček), 10 stroužků česneku, kmín, pepř, muškátový oříšek, petrželka, 2 hrsti libečku, sádlo.

Postup: Cibuli nakrájíme na klínky, uzené maso z komína na kostky. Kostky uzeného masa vložíme do rozehřáté pánve a zprudka orestujeme. Na výpeku poté orestujeme cibuli a česnek. Směs v pánvi dochutíme pepřem, muškátovým oříškem a dvěma hrstmi nahrubo nasekaného libečku. Předvařené a oloupané brambory nakrájíme na silnější plátky. (Už když brambory vaříte, je potřeba myslet na to, aby byly na skus, tj. aby nebyly úplně rozvařené a nerozpadávaly se.) Pekáč vymažeme vepřovým sádlem a můžeme vrstvit. První vrstvu tvoří na dno vyskládaná kolečka brambor, jež zasypeme ochucenou směsí z pánve a na ni položíme druhou vrstvu brambor. Francouzské brambory vložíme do vyhřáté trouby na 180 °C a pečeme 20−30 minut. V závěru pečení brambory zalijeme vejci rozmíchanými ve smetaně, kterou jsme osolili, opepřili a přidali do ní 2 hrstky nasekané petrželky. Teplotu v troubě snížíme na 150 °C a francouzské brambory dopečeme dozlatova.

Zdroj: Jak se dělají francouzské brambory
Zveřejněno dne: 26.4.2015

Recepty na těstoviny

Zapékané těstoviny

Zapékané těstoviny se zelím

Suroviny:

  • 250 g těstovin
  • 1 špekáček
  • 200 g uzeného bůčku
  • 1 cibule
  • 3 stroužky česneku
  • 200 g eidamu
  • 250 g kysaného zelí
  • 1 vejce
  • 1,5 dcl mléka
  • špetka muškátového oříšku, oregana, pepře a soli
  • olej dle potřeby

Postup:

Dejte do osolené vody vařit těstoviny dle návodu. Mezitím si nakrájejte na jemno cibuli a česnek a nechte je na rozpáleném oleji zesklovatět. Uzené maso společně se špekáčkem nakrájejte na malé kostičky, přisypte do pánve k cibulce a česneku a společně restujte. Po chvíli přidejte jemně nakrájené kyselé zelí, špetku oregana a ještě chvíli restujte. V hrnečku rozmíchejte vejce s trochou soli a mléka. Uvařené těstoviny sceďte a dejte do zapékací mísy. Zalijte rozšlehaným vejcem, přidejte směs z pánve a 100 g nastrouhaného sýra. Vše promíchejte a dochuťte pepřem a muškátovým oříškem. Zbylých 100 g nastrouhaného sýra posypte po povrchu a dejte do trouby zapéct.

Zapékané těstoviny s houbami a mletým masem

Suroviny:

  • 350 g těstovin (flíčky)
  • 300 g mletého masa
  • 2 stroužky česneku
  • 1 cibule
  • špetka drceného kmínu
  • špetka pepře
  • špetka majoránky
  • 2 lžíce sádla
  • hrst sušených uvařených nebo podušených hub
  • 1 dl mléka
  • 2 vejce
  • máslo
  • 2 lžíce nasekané petrželky

Postup:

Těstoviny uvařte dle návodu, slijte do síta, propláchněte rychle studenou vodou a nechte okapat. Mezitím než těstoviny okapou, si na sádle opečte mleté maso s cibulí, česnekem, kmínem, pepřem a majoránkou. Poté přidejte připravené houby a petrželku, směs osolte a promíchejte s těstovinami. Ušlehejte mléko s vejcem (stačí rozmíchat vidličkou v hrníčku) a vymažte máslem ohnivzdornou misku (či běžný pekáček), připravené těstoviny s dalšími přísadami do ní vyklopte, zalijte mlékem s vejci a dejte prudce zapéct. Povrch můžete před zapékáním pokrýt několika plátky másla. Jako příloha se hodí zeleninový salát, kysané zelí nebo sterilované okurky.

Zdroj: Recepty na těstoviny
Zveřejněno dne: 3.8.2014

Zapečené brambory v troubě

Zapečené brambory se špenátem

Ingredience: 100 g pórku, 800 g brambor, 50 ml mléka, 300 g listového špenátu, sůl, 100 g strouhaného sýra, 3 vejce

Postup: Uvařené brambory oloupeme a nakrájíme na kolečka asi 0,5 mm silná a vyskládáme je do vymazané formy. Na brambory nasypeme pórek, osolíme a poklademe spařeným špenátem. Přikryjeme plátky brambor. Brambory se špenátem a vejcem dáme na 15 minut zapéct. Posypeme sýrem a zalijeme rozšlehaným vajíčkem s mlékem. Takto zapékáme dalších 20 minut. Zapečené brambory se špenátem a vejcem podáváme ještě teplé jako zdravý hlavní chod.

Zdroj: Zapečené brambory v troubě
Zveřejněno dne: 25.9.2015

Jak se dělají francouzské brambory

Skautské brambory

Ingredience: 1 kg brambor, 3 velké cibule, 200 g tvrdého sýru, mléko, sůl, pepř, kmín, máslo.

Postup: Oloupané a nakrájené brambory dáme do studené vody, osolíme je a okmínujeme a vaříme cca 20 minut, dokud nezměknou. Mezitím nakrájíme oloupané cibule na malé kostičky, které osmažíme na oleji dozlatova. Brambory posypeme sýrem, cibulkou a podáváme s mlékem.

Zdroj: Jak se dělají francouzské brambory
Zveřejněno dne: 26.4.2015


Sitemap | RSS