Téma: 

rýže

Králík na smetaně

Králík na smetaně s houbami

Ingredience: 500 g zadního králičího masa, sůl, mletý pepř, olej, 1 cibule, 200 g žampiónů, masový vývar, 1,5 dl bílého vína, hladká mouka, 1 zakysaná smetana

Postup: Králičí maso vykostíme, nakrájíme na menší kousky, osolíme a opepříme. Opečeme v rozpáleném oleji, přidáme nakrájenou cibuli, očištěné a nakrájené houby a dusíme pod pokličkou. Podlijeme vínem, vývarem a dusíme doměkka. Když je maso měkké, šťávu necháme vysmažit, zaprášíme moukou, podlijeme, povaříme a scedíme. Přidáme zakysanou smetanu a prohřejeme. Tento recept je jemný a jako příloha se hodí například dušená rýže.

Zdroj: Králík na smetaně
Zveřejněno dne: 23.10.2016

Diskuze: léčení prašiviny u králíků

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků
Odesláno dne: 19.12.2016 uživatelem anežka

Králík na smetaně

Králík na paprice

Ingredience: 1 odblaněný králík, 150 g slaniny (paprikovaného bůčku), 80 g i více cibule, 1,5 lžičky sladké mleté papriky, 40 g hladké mouky, 1/2 lžičky soli, šlehačka, 2 střední mrkve, 1 menší petržel, 1 plátek celeru, 3–4 bobkové listy, 4 kuličky nového koření, malá hrstička celého pepře, 3/4 kostky masoxu, 1 větší stroužek česneku

Postup: Na rozpálený olej s kostičkami osmažené slaniny dáme na kolečka nakrájenou cibuli, mrkev a petržel, přidáme na kostičky nakrájený celer, bobkové listy, nové koření a pepř a opékáme za častého míchání cca 15 minut. Přidáme na čtvrtky (i na jiné části) naporcovaného králíka, zasypeme paprikou a zhruba 4–6 minut necháme maso za obracení dost zprudka opéct. Zalijeme vřelou vodou, přidáme masox, rozmačkaný česnek a dusíme doměkka (v papiňáku 50–60 minut). Měkké maso vyndáme a obereme od kostí. Do šťávy přidáme šlehačku, ve které jsme rozmíchali trochu hladké mouky (nebo mouku rozmícháme zvlášť v trošce studené vody), a necháme za častého míchání 5–10 minut povařit (pro barvu i chuť můžeme přidat i trochu kečupu). Přecedíme, dochutíme solí, citrónem), přidáme maso, prohřejeme a podáváme. Jako příloha se doporučuje houskový knedlík, brambory nebo rýže.

Zdroj: Králík na smetaně
Zveřejněno dne: 23.10.2016

Recepty na zeleninové rizoto

Rizoto s hruškami

Suroviny:

  • 320 g rýže
  • 1 hruška
  • 1 cibule
  • 1 dcl bílého vína
  • 6 dcl zeleninového vývaru
  • 200 g gorgonzoly (sýr s modrou plísní)
  • 20 g másla
  • 20 g parmezánu
  • sůl, pepř
  • vlašské ořechy na dozdobení

Postup:

Nadrobno nakrájenou cibulku zpěníme na másle, přisypeme rýži a zalijeme vínem. Když se víno vyvaří, přilijeme zeleninový vývar a stále mícháme, aby se nám rýže nepřichytila na dno hrnce. Jakmile je rýže hotová, přidáme oloupanou, na kostky nakrájenou hrušku a necháme povařit. Poté přidáme gorgonzolu, parmazán, sůl a pepř dle chuti. Na talíři ozdobíme vlašskými ořechy.

Zdroj: Recepty na zeleninové rizoto
Zveřejněno dne: 2.11.2014

Recepty na rizoto

Původ rizota

Rizoto je tradiční italský pokrm připravený z rýže s vysokým obsahem škrobu. Jeho kořeny leží v severní Itálii, ve východním Piemontu, západní Lombardii a Benátkách (odtud také pochází rýže Vialone Nano). Bez rizota si snad neumíme milánskou kuchyni ani představit. A tak, kdo si chce uvařit pravé italské rizoto, musí dbát na názor Italů, že správně zhotovené rizoto musí být připraveno dle stanoveného postupu, jinak jde jen o jídlo z rýže, nikoli o rizoto. A vlastně dodnes se tento pokrm připravuje téměř beze změny v kuchyních a restauracích po celém světě. Jak tedy postupovat, aby se vám povedlo pravé italské rizoto, se dozvíte z následujících řádků...

Zdroj: Recepty na rizoto
Zveřejněno dne: 11.8.2015

Recepty na zeleninové rizoto

Zeleninové rizoto se smetanou

Suroviny:

  • 2 balíčky rýže
  • 1 balíček mražené kukuřice
  • 1 balíček mraženého hrášku
  • 1 cibule
  • 1 kelímek zakysané smetany
  • sůl
  • kari
  • máslo nebo olej

Postup:

Balíčky rýže uvaříme dle návodu. Na másle nebo oleji si zpěníme nadrobno pokrájenou cibuli, přisypeme kukuřici a hrášek a dusíme do měkka. Poté dochutíme solí a kari kořením a vmícháme kelímek zakysané smetany. Do takto připravené směsi vmícháme uvařenou rýži a můžeme podávat. Při servírování můžeme posypat strouhaným parmazánem nebo eidamem.

Zdroj: Recepty na zeleninové rizoto
Zveřejněno dne: 2.11.2014

Recepty na zeleninové rizoto

Zeleninové rizoto se sýrem

Suroviny:

  • 2 balíčky rýže
  • 1 balíček mražené kukuřice
  • 1 balíček mraženého hrášku
  • 1 lžíce pórku
  • 1 lžička libečku
  • ½ skleničky sterilované kapie
  • sůl, pepř
  • máslo nebo olej
  • nastrouhaný sýr

Postup:

Balíčky rýže uvaříme dle návodu zhruba 15 minut. Nakrájený pórek si orestujeme na másle nebo oleji, přidáme kukuřici s hráškem a podusíme do měkka. Dochutíme solí, pepřem a libečkem. Do takto připravené směsi vmícháme uvařenou rýži a na nudličky pokrájenou sterilovanou červenou papriku. Pořádně promícháme a můžeme servírovat. Před podáním posypeme strouhaným sýrem.

Zdroj: Recepty na zeleninové rizoto
Zveřejněno dne: 2.11.2014

Kapustová polévka

Kapustová polévka s rýží

Ingredience: 150 g kapusty, 3 lžíce rýže, 1 lžíce másla, hovězí bujón, sůl, vegeta, petrželová nať, 4 lžíce strouhaného sýra

Technologický postup: Kapustu omyjeme a nakrájíme na čtverečky. Rýži přebereme a spaříme horkou vodou. Poté vsypeme do vroucí osolené vody a vaříme 5 minut. Přidáme kapustu, hovězí bujón, podle chuti vegetu a sůl a vaříme dalších 7 minut, dokud kapusta i rýže nezměknou. Nakonec vmícháme máslo. Jemnou kapustovou polévku s rýží podáváme sypanou jemně pokrájenou petrželkou a strouhaným sýrem.

Zdroj: Kapustová polévka
Zveřejněno dne: 29.9.2016

Recepty na rizoto

Pravé italské houbové rizoto

Suroviny:

  • 250 g rýže
  • 200 g lesních hub
  • 1 cibule
  • 1 stroužek česneku
  • 1 dl bílého vína
  • 7 dl zeleninového vývaru
  • 100 g strouhaného parmezánu do směsi a strouhaný parmezán na posypání
  • trocha šafránu
  • 2 lžíce nasekaného tymiánu
  • sůl, pepř

Postup:

Ve velké pánvi rozpalte olej a restujte na něm cibuli a česnek až do změknutí. Do pánve přidejte houby a smažte asi 3 minuty, nebo až začnou hnědnout. Přidejte rýži a šafrán a míchejte, aby se rýže dobře obalila olejem. Smíchejte vývar s vínem a postupně naběračkou přilévejte do pánve. Po přidání vývaru směs promíchejte, a než znovu přidáte další naběračku, nechte tekutinu plně vstřebat. Až spotřebujete všechno víno a vývar, měla by být rýže uvařená. Proveďte zkoušku ochutnáním zrnek, budou-li tvrdá, přidejte ještě trochu vývaru nebo čisté vody a dle potřeby dovařte. Nakonec vmíchejte tymián a parmezán. Podle chuti můžete rizoto opepřit a dosolit.

Zdroj: Recepty na rizoto
Zveřejněno dne: 11.8.2015

Uzená polévka

Uzená polévka s rýží

Ingredience: 1 kg uzeného masa, 4 polévkové lžíce rýže, sůl, vegeta, smetana na vaření nebo mléko

Postup: Uzené maso dáme do velkého hrnce se studenou osolenou vodou a pomalu vaříme pod pokličkou. Nespěcháme!!! Během vaření průběžně kontrolujeme stav masa. Jinými slovy uždibujeme do té doby, než je maso krásně měkké. Maso z vody vyjmeme. Je-li vzniklý vývar příliš slaný (pokud se vám vyvařilo hodně vody), přilijeme ještě vodu. Dochutíme vegetou a přidáme syrovou rýži. Rýži přidávejte s rozumem, je zrádná a nabyde. Polévku provaříme, dokud rýže nezměkne, a můžeme podávat. Na talíři dochutíme smetanou nebo mlékem.

Zdroj: Uzená polévka
Zveřejněno dne: 13.8.2015

Plněné papriky

Plněné papriky bez masa

Ingredience: 150 g papriky, 35 g cibule, 15 g mrkve, 40 g rajčat, 35 g rýže, 5 g petržele, 20 ml oleje, 0,3 g černého pepře, 2 g soli, sádlo.

Postup: Do studeného sádla přidáme trochu vody a soli, nadrobno nakrájenou cibuli a nastrouhanou mrkev. Dusíme. Později přidáme rajčata nakrájená nadrobno a ještě později rýži. Promícháme a zalijeme horkou vodou v poměru 1 : 1. Vaříme na mírném ohni, dokud je v rýži voda. Přidáme mletý pepř a nadrobno nakrájenou petržel. Papriky zbavíme stopky a semínek a osolíme. Naplníme je hotovou směsí z rýže a položíme na plech. Zalijeme olejem a horkou vodou do poloviny výšky paprik. Pečeme. Jakmile papriky zčervenají, otočíme je a v pečení pokračujeme. Podáváme s bagetou.

Zdroj: Plněné papriky
Zveřejněno dne: 1.5.2015

Rajská omáčka

Rajská omáčka s masovými kuličkami

Ingredience:

  • 1 kg mletého hovězího masa nebo míchaného mletého masa
  • 100 g vařené rýže
  • 2 cibule
  • 1 rajský protlak
  • 100 g kečupu
  • 2 perníky se švestkovou marmeládou
  • 100 ml smetany na vaření
  • 3 kusy bobkového listu
  • 5 kusů nového koření
  • 5 kusů celého černého pepře
  • 5 kusů hřebíčku
  • olej na smažení cibulky
  • cukr
  • sůl

Postup:

Mleté maso osolte a smíchejte s trochou uvařené rýže (maso potom nebude tak tuhé, ale rýže nesmíte použít příliš, aby se kuličky nerozpadaly). Cibuli oloupejte a nakrájejte na kostičky. Ve větším hrnci nechte zpěnit cibuli na oleji, na cibuli dejte osmahnout připravené koule, které postupně otočte, aby se opekly se všech stran. Poté přidejte asi 1 litr vody, rajský protlak, kečup, koření a perník nalámaný na kousky (použijte ho i s čokoládou a marmeládou). Perník se rozvaří a omáčku jednak zahustí, jednak jí dodá chuť a barvu. Omáčku nechte za občasného míchání pomalu vařit asi 1 hodinu, masové kuličky jsou totiž hotové mnohem dříve než plátky hovězího masa. Kuličky vyjměte a omáčku přeceďte. Poté do omáčky přimíchejte smetanu, dochuťte solí a cukrem a krátce povařte.

Zdroj: Rajská omáčka
Zveřejněno dne: 3.2.2016

Paella

Paella s kuřecím masem

Ingredience: 1 snítka šafránu, 4 ks kuřecích stehenních řízků, 2 dl bílého vína, 1 červená paprika, 100 ml olivového oleje, 1 lžička kurkumy, 8 stroužků česneku, 400 g zlatozrnné rýže, 1 cibule, 1 žlutá paprika, 1 l kuřecího vývaru, 1 citron, 400 g krájených rajčat, 2 červené cibule, ½ lžičky pálivé papriky, 1 lžička červené papriky

Technologický postup: Červenou cibuli pokrájejte na měsíčky, papriky na kostičky velikosti sousta. V hluboké pánvi rozpalte olej, cibuli a papriky na něm krátce zprudka opečte a dejte stranou. Přidejte kuřecí maso nakrájené na kostky, osolené, opepřené a lehce zaprášené kurkumou. Jakmile maso začne restováním hnědnout, vraťte do pánve orestované papriky a cibuli. V této fázi přisypte rýži a za stálého míchání nechte zrnka zesklovatět (stačí minutu). Přilijte víno a krátce promíchejte. Jakmile se víno odpaří, vlijte konzervu krájených rajčat. Nyní krátce orestujte, přidejte šafrán, sladkou a pálivou papriku. Promíchejte a přilijte část vývaru. Zmírněte plamen a po odpaření části vývaru přilijte zbytek. Znovu krátce promíchejte a nechte bez míchání rýži dovařit na opravdu mírném plameni. Zhruba 8 minut před koncem vaření zapíchejte do rýže po obvodu pánve a doprostřed celé stroužky česneku a na měsíčky pokrájený citron i s kůrou. Česnek během posledních minut v pánvi změkne a zesládne. Citron dodá pokrmu vynikající chuť. Jakmile je rýže měkká, přikryjte pánev alobalem a nechte alespoň 10 minut odpočinout. Veškeré tekutiny se stačí tímto postupem vsáknout do rýže. Paellu servírujte posypanou čerstvou jarní cibulkou.

Zdroj: Paella
Zveřejněno dne: 2.5.2016


Sitemap | RSS